Skupiny obyvatel nejčastěji ohrožené chudobou v České republice

17.03.2026

Asi milion Čechů je ohroženo příjmovou chudobou. Chodí sice do práce, ale jejich výdělky jsou příliš nízké. O tom, zda do této skupiny lidí patříte, rozhoduje výše čistého měsíčního příjmu. Pokud je vaše výplata nižší než stanovená částka, je šance, že s penězi vyjdete, minimální.

Co je to příjmová chudoba?

Věděli jste, že hranice příjmové chudoby v České republice se určuje jako 60 % mediánu ekvivalizovaného čistého příjmu domácností? Tento medián představuje střední hodnotu, kdy polovina domácností má nižší příjem a polovina vyšší. Pro rok 2023 tato hranice činila 16 774 Kč měsíčně pro jednotlivce. Pokud tedy někdo vydělává méně než tuto částku, je oficiálně považován za ohroženého příjmovou chudobou.

Pro domácnosti s více členy se hranice chudoby přizpůsobuje pomocí ekvivalenční škály, která zohledňuje úspory z rozsahu při společném bydlení. Například rodina složená ze dvou dospělých a dvou dětí mladších 13 let měla v roce 2023 hranici příjmové chudoby stanovenou přibližně na 35 225 Kč měsíčně.

Míra ohrožení příjmovou chudobou udává podíl osob v domácnostech, které nedosahují svými příjmy na určitou hranici příjmů. Tato hranice se počítá z příjmového rozdělení v České republice a je to přesně 60 % mediánu (prostřední hodnoty) čistého peněžního příjmu, přičemž je zohledněna i velikost a složení vícečlenných domácností. Hranice jsou tedy rozdílné pro různé složení domácností.

Například v roce 2018 pro domácnost jednotlivce činila 11 963 Kč, pro domácnost dvou dospělých osob to bylo 17 944 Kč a pro rodiče se dvěma dětmi do 13 let se jednalo o částku 25 122 Kč měsíčně.

Čtěte také: Více o ekologických skupinách

Míra příjmové chudoby osob v českých domácnostech v souhrnu meziročně mírně klesla. Celkově tento ukazatel vypovídá spíše o příjmové (ne)rovnosti, než o počtu „chudých“ lidí v zemi (ve smyslu hmotné nouze). Indikátor se počítá podle mezinárodně platné metodiky dané Eurostatem a udává podíl osob v domácnostech, které nedosahují svými příjmy na stanovenou hranici.

Hranice ohrožení příjmovou chudobou vychází z příjmového rozdělení v dané zemi a je definována jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného (tedy zohledňujícího počet členů domácností) disponibilního příjmu.

V roce 2023 (na základě příjmů za rok 2022) činila v Česku tato částka 16 774 Kč za měsíc. To představuje hranici příjmové chudoby pro domácnost jednotlivce. V roce 2023 se ohrožení příjmovou chudobou týkalo v absolutním počtu přibližně milionu (1 020 561) obyvatel České republiky, přičemž míra ohrožení příjmovou chudobou meziročně mírně klesla na hodnotu 9,8 %. Pokles způsobilo zejména to, že v roce 2022 rostly rychleji příjmy nízkopříjmovým domácnostem než domácnostem středněpříjmovým.

Kdo je nejvíce ohrožen příjmovou chudobou?

Ne všechny skupiny obyvatel jsou na tom stejně. Nejvíce ohroženými jsou neúplné rodiny s dětmi, jednotlivci starší 65 let a osoby se základním vzděláním. U neúplných rodin s dětmi dosahuje míra ohrožení příjmovou chudobou až 33 %, zatímco u jednotlivců starších 65 let je to 33,3 %. To znamená, že téměř každý třetí člověk v těchto skupinách je ohrožen chudobou.

Nejvíce jsou příjmovou chudobou ohroženy domácnosti nezaměstnaných (více než polovina z nich) a nepracující starobní důchodci, u kterých je riziko příjmové chudoby zhruba 14 %.
Z hlediska složení domácností jsou nejohroženější skupinou domácnosti tvořené samotným rodičem s jedním či více dětmi (hlavně ženy samoživitelky) a dále jednotlivci ve věku 65 let a více, převážně osaměle žijící důchodkyně.

V roce 2023 klesla míra ohrožení příjmovou chudobou u většiny sledovaných typů domácností. Výjimku však tvořily neúplné rodiny s dětmi, kde žije pouze jeden rodič s jedním nebo více dětmi. U tohoto typu domácnosti došlo k meziročnímu nárůstu ohrožení příjmovou chudobou z 30,8 % na 33,0 %. Další dlouhodobě ohroženou skupinu tvoří jednotlivci starší 65 let, u nichž však nastal naopak pokles počtu osob ohrožených příjmovou chudobou z 37,8 % na 33,3 %. Hlavním důvodem byla zmiňovaná valorizace důchodů. Míra ohrožení příjmovou chudobou se snížila také u jednotlivců mladších 65 let, a to o 2,3 p. b. V případě úplných rodin s dětmi došlo rovněž k mírnému poklesu ohrožení příjmovou chudobou a u dvojic dospělých zůstaly hodnoty téměř stejné.

Čtěte také: Bláznivé ekologické iniciativy

Ačkoliv je hodnota tohoto ukazatele nízká a meziročně mírně klesla, jsou patrné poměrně významné rozdíly nejen u osob v různých typech domácností, ale také například podle pohlaví. Celková míra ohrožení příjmovou chudobou v roce 2023 dosahovala 9,8 %, ženy však byly příjmovou chudobou ohroženy v 11,6 % případů, zatímco muži pouze v 7,9 %.

Důchodci (tedy jednotlivci starší 65 let žijící sami) jsou příjmovou chudobou ohroženi v 33,3 % případů. Nicméně ohrožení příjmovou chudobou se týká 37 % žen důchodkyň, zatímco muži důchodci jsou příjmovou chudobou ohroženi pouze ve 22,7 % případů.

Zatímco osoby se základním vzděláním nebo výučním listem jsou příjmovou chudobou ohroženy lehce nadprůměrně (14,7 %), u středoškolsky vzdělaných osob (s maturitou nebo s VOŠ) hodnoty příjmové chudoby dosahují 6,4 %. Osob s vysokoškolským titulem se potom příjmová chudoba týká pouze ve 3 % případů.

Děti žijící v neúplné rodině, tedy v domácnosti pouze s jedním rodičem, jsou ohroženy příjmovou chudobou v 35,5 % případů. Naproti tomu v úplné rodině s oběma rodiči je ohroženo příjmovou chudobou pouze 8,5 % dětí. Avšak se zvyšujícím se počtem dětí v domácnosti roste ohrožení dětí příjmovou chudobou i v úplných rodinách. U dvojice dospělých s jedním dítětem se příjmová chudoba týká pouze 3,7 % dětí, v rodinách se dvěma dětmi dosahuje hodnota 5,4 % a v úplných rodinách se třemi a více dětmi jsou děti ohroženy v 22,7 % případů.

Kde žijí lidé ohrožení chudobou?

Vzhledem k nadprůměrným příjmům domácností je nejnižší míra příjmové chudoby v hlavním městě Praze (6,0 %). Obecně nižší míra příjmové chudoby je také v malých venkovských obcích (8,4 %). Naopak vyšší než průměr je tato míra v krajských městech (10,3 %) a ve středně velkých městech do 50 tis. obyvatel, kde činí 11,6 %. Velikost obce ale není zásadní charakteristikou z hlediska míry chudoby. Nejdůležitější je poměr „živitelů“ a vyživovaných osob. Jednoduše řečeno, záleží na počtu pracujících a nepracujících osob v dané domácnosti.

Čtěte také: Kapely propagující ekologii

Subjektivní vnímání příjmové situace

Příjmovou situaci českých domácností dokresluje také informace o subjektivním vnímání domácností, jak vycházejí se svými příjmy. Ačkoli většina domácností vycházela loni se svými příjmy poměrně snadno, pro 17,6 % to bylo obtížné. Větší potíže vnímají obecně domácnosti samoživitelek s dětmi, u nichž má téměř každá třetí obtíže až velké obtíže vyjít se svým příjmem. Podobně to pociťují také jednotlivci starší 65 let, zejména osaměle žijící ženy důchodkyně. Z hlediska pracovní aktivity mají největší problémy vyjít se svým příjmem domácnosti nezaměstnaných, uvádí to více než polovina z nich (52,5 %). Výsledky subjektivního vnímání příjmové situace ukazují na stejné skupiny domácností jako objektivní měření míry ohrožení příjmovou chudobou.

Obecně však klesá procento domácností, které negativně vnímají, jak vycházejí se svými příjmy. Zatímco v roce 2017 to uvedla téměř čtvrtina domácností (23,2 %), v roce 2018 tento podíl meziročně poklesl o 5,6 procentního bodu. Naopak 15,2 % domácností uvedlo, že vycházejí se svým příjmem snadno až velmi snadno, což jistě odráží i pozitivní vývoj příjmové situace v České republice.

V roce 2023 byl zaznamenán pokles podílu domácností, které vycházejí se svými příjmy snadno až velmi snadno, a to meziročně o 1 procentní bod. Naopak dochází k postupnému nárůstu počtu těch domácností, které uvedly, že se svými příjmy vycházejí s obtížemi až s velkými obtížemi. Z pohledu typu domácnosti vycházely s příjmy nejhůře rodiny tvořené samotným rodičem s jedním či více dětmi a jednotlivci starší 65 let.

Ze statistik vyplývá, že z osob ohrožených příjmovou chudobou uvedla téměř polovina (49,2 %), že se svými příjmy vychází s velkými obtížemi, 22,4 % z nich vychází s příjmy s obtížemi a 11 % jen s menšími obtížemi.

Co si lidé nemohou dovolit koupit?

To, co si osoby žijící v domácnostech nemohou dovolit z finančních důvodů, sleduje ukazatel materiální deprivace. Z devíti zjišťovaných položek si nejčastěji domácnosti nemohou dovolit uhradit neočekávaný výdaj ve výši 10 700 Kč, což se týká necelé čtvrtiny populace. Zaplatit týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti si nemůže dopřát zhruba pětina osob. Oproti tomu podíl osob, jejichž domácnost nedokáže včas platit různé pravidelné platby a splátky, je pouze 3 %. Podobný je i podíl těch, kteří si nemohou dovolit dostatečně vytápět svůj byt. Položky, jako jsou televize, pračka a telefon, má prakticky každá česká domácnost, která o ně stojí.

Míra materiální deprivace - tedy podíl osob, jejichž domácnost si nemůže z finančních důvodů dovolit čtyři a více z devíti stanovených položek - činila v roce 2018 v České republice 2,8 %. Od roku 2014 má však klesající tendenci, takže nadále ubývá osob žijících v materiálně deprivovaných domácnostech.

Míra ohrožení příjmovou chudobou i míra materiální deprivace se výrazně liší podle složení domácnosti i podle ekonomické aktivity osoby v čele. Nejvíce jsou ohroženy domácnosti nezaměstnaných, mezi nimiž je pětina materiálně deprivovaná.

Srovnání s Evropou

V rámci Evropské unie patří Česká republika k zemím s nejnižší mírou ohrožení příjmovou chudobou. Podle dat Eurostatu je u nás ohroženo příjmovou chudobou 9,8 % obyvatel, což je výrazně pod průměrem EU.

Česko se řadí k evropským zemím s vůbec nejnižším podílem takto ohrožených osob. Český statistický úřad každoročně publikuje v rámci šetření Životní podmínky (EU-SILC) indikátor příjmové chudoby za Českou republiku. Z dlouhodobého hlediska se míra ohrožení příjmovou chudobou v České republice už deset let v řadě stále pohybuje mezi 9 a 10 %.

Pro mezinárodní srovnání slouží souhrnný evropský indikátor, který v sobě slučuje celkem tři různé aspekty - ohrožení příjmovou chudobou, materiální deprivaci a nízkou pracovní intenzitu. Míra nízké pracovní intenzity udává podíl osob žijících v domácnostech, ve kterých je nízké zapojení osob v produktivním věku do pracovního procesu. V loňském roce dosáhla tato míra v ČR úrovně 4,5 %.

Hodnota souhrnného ukazatele dosáhla v ČR za rok 2018 úrovně 12,2 % a zůstala stejná jako v předcházejícím roce. Česká republika se spolu s Finskem, Norskem, Slovenskem a Francií řadí mezi státy s nejnižším podílem takto ohrožených osob v Evropě. Naopak nejvyšší hodnotu tohoto souhrnného ukazatele uvádějí Bulharsko, Srbsko, Rumunsko a Řecko.

Česko se dlouhodobě prezentuje jako země s nejnižší mírou příjmové chudoby v Evropské unii. Podle dnes zveřejněné statistiky Eurostatu má Česká republika nejnižší podíl obyvatel ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v celé Evropské unii. V roce 2023 bylo v Česku ohroženo chudobou 12 % obyvatel, což byl nejnižší podíl v rámci EU i všech sledovaných zemí. Průměr zemí EU pak činil 21 %.

Česko má nejnižší podíl ohrožených osob od roku 2020. V předchozích letech měl několikrát lepší výsledek Island, který však není součástí EU a od roku 2021 u něj data nejsou k dispozici.

AROP a jeho výpočet

Relativní příjmová chudoba (AROP) udává podíl lidí s příjmem pod 60 procenty národního mediánu příjmů. Kvůli různému počtu lidí v domácnostech se příjem domácnosti tzv. ekvivalizuje tak, aby odlišně velké domácnosti byly přibližně srovnatelné. Proto se celkový čistý příjem domácnosti dělí počtem „spotřebních jednotek“. Ten se odvíjí od součtu vah jednotlivých členů domácnosti - první dospělý se počítá s váhou 1, každý další člověk starší 14 let s váhou 0,5 a děti pod 14 let s váhou 0,3.

Měření Eurostatu pracuje s takzvaným AROPE - tedy relativní příjmovou chudobou (AROP) obohacenou o indikátory sociální a materiální deprivace a pracovní intenzity.

Problematická interpretace statistiky Eurostatu

Statistika, kterou se čeští politici dlouhodobě chlubí, není ale podle výzkumníků z organizace PAQ Research příliš vypovídající. Česko je na tom dlouhodobě dobře z hlediska relativní příjmové chudoby (AROP), ze které měření Eurostatu vychází. Ta ale není vhodná pro mezinárodní srovnávání. Měří totiž nízký příjem pouze ve srovnání s ostatními obyvateli v dané zemi. Konečná hodnota tak ve skutečnosti neříká, že Česko je - co do nízké míry chudoby - v Evropské unii premiantem.

Národní ukazatel chudoby totiž vychází z mediánů národních mezd a ty se napříč zeměmi Evropské unie velmi liší. Zkrátka - rakouský a lucemburský „chudý“ mají reálné příjmy větší než „chudý“ v Česku. A západní „chudí“ by se řadili v tuzemsku na úroveň středněpříjmové domácnosti. Proto i jejich životní standard je vyšší, než je životní standard „chudých“ v Česku. Navíc zmíněný ukazatel nereflektuje informace o exekučních srážkách, které příjmy domácností ještě snižují, či státní podporu.

„Údaj má i politické důsledky. Může ovlivňovat sociální politiku v Česku, když poskytuje zcela matoucí informace o vývoji chudoby během ekonomických krizí a konjunktur. Znevýhodňuje také postkomunistické státy ve fondech a programech Evropské unie,“ podotýkají výzkumníci s tím, že peníze z evropských sociálních programů pak mohou směřovat paradoxně do chudších regionů bohatých zemí, namísto do výrazně chudších regionů v chudých zemích.

Srovnávat je tedy možné evropské země podle výzkumníků až tehdy, když se měření chudoby v Evropské unii takzvaně harmonizuje - jako „chudá“ je tedy označena domácnost, která má příjmy pod 60 procenty evropského příjmového mediánu, nikoliv jen národního.

Je třeba přihlížet také k rozdílům v cenách v jednotlivých státech. Výzkumníci počítají příjmy evropských domácností v takzvaném standardu kupní síly, který zohledňuje, že za jedno euro si na Slovensku koupíte více věcí než třeba ve Finsku. Příjmy vyjádřené skrze jednotnou měnu jsou srovnatelné napříč státy.

Nevypovídá přímo o tom, co lidé prožívají. Jde využít i striktnější definici relativní příjmové chudoby - třeba kolik domácností je pod 50 procenty evropského mediánu příjmů. Pak to bude v ČR zhruba 10 procent.

„V Česku žije pod evropskou hranicí chudoby 21 procent domácností - víc jak dvojnásobek oproti národní hranici chudoby, podle které jde pouze o 10 procent domácností. Pod hranicí chudoby pak v tuzemsku žije více než 60 procent samostatně žijících seniorů a téměř polovina samoživitelek. Evropský průměr je přitom v obou zmíněných případech na necelých 30 procentech. Častěji žijí pod hranicí chudoby také nájemníci.

Anylytici PAQ Research spočítali, kolik domácností spadá pod úžeji definovanou hranici evropské chudoby (pod 50 procent evropského mediánu) či trpí materiální deprivací. V Česku je domácností takto ohrožených velkou příjmovou chudobou či sociálním vyloučením 17 procent. V takovém ukazateli, který nezohledňuje jen příjmy, opět Česko není na špici Evropy, ale zhruba na desátém místě.

Energetická chudoba

Základní existenční potřeby jako vytápění či potraviny nejsou v Česku pro mladé lidi problémem ani pro ty ohrožené chudobou. Dostatečně vytápět svůj byt či dům není schopno pouze 15 % z nich.

Během roku 2023 bylo v energetické chudobě přibližně 1,3 milionu (13 %) obyvatel České republiky. Nejvíce jsou energetickou chudobou ohroženy samoživitelky, nízkopříjmové rodiny s dětmi, invalidní důchodci a osamělé seniorky. Přitom míra ohrožení energetickou chudobou je ale vyšší mezi nájemníky než mezi vlastníky. Ze zveřejněného grafu vyplývá například, že v roce 2020 bylo u nás 27 % samoživitelek ohrožených energetickou chudobou a v roce 2023 již 38 %. V případě nízkopříjmových rodin s dětmi do 18 let jde v roce 2020 o 29 % a v roce 2023 o 39 %.

Ve studii se, mimo jiné, uvádí, že 15 procent českých domácností má problémy s vysokými cenami energií, a jsou proto ohrožené chudobou. Opět se zde konstatuje, že se to týká především rodin s dětmi a osamělých seniorů. Načež studie zároveň uvádí, že v extrémní energetické chudobě se nachází přibližně 440 tisíc osob. To je poté, co uhradí náklady na bydlení a energie. Studie v této souvislosti rovněž konstatuje, že zatímco v roce 2020 takzvaná energetická chudoba postihla přibližně 440 tisíc domácností a zhruba 770 tisíc lidí, v loňském roce to již bylo 690 tisíc domácností a v nich žijícího 1,3 milionu lidí.

Mladí lidé a chudoba

Cílem průzkumu bylo podívat se blíž na mladé lidi ohrožené chudobou i jejich největší potíže a také zjistit, nakolik jsou zažité představy o chudobě pravdivé. Výsledky potvrdily, že klíčové problémy pro mladé představují otázky bydlení, zadluženosti a přístupu k zaměstnání.

Významné pro prevenci chudoby u mladých lidí v ČR je podle průzkumu získání maturity, která statisticky výrazně snižuje riziko propadu do chudoby. Nejvíce ohrožena je skupina mladých lidí bez maturity, jejichž rodiče také nemají maturitu (každý druhý). Celkem je podle výsledků ohroženo 40 % mladých bez maturity ve srovnání s 13 % s dosaženým vysokoškolským vzděláním. Lépe se přitom s rizikem chudoby vypořádávají širší rodiny či bezdětné páry.

Zkušenosti z rodiny a mezigenerační přenos chudoby

Důležité jsou z hlediska rizika chudoby i zkušenosti získané v mládí a rané dospělosti. Ty pozitivní subjektivně pomáhají chudobu lépe překonávat. Častějším průvodním znakem mladých ohrožených chudobou je, že se jejich rodina několikrát zadlužila, že pocházejí z neúplné rodiny a že se často stěhovali. Jako kritická se pak jeví zkušenost se ztrátou bydlení. Méně ohrožení častěji absolvovali víceleté gymnázium a jejich rodiny je podporovaly ve studiu a cestování.

Dědičnost chudoby přitom není absolutní a ne všichni, kteří trpěli materiální deprivací kolem 12 let, ji zažívají i v dospělosti. Pravděpodobnost tohoto vývoje je u nich ale téměř třikrát vyšší. V dospělosti zažívají mladí ohrožení chudobou stejné problémy, jaké měli jejich rodiče, a to i v podobné míře. Častěji zakoušejí neplánované zadlužení, ztrátu bydlení či práce, narození dítěte, nebo osobní zkušenost s násilím. Naopak pozitivní zkušenosti jsou pro obě skupiny obdobné.

Solidarita mladých s chudými ve svém okolí

Ohrožení chudobou znají častěji někoho chudého (65 %), polovina z nich má takového člověka v rodině nebo mezi nejbližšími přáteli; v 10 % případů se jedná o partnera. Z mladých ne-chudých zná někoho chudého každý druhý a o někoho blízkého se jedná ve 30 % případů. Jak výzkum potvrzuje, vliv prostředí je velký a blízkost chudoby často souvisí s postojem k ní.

Tabulka: Hranice příjmové chudoby v roce 2023