Skládka nebezpečného odpadu Tušimice: Informace

Skládkování je sice nejšpinavější, ale zároveň nejlevnější způsob, jak se zbavit odpadu.

Centrum pro hospodaření s odpady (CeHO) bylo založeno na základě rozhodnutí ministra životního prostředí dne 1. 9. 2001 jako součást VÚV T.G.M. Od svého založení zajišťovalo odborné činnosti a výzkum v oblasti nakládání s odpady a také odbornou podporu odboru odpadů Ministerstva životního prostředí.

Obchodní firma Skládka Tušimice a.s. sídlí na adrese Teplice, Úprkova 3120, 41501. Její IČO je 25005553. Údaje byly staženy 8. 2. 2026 z webové stránky justice.cz a služby RES, která sdružuje několik veřejných rejstříků včetně obchodního rejstříku. Zobrazujeme pouze údaje, které byly zveřejněny na základě zákona v různých rejstřících. Seznam odkazů na zdrojové informace naleznete na této stránce.

Společnost Skládka Tušimice a.s. dosahuje vysokých obratů, patří do horních 10 % firem v ČR a zaměstnává jednotky zaměstnanců. Firma meziročně obratově stagnuje. V jejím vedení se po dobu fungování vystřídalo 45 lidí.

Skládka Tušimice a.s. začala sloužit v roce 1996 a umožňuje uložení nejen komunálního tuhého odpadu, ale i takzvaného nebezpečného odpadu, včetně odpadu anorganického.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Největším vlastníkem ST, a. s., je důlní společnost Severočeské doly Chomutov, které drží přes 97 procent akcií. Dalšími akcionáři jsou města Chomutov, Kadaň, Klášterec nad Ohří a Ostrov nad Ohří. Základní jmění ST činí přes 140 milionů korun a vlastní jmění přes 149 milionů korun.

Mezi obory podnikání, které evidujeme, patří:

• Shromažďování a sběr nebezpečných odpadů
• Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
• Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných, ale zabývá se i dalšími 3 obory.

V roce 2000 uložila akciová společnost Skládka Tušimice (ST) na Chomutovsku necelých 69 tisíc odpadů na skládku, které slouží prostory vyuhlené části Dolů Nástup Tušimice. Je to dáno tím, že podniky preferují své hlavní činnosti a šetří na odpadovém hospodářství. Odpady často prozatímně ukládají ve svých prostorách nebo je vyvážejí na neřízené skládky.

Na nižším objemu ukládaných odpadů na tušimické skládce se podepsal rovněž útlum podnikatelské činnosti a značná nezaměstnanost v regionu. V letošním roce chce společnost ST dosáhnout uložení 70 tisíc tun odpadů.

Pro čtveřici velkých hráčů, kteří dominují tuzemskému trhu, je to dobrý a stálý byznys s tržbami v řádu miliard korun. Proto dlouho odolávali evropskému tlaku na jeho omezení. Hlavní možností, jak nyní na skládkách vydělat co nejvíc, je jejich rozšiřování. Zatímco ve vyspělých evropských zemích se na skládky dostává pár procent komunálního odpadu, v tuzemsku na ně míří každoročně zhruba polovina.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Podle platného zákona se má skládkování výrazně omezit v roce 2030, kdy by se mělo týkat už jen deseti procent komunálního odpadu. Původně, podle předchozího zákona, se tak mělo stát již v roce 2024.

Svozové firmy odpad buď dopraví na skládku, kterou často samy provozují, nebo do spalovny. Průměrná cena za skládkování tuny odpadu činila v roce 2020 1175 korun. Zařízení pro energetické využití odpadu neboli spalovny bývají většinou o něco dražší, v minulých letech ale musely ceny držet při zemi, aby konkurovaly všudypřítomnému skládkování.

Lidé z byznysu se shodují, že skládkování zajišťovalo firmám během uplynulých třiceti let velmi slušné a stálé příjmy. Z peněz, které odpadová společnost získala za likvidaci odpadu, musela pouze odvést rekultivační poplatek a poplatek za ukládání odpadů na skládku. Do roku 2020 šlo u komunálních odpadů o 500 korun na tunu u komunálních odpadů. U nebezpečných odpadů byl poplatek výrazně vyšší (6200 korun za tunu), ty ale mohou přijímat jen některé skládky. Do fondu na rekultivaci skládky, tedy na zajištění údržby skládky po jejím uzavření, odváděla firma provozující skládku u komunálních odpadů sto korun za tunu.

Lukrativnímu byznysu skládkování v tuzemsku dominují čtyři silné odpadové skupiny: FCC, Marius Pedersen a Suez sem přišly ze zahraničí, čtvrtá AVE má českého majitele. Každá z velkých odpadových skupin zahrnuje mnoho firem blízce či více vzdáleně souvisejících s nakládáním s odpady.

Protože současných zhruba 140 tuzemských skládek se zaplňuje a nové se nepovolují, snaží se firmy o jejich rozšíření. Jen za posledního půl roku se v systému EIA (Posuzování vlivů na životní prostředí) objevilo patnáct žádostí o zvětšení kapacity.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

tags: #skladka #nebezpecneho #odpadu #tusimice #informace

Oblíbené příspěvky:

• Diagnostika vozidel
• Tolerance vah v odpadovém hospodářství
• Pojem populace
• Octavia 1.8 Turbo a Emisní Normy
• Zážitkový pobyt v přírodě