Škodlivé látky v ovzduší a jejich dopad na zdraví

Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt.

Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety. Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa.

Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech. Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO.

Jak vyplývá z definice zákona, znečišťující látkou je látka, která při krátkodobé nebo dlouhodobé expozici má nebo může mít nežádoucí vliv na lidské zdraví nebo na ekosystémy či obtěžuje svým zápachem. Pro znečišťující látky jsou ve stejném zákoně stanoveny tzv. imisní limity - prahové hodnoty o určité době průměrování (roční limit, 24h limit, hodinový limit apod.), při jejichž překročení se musí příslušné orgány situací zabývat a pokusit se ji řešit. Zároveň je tedy nutné koncentrace těchto látek monitorovat a s využitím pokročilých chemicko-transportních modelů vytvářet mapy celorepublikového znečištění.

Znečišťující látky a jejich zdroje

Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší. Uvádí se v jednotkách hmotnosti za rok (např. t/rok). Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

Čtěte také: Rizika oxidu uhelnatého z kouře

Mezi příklady znečišťujících látek patří:

• Částice PM10 a PM2,5
• Oxid dusičitý (NO2), oxid dusnatý (NO)
• Oxid siřičitý (SO2)
• Oxid uhelnatý (CO)
• Benzo[a]pyren (BaP)
• Přízemní ozon (O3)
• Benzen
• Těžké kovy (arsen, kadmium, nikl, olovo)

Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích.

Polétavý prach (PM10 a PM2,5)

Tyto zkratky označují polétavý prach “particulate matter”. Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Částice jsou značeny podle velikosti v mikrometrech (µm) a právě částice menší než 10 µm jsou pro naše zdraví nejškodlivější, protože se nezachytí v horních cestách dýchacích (např. v nose), ale pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Důsledkem jsou respirační dopady a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění: ischemická choroba srdeční a mozková mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic.

Polyaromatické uhlovodíky (PAU)

Jedná se o skupinu látek, o polyaromatické uhlovodíky, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování). Patří mezi tzv. endokrinní disruptory, látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí, tlumí náš imunitní systém a u těhotných žen ovlivňují růst plodu. Prenatální expozice PAU pak může souviset s výrazně nižší porodní hmotností a pravděpodobně také s negativním ovlivněním kognitivního vývoje dětí.

Oxid dusičitý (NO2)

Oxid dusičitý je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách. Jeho koncentrace v ovzduší proto kulminuje v dobách dopravní špičky.

Čtěte také: Zařízení a emise

Přízemní ozon (O3)

Přízemní ozon je jednou z hlavních složek fotochemického smogu. Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.

Oxid siřičitý (SO2)

Oxid siřičitý vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí. Koncentraci převyšující 500 µg/m3 by např.

Radon

Radon je radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů. Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic. Studie v Evropě, v Severní Americe a v Číně navíc potvrdily, že zdravotní rizika představuje i nízká koncentrace radonu. Tento plyn, který se běžně vyskytuje v rezidenčních zařízeních, totiž přispívá k výskytu rakoviny plic po celém světě.

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň SO2, NO2, částic PM10 nebo O3 překročí některou z tzv. informativních prahových hodnot uvedených v Zákoně o ochraně ovzduší. Upozornění se vyhlašuje, když je hodnota 12hodinového průměru těchto škodlivých látek překročena na většině měřicích stanic v dané oblasti a dosahuje hodnoty 100 μg/m3.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců.

Čtěte také: Lišejníky: indikátory čistoty ovzduší

Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005.

Znečištění ovzduší rovněž poškozuje suchozemské a vodní ekosystémy.

Znečištění ovzduší je jedním z hlavních rizikových faktorů úmrtí. Ve studii Global Burden of Disease je znečištěné ovzduší (ve vnitřním i venkovním ovzduší v kombinaci s přízemním ozonem) celosvětově 3. nejrizikovějším faktorem úmrtí. V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob.

Situace v Česku je oproti světu poněkud příznivější. Zde v roce 2019 došlo k poklesu v počtu úmrtí z důvodu znečištěného ovzduší od roku 1990 o 51,50 %. V roce 2019 došlo k přibližně 6 607 úmrtím v důsledku znečištěného ovzduší, z toho 6 255 úmrtí bylo přičteno přítomnosti prachových částic ve venkovním ovzduší a pouze 352 vnitřnímu.

Znečištěné ovzduší lidem odebírá nejen roky života, ale má také velký vliv na kvalitu jejich života. V roce 2020 vedlo znečištění ovzduší k významnému počtu předčasných úmrtí ve 27 členských státech EU (EU-27). Expozice jemným částicím nad úrovní směrnice WHO (z roku 2021) měla za následek 238 000 předčasných úmrtí, expozice oxidu dusičitému nad příslušnou směrnou úroveň vedla k 49 000 předčasným úmrtím.

Znečištění ovzduší kromě předčasných úmrtí způsobuje nemocnost.

Globální nerovnosti v dopadech znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší je zdravotní a ekologický problém ve všech zemích světa, ale s velkými rozdíly v závažnosti. Nejvyšší úmrtnost na znečištění ovzduší evidujeme v zemích s nízkými až středními příjmy.

Znečištění vzduchu v interiéru je jedním z největších světových ekologických problémů zejména pro nejchudší obyvatelstvo světa, které často nemá přístup k čistým palivům na vaření. Přibližně 1/3 světové populace vaří na otevřeném ohni nebo na neefektivních kamnech poháněných petrolejem, biomasou (dřevo, zvířecí trus a rostlinný odpad) a uhlím, což způsobuje škodlivé znečištění ovzduší v domácnostech.

Ženy a děti, které jsou obvykle odpovědné za domácí práce, jako je vaření a sběr dřeva, nesou největší zdravotní zátěž z používání znečišťujících paliv a technologií v domácnostech. Děti jsou zároveň významnou rizikovou skupinou. Téměř polovina (44 %) všech úmrtí na infekce dolních cest dýchacích u dětí do 5 let je způsobena vdechováním pevných částic (sazí) ze znečištěného ovzduší domácností.

Rozdíl úmrtnosti (počet úmrtí na 100 000 lidí) v důsledku znečištění vnitřního ovzduší je mezi zeměmi i více než 100násobný.

Specifické škodlivé látky a první pomoc

Následující tabulka uvádí některé specifické škodlivé látky, jejich zdroje, účinky na zdraví a zásady první pomoci:

Skleníkové plyny

Skleníkový plyn - látka přítomná v atmosféře, která přispívá k tzv. skleníkovému efektu - absorpci infračerveného záření zemského povrchu. Skleníkový efekt je pro život na zemi naprosto nezbytný - v jeho absenci by teplota planety byla o více než 30 °C nižší. Na straně druhé, při zvyšování koncentrací skleníkových plynů v atmosféře, dochází k zintenzivnění procesu ohřívání, tedy globálnímu oteplování planety. Toto oteplování a změna klimatu má následně celou řadu nežádoucích dopadů pro život na Zemi jako takový, a to na úrovni globální, nikoliv jednotlivce.

Před průmyslovou revolucí byly koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře přibližně 280 ppm. V roce 2023 to bylo přibližně 421 ppm.

Příklady skleníkových plynů:

• Vodní pára
• Oxid uhličitý (CO2)
• Metan (CH4)
• Oxid dusný (N2O)
• Freony (CFCs)
• Ozon (O3)

Oxid uhličitý, nejčastěji zmiňovaný skleníkový plyn, nelze označit za znečišťující látku. Jedná se o bezbarvý plyn bez zápachu. Zároveň ale není v běžně se vyskytujících koncentracích škodlivý pro zdraví. Pro CO2 tedy ani není v zákoně stanoven imisní limit. Ve velmi vysokých koncentracích může způsobovat nevolnost (cca 10 000 ppm), mírné dýchací potíže (cca 15 000 ppm) a v extrémních koncentracích opravdu může představovat bezprostřední ohrožení na životě (cca 40 000 až 60 000 ppm). Z hlediska lidského zdraví je zvyšování koncentrací CO2 v atmosféře zcela zanedbatelné. Nežádoucí dopady zvýšených koncentrací se v tomto případě projevují nepřímo - globálním oteplováním a s ním spojenou celou řadou dopadů pro lidskou společnost, z nichž některé mohou takto nepřímo životy lidí ohrozit (například vyšší četnost různých extrémů počasí).

Prevence a ochrana

Co oči nevidí, to srdce nebolí“, praví české přísloví. V případě znečištěného ovzduší to však tak úplně neplatí. I když znečištění není na první pohled tak úplně patrné (kromě některých obzvláště „vydařených“ zimních dní), rozhodně je nesmíme podceňovat.

Doporučení pro snížení expozice znečištěnému ovzduší:

• Použijte monitor kvality ovzduší.
• K čištění vnitřního vzduchu použijte vysoce výkonnou čističku vzduchu.
• Správně udržujte vaše plynové spotřebiče.
• Zvažte přechod na protokoly plynu místo dřeva.
• Nepoužívejte toxické syntetické čisticí prostředky, barvy a jiné domácí chemikálie.
• Odstraňte zdroje plísní a alergií z domova.
• Snižte své znečištění v automobilu pomocí čističe vzduchu v autě.

Pokud musíte jít ven, zkuste omezit pobyt venku na časné ranní hodiny nebo až na večerní hodiny. V době špatných rozptylových podmínek venku necvičte a neběhejte. Čím rychleji a hlouběji dýcháte, tím více škodlivin vdechujete. Tato opatření jsou určena zejména zdravým dospělým a dětem.

tags: #škodlivé #látky #v #ovzduší #na #5

Oblíbené příspěvky:

• Odborník na odpadové hospodářství Ing. Jiří Nevídal
• Recyklace papírových sáčků od pečiva
• Rozpustné kapsle 7v1
• Kontejnery na odpad Bruntál a okolí
• Recenze škol v přírodě Most