Skladba půdy Čáslav a její vliv na místní rozvoj


05.03.2026

Žhavým tématem je v současnosti v Čáslavi případné referendum, jehož otázky směřují k zamezení dalším fázím provozu místní skládky.

To je samozřejmě lákavá vidina, skládku „za domem“ si nevysnil nikdo. Problém, který se v plné síle vynořil po posledních komunálních volbách, není ale tak jednoznačný, jak se jej snaží organizátoři iniciativy předkládat.

Ta v níže uvedeném textu situaci rozebrala a podívala se na důsledky referenda z více stran. Sama předem upozornila, že nejde o žádné strašení Čáslaváků, ale o konstatování faktu.

Pozitiva a negativa zastavení růstu skládky

Začněme tím pozitivním, o čem hovoří zastánci referenda. Ano, skutečně by se mohlo podařit zastavit růst skládky v dalších letech (nikoliv však okamžitě). Stávající skládka samozřejmě nezmizí.

Jak dobře víme i ze stávajících kauz, z ukládání odpadu plyne pro město nezanedbatelný příjem jak přímo do jeho kasy, tak i ve formě podpory zdejší nemocnici, sportovcům, kulturním akcím a podobně.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Nejde o malé částky, pohybují se nad padesáti miliony ročně (kolem jedné šestiny městského rozpočtu). O tyto peníze tedy město přijde, stejně jako o mnohé možnosti, které tato suma Čáslavi nabízí.

Nemůžeme čekat, že se společnost AVE CZ nebude bránit proti změně územního plánu (kterou otázky referenda požadují), a tím i proti znemožnění dlouhodobého záměru nakládání se skládkou.

Jestliže nyní město přijde s informací, že dochází ke změně a na pořízeném pozemku nelze tuto činnost vykonávat, bude firma logicky požadovat kompenzaci.

Nešlo by přitom o desítky nebo nízké stovky milionů, ale celkem jistě o mnohem více. Lze předpokládat, že by požadovaná suma překročila výši ročního rozpočtu města.

Nikomu jistě není příjemné, že se za Čáslav naváží odpad nejen přímo z města a jeho okolí. Zastánci referenda, kteří argumentují ekologickými problémy takového chování, již ale nezmiňují, že místo na zdejší skládku bude pro změnu i náš odpad odvážen desítky kilometrů daleko - na jinou skládku.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Ani náš odpad nezmizí, jen bude uložen jinde. Stále ještě není dost spaloven a dalších technologií, které by si s naším odpadem poradily lépe.

Navíc automobily budou na své desítky kilometrů dlouhé cestě produkovat výfukové plyny, budou svým provozem obtěžovat jiné lidi v jiných obcích, odpad bude zvyšovat skládku jinde.

Zákaz další činnosti skládky by kromě jiného znamenal také konec záměru na vybudování další části obchvatu města, jehož investorem by měl být Středočeský kraj.

O jeho výstavbě se jedná právě v souvislosti s odkloněním dopravy ke skládce. I toto jsou tedy momenty, o nichž mají a musí obyvatelé města vědět dříve, než případně půjdou svůj hlas odevzdat v referendu.

Pravdou je, že jsou města, která skládku nemají a „také žijí“, jak zní jeden z argumentů organizátorů petice pro referendum. Jistě.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Bohužel čáslavská ekonomika je za dobu existence skládky s tímto provozem výrazně provázána, což dobře ví i minulé vedení města, které tyto peníze také využívalo.

Otázka referenda a jeho důsledků tedy skutečně neleží pouze v rovině: zastavíme skládku, nebo ne? Jde také o to, zda bude město vůbec schopno vyrovnat se s tímto krokem ekonomicky.

A to by vůbec nebylo tak snadné, jak se může na první pohled zdát… Problém je v tom, že město bylo čistě vědomě rozděleno na „hodné odpůrce“ skládky a ty ostatní, kteří se na tento problém dívají jinak.

Může to být ale také docela jinak, mohou to být také lidé, kteří se snaží vybalancovat budoucnost města s vědomím všech (alespoň těch předpokládatelných) ekonomických dopadů.

S paní radní Nezbedovou se shodneme na důležitosti toho, aby občané Čáslavi měli pro své rozhodování v referendu všechny potřebné informace.

Proto připravujeme informační kampaň, která pokryje argumenty pro i proti rozšíření čáslavské skládky. Nesouhlasíme však s vyvoláváním obav občanů pomocí argumentů, které nejsou založeny na faktech, nebo je zohledňují jen vzdáleně.

Uvedená částka nad 50 milionů Kč se týká minulosti. V referendu se bude rozhodovat o rozšíření skládky, k němuž by mělo dojít zhruba po roce 2030.

V tomto období budou poplatky za ukládání odpadu, které městu náleží, nižší než v minulosti. Město má se společností AVE uzavřenou dohodu, dle které půjde minimálně o 16 milionů Kč ročně.

Konkrétní částky budou záviset na objemu a skladbě odpadu. Provozovatel může 25 % uložených odpadů klasifikovat jako technické zabezpečení skládky, za které se poplatek neplatí, další podstatnou část pak jako technologický odpad, z něhož městu plyne pouhých 45 Kč za tunu.

Za zmínku stojí také to, že v letech 2014 - 2019 se příjmy města pohybovaly do 20 mil. Nelze očekávat, že z městské kasy odtečou částky přesahující výši ročního rozpočtu města.

Stavební zákon ve svém §133 pamatuje na situace, kdy změnou územního plánu dojde k omezení práv vlastníka pozemku.

V konkrétním případě čáslavské skládky však dle tohoto zákona nemá vlastník nárok na náhradu, neboť již uplynula lhůta 5 let od doby, kdy byl pozemek určen k zastavění.

Článek argumentuje potřebou odvážet místní odpad jinam. Referendum se však týká horizontu po roce 2030, kdy je schválen zákaz skládkování komunálního odpadu, který se bude vozit ke spálení do zařízení pro energetické využití odpadů, tedy do spaloven.

Těch by podle aktuálních zpráv mělo být v roce 2030 dostatek. Místní komunální odpad se tedy bude vozit pryč v každém případě.

Nikde však není dáno, že to musí být desítky kilometrů pomocí nákladních aut. Záměr na vybudování obchvatu je dán především potřebou odklonit dopravu ze směru od Chrudimi a Kutné Hory na Tábor a opačně, a je součástí strategického plánu města Čáslav, který vznikl ještě před oznámením aktuálního snahy o rozšíření skládky.

Referendum je demokratický prvek, upravený speciálním zákonem, potřebný ve chvíli, kdy určité rozhodnutí či úkon nebyl předem s širokou veřejností adekvátně projednán.

Bohužel zdejší skládka odpadu je nejen největším odpadním centrem firmy AVE CZ, ale je zároveň i skládkou, která je nejblíže obytným zónám - skládka je tu umístěna nikoliv za městem, jak článek uvádí, ale na jeho samém okraji - pár stovek metrů od nejbližších obytných domů.

Celkově tedy zveřejněný komentář přes avizované „konstatování faktů“ považujeme za naprosto zavádějící.

V tomto vyjádření jsme se omezili na reakci na tvrzení z komentáře paní radní Nezbedové.

Příklady nabídek nemovitostí v Čáslavi a okolí

  • Prodej řadového domu 4+1, 97 m2, pozemek 255m2, Čáslav.
  • Prodej pozemku k bydlení, 929 m², Čáslav, ul. Modřínová.
  • Stavební pozemky o rozloze 1621 m², Chotusice u Čáslavi.
  • Prodej pozemku k bydlení v Hostovlicích u Čáslavi.
  • Prodej zahrady v Čáslavi.

Tyto nabídky ukazují na zájem o bydlení a pozemky v Čáslavi a jejím okolí.

Tabulka příjmů města Čáslav ze skládky (odhad)

Období Příjmy města (Kč)
Před rokem 2030 Minimálně 16 milionů ročně (dle dohody s AVE)
2014 - 2019 Do 20 milionů ročně
Dříve Až 50 milionů ročně

tags: #skladba #půdy #Čáslav

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]