Skládka Ledeč nad Sázavou: Informace o budoucím využití a protipovodňová opatření


15.03.2026

Ledeč nad Sázavou řeší využití uzavřené skládky odpadů Rašovec a zároveň se zaměřuje na protipovodňová opatření. Město se snaží minimalizovat rizika spojená s povodněmi a zároveň revitalizovat území skládky pro veřejné účely.

Skládka Rašovec - od místa odpadů ke společenskému areálu

Na území města se nachází uzavřená skládka odpadů Rašovec, která je v takzvané třetí fázi provozu. Provozovatelem a správcem skládky byla a dosud je firma Technické služby Ledeč nad Sázavou, s. r. o., což se na jaře roku 2016 mění. Provozovatelem skládky se stane město.

Podle Břetislava Dvořáka je pro veřejnost zajímavá a přínosná hlavně informace, jakým způsobem bude tato lokalita využita do budoucna. Možnost užívání ploch ovlivňuje několik zásadních faktorů. Veřejnost byla na zasedání zastupitelstva v závěru roku 2015 informována o tom, že v roce 2014 byla navezena na horní terasu skládky zemina, což bylo, v polovině roku 2015, oznámeno České inspekci životního prostředí v Havlíčkově Brodě, občanem našeho města. Kontrolní organ následně udělil městu Ledeč nad Sázavou sankci ve výši 60 tisíc korun, kterou naše město v zákonem určeném termínu uhradilo.

Na základě těchto faktů zástupci města Ledeč podle Břetislava Dvořáka již na podzim loňského roku 2015 začali vyjednávat s krajským úřadem Kraje Vysočina o změně provozního řádu uzavřené skládky Rašovec a jejím přizpůsobení novým legislativním požadavkům. Rada města Ledeč se v lednu 2016 shodla na tom, že je nutné, po dokončení úprav na skládce v Rašovci převzít provozovatelská práva.

Současný stav věci je takový, že text provozního řádu je projednán se schvalujícím orgánem, což je krajský úřad. V areálu uzavřené skládky budou moci být provozovány kulturní a jiné akce. Může zde být například při tradičních motokrosových závodech zřízeno depo," upřesnil vedoucí Břetislav Dvořák. Druhou stranou mince ovšem je, že nově zpracovaný řád přinese provozovateli celou řadu zákonem daných omezení.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Ovšem celá proměna skládky Rašovec nebude jednoduchou záležitostí, kterou je možné uskutečnit v řádu pouhých několika dnů či měsíců. Je fakt, že naše město řeší ještě dodatečné povolení terénních úprav v prostoru skládky Rašovec. O této věci nebylo dosud pravomocně rozhodnuto. Tato skutečnost tedy dosud limituje i současné využití horní terasy skládky pro sportovní a kulturní aktivity. Jinými slovy řečeno, věci již uváděné a plánované nejdou takovým tempem, jak by si město přálo," podotkl ještě Břetislav Dvořák.

Povodňová rizika a protipovodňová opatření

Pro vodní tok Sázava bylo stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny Krajským úřadem Kraje Vysočina 11. 4. 2006 v ř.km 117,8 - 219,1 (č. j. KUJI 29427/2006). V roce 2021 došlo k aktualizaci záplavového území na ř.km 117,879 - 219,050. Aktualizaci záplavového území vydal Krajský úřad kraje Vysočina a nabývá na účinnosti od 23. 4. 2021 (č.

Kromě území ohroženého vyššími vodními stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Olešenského potoka.

Na území města na Sázavě převládají jen ve velmi nepatrné míře zimní povodně nad povodněmi letními. Při těchto povodních nedochází k pravidelnému vybřežování vod z koryt řeky a potoka. Dochází pouze k lokálním a nepravidelným inundacím místního charakteru, většinou mimo intravilán města, vyskytující se v letním období a způsobovaném vodami z přívalových srážek.

K zimním povodním dochází ojediněle v těchto případech: rychlé tání sněhu nebo tvoření ledových bariér. Koryto Olešenského potoka v ř. km 0,00 - 1,90 je napřímeno, zkapacitněno a směrově upraveno opěrnými zdmi nebo kamenným záhozem na návrhový průtok Q5 - Q20. V horním úseku je koryto vodního toku neupraveno, kapacita přirozeného koryta bez zohlednění prvního nivního stupně údolní nivy je Q2 - Q10.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Při povodních voda z potoka vybřežuje do zpravidla nezastavěných částí inundačního území. Povodně se obvykle vyskytují v letním období a bývají způsobeny přívalovými srážkami.

Kritické body a potenciální rizika

V katastru města Ledeč nad Sázavou bylo určeno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se zejména o ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní.

Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. výjimečné situace na toku, např.

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj.

Při intenzivních lokálních srážkách je město ohrožováno splachy z polí nacházejících se na ukloněných svazích. Ulice Pivovarská - Kříže, kde dochází k přítoku přívalových vod od obce Hradec (především u č. p.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m.

V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Území města Ledeč nad Sázavou je na několika místech ohrožováno povrchovým odtokem vod při prudkých deštích.

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Ledeč nad Sázavou.

Ledové jevy a vodní díla

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří tok Sázava a Olešenský potok na správním území města mezi kritické. Je tedy nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkách přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky.

Na správním území města Ledeč nad Sázavou se nachází několik drobnějších vodních nádrží, které však nepředstavují pro město výraznější riziko. Na vodním toku Sázava se nachází v intravilánu města také tři jezy. Všechny nádrže jsou IV. kategorie TBD.

tags: #skladka #Ledec #nad #Sazavou #informace

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]