Skládka Lištice u Berouna: Informace a aktuální stav

Beroun bude muset nechat odvézt odpad včetně nebezpečných látek z nelegální skládky v městské části Lištice. Potvrdil to odvolací soud v Praze, který se tak zastal majitele pozemků Květoslava Šebely.

Zhruba 43 tisíc tun odpadu leží v Lišticích už více než dvacet let. Statkář Šebela požádal město hned začátkem 90. let, aby v rozšiřování skládky nepokračovalo, radnice to ale ignorovala a až v roce 1996 rozhodl ve prospěch Šebely soud.

Poslední vůz s odpadem se na skládce objevil v polovině 90. let. Od té doby se soudy táhnou. Město totiž s verdiktem nesouhlasilo a podalo novou žalobu.

Podle rozsudku z loňska měl Beroun vyklidit odpad do dvou let. Odhaduje se, že přesun odpadu a jeho uložení jinde by stálo desítky, možná i stovky milionů korun. Zaplatit by je mělo město, jenže jeho roční rozpočet je zhruba 390 milionů korun.

Skládka města Berouna začala vznikat mnohem dříve, než pan Šebela v roce 1985 zakoupil pozemky kus od ní. Na krajinný ráz a navážení odpadů na nezabezpečené skládky se tehdy nehledělo. Na přístupu města Berouna se ale nic neměnilo ani v první polovině 90. let, vrchovaté množství odpadu bylo navezeno i na soukromé pozemky proti vůli jejich majitele a s projevy arogance moci tehdejšího vedení města. Spory v této kauze jsou dosud vedeny zejména majetkoprávní a s velkou rolí peněz.

Čtěte také: Beroun se zbavil černé skládky

Faktory ochrany životního prostředí a veřejného zdraví bývají upozaďovány, nebo se omezují na odhady prokazatelného obsahu azbestového odpadu a nejlepší variantu se skládkou nehýbat. Je tu zájem lidí, kteří jsou spojení s působením ve vedení města Berouna a navážením odpadů v 90. letech. Vedle vlastní zodpovědnosti z minulosti jsou tu snahy strašit občany města Berouna nároky pro rozpočet města.

Delší dobu se ale město Beroun odvolávalo na technické služby, které působily jako státní firma a na možnost řešení staré ekologické zátěže, případně přímo evropského projektu. V neposlední řadě jsou tu zájmy pana Šebely, který nechce své neprávem zavezené pozemky prostě prodat levně a navíc vlastní další pozemky dále v Židovské rokli.

Problémy spojené se skládkou

Spolek Zvonečník se seznámil se stanovisky dotčených úřadů, vedení města a postoji pana Šebely. Vyslovuje názor, že velkým problémem je zásadnější neřešení možnosti obsahu jiných nebezpečných odpadů ve skládce, než azbestu. Proto by tu mělo dojít k odběrům vzorků obsahu ze skládky a jejího okolního hlubinného prostředí zejména směrem k Berounce, rozborům na obsah nebezpečných látek a pan Šebela k tomuto projevuje vůli.

Největší černá skládka (cca půl milionu tun) nebezpečného odpadu v ČR, navíc se rozprostírající v CHKO Český kras. Tato černá skládka přitom není v seznamu evidovaných ekologických zátěží, zpracovaném v r. 1992 pro celou ČR, protože okres Beroun jako jediný v republice tehdy odmítl poskytnout spolupráci a podklady.

Skládka vznikla jako černá v 50. letech minulého století v příkrém rozporu s tehdy platnou legislativou, mimo jiné se zákonem O státní ochraně přírody č. 40/1956 Sb. Všechny listiny, kterými se snažil bývalý ONV Beroun a později Město Beroun dodatečně legalizovat tuto skládku, lze prokazatelně označit za neplatné a odporující zákonům, platným i v době jejich vydání.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Poslední pokus o legalizaci skládky provedlo Město Beroun v roce 1992, kdy listinou čj.1135/92-332/2-Pch/Br ze dne 27. 5. 1992 samo sobě povolilo „užívání stavby skládky domovního odpadu „Lištice“ na pozemcích p.č.730/2 a 730/1 v k.ú.Beroun“.

Učinilo tak v době, kdy už více jak rok zaváželo odpadem sousední pozemky p.č. 732/2 a 735/1 soukromého vlastníka. A to přesto, že tento vlastník písemně proti tomu protestoval od roku 1991. Zavážení jeho pozemků skončilo až v roce 1996, kdy město Beroun navršilo na jeho pozemcích skládku až do výše cca 35 metrů a se sklonem svahu čela skládky cca 75-80 stupňů.

Nebezpečný odpad uložený v předmětné černé skládce patří celý městu Berounu - viz dodatečné povolení z roku 1992 a rozsudek okresního soudu v r. 2014. Původci odpadu byli různí, město ale vešechen odpad prostřednictvím svých Technických služeb převzalo za úplatu k uložení.

Přitom v odborném stanovisku Správy CHKO Český Kras z roku 2010 je uveden historicky doložený seznam odpadů ukládaných na údajnou skládku Lištice, který výslovně uvádí několik odpadů uvedené kategorie N. To potvrzuje skutečnost, že ani podmínky uložené nelegálním rozhodnutím nebyly dodržovány a na skládku byl takový odpad v rozporu s podmínkami užívání ukládán, či dokonce v době vydání povolení již na skládce uložen s plným vědomím příslušných úředníku města byl.

Nebezpečný odpad tvoří především azbestový odpad v podobě kalů a úlomků výrobků z azbestocementu, neutralizované a neneutralizované galvanizační kaly, organické odpady z výroby gramodesek a CD nosičů, odpady z Královodvorských železáren obsahujících těžké kovy, odpady z nemocnic, rtuť ze zářivek, atd.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Současný stav skládky

Stav skládky v současné době je velmi špatný a nebezpečný. Pouze v roce 1996, rok po prohraném soudu městem přestal být oficiálně navážen nový odpad. Skládka nebyla před zahájením navážení odpadu ani nikdy později nijak izolována od okolního prostředí.

Odpad byl volně sypán přímo do neupraveného terénu Židovské rokle bez jakéhokoliv těsnění a izolace dna či svahů. Skládka je dodnes nezabezpečená proti srážkové a prosakující vodě, skládkové vody nejsou nijak podchyceny a čištěny.

Zasypaná rokle je dle podkladů hluboká více než 30 metrů, u čela skládky až 40 metrů, přičemž povrch odpadů převyšuje okolní hrany obou stran svahů o cca 1-2 metry. Odpad je navezen i na boční přiléhající pozemky ve vlastnictví třetích osob, například na pozemky p.č. 720/9 v k.ú. Beroun, nebo p.č. 448/1 v k.ú. Hostím u Berouna, využívané jako zemědělská půda k produkci potravin.

Čelo skládky směrem k řece Berounce končí u betonové zdi původně vybudované v 70. letech minulého století jako záchytná zeď proti havarijnímu úniku tam uložených odpadních tekutých kalů azbestu z lagun na tělese skládky. Dnešní čelo skládky nad touto zdí má svah cca 75-80 stupňů, není nijak zabezpečeno a stále se sesouvá. Při kontrole stavu v letošním roce byly zjištěny nové praskliny v této zdi, která zde má funkci opěrné zdi, přičemž pro tuto funkci nebyla navržena ani vybudována. Hrozí protržení a sesutí skládky, tj.

O této skládce byly postupně minimálně od roku 1992 do současnosti průběžně a opakovaně informovány všechny instituce a orgány, které mají ochranu životního prostředí ve své působnosti (včetně ministerstva ŽP a orgánů hygienické služby). Přesto dodnes všechny tyto orgány nekonají a alibisticky se vymlouvají na již 12 let probíhající občanskoprávní spor mezi městem Berounem a vlastníkem zasypaných pozemků panem Šebelou o jejich vyklizení.

Soudní spory a právní aspekty

Město Beroun ignorovalo v roce 1991 majitele přilehlých pozemků pana Šebelu a rozšířilo na ně svoji skládku tím, že zavezlo jeho pozemky i proti jeho písemně projevené vůli cca 43 tis. tunami odpadu (kolmý průmět do katastrálních hranic pozemků).

Aby předešlo problémům, samo zažalovalo majitele pozemků v roce 1992 o jejich vyklizení a předání městu, kdy argumentovalo u okresního soudu v Berouně zfalšovanou kupní smlouvou, podle které pozemky vykoupilo dříve, než žalovaný. Dále tuto skutečnost dokládalo falešným výpisem z listu vlastnictví vydaným katastrálním úřadem Beroun.

Okresní soud odmítl vydat předběžné opatření o zastavení skládkování po dobu soudního sporu. Výpis z listu vlastnictví po upozornění druhou stranou na jeho zjevnou neplatnost a zfalšování poté ze soudního spisu zmizel.

V roce 1995 krajský soud sám rozhodl, rozsudek okresního soudu v plném rozsahu zrušil a rozhodl, že sporné pozemky byly vždy pana Šebely a tudíž jeho stížnost na nedovolené zavážení jeho pozemků městskou skládkou v roce 1991 byla důvodná. Město se ještě dovolalo k nejvyššímu soudu, ten dovolání města v roce 2000 také zamítl.

Mezitím ale město pokračovalo v masívním a zrychleném zavážení pozemků pana Šebely odpadem až do roku 1996, kdy formálně ukončily Technické služby města Berouna jako provozovatel skládky navážení odpadu. Odpady se tam navážely nejen z Berouna, ale podle svědků především z Prahy a velkých soukromých staveb z okolí. Evidence byla skartována.

Přestože je skládkování na Lištici oficiálně ukončeno, jsou doloženy z roku 2010 a let následujících případy kdy byl na skládku navážen opakovaně domovní i komunální odpad vozidly TS Beroun.

Před podáním žaloby na určení vlastnictví pozemků v roce 1992 město zjistilo, že neexistuje žádné povolení k provozování a zřízení skládky, které by bylo pravomocné. Proto si Město Beroun samo sobě vydalo 27. 5. 1992 vlastní povolení, a to pouze na vlastní své pozemky, nikoli na pozemky žalovaného vlastníka sousedních pozemků, na které v té době jíž pravidelně vyváželo svůj komunální a jiný odpad.

Až v roce 2004 po řadě let neúspěšných pokusů se s městem nějak dohodnout podal pan Šebela žalobu na vyklizení svých pozemků od nezákonně navezených odpadů Města Berouna. Okresní soudkyně, již třetí v pořadí, nakonec v prosinci 2014 vyhlásila rozsudek, kterým nařídila městu Berounu pozemky vyklidit.

Beroun prohrál 22 let dlouhý soudní spor o pozemek skládky. Soud rozhodl, že parcela patří místnímu chovateli koní Květoslavu Šebelovi a k ukládání odpadu tak docházelo nezákonně. Město proto musí do dvou let skládku zlikvidovat, to ale bude stát stovky milionů.

Dopady na životní prostředí a zdraví

V krajině ČR se zřejmě nacházejí desítky podobně velkých, nezabezpečených skládek směsného průmyslového a komunálního odpadu. Každý rok zamoří ovzduší toxické zplodiny několika požárů nových skládek nebezpečného odpadu (platy, pneumatiky, textil, chemikálie). Doba skládková musí skončit!

Současné generace přebírají nedobré dědictví generací předchozích na životním prostředí.

Zasypaná Židovská rokle měla i vlastní povrchový vodní tok, který končil v závrtu (propadání do krasového podloží). Tento potok je dnes celý zasypán odpadem a skládku stále promývá. Tělesem skládky dle údajů ČHMÚ protéká dalších cca 2,55 litru za sekundu srážkových vod. Znamená to, že veškerá voda po průchodu skládkou uniká do podzemí do krasových systémů v podloží skládky.

Odpad je navezen i na boční přiléhající pozemky ve vlastnictví třetích osob, například na pozemky p.č. 720/9 v k.ú. Beroun, nebo p.č. 448/1 v k.ú. Hostím u Berouna, využívané jako zemědělská půda k produkci potravin.

V údajné skládce jsou nebezpečné látky, které tam nemají co dělat. Poprvé za 22 let probíhajících sporů byly provedeny první sondy do tělesa navršeného odpadu, a to až v prosinci 2013, nyní jsou laboratorně zkoumány. Výsledek objednaného znaleckého posudku chce žalující předložit nejbližšímu jednání okresního soudu v Berouně. Toto jednání proběhne 28.1.2014 od 10.oo hod v Berouně.

Ale už nyní znalec musel splnit svoji zákonnou oznamovací povinnost a rozeslat příslušným orgánům první výsledek rozboru odebraných vzorků - ve všech vzorcích bylo nalezeno více jak 0,1 objemového procenta azbestu!

Je velmi pravděpodobné, zvláště po nálezu znalce, že sanovat se bude muset, ale pro lidi, kteří v berounské kotlině žijí, to bude několikaleté utrpení. Pro přírodu v CHKO to může být dokonalé K.O. A pro berounskou radnici a městské zastupitele to bude nejen z ostudy kabát, ale pravděpodobně získají cejch ekonomických hrobařů okresního města.

Ohlášení nálezu nebezpečné látky - azbestu ve vnějším prostředí

Dne 14. 12. 2013 jsem na základě objednávky pana K. Š. provedl místní šetření na jeho pozemcích parcelních čísel 732/3 a 735/8 v k.ú.Beroun, obec Beroun a na pozemcích sousedících.

Při přípravě na předmětné místní šetření jsem při studiu podkladů zjistil, že na údajnou skládku Lištice byly ukládány mimo jiné nebezpečné odpady s možným obsahem azbestu. Dalšími nebezpečnými látkami uloženými na údajnou skládku jsou dle dostupných podkladů odpady z procesu galvanizace obsahující těžké kovy a chlorované uhlovodíky, především z kalů z vyčerpaných odmašťovacích lázní. Protože skládka dlouhodobě hořela, lze oprávněně předpokládat vznik dalších nebezpečných látek.

Z podkladů je zřejmé, že největší objemový podíl na uložených nebezpečných látkách mají látky kontaminované azbestovým odpadem, ale všemi ostatními nebezpečnými látkami uvedenými výše je nebezpečnost azbestu zásadně potenciována.

Vzhledem k principu předběžné opatrnosti jsem proto o spolupráci požádal pracovníky inspekčního orgánu ČR pro detekování a sananci azbestu č. 4036, Foster Bohemia s.r.o..

Dne 23. 12. 2013 jsem byl telefonicky informován, že ve všech odebraných vzorcích ze sond 1-6, vzorku ze sousedícího pole a vzorku zahrnutých kalů byla akreditovanou laboratoří předběžně prokázána přítomnost azbestu.

Upozorňuji Vás na skutečnost, že pole na pozemku p.č. 730/4 v k.ú.Beroun, obec Beroun, na němž byl nalezen dalšími nebezpečnými látkami kontaminovaný vzorek azbestu, je v současné době opakovaně pronajímáno městem (Usnesení Rady města Beroun č. 354/2013 ze dne 14.8. 2013), Zemědělskému družstvu Mořina k produkci potravin, i když je městu kontaminace daného prostoru azbestem prokazatelně známa.

tags: #skládka #listice #beroun #informace

Oblíbené příspěvky:

• Pobyt v přírodě a jeho blahodárné účinky
• Oběhové hospodářství a olovo
• Průvodce instalací rozdvojky odpadu
• Zimní smog v Nových Lublicích
• Vzor měsíčního hlášení o odpadech