Legislativa skladování nebezpečných odpadů v České republice

Odpadová legislativa stanovuje podrobné požadavky na shromažďování odpadů. Tyto požadavky se původně vztahovaly pouze na zařízení k využívání a odstraňování, sběru a výkupu odpadů. Od 1. Vyhláškou č. 351/2008 Sb. byla platnost těchto požadavků rozšířena i na shromažďování odpadů původcem, který není provozovatelem zařízení k nakládání s odpady, tj. na všechny původce odpadů!

Základní pojmy

Pro lepší orientaci v problematice je důležité znát základní pojmy:

• Shromažďování odpadu: soustřeďování odpadu v místě jeho vzniku, pokud uložení odpadu v místě shromažďování nepřesáhne dobu 1 roku; soustřeďování ostatních odpadů, kdy je na shromažďovací místo původcem odpadu přepraven ostatní odpad, který vznikl na jednom místě mimo provozovnu původce odpadu v množství nejvýše 20 tun, pokud je přepraven neprodleně po jeho vzniku do vhodné provozovny původce odpadu; soustřeďování odpadu na místech určených obcí podle § 59 odst. 2 a 5; nebo soustřeďování odpadu v rámci činnosti Ministerstva obrany nebo jím zřízené příspěvkové organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu podle zákona o zajišťování obrany České republiky i v případě, že je odpad přepraven do jejich jiné provozovny, než v které vznikl.
• Skladování odpadu: uložení odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejdéle 1 roku před jejich odstraněním nebo po dobu nejdéle 3 let před jejich využitím.

Z výše uvedených definic vyplývá, že pokud už nejde o shromažďování odpadu, jde o skladování. V praxi to může být nejčastěji případ, kdy z jedné provozovny (nebo místa mimo provozovnu, např. ze stavby či servisu u zákazníka) si původce převeze odpad do své jiné provozovny. Protože v tomto případě nejde o soustřeďování odpadu v místě jeho vzniku (vznikl někde jinde), jde už o skladování odpadu!

Sklady odpadů a legislativa

Pokud skladujete, tak nově už jen v oznámeném nebo dokonce v povoleném skladu:

• Sklad na oznámení KÚ: Zařízení (§ 21/3) k skladování odpadu vymezené v příloze č. 4 zákona (tj. sklad odpadů, které vznikly při činnosti jeho provozovatele. V zařízení smí být skladovány pouze ostatní odpady. Maximální okamžitá kapacita zařízení smí být nejvýše 100 t.) musí být ohlášeno dle § 95/1 za účel přidělení identifikačního čísla zařízení (IČZ) prostřednictvím formuláře F_ODP_ZARIZENI_541_2020 přes ISPOP.
• Sklad na povolení KÚ: Pokud chcete skladovat nebezpečné odpady, nebo odpady ostatní nad kapacitu 100 t, pak je nutné povolení KÚ: Zařízení (§ 21/2) ke skladování odpadu musí mít povolení provozu zařízení vydaného krajským úřadem (žádost dle přílohy č. 3 zákona, požadavky na zařízení jsou v § 3 vyhl. 273/2021 Sb.). Taktéž je nutné ohlášení skladu prostřednictvím formuláře F_ODP_ZARIZENI_541_2020 přes ISPOP.

Do konce roku 2021 lze sklady odpadů provozovat podle původního zákona č. 185/2001 Sb., tj. sice bez povolení/oznámení na KÚ, ale i tak jen v zařízení k tomou určeném a podle provozního řádu dle vyhl. 383/2001 Sb.

Čtěte také: Co znamená evropský zákaz skládkování?

Požadavky na shromažďování a skladování odpadů

Shromažďování odpadů (§ 30)

Každý smí soustřeďovat odpady pouze za splnění technických podmínek, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovených vyhláškou č. 273/2021 Sb. v § 5 (od 2023, do té doby dle § 5 vyhl. 383/2001 Sb.).

• Nebezpečné odpady musí být soustřeďovány odděleně (tj. už nelze získat souhlas k upuštění od třídění pro NO). NO nemusí být soustřeďovány odděleně, jen pokud jsou splněny podmínky podle § 72 odst. 2 (tj. pokud to umožňuje povolení provozu zařízení).
• Ostatní odpady nemusí být soustřeďovány odděleně na základě povolení příslušného správního orgánu (KÚ pro zařízení, jinak ORP) k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů nebo na základě povolení provozu zařízení. Veškerý odpad soustřeďovaný neodděleně na základě povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů se zařazuje jako jeden druh odpadu. Pozor, "staré" souhlasy k netřídění OO platí jen do 31.12.2022, pokud neskončí jejich platnost dříve.

Skladování odpadů (§ 31)

Provozovatel zařízení smí provádět skladování odpadu pouze:

• v zařízení ke skladování odpadu, které se nachází na pozemku určeném k tomuto účelu územním rozhodnutím nebo územním souhlasem nebo ve stavbě určené k tomuto účelu využití kolaudačním rozhodnutím, oznámením o užívání nebo kolaudačním souhlasem nebo povolením stavby, není-li vyžadována kolaudace podle stavebního zákona, a
• je-li zařízení ke skladování odpadu provozováno v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou o podrobnostech.

Odpad určený k odstranění smí být skladován nejvýše po dobu 1 roku. Odpad určený k využití smí být skladován po dobu nejvýše 3 let.

Specifické požadavky na nebezpečné odpady

Požadavky na nakládání s NO jsou obecně přísnější z důvodu ochrany jak lidského zdraví, tak životního prostředí. Nový zákon významné změny nepřinesl: NO musí být soustřeďovány v odpovídajících nádobách, které zabrání úniku odpadů, často jsou nádoby proto ještě ve speciálních skladech na záchytných vanách apod.

Nádoby s NO musí být dále označeny nejen k. č. a názvem odpadu, ale také kódem a názvem jeho nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad“ a výstražným grafickým symbolem pro nebezpečnou vlastnost. Symbolem nebezpečnosti musí být označeny i vstupy do prostor, kde jsou NO umístěny.

Čtěte také: Dopady zákazu skládkování komunálního odpadu

A stále platí i povinnost mít poblíž NO i tzv. ILNO (identifikační list nebezpečného odpadu), který kromě podrobného popisu odpadu obsahuje další důležité údaje, například z hlediska bezpečnosti práce, první pomoci nebo opatření při havárii.

Nový zákon stále jednoznačně zakazuje mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály. Žádný úřad již původci nepovolí výjimku, která byla dřív běžná, tedy upustit od odděleného soustřeďování nebezpečných odpadů a shromažďovat je ve směsi s jiným nebezpečným nebo ostatním odpadem. To je nyní možné jen v rámci úpravy odpadů v zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu na základě povolení krajského úřadu.

Přeprava nebezpečných odpadů

Nebezpečné odpady jsou monitorovány i během přepravy, která musí být vždy ohlášena do elektronického systému evidence přeprav, tzv. SEPNO. Od r. 2023 bude povinné takto ohlašovat i přepravu neupravených kalů z čištění odpadních vod (odpadu k. č. 19 08 05). Tento odpad je sice v Katalogu veden jako kategorie ostatní, pokud však vystupuje z technologie čištění bez úpravy, která by v něm snížila obsah patogenních mikroorganismů (tzv. neupravený kal), je považován za infekční.

Za ohlášení přepravy NO je zodpovědný primárně odesílatel odpadu, je však možné, aby zpětně přepravu ohlásil příjemce, který do systému potvrzuje, že odpad přijal a přepravu ukončuje. Přepravce se pak řídí dalšími předpisy pro přepravu nebezpečných věcí (ADR, RID).

Sklady odpadů

Jako sklady odpadů mohou sloužit volné plochy, přístřešky, budovy, podzemní a nadzemní nádrže apod., které splňují stanovené požadavky a byly zřízeny k tomuto účelu v souladu se stavebním zákonem.

Čtěte také: Zákaz skládkování v ČR

Sklad nebezpečných odpadů musí být vybaven identifikačními listy nebezpečných odpadů v nich skladovaných.

Sklady, ve kterých jsou skladovány odpady určené k odstranění po dobu delší než 1 rok, a sklady, ve kterých jsou skladovány odpady určené k využití po dobu delší než 3 roky, musí svým technickým zabezpečením odpovídat ve vztahu ke skladovaným odpadům příslušné skupině skládek. Takové skladování se považuje za dlouhodobé.

Sklad odpadů musí být provozován podle provozního řádu, jehož obsah je shodný s obsahem provozního řádu zařízení pro nakládání s odpady skupiny A, uvedeného v příloze č. 1 vyhlášky č. 383/2001 Sb.

Nádoby na nebezpečný odpad

Obecně je vhodné použít nádoby na nebezpečný odpad všude tam, kde dochází k manipulaci s nebezpečnými látkami. Až už to jsou chemické provozy, petrochemické podniky a průmyslové provozy.

Za faktory pro výběr vhodné nádoby můžeme považovat, zda-li chceme látky skladovat venku či uvnitř. Dále také musíme brát v potaz, zda skladování bude pasivní - tedy bez manipulace s nádobou - plnění, vyprazdňování a otevírání, nebo aktivní - kdy s nádobou naopak manipulujeme.

Pro skladování kapalných látek jsou nejčastěji využívané kovové nebo plastové sudy, umístěné na záchytných vanách, popřípadě v mobilním skladu, tzv. eko-skladu.

Pro skladování pevných nebezpečných látek je pak nejčastěji využíváno sudů nebo kovových kontejnerů. Důležitost v tomto případě představuje vhodnost materiálu obalu pro danou látku.

Zdravotnické odpady

Problematiku zdravotnických odpadů řeší nový zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech ve svém Dílu 10, konkrétně § 88 až 90, a dále prováděcí odpadová vyhláška č. 273/2021 Sb. (HLAVA X, § 72 až § 75, a přílohy č. 48 a č. 49).

V podstatě všechny odpady ze zdravotní péče (viz definice) se z důvodu své nebezpečné vlastnosti INFEKČNOSTI HP 9 zařazují do kategorie nebezpečného odpadu.

Odpady ze zdravotní péče musí být vždy odděleně soustřeďovány už od okamžiku svého vzniku, a to alespoň v následujícím rozsahu: ostré předměty, nepoužitelná léčiva, odpady určené ke spálení, odpady určené k dekontaminaci a komunální odpad.

Požadavky na obaly a soustřeďovací prostředky

Pro takto roztříděný odpad se používá oddělených soustřeďovacích prostředků odpovídajících druhu a povaze odpadu (např. pevné plastové pytle, plastové nádoby, pevné obaly na jehly a ostatní ostré předměty).

Všechny soustřeďovací prostředky musí být pevně uzavíratelné, nepropustné a označené a musí odpovídat příslušným normám nebo musí být certifikovány k danému účelu.

Místo pro shromažďování je nutné rovněž vybavit identifikačním listem nebezpečného odpadu.

Soustřeďovací prostředky na odpady ze zdravotní nebo veterinární péče musí splňovat kromě základních požadavků dle § 5 vyhlášky č. 273/2021 Sb. ještě následující požadavky: musí být certifikovány pro daný způsob použití; nádoby na ostré předměty musí splňovat požadavky podle technické normy ČSN EN ISO 23907 (85 4002) Ochrana před poraněním ostrými předměty; nádoby pro nebezpečný odpad musí být pevné, nepropustné, nepropíchnutelné a uzavíratelné; plastové pytle musí mít maximální objem 0,1 m3, tloušťka materiálu musí být alespoň 0,1 mm; v případě plastových pytlů, které se používají na pracovištích s vysokým rizikem infekčních činitelů, musí být tloušťka materiálu alespoň 0,2 mm; při použití plastového pytle z tenčího materiálu musí být použito více pytlů do požadované tloušťky nebo musí být pytel umístěn do nádoby, která musí být z dezinfikovatelného a čistitelného materiálu; kromě obecných požadavků (viz příloha č. 20 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.) musí být dále označeny časem vzniku odpadu, konkrétním oddělením, kde odpad vznikl, jménem osoby zodpovědné za nakládání a označení, údajem o hmotnosti odpadu (stačí popř. odborný odhad dle objemu) a údajem o dalším způsobu nakládání.

Dočasné výjimky pro skládkování NO

Od 1. ledna se posouvá přechodné ustanovení vyhlášky č. 273/2021 Sb, které se týká zákazu ukládání vybraných nebezpečných odpadů na skládku, konkrétně těch, u nichž je technicky možné využití nebo spalování. Nově se tento zákaz neuplatní až do 31. Změna se dotýká odpadů uvedených v bodě C přílohy č. 4 vyhlášky - typicky kontaminovaného dřeva, kalů, chemikálií, absorpčních materiálů, obalů se zbytky nebezpečných látek nebo pevných hořlavých odpadů s nebezpečnými vlastnostmi. Odklad do konce roku 2027 se přitom týká výhradně této úzce vymezené skupiny odpadů.

Zkušenosti z reálného prostředí nakládání s odpady říkají, že tato výjimka otevírá původcům prostor pro celkem lehce obhajitelné levné skládkování NO, což může znamenat nechuť investorů investovat do sofistikovanějších technologií nebo starosti těm, kteří již investici realizují či ji dokončují.

tags: #skladkovani #nebezpecnych #odpadu #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace v hutnictví železa
• Informace o třídění odpadu
• Průkopník sociální ekologie
• Práva a povinnosti majitelů psů
• Praktické řešení pro kuchyni