Ochranná Pásma a Legislativa v České Republice

26.03.2026

Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti.

Tento dokument je vydán pro potřeby investorů uvažujících o připojení na vodohospodářskou infrastrukturu (dále jen VHI) Vodohospodářské společnosti Olomouc, a.s. (dále jen VHS) a vychází z § 8 odst. 4 zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném znění. Nejedná se však o detailní výčet všech kroků nutných ke zdárnému předání majetku nebo zajištění jeho provozování.

Legislativní Rámec

Základním dokumentem je zákon „o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu“ č. 274/2001 Sb.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je vodovodní přípojka samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu.

Podle ustanovení § 3 odst. 2, zákona č. 274/2001 Sb. je kanalizační přípojka samostatnou stavbou, tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není rovněž vodním dílem.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Postupy a Podmínky pro Investory

Tento dokument je vydán pro potřeby investorů (developerů), kteří se chtějí připojit ke stávající vodohospodářské infrastruktuře Vodohospodářské společnosti Olomouc, a.s. (dále jen VHS).

Existuje-li hospodářský zájem na vybudování vodohospodářské infrastruktury (dále jen VHI) v určité lokalitě a investor z jakéhokoli důvodu nemíní být, byť i jen přechodně vlastníkem/provozovatelem VHI - zatíženým povinnostmi z toho plynoucími, lze takový záměr pojmout jako prodloužení/zahuštění stávající sítě VHI. V tom případě ale vybudováním prodloužení/zahuštěním nedojde k vytvoření nové (druhé) věci, nýbrž jde o zhodnocení jedné (původní) věci, která jak v průběhu, tak po realizaci stavebního záměru bude mít stále jednoho a stejného vlastníka.

Základní kroky pro investory:

V rámci přípravy projektové dokumentace nebo investičního záměru investor zašle svůj záměr a k němu doloží návrh řešení a základní bilanční výpočty potřebné pro posouzení možnosti napojení na vodovod či kanalizaci. Po jejich posouzení a prověření technických možností od VHS získá vyjádření.
Celkové IN veřejného vodovodu (kanalizace) předkládá investor akce a VHS ji ověřuje dle metodiky kalkulace plánu obnovy.
Následně projektant dokončí dokumentaci, která musí respektovat „Technické podmínky pro přípravu a realizaci staveb“.
Před zahájením stavebních prací investor nebo vybraný zhotovitel kontaktuje VHS a umožní kontrolu na staveništi.
Před zahájením kolaudačního řízení investor doručí na VHS podklady a za jeho stranu podepsanou „Smlouvu o vypořádání investice“.
Po kolaudaci (nejpozději do 3 měsíců) dodá investor Smlouvy o zřízení služebnosti.

VHS je ochotna snášet zásahy do svého majetku v podobě jeho zhodnocení za podmínky uzavření „Smlouvy o vypořádání investice“, ve které bude dohodnut podíl VHS na investici (primárně 0 %, tj. celá investice jde na účet investora či osob odlišných od VHS) a další detaily. Tyto podmínky platí pro nabývání VHI do výše 1 000 000,- Kč bez DPH.

Pokud má dojít ke kolizi mezi vodohospodářskou infrastrukturou (nejenom vodovody a kanalizace, ale též kabely či stanice katodových ochran) musí investor nového záměru zaslat v dostatečném předstihu projekt s návrhem na řešení této kolize. Po následném projednání a vyřešení provozních a technických komplikací bude nutné uzavřít „Smlouvu o přeložce“. Teprve po tomto kroku lze podat žádost o stavební řízení.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Žádost o Stanovení Ochranného Pásma

V prvním případě je ochranné pásmo plně v zájmu vlastníka stavby, popř. stavebníka, a proto se ochranné pásmo stanoví na základě žádosti stavebníka nebo vlastníka stavby. Ve druhém případě o stanovení ochranného pásma rozhoduje stavební úřad z moci úřední. Stavební úřad ochranné pásmo nestanoví, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny jiným právním předpisem nebo na jeho základě (např.

Žádost na stanovení ochranného pásma, které se týká povolované stavby nebo zařízení, může stavebník podat současně s žádostí o povolení stavby nebo zařízení.
Žádost na stanovení ochranného pásma, které se týká blíže neurčeného okruhu osob nebo se týká ochranného pásma vodního díla nebo je stanovováno samostatně bez povolení stavby a zařízení.

Ochrana Přírodních Léčivých Zdrojů

K ochraně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova Studánka se stanoví ochranná pásma 1. a 2. stupně.

Ochranné pásmo 1. stupně tvoří území, na kterém se nacházejí cesty výstupu přírodních léčivých zdrojů.
Ochranné pásmo 2. stupně tvoří území zřídelní struktury minerálních vod s infiltrační oblastí danou povodím Bílé Opavy a bělské poruchy v povodí Střední Opavy.

Omezení v Ochranných Pásmech

V ochranném pásmu 1. stupně nelze:

Uskutečňovat odvodňovací práce a úpravy na vodních tocích, které by mohly ohrozit přirozený režim podzemních vod.
Budovat nebo provozovat objekty pro zemědělskou výrobu, objekty průmyslové výroby a jiné objekty, ve kterých je výraznou složkou technologie manipulace s látkami škodlivými vodám.
Budovat skládky nebezpečných odpadů a skladování nebezpečných odpadů.
Budovat parkoviště nezajištěná proti únikům ropných látek do terénu.
Budovat objekty, které znemožňují jímání přírodních léčivých zdrojů a uplatnění pásma jejich ochrany.
Aplikovat tekutá čpavková hnojiva, kejdu skotu a prasat.
Vypouštět, vylévat nebo odkapávat do půdy nebo povrchových vod kapaliny, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu přírodních léčivých zdrojů.
Čerpat podzemní vody, s výjimkou odběrů povolených do dne účinnosti této vyhlášky.
Přepravovat vozidly látky, které by mohly negativně ovlivnit přírodní léčivé zdroje, s výjimkou odvozu kalů z odlučovačů tuků a ropných látek.
Tábořit (ve stanech, obytných přívěsech apod.) mimo vyhrazená místa.
Používat chemické posypové materiály, které by mohly způsobit kontaminaci přírodních léčivých zdrojů.
Parkovat s motorovými vozidly mimo vyznačená parkoviště nebo uzavřené garáže.
Hospodařit v lesích zvláštního určení tak, že by mohl být negativně ovlivněn přirozený režim podzemních vod.