První historická zmínka o Nové Pace pochází z roku 1357 v souvislosti s dosazením faráře ke kostelu svatého Mikuláše. Nová Paka byla po staletí spojena s osudy hradu Kumburk, mezi jehož majitele patřil i známý vojevůdce Albrecht z Valdštejna.
Obyvatelé Novopacka se živili především tkalcovstvím a punčochářstvím, ale také ševcovstvím, hrnčířstvím či perníkářstvím. Město bylo vystavené ze dřeva, a tak jeho výstavba mnohokrát podlehla ničivým požárům. Vedle této katastrofy čelilo město také morové epidemii a během třicetileté války (1618 až 1648) ho vyplenila švédská armáda.
První kamennou stavbou ve městě byl klášter paulánů. Jeho základy byly položeny v polovině 17. století. Obytná budova byla dokončena roku 1701 a v první polovině 18. Za autora je považován jeden ze žáků významného barokního architekta Kryštofa Dienzenhofera. Kostel poté sloužil přicházejícím poutníkům.
V rámci josefínských reforem byl klášter zrušen. Do konventu byl na počátku 19. století přemístěn z Jičína vojenský vychovávací ústav pro děti. V 19. století se město rozrostlo a stalo se centrem národního obrození v Podkrkonoší.
Nejvýznamnější památkou je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie patřící k paulánskému klášteru. Další zajímavou církevní stavbou je dřevěný řeckokatolický kostel přenesený v roce 1930 z tehdejší Podkarpatské Rusi. Návštěvníci si mohou prohlédnout expozice v Městském muzeu Nová Paka, jehož součástí je také novorenesanční Suchardův dům.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Rod Suchardů je významným uměleckým rodem. Nejznámější je jistě Stanislav Sucharda (1866-1916), tvůrce pomníku Palackého v Praze a jeho bratr Vojta Sucharda (1884 -1968), autor dřevořezeb apoštolů na Staroměstském orloji. Nedaleko Suchardova domu se narodil spolutvůrce výzdoby Národního divadla Josef Tulka a akademický sochař Bohumil Kafka - autor největší jezdecké sochy (Jan Žižka na Vítkově v Praze).
Ve městě se také nachází jeden z významných pivovarů Podkrkonoší založený v roce 1871. Nová Paka patří do obvodu Okresního soudu v Jičíně. V Nové Pace se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj.
Novopačtí občané vždy patřili k vyspělým a národně uvědomělým lidem pokrokových myšlenek a ideí. Do devadesátých let 19. století se Nová Paka rozkládala kolem náměstí, pod klášterem a kolem potoka. Velmi úspěšnou dobou pro toto město bylo poslední desetiletí devatenáctého a první desetiletí dvacátého století, což byla doba vyznačující se hlavně rozvojem novopackého průmyslu. Do města se stěhovali venkovští obyvatelé za prací. Proto se zde rozvíjela i stavební činnost.
Starostové Josef Franc, Karel Ebenhauf a Jindřich Zahajský se zasloužili o značný rozvoj Nové Paky. V tomto období měla štěstí na výborné stavitele, z nichž jako prvního je zapotřebí jmenovat Františka Volfa, který přišel do města jako stavitel staropackého viaduktu na zřizovaném železničním spoji Pardubice - Liberec. V Nové Pace si postavil dům v novorenesančním stylu naproti dnešní poště.
Druhým významným architektem byl novopacký rodák Jaroslav Brent, který v letech 1895 - 1896 postavil v novorenesančním slohu Suchardův dům i s přilehlou dílnou. Na výzdobě se podíleli i členové známého Suchardova rodu. Má na kontě rovněž budovu okresního soudu, kde je nyní packá radnice. Zasloužil se i o čtvrt Vinohrady, kterým vévodí velká vila s vysokou věží, dnes využívaná jako Finanční úřad. V roce 1900 byl na náměstí zbourán poslední roubený dům. Na jeho místě postavil Jaroslav Brent dvoupodlažní obchodní dům s renezanční fasádou. Rovněž přestavěl v renesančním slohu školu vedle kostela a navýšil ji o jedno patro. Tento velice plodný stavitel bohužel zemřel v mladém věku, pouze ve 48 letech.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Dalším stavitelem z této význačné packé trojice byl Vilém Bek. Mimo jiné dokončil Kaskův dům na rozhraní ulic Faustina Procházky a Tyršovy. V roce 1905 završil stavbu Dělnického domu se sálem a jevištěm, takzvaný hotel Grand. Vystavěl schodiště ke klášteru a podílel se na stavbách domů Kavkovy ulice. Rovněž se podílel na stavbě dvou barokních vil pro dva novopacké lékaře.
Mimo domů uvedených stavitelů, byly v Nové Pace vystaveny i další velké budovy jako stavba obecné a měšťanské školy v roce 1904 v té době s barokní fasádou. Na náměstí po zbouraném pivovarském hotelu vyrostl hotel Centrál, jehož podoba byla dokončena v moderním secesním slohu.
V roce 2008 občanské sdružení Open Art uspořádalo první ročník festivalu Muzika Paka chodící 2008 (24. května 2008). XII. Dvanáctý ročník festivalu Muzika Paka proběhne od pátku 25. do neděle 27. XII.ročník festivalu, jehož prostřednictvím se neúnavně snažíme aby si při něm návštěvník více uvědomoval, že slovo je obrazem, obraz tónem a tón pohybem, a mazat tak hranice mezi žánry. Festival se po tři dny pokouší vytvořit „příjemné intimní prostředí“ malého festivalu, kde účinkující může v klidu podiskutovat s divákem.
XI. V letošním roce se již po jedenácté setkáme s festivalem Muzika Paka, aneb „kultura okraje v kraji blouznivců“. Letos tento festival začíná v pátek 26. května a bude se programově prolínat s „Muzejní nocí“, kterou organizuje Městské muzeum v Nové Pace. Začínáme v 16.00 odhalením pamětní desky Ladislava Zívra (ulice Legií), při kterém promluví Phdr. Jaromír Zemina a ředitel muzea Miloslav Bařina.
Díky „Muzejní noci“, která v letošní ročník mezi nás vstoupila si od 18.30 (Suchardův dům) máte možnost prohlédnout výstavu o šesti roubených kostelích, které byly počátkem minulého století převezeny do tehdejší Československé republiky. Mezi 19-22 hodinou pak jeden takový kostelík můžete navštívit na zdejším Husůvě kopci. A ve 20.00 pan ředitel muzea Miloslav Bařina zavzpomíná v „Povídání o Suchardech a Suchardově domě“.
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
tags: #skladba #nova #paka #historie