Od 1. ledna 2021 vstoupil v platnost nový zákon o odpadech a tři další související zákony, které schválila Poslanecká sněmovna.
Jednou z nejdůležitějších změn, které nový zákon přináší, je posunutí ukončení skládkování komunálního odpadu z roku 2024 na rok 2030 za postupného navyšování poplatků za skládkování.
Nový odpadový zákon, který je součástí komplexní transpozice evropského oběhového balíčku do české národní legislativy, významně podporuje třídění odpadu a využívá různé motivační mechanismy (například třídící slevy pro obce).
Přijetím nového zákona se navyšují obcím náklady spojené s uložením směsného komunálního odpadu na skládkách, ale zároveň dochází ke snížení poplatku za uložení nebezpečného odpadu.
Již od 1. ledna 2021 došlo k omezení typu odpadů, který může být na skládky ukládán.
Čtěte také: Vyhláška o odpadech: Důležité změny a dopady
Novela zákona o obalech zase počítá s tím, že sběrná místa budou muset být zřízena v 90 procentech obcí, jejich zajištění budou řešit výrobci či prodejci obalů s tím, že recyklovatelné obaly budou finančně zvýhodněny před nerecyklovatelnými.
Do roku 2030 se počítá s tím, že obce zajistí, aby jejich tříděný odpad tvořil 65 % z celkového objemu komunálního odpadu.
Jedná se tedy o soubor nástrojů k naplnění dlouho avizovaných cílů, které předpokládají, že po roce 2035 se bude 65 % odpadů recyklovat, 25 % energeticky využívat a pouze maximálně 10 % skládkovat.
Podle informací ENDS Europe zahájila Evropská komise s Českou republikou řízení o nesplnění povinnosti, takzvaný infringement.
Řízení se má týkat skládkování odpadů bez předchozího předtřídění směsných komunálních odpadů, které požaduje skládková směrnice EU.
Čtěte také: Odpady v ČR
Podle skládkové směrnice z roku 1999 mají členské státy povinnost zajistit, aby odpady ukládané na skládky musí byly dotříděny tak, aby na skládkách nekončily recyklovatelné a biologicky rozložitelné odpady.
Při projednávání zákona o odpadech v roce 2020 se tehdejší poslanec František Elfmark (Piráti) a předsedkyně TOP09 a nynější předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová snažili prosadit pozměňovací návrhy a ukončit nelegální skládkování odpadů v Česku co nejdříve.
Navrhovali ukončení skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů již v roce 2024.
Poslanci však uvěřili tvrzení tehdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), že odsun ukončení skládkování až na rok 2030 je v pořádku.
Česko by mělo změnit zákon o odpadech a ukončit skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů dříve, než v nyní navrhovaném roce 2030.
Čtěte také: Obecně závazná vyhláška Bohumín
Stát a obce musí občanům umožnit vytřídit co nejvíce biologicky rozložitelných a recyklovatelných odpadů.
Změna zákona odpadech musí umožnit domácnostem a firmám třídit od roku 2024 kuchyňské a jídelní odpady, jak rovněž požaduje evropská směrnice o odpadech, ale náš zákon tento požadavek vůbec nereflektuje.
Z vytříděných kuchyňských a jídelních odpadů lze v bioplynových stanicích vyrábět náhradu části zemního plynu, dováženého z Ruska.
Aby se Česko vyhlo finančnímu postihu, musí ukončit skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů dříve než v zákoně nyní navrhovaném roce 2030.
Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, vyšla ve Sbírce zákonů 11.
Tato vyhláška v sobě zahrnuje nejen požadavky na skládky, které již dříve řešily vyhlášky č. 383/2001 Sb. a vyhláška č. 41/2005 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ale především přináší implementaci nového právního předpisu Evropské unie - Rozhodnutí Rady 2003/33/ES, kterým se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládkách podle článku 16 směrnice 1999/31/ES a její přílohy II.
Toto rozhodnutí bylo vydáno 19. prosince 2002, jeho platnost byla určena od 16. července 2004 a členské státy měly uplatnit kritéria tohoto rozhodnutí do 16. července 2005.
Od ledna 2021 začnou platit nové zákony, týkající se také přímo obalů nebo výrobků s ukončenou životností.
Zaměřují se především na minimalizaci skládkování a naopak zvýšení třídění a využití odpadů.
Parlamentem posvěcený balíček zákonů - Zákon o odpadech, Zákon o obalech, Zákon o výrobcích s ukončenou životností a tzv. Změnový zákon - k těmto cílům směřují.
Skládkování zdraží - postupně se bude zvyšovat poplatek za ukládání odpadů na skládky.
Po roce 2030 už nebude možné skládkovat využitelné a recyklovatelné odpady. Tento termín se posouvá z původního roku 2024.
Odklon od skládkování podpoří na úrovni obcí tzv. třídicí sleva a také systém PAYT ( z angl. Pay As You Throw - Plať kolik vyhodíš).
V kontextu znovuvyužívání odpadů je důležité rozlišovat samotný pojem recyklace a recyklovatelnost.
Recyklace je podle EKO-KOM způsob, jak získat druhotnou vstupní surovinu.
V momentě, kdy je tedy na výrobku uvedeno 100% recyklovatelný, znamená to ve většině případů pouze ideální případ a ne skutečnou praxi.
Vedle skládkování jsou problematické také odpady pohozené volně v přírodě.
Aby se jim zamezilo, připravuje se také legislativa zaměřená na omezení jednorázových plastových výrobků - v roce 2021 začne platit v Evropské unii na základě Směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (tzv. Single Use Plastics Directive).
Konec skládkování odpadu se zřejmě posune o šest let na rok 2030, jak navrhla vláda.
Sněmovní hospodářský výbor navrhoval skládkování ukončit o dva roky dříve než vláda, tedy v roce 2028.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová byla proti odkladu, pirátský poslanec František Elfmark požadoval skládkování odpadu ukončit v roce 2027.
Výbor se postavil také za to, aby se zvýšila recyklace a opětovné využití komunálního odpadu postupně až na 65 procent v příštích sedmi letech.
Poslanci navrhli zjednodušit proces odvádění poplatku za ukládání odpadu na skládku a lepší motivaci obcí k navýšení třídění komunálních odpadů.
Takzvaná třídící sleva by se měla odvíjet od produkce směsného komunálního odpadu a objemného odpadu v přepočtu na obyvatele.
Výbor z poslaneckých úprav podpořil návrh poslance ANO Jana Schillera, který umožní ukládat část směsného komunálního odpadu na skládku za současných 500 korun za tunu.
Sněmovna ve vládní předloze patrně změní proces odvádění poplatku.
Poplatek má dál vybírat a odvádět provozovatel skládky.
Povinnost bude mít nově i v případě, že jej od původce odpadu úhradu nevybere.
V současném systému mohou obce účtovat paušálně obyvatelům za běžné popelnice na směsný komunální odpad nejvýše 1000 korun za rok.
Nový maximální poplatek vládní předloha zvyšuje na 1200 korun.
Průměrné výdaje obcí s odpady činily v roce 2017 asi 980 Kč na občana a rok. V Praze a Ústeckém kraji dosahovaly 1200 Kč za občana a rok.
tags: #vyhláška #zákaz #skládkování #co #to #je