Vliv skládky odpadu na životní prostředí

Nakládání s odpady představovalo v lidské společnosti problém odjakživa. V České republice v současnosti, stejně jako v řadě dalších zemí, odpady ve velké míře skládkujeme. Skládky se tak staly místy, kde se kumuluje znečištění z odpadů a je jasné, že se tohoto způsobu nakládání s odpady musíme zbavit.

Na skládkách končí některé odpady, které nepatří do kontejnerů na směsný či tříděný odpad. I skládka ovšem může mít negativní vliv na životní prostředí, a to zejména v případě, není-li v souladu se zákonem. Toto konstatování se tedy týká především černých skládek.

Skládkování odpadů pohledem zákona

Odpady mohou mít negativní vliv prakticky na všechny složky životního prostředí, neboť znečišťují ovzduší a kontaminují půdu, horniny i vodu. Jsou tedy rizikové pro všechny živé organismy, což samozřejmě platí především pro nebezpečné odpady. Proto je zásadně důležité, aby s nimi bylo nakládáno správně.

Co se týče samotných skládek, ty musí splňovat řadu zákonem předepsaných požadavků. Už k výstavbě skládky může dojít až po celkově náročném procesu, přičemž roli hraje např. zákon č. 100/2001 Sb. o vlivech na životní prostředí či č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění.

Co konkrétně je legislativou vymezeno? Především se jedná o druhy odpadů, které je možné skládkovat (nesmějí se zde vyskytovat nejen nebezpečné odpady, ale také léčiva nebo nádoby a zařízení s obsahem plynu pod tlakem). Dále je určeno, kde je možné skládku vybudovat, a to především s ohledem na přítomnost podzemních vod či lidská sídliště. Podstatné je rovněž odplynění skládky. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech potom vymezuje, jak zabezpečit skládku po ukončení jejího provozu. Zkrátka je učiněno vše proto, aby odpady měly co nejmenší dopad na životní prostředí. Problémem ovšem zůstávají tzv. černé skládky…

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Problematika černých skládek

Jelikož jsou černé skládky nelegální, všechny výše zmíněné předpisy pro ně pochopitelně neplatí. Z toho vyplývá, že takové hromady odpadu jsou velice nebezpečné pro životní prostředí, tedy jak pro vodu, ovzduší a půdu, tak pro rostliny, zvířata a člověka.

Černá skládka se může nacházet prakticky kdekoli (podél cest, v lese apod.), takže z ní může být kontaminována půda a ovzduší a nikdo pochopitelně nekontroluje, zda nejsou v nejbližším okolí přítomny spodní vody. Rovněž kategorie přítomných odpadů nejsou nijak řešeny. Na takových místech navíc často dochází k rozmnožení hlodavců, které může představovat další rizika.

Skládkování odpadů znamená plýtvání zdroji, které by mohly být využity. Známým faktem je, že skládky produkují plyny, mimo jiné metan a oxid uhličitý. Kromě toho však skládky znamenají i další potenciální rizika.

Názory odborníků na nebezpečí skládek pro životní prostředí

Michal Stieber, obchodní ředitel společnosti Veolia Využití odpadů ČR:

Kromě uvolňování metanu je to samozřejmě i potenciální riziko kontaminace podzemních vod. Správně založená a řádně řízená skládka by měla tato rizika dostatečně zajišťovat. Zabezpečení proti průsakům včetně jejich detekce, odvod a on-site čištění skládkových vod by měly být automatickými prvky moderní skládky. Obávám se ale, že tento ideální stav v české praxi nepřevažuje. Řadu skládek zde máme od 90. let a historie jejich budování a provozu vždy neodpovídala té nejlepší praxi. A to nechci ani spekulovat kolik “upravených” nebezpečných odpadů je uloženo ve skládkách odpadů ostatních. V budoucnu se tak mohou stát ekologickou zátěží zanechanou budoucím generacím bez finančního krytí.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Na druhou stranu se nelze tvářit, že skládky nebudou v budoucnu potřeba a že je reálné dosáhnout nulového skládkování. Taková tvrzení se vůbec nezakládají na realitě. Skládky budou vždy potřeba. Hlavním cílem však musí být, aby na nich nekončily využitelné odpady, a to jak materiálově, tak energeticky. To se musí týkat i nebezpečných odpadů.

Milan Havel, Arnika:

Skládkování odpadu přináší zejména tato rizika:

• Fyzikální rizika
• organické sloučeniny ve skládkovém plynu - dichlormethan, benzen, vinylchlorid, toulen, xyleny, ethylbenzen, ...
• těžké kovy - Cr, As, Cd, Cr, Hg, Pb
• prach
• mikrobiální patogeny ve vzduchu u skládek a kontejnerů byly zjištěny vyšší koncentrace mikroorganismů (hub, plísní, bakterií) - např- v Itálii cca. Současně však odvětví nakládání s odpady do značné míry přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů

V České republice vznikají každoročně miliony tun odpadu. V ideálním případě jsou vytříděny a putují k recyklaci nebo k dalšímu využití. V opačném případě končí odpad v černých popelnicích, odkud může putovat na legální skládky odpadu nebo k energetickému využití. Podle oficiálních údajů máme na našem území na 178 oficiálních skládek odpadu. V roce 2024 bylo evidováno téměř 500 požárů na povolených skládkách.

Specifickou kategorií jsou černé skládky - i když má 99 % Čechů možnost třídit odpad, černé skládky stále vznikají a obsahují spoustu nevytříděných materiálů. Jsou totiž skladištěm odpadu bez patřičných povolení a často bez jakéhokoli zabezpečení.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Příčiny požárů bývají různé - při skládkování, resp. při rozkladu odpadu dochází k jeho zahřívání a ke vzniku různých plynů. Vlivem čím dál vyšších teplot tak častěji dochází k samovznícení skládek, příčinou ale může být i nedbale odhozený nedopalek, technické závady v zařízeních či na manipulačních strojích a v extrémních případech i úmyslné zapálení.

Při hoření skládkovaného odpadu dochází k uvolňování toxických látek i prachových částic - samozřejmě v závislosti na druhu odpadu (při hoření plastů budou vznikat jiné látky než při hoření textilu či bioodpadu). Do vzduchu se tak mohou dostávat i plynné zplodiny včetně těkavých organických látek, saze obsahující polycyklické aromatické uhlovodíky a těžké kovy (olovo, kadmium, rtuť, arsen).

Při hoření plastů vznikají například chlorované dioxiny, které patří mezi nejnebezpečnější látky. Jsou velmi stabilní, hromadí se v půdě, ve vodě i v organismech a dostávají se do potravního řetězce. I v případech, kdy se vyskytují ve stopových množstvích, mají vážné negativní účinky na zdraví - jsou karcinogenní, narušují hormony a oslabují imunitu.

Požáry skládek ale rozhodně nejsou problémem pouze v tuzemsku. Účinným řešením je proto důsledné a správné třídění odpadu, kterým snižujeme množství odpadu na skládkách.

Minimalizace odpadu

Snížení množství odpadu končícího na skládkách může ovlivnit přístup každýho z nás!

1. Předcházení vzniku odpadu: Je dobré si promyslet, co a proč budeme kupovat (fakt to potřebujeme? Vážně tolik? Nejsou ekologičtější varianty?). I takový malý kroky každýho z nás se počítají.
2. Příprava odpadů k opětovnému využití: Tohle zná podle dlouhodobých statistik nejmíň přes 70 % Čechů a není tím myšleno nic jinýho než třídění odpadu. Nejlíp ještě doma roztřídit odpad na jednotlivý složky - papír, plast, sklo, kovy a nápojáče - a pak je pohodlně vytřídit do příslušných barevných kontejnerů.
3. Recyklace odpadu: Tady ale pozor, hned na začátku uvedu na pravou míru pojmy, který si mnoho z nás plete: my doma nerecyklujeme, ale třídíme a recyklace odpadu probíhá ve specializovaných zařízeních!
4. Skládkování odpadu: No a to je ta poslední možnost, kam by měl směsný komunální odpad směřovat. Čím víc vyprodukovanýho odpadu vytřídíme, tím míň směsnýho odpadu poputuje na skládky.

Nejvíc odpadu na osobu v Evropě má Dánsko, ale na skládkách tam končí pouze 1 %! U nás je to podle dat MŽP furt skoro polovina, konkrétně podle čísla za rok 2019 se jedná o 46 %, to je pořádná nálož!

Typy skládek

Není skládka jako skládka - skládek je navíc víc typů, a zas znova, prostě proto, že ne každý typ odpadu se může házet „jen tak“ někam. Jablka s hruškama nemíchat…

• Skládky pro ostatní odpad (S-OO): Tam ukládáme odpad, který není nebezpečný. Slouží prostě k ukládání takových těch nejběžnějších druhů odpadu a takový skládky jsou zabezpečený proti únikům znečišťujících látek do okolí. U nás jich je cca 170.
• Skládky na inertní odpad (S-IO): Tohle cizí slovíčko říká prostě to, že tady se jedná o typ odpadu, který obvykle nemění podobu - nepodléhá žádným fyzickým, biologickým, a dokonce ani chemickým změnám. Tenhle druh odpadu není nebezpečný, nejčastěji jde třeba o suť, zeminu nebo podobný stavební odpady.
• Skládky na nebezpečné odpady (S-NO): Tyhlety skládky slouží k ukládání nebezpečnýho odpadu hlavně z průmyslu, ale také z obcí, a mají ty nejvyšší bezpečnostní pravidla, aby do okolí nemohlo nic nebezpečného uniknout. Někdy se dokonce některý druhy nebezpečnýho odpadu zalívají do skla nebo betonu, hustý, co?

Budoucnost skládek odpadu

Odpady a jejich vyprodukovaný množství jsou čím dál diskutovanějším tématem po celým světě. V rámci Evropské unie, ale i České republiky se slova proměňují v činy, a tak se snahy o efektivnější nakládání a využívání odpadu promítly do legislativy.

Jejím cílem je právě tlak na odklon odpadu ze skládek, a tedy zvýšení míry jeho materiálovýho využití zejména ve formě recyklace, příp. A že jsou ty cíle ambiciózní! V roce 2035 bychom měli recyklovat 65 % komunálního odpadu a na skládky by mělo putovat maximálně 10 % komunálu!

tags: #skladka #odpadu #vliv #na #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Škodliviny v ovzduší ČR
• O nakládání s odpady ve Frýdku-Místku
• Udržitelné Nakládání s Odpady
• Skládka Dolní Branná v plamenech
• Efektivní Třídění Odpadu