Co je to skládka komunálního odpadu?

Skládka označuje místo vyhrazené k ukládání směsného komunálního odpadu. Problematika skládek je legislativně ošetřena, a nedávno vstoupila v platnost nová odpadová legislativa, která se tématu skládkování věnuje.

Historie skládkování odpadu

Kam byl ukládán odpad, pokud byl svážen, do r. 1945 není známo. Po válce jako první skládka posloužil Dolík za východním okrajem Slovan, na území Studánky, zavezen, po r. 1970 je zde bytová zástavba. Další velkou skládkou byla proláklina za lihovarem, za silnicí na Polabiny, kde dnes stojí hypermarket Albert. Poté zavážen písník za Cihelnou, kde ukládány i průmyslové odpady, jako elektroodpady z Tesly. 14. 2. 1967 ohlášeno ukončení této skládky do poloviny r. 1967 a následná rekultivace. Na ní měl stát nový velký stadion, nepostaven. Místo toho založena zahrádkářská kolonie. Ještě větší skládka zřízena Na Hůrkách u Dražkovic, ukončená r. 1993. Zůstal zde centrální sběrný dvůr pro velkoobjemový, nebezpečný, biologický odpad a zřízena kompostárna. 11. 3. 1993 zahájen provoz t.zv. ekologické skládky komunálních odpadů ve Chvaleticích akc. společnosti Bohemian Waste Management - BWM, zřízené nákladem 35 mil. Kč, podílníky jsou města Pardubice, Hradec Králové a dánská firma Marius Pedersen. V brzku bude kapacita skládky vyčerpána.

Typy skládek

Aby to nebylo tak jednoduchý, skládek je navíc víc typů, a zas znova, prostě proto, že ne každý typ odpadu se může házet „jen tak“ někam. Jablka s hruškama nemíchat…

• Skládky pro ostatní odpad (S-OO): Tam ukládáme odpad, který není nebezpečný. Slouží prostě k ukládání takových těch nejběžnějších druhů odpadu a takový skládky jsou zabezpečený proti únikům znečišťujících látek do okolí. U nás jich je cca 170.
• Skládky na inertní odpad (S-IO): Tohle cizí slovíčko říká prostě to, že tady se jedná o typ odpadu, který obvykle nemění podobu - nepodléhá žádným fyzickým, biologickým, a dokonce ani chemickým změnám. Tenhle druh odpadu není nebezpečný, nejčastěji jde třeba o suť, zeminu nebo podobný stavební odpady.
• Skládky na nebezpečné odpady (S-NO): Tyhlety skládky slouží k ukládání nebezpečnýho odpadu hlavně z průmyslu, ale také z obcí, a mají ty nejvyšší bezpečnostní pravidla, aby do okolí nemohlo nic nebezpečného uniknout. Někdy se dokonce některý druhy nebezpečnýho odpadu zalívají do skla nebo betonu.

Pravidla skládkování

Přísný! Skládka, to není jen tak! Na rozdíl od černých skládek to není náhodně vzniklá hora odpadu… Na budování a provoz skládek existují přísná, legislativně ošetřená pravidla.

Skládky se musí stavět v místech s vhodným podložím a musí být dobře zaizolovaný, aby nic neprosáklo do okolí. K izolaci se používají speciální fólie, bentonit (to je ten matroš, co se používá taky jako kočičí písek), ale taky se používají geotextilie a vrstvy jílu.

Čtěte také: Nový Bydžov: Poplatky za odpad

Jak se skládkuje?

Svozový vůz dojede na určený místo, kde vyklopí nashromážděný odpad. O zmenšení jeho objemu se postarají speciální vozy, tzv. kompaktory, které odpad rozhrnou a udusají. Každá denní vrstva odpadu se pak zasype zeminou, aby kolem nepoletovaly kousky smetí. Tahle vrstva navíc pomáhá, aby byla skládka kompaktní a držela tvar.

Rekultivace skládky odpadu

Cílem tohoto dlouhodobýho a náročnýho procesu je vlastně uvedení místa poznamenanýho naší činností do souladu s okolím. Skládka musí mít určitý tvar, v jejím okolí musí být vytvořeny podorniční a orniční vrstvy a musí být oseta a osázena zelení.

Součástí rekultivačního procesu je taky následná péče o zakonzervovanou skládku, kterou provází celá řada činností: její obsah musí být dokonale izolovaný a právě po uzavření a zakonzervování skládky probíhá několik let její důkladný monitoring. Analyzují se podzemní vody; pokud dochází k průsaku, musí být tato voda odčerpána, monitoruje se stav tělesa skládky, provádí se údržba zeleného krytu a také se několik let jímají vznikající bioplyny, které slouží k výrobě energie.

Rizika skládek pro životní prostředí

Skládkování odpadů znamená plýtvání zdroji, které by mohly být využity. Známým faktem je, že skládky produkují plyny, mimo jiné metan a oxid uhličitý. Kromě toho však skládky znamenají i další potenciální rizika.

Michal Stieber, obchodní ředitel společnosti Veolia Využití odpadů ČR, uvádí: Kromě uvolňování metanu je to samozřejmě i potenciální riziko kontaminace podzemních vod. Správně založená a řádně řízená skládka by měla tato rizika dostatečně zajišťovat. Zabezpečení proti průsakům včetně jejich detekce, odvod a on-site čištění skládkových vod by měly být automatickými prvky moderní skládky. Obávám se ale, že tento ideální stav v české praxi nepřevažuje. Řadu skládek zde máme od 90. let a historie jejich budování a provozu vždy neodpovídala té nejlepší praxi. A to nechci ani spekulovat kolik “upravených” nebezpečných odpadů je uloženo ve skládkách odpadů ostatních. V budoucnu se tak mohou stát ekologickou zátěží zanechanou budoucím generacím bez finančního krytí.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Milan Havel z Arniky dodává: Skládkování odpadu přináší zejména tato rizika:

• Fyzikální rizika
• Organické sloučeniny ve skládkovém plynu - dichlormethan, benzen, vinylchlorid, toulen, xyleny, ethylbenzen, ...
• Těžké kovy - Cr, As, Cd, Cr, Hg, Pb
• Prach
• Mikrobiální patogeny ve vzduchu u skládek a kontejnerů byly zjištěny vyšší koncentrace mikroorganismů (hub, plísní, bakterií) - např. v Itálii cca.

Současně však odvětví nakládání s odpady do značné míry přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů.

Budoucnost skládek odpadu

Odpady a jejich vyprodukovaný množství jsou čím dál diskutovanějším tématem po celým světě. V rámci Evropské unie, ale i České republiky se slova proměňují v činy, a tak se snahy o efektivnější nakládání a využívání odpadu promítly do legislativy. Jejím cílem je právě tlak na odklon odpadu ze skládek, a tedy zvýšení míry jeho materiálovýho využití zejména ve formě recyklace, příp. formou energetickýho využití.

V roce 2035 bychom měli recyklovat 65 % komunálního odpadu a na skládky by mělo putovat maximálně 10 % komunálu! Jedním z nástrojů nový odpadový legislativy je například postupný zvyšování poplatku za skládkování odpadu, který poputuje na skládku. Pro občany to bude znamenat změnu tzv. skládkovacího poplatku, který se bude odvíjet od hospodaření obce s odpady.

Cena za tunu uloženou na skládku totiž vzroste ze současných 800 Kč až na 1890 Kč v roce 2029. Jedním z cílů nový odpadový legislativy je, aby obce více edukovaly a motivovaly občany v oblasti nakládání s odpady. To by mělo vést k minimalizaci množství vyprodukovanýho odpadu, zejména toho, který skončí bez dalšího využití v odpadkovým koši a následně v popelnici, a tedy bez možnosti dalšího materiálovýho využití.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Snížení množství odpadu končícího na skládkách může dost dobře ovlivnit přístup každýho z nás!

1. Předcházení vzniku odpadu: Promyslet si, co a proč budeme kupovat (fakt to potřebujeme? Vážně tolik? Nejsou ekologičtější varianty?).
2. Příprava odpadů k opětovnému využití: Třídění odpadu na jednotlivý složky - papír, plast, sklo, kovy a nápojáče - a pak je pohodlně vytřídit do příslušných barevných kontejnerů.
3. Recyklace odpadu: Recyklace odpadu probíhá ve specializovaných zařízeních!
4. Skládkování odpadu: To je ta poslední možnost, kam by měl směsný komunální odpad směřovat.

Čím víc vyprodukovanýho odpadu vytřídíme, tím míň směsnýho odpadu poputuje na skládky.

tags: #skládka #komunálního #odpadu #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• České testy obilí z Ukrajiny
• Montáž kuchyně Ikea: výška odpadu
• Kompletní průvodce montáží dřezu
• Mobilní drtící linky a zákon o ovzduší
• Odkaz Petra Muka