Obnovitelné Zdroje Energie: Skupina ČEZ a Kniha o Energii

Cílem modulu je poskytnout základní znalosti v oblasti obnovitelných zdrojů a úspor energie.

Získají přehled o využívání energie lidskou společností a o smyslu obnovitelných zdrojů a úspor energie.

Posoudit vhodnost využití OZE či energetických úspor v dané situaci a poskytovat osvětu v této oblasti.

Rozdělení ČEZ a Obnovitelné Zdroje

Návrhy na možné způsoby financování stavby nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně stály na počátku debat o tom, zda jak by se mohla rozdělit polostátní energetická společnost ČEZ. Vláda zadala ČEZ vypracovat varianty možného rozdělení strategické firmy.

Analýza „vhodného investorského modelu pro výstavbu nového jaderného zdroje“ přinesla konkrétní návrh na rozdělení ČEZ. Ta počítá s možností, že se ČEZ rozdělí na jadernou a nejadernou část. Jadernou část - fungující elektrárny Dukovany a Temelín plus speciálně založené dceřiné firmy připravující dostavbu nových bloků - by koupil do svého 100% vlastnictví stát.

Čtěte také: Výzvy ekologické obnovy

„Skupina ČEZ se rozdělí na dvě části, z nichž jedna bude obsahovat veškerá existující jaderná aktiva, která jsou v provozu, a v druhém kroku Česká republika vykoupí podíly minoritních akcionářů v části obsahující jaderná aktiva. Část společnosti ČEZ vlastnící jaderná aktiva bude rovněž 100% vlastníkem SPV (speciálně vytvořené projektové společnosti, pozn. red.),“ konstatuje analýza.

Druhou možností je vyčlenění existujících jaderných aktiv (provozované elektrárny i SPV) do nově vzniklé dceřiné společnosti a odprodej této společnosti státu.

O možnosti, že by stát převzal část firmy ČEZ, „která by kupříkladu mohla zahrnovat jaderné elektrárny“, mluvil už letos v červnu premiér Bohuslav Sobotka.

„Na téma této varianty nyní běží analytické práce, ale práce běží i na přípravě prvních dvou variant (tj., že stavbu nového bloku zajistí dceřiná společnost ČEZ nebo stát, který by tuto dceřinou společnost od ČEZ odkoupil, pozn. red.),“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Oddělit by se od sebe mohla regulovaná činnost od té neregulované. Tedy na jedné straně veškerá výroba - jaderné, uhelné elektrárny a teplárny. Na straně druhé distribuce, obchod, a obnovitelné zdroje.

Čtěte také: Odpadové hospodářství a cílová skupina

Část podílu v regulovaných oblastech by stát mohl prodat a z takto získaných zdrojů pak vykoupit minoritní podíly ve výrobní části.

„Když se podíváte na portfolio ČEZ, výrobní část má vlastní uhlí, jaderné elektrárny navýšily všechny výkon, nepotřebují nyní žádné investice, a veškeré cash-flow by tak pomohlo financovat právě budoucí stavbu - ať to bude jádro, plynové elektrárny, či jakýkoli jiný koncept zajištění energetické bezpečnosti,“ říká Michal Šnobr.

Větrné Elektrárny a Odpor Obcí: Případ Milína

Na začátku starostí starosty Milína stála zářijová nabídka společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje: postavit na kraji milínského katastru dvě větrné elektrárny.

Společnost už dříve oslovila sousední menší obce v okolí strakonické dálnice D4, Pečice a Višňovou. Tamní zastupitelstva záměr původně schválila, než se do situace vložili nespokojení občané.

Rozpočtu menších obcí může i pármilionový příspěvek za provoz elektráren viditelně pomoci. Milín je ale větší a nabízené kompenzace za elektrárny by činily jen pár procent jeho rozpočtu.

Čtěte také: Více o cílech Domy přírody

Jeho starosta postoj sousedních kolegů chápe, ale za takové peníze mu nedává politický smysl stavbu nepopulárních větrníků v obci prosazovat.

Podle informací investora by elektrárny v okolí D4 měly dosahovat od paty ke špičce horního listu asi dvousetmetrové výšky, což odpovídá aktuálním evropským standardům. Byly by tak podobně vysoké jako žižkovský vysílač, nejvyšší budova Prahy.

„Čím větší, tím více energie, tím víc se to vyplatí. Větrníků potom nemusí být tolik,“ komentuje výšku větrníků klimatický analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a spolupracovník Voxpotu Vojtěch Pecka.

„Taková větrná elektrárna dokáže vyrobit energii postačující k pokrytí roční spotřeby zhruba čtyř tisíc domácností,“ dodává Martin Schreier z tiskového oddělení ČEZ.

Elektrárny mají stát na okraji milínského katastru, asi čtyři kilometry od Milína a necelé tři od menších přidružených obcí Buk, Placy a Stěžov.

V okolí D4 vyjednávají s jednotlivými obcemi dva investoři: ČEZ a Pražská energetika.

Vojáčkovi vadí, že investoři ani stát o obcích v regionu neuvažují jako o celku, ani s nimi tak nejednají.

„Neumí jasně říct, kolik má vzniknout v regionu celkem větrníků a co z toho obce v regionu budou mít. Tím, jak se aktuálně postupuje, to rozvrací obce uvnitř i mezi sebou,“ říká starosta.

O výstavbě větrných elektráren budou milínští rozhodovat v březnovém referendu.

V milínském kinosále se v posledních měsících uskutečnily dvě debaty o větrných elektrárnách a takzvaných akceleračních zónách, tedy oblastech, ve kterých má v budoucnu platit zjednodušené povolování výstavby obnovitelných zdrojů.

Muž, který se stará o biotop ve Vrančicích i africké slony, rozhodně nepatří k zastáncům větrníků.

Obnovitelné zdroje energie považuje za nestabilní a nedostatečné, aby pokryly českou spotřebu po konci spalování uhlí. „Myslím, že jedinou cestou je fakt jádro,“ je přesvědčen.

Debaty považuje za zbytečně černobílé.

„Když se bavíte se zastánci, řeknou vám spoustu argumentů, jak je to skvělý. U protivníků jsem se zase setkal s lidmi, kteří jsou totálně ortodoxní až fanatičtí. Od těch jsem se oprostil,“ hodnotí Červený.

„Přichází celá směs argumentů na různém spektru pravdivosti. Jsou argumenty, které jsou úplně mimo. Některé jsou pravdivé a nikdo je nepopírá. Největší potíž vytvářejí ty, na kterých je trochu pravdy, ale jsou hodně zveličené. Je těžké je v krátkém čase deklasovat,“ komentuje debatu Martin Abel z AMO.

Vyhraněné odpůrce nejen v Milíně popisuje jako hlasitou menšinu, která však okolí dokáže strhnout.

Svoje studie a zahraniční zkušenosti totiž předkládá i strana, která větrníky maluje jako zásadní hrozbu pro lidské zdraví, přírodu i energetickou bezpečnost. Pro někoho, kdo se sám v energetice nevyzná, se realita v záplavě protichůdných informací hledá těžko.

Prvním krokem však může být snaha oddělit logické a slušně formulované obavy místních občanů od koordinovaných kampaní, které za účelem ekonomického či politického zisku do obcí přinášejí externí aktéři.

Protivětrná Esa a Politické Vichry

Na další debatu v prosinci se v milínském kině sešly některé z nejvýraznějších hlasů československé protivětrné scény: předseda strany Svobodní a poslanec za SPD Libor Vondráček, proslulá slovenská kritička větrných elektráren Katarína Ondrušová i zmíněný Jaroslav Čížek, který tentokrát dostal pozvánku do panelu.

O výstavbě větrníků se za poslední dva roky diskutovalo ve Strmilově v jeho jindřichohradeckém okrese, a poté v Černovicích, kde jeho rodina vlastní dům. „Mám poměrně jasný názor, že nepotřebujeme ani jednu větrnou elektrárnu. Jejich vliv na přenosovou síť je tak malý, že je tam absolutní nepoměr s tím, co to znamená pro krajinný ráz,“ je přesvědčen.

V protivětrném hnutí funguje právník Vondráček jako odborný zdroj a také jako jedna ze spojek lokálních hnutí.

Propojování se daří čím dál lépe: skupiny jako NE VTE pod Brdy, Džbánsko a okolí bez větrníků nebo Rychleby nedáme se navzájem podporují na sociálních sítích, navštěvují své debaty o větrnících a stále více se jim daří téma posouvat na národní úroveň.

Další z milínských listopadových hostek Katarína Ondrušová se v Česku poprvé objevila na zářijové akci protivětrných hnutí v Kobylé nad Vidnavkou.

Od té doby vliv Ondrušové stoupá. I ona se aktivně podílí na propojování jednotlivých českých obecních iniciativ do širší protivětrné platformy a na šíření povědomí ohledně zmíněné petice.

„Má to vliv na hmyz, na včely. Z lopatek odpadávají kousky do půdy, která je pak nevratně poškozená. Konec, už jen mrtvá půda,“ tvrdila Ondrušová během únorové debaty v Mimoni. Zároveň burcovala obecenstvo, aby pravidelně chodilo na zastupitelstvo kontrolovat kroky svých starostů.

Mačovský i Ondrušová mají podle interní analýzy AMO blízko ke slovenským panslavistickým a ezoterickým organizacím i ke konspirátorům varujícím například před sítěmi 5G a očkováním.

Analytik AMO a sociolog Petr Vidomus označuje Mačovského za ideový zdroj českého antivětrného hnutí. „Argumenty ze Slovenska měli hodně dobře nastudované. Říkali, že budou klesat ceny nemovitostí a bude ovlivněno zdraví na kilometry daleko,“ komentuje zkušenost s některými odpůrci Edvard Sequens, který se zúčastnil první milínské debaty. Laiky podle něj mohou takové argumenty hodně vystrašit.

Svá tvrzení namířená proti větrným elektrárnám shrnuli Mačovský a Ondrušová v nové knize Negatívne účinky veterných elektrární, kterou nabízejí za v přepočtu devět set korun.

Hlubší analýza publikovaných tvrzení ukazuje, že citované studie jsou v lepším případě účelově vybrané či zastaralé.

Vliv protivětrných aktivistů tak aktuálně sahá až do nejvyšších pater české politiky. A výsledky začínají být pomalu vidět.

Tématu se v posledních týdnech chytil premiér Andrej Babiš, který na Instagramu označuje výstavbu větrníků za „nesmysl, protože Česko nemá Severní moře“.

Češi se tak přístup k větrným elektrárnám učí od Slováků, kteří mají z celé Evropské unie nejmenší podíl větrné energie a tedy i nejmenší faktické zkušenosti s turbínami.

Bez autentické poptávky a obav občanů by však tito aktéři příliš nepochodili.

„Jsou to všechno místní lidé, kteří mají obavu z toho, co tady bude. Že by to bylo nějak koordinované, to vůbec. Kterým zdrojům věří on sám?

„To je složité. Na jedné straně máte informace od investorů a studie financované Společností pro větrnou energii, které nemají oponenturu a nejsou objektivní. Naproti tomu ale stojí množství alarmistických informací, které rizika zveličují,“ vypráví František.

Mainstreamové vědecké práce dle jeho mínění často podléhají ideologické objednávce grantových agentur a investorů a negativa větrníků bagatelizují.

tags: #skupina #cez #obnovitelne #zdroje #kniha

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky likvidace autovraků
• Možnosti odpadového hospodářství v Pyšelích
• Odpad v provozovně
• Vliv přírody na psychiku
• Okolí Svitav: příroda