Dopad sledování porna na emise a životní prostředí

Když potřebujete upoutat zájem, použijte sex. Osvědčené pravidlo funguje v reklamě, bulváru i na internetu. Díky pornografii se podařilo rychle prosadit internetové platby kreditními kartami. Obecně se říká, že pornografický průmysl pomáhá technologickému pokroku, ať už jde o rozvoj streamovaného videa nebo nástup obsahu ve 4K, nebo dokonce videa pro virtuální realitu.

Rozvoj informačních a komunikačních technologií (ICT) a jejich masové rozšíření lze bezesporu považovat za jeden z nejzásadnějších procesů posledních dvou dekád. ICT se staly běžnou součástí našich životů. Tento proces přinesl mnoho změn jak na úrovni globální a celospolečenské, tak i na úrovni jedince a jeho životního stylu.

Uchopit celou šíři environmentálních důsledků masového rozšíření ICT není vůbec snadné, stejně jako určit jejich směr. Internet je základním nástrojem mnoha zelených institucí, od obrovských ekologických organizací až po nelegální sítě aktivistů. Mnoha autory je považován za hlavní nástroj zvýšení eko-efektivity různých lidských aktivit. Na druhou stranu jde o energeticky velmi náročnou technologii kvůli provozu obrovských osvětlených a klimatizovaných hal, takzvaných datových center, plných téměř neustále běžících serverů, které je potřeba napájet i chladit.

Na energetickou náročnost celého ICT průmyslu poprvé výrazněji upozornila analytická skupina Gartner, když v roce 2007 zveřejnila tiskovou zprávu s výsledky svých propočtů. Mnohem větší pozornost však získal článek v britských novinách The Sunday Times z letošního 11. ledna, který rozpoutal nejdříve vlnu překvapení, a následně bouřlivé diskuse. Článek prezentoval výsledky výzkumu fyzika Alexe Wissner-Grosse z Harvardské univerzity, který upozorňoval na energetickou náročnost zcela běžných a masově využívaných internetových služeb.

Společnost Google brzy nato vydala tiskové prohlášení, ve kterém se proti těmto údajům ohradila a nabídla vlastní, konejšivě nízká čísla - konkrétně 0,2 gramů CO2 na jedno vyhledávání. Připojila dále poněkud neuspokojivý argument, že počítač daného uživatele má za dobu hledání větší spotřebu než samotné hledání. Působivá je naopak jejich rovnice: 1 km autem = 1000 hledání na Googlu. Alex Wissner-Gross později celou situaci označil za omyl deníku Times a mediální blamáž. V rozhovoru s nimi údajně nejmenoval Google ani žádnou jinou konkrétní společnost. Stejně tak se distancoval od zmiňovaných sedmi gramů. Jak je tomu doopravdy se spotřebou energie při vyhledávání, tedy nelze nyní spolehlivě vyjádřit. Těžko se můžeme spoléhat pouze na data od společnosti Google. Snad do celé situace vnese více světla publikovaný výzkum Wissner-Grosse nebo dalších autorů.

Čtěte také: Vliv Schumannovy rezonance na klima

Dvě desetiny gramu CO2 na jedno vyhledávání vynásobíme dvěma biliony (hrubý odhad počtu vyhledávání na Google za jeden den pro rok 2008), čímž dostaneme 400 tun CO2 denně, tedy 146 milionů tun CO2 ročně. Pro srovnání: toto množství téměř odpovídá uhlíkovým emisím celé České republiky za rok 2005. Jak ve své reakci i jinde Alex Wissner-Gross upozorňuje, zdaleka nejen vyhledávání, ale každé využívání internetu s sebou nese určitou spotřebu energie a následné emise CO2. Například stránka s videem či jinou datově náročnou aplikací může produkovat až 0,2 gramů CO2 za každou sekundu sledování. Stejně tak rozšiřující se trend video-telefonování s sebou přináší zvyšující se emise.

Antivirová společnost McAfee ve spolupráci s ICF International a expertem na spam Richi Jenningsem také nedávno vypracovali studii, ve které spočítali energetickou náročnost spamu. Jen za rok 2008 bylo rozesláno přibližně 62 trilionů takových zpráv. Autoři studie nám mimo jiné nabízejí toto srovnání: spam ročně spotřebuje stejnou energii jako 2,4 milionu amerických domácností.

Je navíc zřejmé, že spotřebovaná energie je jen jednou ze složek celé ekologické stopy internetu. Lze vůbec, řečeno auto-slovy Martina Bursíka, dosáhnout „přírodě přátelského“ internetu? Nebo alespoň snížit tempo růstu jeho již tak velké ekologické zátěže?

Na prvním místě nutno zmínit komerční projekt zmiňované autority v oboru Alexe Wissner-Grosse a jeho kolegy Timothyho M. SullivanaCO2Stats, který pomocí sofistikovaných (a patentovaných) metod podrobně monitoruje elektrickou spotřebu provozu webových stránek klienta a radí, jak zefektivnit jejich provoz. Na konci měsíce CO2Stats nakoupí z obnovitelných zdrojů ekvivalent spotřebované energie a vrací jí do sítě. Dosahují tak „uhlíkově-neutrálního“ provozu. Ještě o krok dál jde společnost Solar Energy Host, nabízející webový prostor (takzvaný hosting) napájený výhradně ze solární energie. Obejde se tedy zcela bez nutnosti spalování fosilních paliv a následné kompenzace.

Za alternativu v oblasti vyhledávání lze považovat takzvané „zelené“ vyhledávače. Jedním příkladem za všechny by mohl být poměrně nový server Treehoo. Ten je jakousi nástavbou na vyhledávací službu Google (využívá tedy jejich databáze). Není sice v jeho silách snížit energetickou náročnost samotného vyhledávání, ale garantuje, že 70 % výnosu z provizí z reklamy investuje do výsadby stromů v severní Evropě a v Africe. Výsadbu zelené vegetace lze považovat za rychlé, nicméně jen omezeně účinné a dočasné řešení ke snížení množství CO2 v atmosféře.

Čtěte také: Biologické metody v monitoringu ovzduší

Psaní adresy nebo názvu webu do vyhledávače (tedy například hledání výrazu youtube místo napsání youtube.com do adresového pole prohlížeče) je velmi rozšířeným (zlo)zvykem. Pokud má někdo webkameru a video-chat zapnuté jen tak, bez povídání - abychom spolu „jakoby byli“ - lze to přirovnat ke stojícímu autu se zapnutým motorem. Nebylo by těžké najít další malé internetové ekologické hříchy, které vynásobené počtem hříšníků nabývají nemalých rozměrů. Na druhou stranu dobrou práci se záložkami, stažení informací, ke kterým se chci vícekrát vracet, do svého počítače, efektivní vyhledávání správnou volbou klíčových slov a především omezení skutečně zbytečného nadužívání internetu (každý sám sobě ať je soudcem) lze považovat za nové složky eko-gramotnosti. Můžeme bez nadsázky hovořit o environmentálně uvědomělejším užívání internetu.

Je zřejmé, že i přes svou spotřebu energie je internet často úspornější variantou oproti milionům tištěných knih, katalogů, cest do knihovny autem, letům přes půl světa namísto videokonference a podobně. Hrát si s čísly a ukazovat na Google a spammery je jednoduché a snad alespoň ilustrativní. Je však potřeba si uvědomit, že jde o pověstnou špičku ledovce více než o cokoliv jiného. Podstata problému spočívá někde jinde a týká se celé moderní společnosti.

Milý deníčku, zbývá tak už jen poslední rozhodnutí. Od příště budeš na papíře. Když se hovoří o skleníkových plynech, jakožto hlavní viník jejich eskalující produkce, v souvislosti s níž je lidstvo viněno z postupující klimatické změny, většinu lidí napadnou auta, elektrárny a tak podobně. A tyto asociace jsou skutečně správné. Co se týče sektorů, nejvyšší podíl na emisích oxidu uhličitého má globálně odvětví dopravy, které se na celkovém objemu podílí celými 29 procenty. Paradox produktivity sílí.

Na jednu takovou se nedávno podívali vědci z francouzského think tanku jménem The Shift Project. A jedná se přitom o něco, co v internetovém věku používá téměř každý - digitální technologie. Ty sice na první pohled mohou působit poměrně čistě, nevině však v otázce dopadu lidstva na životní prostředí rozhodně nejsou. Ve skutečnosti jsou digitální technologie v současné době zodpovědné za 4 procenta globální produkce skleníkových plynů. To se odvíjí od toho, že energie se spotřebovává jednak na jejich výrobu a jednak při jejich využívání. V rámci prvně jmenované kategorie má podstatný podíl výroba počítačů, smartphonů a televizí.

Vědecký tým vedený Maximem Efoui-Hessem, který své závěry prezentuje v rozsáhlé studii, však dále zjistil, že ani taková zdánlivě bezvýznamná věc, jako je sledování online videí, není z hlediska dopadu na planetu zcela zanedbatelná. Výzkumníci pod taktovkou The Shift Project zjistili, že tato nevinně vyhlížející zábava je zodpovědná za produkci 300 milionů tun oxidu uhličitého ročně.

Čtěte také: Přehled systému sledování emisí

Zhruba třetinu online přenosů v globálním měřítku tvoří video-on-demand služby, jako je typicky Netflix. To přitom znamená nejen to, že odvětví online pornografie vypouští do ovzduší každoročně 100 milionů tun oxidu uhličitého, ale navíc, že porno škodí planetě více než existence celých národů a zemí. Tedy alespoň některých. Nad dopady svého digitálního počínání by se však měli zamyslet nejen fanoušci internetového porna, ale i ostatní milovníci online videí. K tomu tak autoři nabádají všechny ty, kteří se večer chystají zasednout k online představení.

Sledování online videí je podle organizace The Shift Project zodpovědné za jedno procento celosvětových emisí, opět kvůli množství energie, které spotřebovávají. Tyto emise lze rozdělit zhruba na třetiny: první je způsobena poskytovateli filmů a seriálů, jako je například Netflix nebo web ČT, za druhou třetinu je zodpovědné YouTube spolu s dalšími videi na sociálních sítích, a poslední třetina jde na konto pornografii. Mimochodem, sledování porno videí ročně vyprodukuje tolik CO2jako celá Belgie.

Přenos zvuku i videa v reálném čase vyžaduje velké množství energie, přesná čísla se teprve i kvůli pandemii a nárůstu práce z domova začínají zjišťovat. Zní to jako dobré výmluvy v případě zaspání, ještě když navíc studuji environmentální studia, skutečnost ale bude hádám trochu složitější. Takže mě místo nezapínání Zoomu, Skypu nebo Microsoft Teams čeká spíše jen nezapínání kamery nebo snižování kvality přenosu.

Audio verze jsou lepší než videa, která si stejně často pouštíme jen jako zvukovou kulisu. Koupit si CD se ale podle BBC vyplatí až v momentě, kdy si tu stejnou skladbu nebo album plánujeme poslechnout více než 27krát. Stejný princip platí i u vinylu, pokud ho budeme poslouchat opakovaně, vyrovnáme ekologicky náročnou výrobu i nemožnost recyklace. Nejekologičtější online aktivitou se tak stává prohlížení obsahu na sociálních sítích. Jenže pokud se na nich automaticky spouští přehrávání videí, moje snaha přijde po prvním z nich vniveč. Krásná představa, nicméně nereálná. Zkusím tedy aspoň vypínat vždy večer počítač i telefon, mazat pravidelně fotky a dokumenty a omezím koukání na Netflix a YouTube. Budu místo toho chodit ven, oči, zadek nebo záda to ocení.

tags: #sledovani #porna #dopad #na #emise

Oblíbené příspěvky:

• Svítící kontrolka motoru
• Co je ohrožení?
• Jak postupovat při prasknutí odpadu
• Více o orgánu ochrany přírody v Opavě
• Dieselové motory a ovzduší