Slivoň Domácí: Stanoviště a Pěstování

Slivoň Domácí velkoplodá je česká odrůda slivoní, která je velmi oblíbená pro pěstování v domácích zahradách. Tato odrůda je známá svou vysokou plodností, velkými plody a sladkou chutí. Je odolná vůči mrazům a některým chorobám, což ji činí ideální pro domácí pěstování. Plody jsou vhodné pro přímou konzumaci, ale také pro výrobu džemů, kompotů, šťáv nebo pálenek.

Švestka Domácí: Charakteristika a Původ

Švestka je plodem stromu s názvem slivoň švestka, nebo také švestka domácí (Prunus domestica). Tento strom spadá do rodu slivoní a pod čeleď růžovitých. Strom dorůstá výšky až 10 metrů, korunu má vejcovitou a bohatě rozvětvenou. Listy rostou střídavě, jsou až 10 cm dlouhé s jemně vroubenými okraji. Bílé až nazelenalé květy vyrůstají nejčastěji po dvou a objevují se ve stejnou dobu, kdy začínají rašit listy. Plodem je švestka, což je podlouhlá peckovice tmavě modré až fialové barvy s podélnou rýhou. Švestky jsou dužnaté, šťavnaté, mají mírně nasládlou chuť, aromatickou vůni. Uvnitř každé švestky se nachází pecka elipsovitého tvaru na vrcholu špičatá. Má hnědou až červenohnědou barvu.

Švestka pochází z Kavkazu, ale postupně se rozšířila do celého světa. Podle plodů je možné rozlišit pološvestky a pravé švestky. Pološvestky jsou kříženci pravých švestek a slív. Kvetou bíle a mají chmýřité letorosty. Vhodnou podnoží pro ně je myrobalán. Pravé švestky kvetou také bíle, ale mají zelený nádech. Liší se rovněž lysými letorosty.

Vhodné Stanoviště Pro Slivoň Domácí

Slivoň domácí se pěstuje v sadech a zahradách v celé ČR. Nejlépe se jí daří v teplejších oblastech v nadmořské výšce mezi 300 - 500 m, s ročními srážkami okolo 500 - 700mm a na nepříliš živinami bohatých a středně těžkých půdách. Špatně snáší jarní mrazy, ale zimní mrazy jí nevadí.

• Výběr místa: Slivoň Domácí velkoplodá preferuje slunné a teplé stanoviště, ideálně chráněné před silným větrem. Potřebuje minimálně 6 hodin slunce denně, aby plody dobře dozrávaly.
• Půda: Slivoň Domácí velkoplodá preferuje úrodnou, dobře odvodněnou půdu s pH mezi 6 a 7. Půda by měla být propustná, aby se zabránilo přemokření kořenů. Pokud máte těžší půdu, přidejte kompost nebo písek pro zlepšení drenáže a zvýšení úrodnosti.

Slivoním se nejlépe daří v nadmořských výškách kolem 300-500 m.n.m., s průměrnou roční teplotou kolem 8°C, v nepříliš živných a v středně těžkých, dobře propustných, vlhkých půdách. PH půdy by mělo být vyšší než 5. Stanoviště by mělo být teplé, dostatečně chráněné před severními větry, volíme spíše západní až jihozápadní stranu.

Čtěte také: Čistá a zdravá domácnost

Ostatním slivoně - slívy, renklódy a mirabelky vyžadují spíše středně teplé až teplejší polohy a chráněnější stanoviště s ohledem na svou citlivost k mrazům, zvláště v době květu. Nejvhodnější jsou pro ně půdy středně vlhké, teplejší a hlubší. Slivoně lze vysazovat jak na rovinatých pozemcích, tak i na svazích. Nejvhodnější jsou svahy jihozápadní a západní. Renklódy plodí lépe na stanovištích chráněných proti větrům. Naopak domácí švestky dobře plodí i na otevřených stanovištích.

Jakou půdu potřebuje:

• Půda: Slivoň Domácí velkoplodá preferuje úrodnou, dobře odvodněnou půdu s pH mezi 6 a 7. Půda by měla být propustná, aby se zabránilo přemokření kořenů.
• Úprava půdy: Pokud máte těžší půdu, přidejte kompost nebo písek pro zlepšení drenáže a zvýšení úrodnosti.

Výsadba Slivoně Domácí

Vhodnou dobou pro vysazení je podzim. Stromek vložíme do půdy tak hluboko, aby místo štěpování (místo srůstu) zůstalo nad zemí. Sázet se však může i na jaře.

• Doba výsadby: Slivoň Domácí velkoplodá se nejlépe sází na podzim (říjen až listopad) nebo na jaře (březen až duben). Při podzimní výsadbě má stromek dostatek času na zakořenění před příchodem zimy. Pokud sázíte na jaře, ujistěte se, že je půda již zahřátá a nehrozí mrazy.
• Důležité: Pokud se rozhodnete pro jarní výsadbu, počkejte, až pomine riziko posledních mrazů.
• Vzdálenost mezi stromky: Doporučuje se vysazovat stromy ve vzdálenosti 3-4 metry, aby měly dostatek prostoru pro růst a rozvoj koruny.

Před zasazením stromu je potřeba odstranit odumřelé kořeny stromku a namočit jej do vody (dvě hodiny by měly být postačující, delší doba nevadí). Při jarní výsadbě provedeme základní řez , při podzimní výsadbě ponecháme řez až na jaro. Většina mladých stromků potřebuje v prvních letech života patřičnou oporu (některé po celý život). Připravíme si proto kůl, který zatlučeme do jich vyhloubené jámy. Poté svisle vložíme dřevinu a přihazujeme zeminu. Aby se půda dobře dostala i pod kořeny, stromek nadzvedneme a lehce s ním zatřeseme. Poté dohážeme, ušlapeme a nakonec připevníme strom ke kůlu. Nezapomeneme důkladně prolít zhruba 15 litry vody.

Péče o Slivoň Domácí

U slivoní je důležitý také řez. V prvních letech po vysazení se provádí tzv. výchovný řez, kdy se mladé výhony zkrátí tak, aby stromu neubíraly sílu. Korunu snížíme až o 40%, více však ne, jinak by strom mohl uhynout. Nejvhodnější dobou pro řez je období od března do května.

• Zalévání: Slivoň Domácí velkoplodá vyžaduje pravidelnou zálivku, zejména během suchých období. Půda by měla být vlhká, ale ne přemokřená. Mulčování kolem stromu pomáhá udržet vlhkost v půdě a chrání kořeny před přehřátím.
• Hnojení: Slivoň je náročná na živiny. Na jaře použijte hnojivo s vysokým obsahem dusíku pro podporu růstu, a na podzim hnojivo s fosforem a draslíkem pro podporu plodnosti a zimní odolnosti. Švestka potřebuje ke svému růstu dusík, může se tedy hnojit chlévským hnojem, dusičnanem amonným, anebo přírodním hnojivem Hnojík, které v sobě spojuje základní prvky pro úspěšné hnojení.
• Ochrana proti škůdcům a chorobám: Slivoň Domácí velkoplodá může být napadena mšicemi, obaleči nebo slivoněmi můrami. Také je náchylná k houbovým chorobám, jako je monilióza. Je důležité pravidelně kontrolovat stromy a v případě potřeby použít ochranné prostředky.
• Ochrana proti mrazům: Slivoň Domácí velkoplodá je odolná vůči mrazům, ale pro mladé rostliny je dobré je chránit před silnými zimními mrazy mulčováním nebo zakrytím kmene.
• Podpora růstu: V oblastech s silnými větry může být užitečné strom opřít nebo chránit před poškozením.

Řez Slivoně Domácí

Protože slivoně, tedy i švestky plodí na krátkých výhonech, snažíme se švestku co nejvíce rozvětvit.

Čtěte také: Trendy v domácí výrobě energie

• Jarní řez: Na jaře, před začátkem vegetace, odstraňujte suché, nemocné nebo poškozené větve.
• Tvarování: Mladé stromy by měly mít dobře tvarovanou korunu, která umožní lepší přístup světla k plodům. Ponechte silné větve a odstraňujte slabé nebo nemocné výhony.
• Údržba: Řez by měl být prováděn pravidelně, aby strom zůstal zdravý a dobře plodící.

Podzimní řez švestky: Na podzim, ihned po odplození, provedeme řez švestky. Odstraníme všechny plané výhony - vlky, a to tak, že je neodřízneme ihned u kmene, abychom neporušili očko, ale necháme tzv. čípek (asi 20 cm).

Jarní řez švestky: U mladších stromů (nad 3 roky) provádíme na jaře udržovací řez. Odřízneme nejstarší větve na kostru koruny (do plodonosného dřeva) a z mladých výhonů vypěstujeme nové plodonosné větve - uvedeme je do vodorovné polohy. U starších stromů můžeme v březnu/dubnu provést zmlazovací řez. Provádí se, ještě než švestka vykvete. Vyřežeme starší větve a mladší výhony uvedeme do vodorovné polohy.

Řez před/po výsadbě: v jarních měsících vybereme tři až čtyři základní větve, plus terminální výhon. Zakrátíme tak, aby postranní větve byly v podřízeném postavení vůči hlavnímu výhonu. V dalších letech zkracujeme jen tehdy, jestliže se vytvořily dlouhé přírůstky (nad 0,6m). Udržovací řez: cílem je redukovat nadměrnou násadu a zabránit tak oslabení růstu. Květní pupeny se tvoří převážně na jednoletých výhonech vyrůstajících na dvouletých a tříletých větvích. Jsou-li přírůstky za vegetaci alespoň 40cm, omezíme se pouze na prosvětlení koruny a ozdravení stromu. Řez provádíme na jaře (před květem, po odkvětu, případně po sklizni, u ranějších odrůd).

Sklizeň Slivoně Domácí

• Sklizeň: Plody slivoně Domácí velkoplodé dozrávají obvykle v srpnu až září. Sklízejte je, když jsou plně zralé, fialově modré a mají sladkou chuť. Plody by měly být sklizeny opatrně, aby nedošlo k poškození stromu nebo plodů.

Odrůdy Slivoní

• Slivoň Domácí velkoplodá: tato švestka se hodí svými plody nejlépe pro využití v domácnosti, je samosprašná, takže nepotřebuje žádného opylovače (švestku) ve svém okolí, růst je středě silný, plodí poměrně brzy (již kolem 4. roku), výnos je vysoký a pravidelný, švestky jsou temně modré, sladce navinulé, pecka se snadno odděluje od dužiny.
• Zimmerova: odrůda je vhodná pro přímý konzum, dá se pěstovat i ve vyšších polohách, je částečně samosprašná, roste slabě až silně, je málo náchylná k šarce, ale zato při déletrvajících deštích mají plody tendenci praskat.
• Wangenheimova: další pološvestka z Německa, která je však poměrně nenáročná na kvalitu půdy, je samosprašná a poměrně mrazuvzdorná. Kvete středně raně, plodí již druhým rokem po výsadbě a úroda bývá velká.
• Toptaste: odrůda výborné chuti, srovnatelná se švestkou domácí, plody jsou sladké, šťavnaté, skvěle se hodí pro výrobu destilátů.
• Bluefree: velké oválné plody modré barvy (až 60g), šťavnaté, sladké, velmi dobré.
• Durancie: odrůda rozšířená zejména ve středních a východních částech Moravy. Zraje od půlky září, plody dobře drží na stromě, vysoká odolnost vůči chorobám i mrazu. Plodnost je pravidelná a vysoká.
• Haganta: německá odrůda tolerantní proti šarce, není náročná na stanoviště.
• Hamanova: náhodný semenáč původem z ČR, který má střední až velkou plodnost. Odolnost proti šarce je však nižší. Odrůda není náročná na stanoviště.

Choroby a Škůdci Slivoní

Pěstování slivoní ztěžují virové choroby, z nichž nejznámější a nejvíce rozšířená je šarka. Způsobuje deformaci a následné opadávání listů i plodů. Proti šarce pěstitelé intenzivně bojují, ale prozatím se jim nepodařilo vypěstovat odrůdu, která by proti ní byla zcela imunní.

Slivoně jsou citlivé na napadení šárkou. Jak proti této nemoci bojovat? Už odpočátku je vhodné pěstovat druhy, které nejsou na napadené touto nemocí citlivé (např. Čačanska lepotica, Stanley, Čačanska najbolja). Napadení šárkou poznáme podle listů, které mají světlé skvrny. Bohužel je obvykle nutné napadené stromy zlikvidovat. Plody jsou po napadení šárkou bezcenné a ke konzumaci nevhodné. Pokud se rozhodneme pěstovat novou slivoň, určitě není vhodné jej zasadit na samé místo.

Čtěte také: Dóza na bioodpad

• Odrůdy citlivé na napadení šárkou - tyto druhy je možné vysazovat pouze v oblastech, které nejsou šárkou napadeny. Napadené stromy je bohužel nutné zlikvidovat.
• Druhy tolerantní vůči šárce - i když nemoc může napadnout listy, plody nebývají nijak výrazně poškozeny. Bohužel se však nemoc může šířit na ostatné druhy, které jsou na napadení šárkou citlivé jako např. Domácí velkoplodá.

Nejčastěji se setkáváme s těmito chorobami a škůdci:

• Puchrovitost švestek - způsobuje, že plody jsou podlouhlé, zploštělé, pokryté bílým povlakem. Uvnitř jsou duté a bez pecky. Vhodné je provést preventivní opatření v době před rašením, před květem a po odkvětu, např. fungicidem Kuprikol.
• Jestliže na listech začnou vznikat světlé žlutozelené skvrny, kroužky a jiné kresby, bez ostrých okrajů, které se koncem léta zbarvují až do hnědofialové,pravděpodobně se jedná o šárku. Bohužel účinná ochrana proti šárce neexistuje.
• Hnědnutí slupky i dužniny s kruhovými bílými "polštářky" zase signalizuje moniliovou hnilobu plodů.
• Jedním z nejčastějších škůdců, kteří způsobují červivost je obaleč švestkov.
• Červivost plodů způsobuje pilatka švestková, které jsou pak ještě napadeny moniliovou hnilobou.
• Dalším nepřítelem je obaleč švestkový, mšice a puklice švestková. Stromy proti těmto škůdcům chráníme na jaře postřiky. V době opadu 95 % okvětních lístků se provádí večer postřik přípravkem ZOLONE 35EC, který je účinný proti pilatce švestkové a žluté. Poškozené rány na větvích ošetřujeme stromovým balzámem.

Využití Švestek

Švestky jsou dužnaté, šťavnaté, mají mírně nasládlou chuť, aromatickou vůni. Uvnitř každé švestky se nachází pecka elipsovitého tvaru na vrcholu špičatá. Má hnědou až červenohnědou barvu. Plody se dají konzumovat syrové, sušené i kompotované. Vyrábějí se z nich povidla, jsou vhodnou náplní do ovocných knedlíků, buchet a koláčů. Často se také nechávají kvasit a destilací se z nich vyrábí slivovice.

Plody jsou bohaté na cukry, vitamíny a minerální látky. Jejich konzumace se doporučuje zvláště u problémů s ledvinami a při vysokém krevním tlaku.

Recepty ze švestek

• Sušené švestky: abyste si nemuseli kupovat sušené švestky, které by mohly být sířené, vyrobte si je raději sami. Stačí, když asi 1 kg švestek omyjete, vypeckujete a rozdělíte na poloviny. Švestky naskládejte na pečicím papírem vyložený plech a dejte do trouby na 50 °C, do dvířek dejte vařečku, aby mohla unikat pára. Švestky se suší několik hodin, můžete je sušit i na několikrát. Sušené švestky uskladněte do sklenic, dóz nebo plátěných sáčků a uchovávejte v suchém prostředí.
• Švestková povidla: výborná jsou domácí povidla. Použijte pouze plně vyzrálé švestky. Omyjte je, vypeckuje a umelte na strojku (může být i ten na maso). Dejte vařit do velkého hrnce - na sporák nebo i do trouby. Je potřeba je při vaření občas míchnout. Asi uprostřed vaření můžete přidat cukr - podle toho, jak jsou švestky samy sladké. Vaříme do zhoustnutí, povidla musejí odkapávat po větších kouskách z vařečky. Plníme ještě horké do sklenic, zavíčkujeme, na chvíli otočíme dnem vzhůru, potom obrátíme zpět a necháme vychladnout. Uchováváme v chladu a temnu. Vydrží i roky.
• Koláč se švestkami: švestky se dobře hodí k tvarohu a máku, ale pokud jste třeba alergičtí na mák, můžete tuto ingredienci vynechat. Budete potřebovat: 0,5 kg švestek; 500 g hladké mouky, 1 kostku droždí, 250 ml mléka, 60 g cukru, špetku soli, 1 vejce, 100 g másla; tuk a mouka na vymazání a vysypání plechu; 1 vanička tvarohu, 1 vejce a 100 cukru; 20 g mletého máku a 20 g cukru moučka. Z droždí, trošky teplého mléka a trošky cukru necháme vzejít kvásek, přidáme ostatní suroviny na těsto, uhněteme a necháme vykynout. Vykynuté těsto rozválíme na tvar plechu + okraje. Vyložíme jím plech. Tvaroh s vajíčkem a cukrem rozmícháme a rozetřeme na těsto. Poklademe vypeckovanými půlkami švestek - řezem dolů. Posypeme mákem smíchaným s moučkovým cukrem. Dáme péct do vyhřáté trouby na 200 °C a pečeme cca 30 minut.
• Švestkové knedlíky: švestkové knedlíky jsou nejlepší z bramborového těsta posypané mákem a polité rozpuštěným máslem/sádlem. Na bramborové těsto budete potřebovat 1 kg brambor předem uvařených, 1 vejce, sůl, cca 500 g hrubé mouky (podle toho, jak moučnaté jsou brambory). Brambory najemno nastrouháme a ze surovin vypracujeme bramborové těsto. Rozdělíme ho na menší kuličky, které splácneme a těstem obalíme půlku nebo celou vypeckovanou švestku. Dobře zabalíme. Všechny knedlíky najednou vložíme do vroucí vody a vaříme, než vyplavou na povrch. Dáme na talíře, posypeme mletým mákem smíchaným s moučkovým cukrem a polijeme rozehřátým tukem.
• Švestkové čatní: bude výbornou přílohou k pečenému nebo grilovanému masu. Budete potřebovat: 1 kg švestek, 1 až 2 jablka, 200 ml pomerančového džusu, 100 ml červeného vína, 2 lžíce cukru, 2 lžíce medu, kousek čerstvého zázvoru (nebo lžičku mletého), špetku chilli, kousek celé skořice, snítka tymiánu, pár rozinek. Postup: Švestky omyjeme, vypeckujeme a nakrájíme na menší kousky. Stejně tak jablka. Do hrnce dáme švestky a jablka, zalijeme troškou vody a přivedeme k varu. Přidáme nastrouhaný zázvor (nebo mletý), přilijeme pomerančový džus, rozinky, skořici, tymián a vaříme na mírném plameni. Ke konci přidáme víno, cukr a med. Svaříme do tužší konzistence (asi 60 minut dohromady). Ještě horké plníme do malých skleniček, zavíčkujeme a necháme vychladnout.

tags: #slivoň #domácí #stanoviště #a #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce instalací kuchyňského odpadu
• Rizika a pravidla při vjíždění na hlavní silnici
• Test nočních plen
• Diplomové práce a environmentální výchova
• Tipy pro recyklaci sklenic od svíček