Ohrožení na silnici z vedlejší silnice: Pravidla, rizika a odpovědnost

Dopravní pravidla platí pro každého bez výjimky, to ale neznamená, že se na silnici nemůžete dostat do nebezpečné situace. Každé napojení vozidel z vedlejší silnice je potencionálním nebezpečím. I tady lze motorku na hlavní snadno přehlédnout.

Nebezpečné situace na silnicích

Auta parkující v řadě představují nebezpečí. Je to klasická situace - auto před vámi jede pomaleji a vy se připravíte na předjetí. Najedete si do levého pruhu a začnete zrychlovat. Na poslední chvíli vám ale předjížděné auto zkříží stopu.

Například zabočení auta na menší vedlejší silnici. Ty nebývají značené dopravními značkami a tato odbočování lze jen velmi těžko předvídat. Auto před vámi (nebo proti vám) z ničeho nic začne odbočovat vlevo. Stačí drobná nepozornost, přehlédnutí motorky v zrcátku, a může z toho být malér.

Stává se velice často, že řidič vozu už kouká na silnici, kam míří, přehlédne blížící se motorku a následně jí vjede přímo do dráhy. Jeho řidič špatně odhadne vaši rychlost nebo si vás vůbec nevšimne.

Přednost v jízdě a právní aspekty

Pochybení při dávání přednosti v jízdě v křižovatce je jednou z velmi častých příčin dopravních nehod. Toto porušení povinnosti může mít i trestněprávní následky, zejména v případech, kdy dojde ke zranění či dokonce smrti některého z účastníků nehody. S dopravními nehodami tohoto druhu je samozřejmě spojeno mnoho právních otázek, tento článek má za cíl odpovědět na některé z nich.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Pravidla silničního provozu a z nich vyplývající povinnosti řidičů jsou upraveny především v zákoně č. ZSP v rámci vymezení základních pojmů definuje pojem „dát přednost v jízdě“ jako povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidič, který má přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy (§ 2 písm.

Dát přednost v jízdě neznamená povinnost řidiče počínat si tak, aby žádným způsobem neomezil směr nebo rychlost jízdy řidiče, který má přednost v jízdě. Řidič poruší takovou povinnost jen tehdy, jestliže vytvoří dopravní situaci, kdy řidič s předností musí pro zabránění střetu s jeho vozidlem učinit takový zásah do řízení, který lze charakterizovat jako náhlou změnu směru nebo rychlosti jízdy. Tím však není např.

S povinností řidiče dát přednost v jízdě souvisí i povinnost řidiče dle § 4 písm. a) ZSP chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní. Pokud tedy nastane při vjíždění na hlavní komunikaci situace, která je nejasná a nepřehledná, nemůže si ji řidič na vedlejší silnici vyložit ve svůj prospěch. Při dalším výkladu se budu zabývat nejčastějším případem nehody po nedání přednosti v jízdě, a to střetu vozidel při vjíždění z vedlejší pozemní komunikace na hlavní pozemní komunikaci (pro zjednodušení textu jsou dále použity pojmy „vedlejší silnice“ a „hlavní silnice“).

V případě, že dojde k dopravní nehodě následkem porušení povinnosti řidiče dát přednost v jízdě, přichází v úvahu spáchání níže uvedených trestných činů dle zákona č. Nikoli každé porušení povinnosti v dopravě spadá do kategorie důležité povinnosti. Pokud je smrt nebo újma na zdraví způsobena nedáním přednosti v jízdě, tj. porušením důležité povinnosti uložené zákonem, je naplněn jednak znak skutkové podstaty trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 TZ a jednak znak kvalifikované skutkové podstaty trestného činu usmrcení z nedbalosti podle § 143 TZ a těžké ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 TZ, čímž dochází k aplikaci přísnějšího odst.

Odpovědnost při nedání přednosti

Obecně je nutné vyjít ze zásady, že pokud řidič přijíždějící po vedlejší silnici nedá přednost v jízdě řidiči přijíždějícímu po hlavní silnici, je odpovědnost za střet vozidel zásadně na řidiči, který vjížděl z vedlejší na hlavní silnici. Trestní odpovědnost řidiče jedoucího po hlavní silnici je dána pouze výjimečně.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Takovýmto případem může být situace, kdy řidič na hlavní silnici jede rychlostí výrazně překračující maximální povolenou rychlost, čímž řidiči přijíždějícímu do křižovatky po vedlejší silnici znemožní, popř. Je však nutno zdůraznit, že samotná okolnost, že řidič s předností v jízdě jede rychlostí přesahující stanovený limit, nic nemění na povinnosti řidiče přijíždějícího z vedlejší silnice dát přednost v jízdě.

Přednost řidiče tedy nezaniká jen v důsledku toho, že tento řidič jede nedovolenou rychlostí. Příčinou střetu je skutečnost, že řidič přijíždějící po vedlejší silnici nedal přednost. Překročení dovolené rychlosti řidičem jedoucím po hlavní silnici může mít pouze omezený význam, a to v podstatě jen z hlediska míry následku vzniklého ze střetu.

Tento výklad vyplývá z toho, že porovnají-li se povinnosti obou řidičů, je povinnost dát přednost v jízdě kvalitativně vyšším stupněm povinnosti, než je povinnost dodržet limit dovolené rychlosti. Porušení povinnosti dát přednost v jízdě bez dalšího již totiž samo o sobě vede ke zcela bezprostřednímu a reálnému nebezpečí střetu vozidel.

Jde o zejména o situace, kdy v důsledku vysoké rychlosti vozidla jedoucího po hlavní silnici řidič vozidla přijíždějícího po vedlejší silnici i při snaze dát přednost objektivně nemůže bezpečně provést jízdní manévr spočívající v projetí křižovatky. Typickým rysem takové situace je to, že řidič s povinností dát přednost v jízdě jen v důsledku vysoké rychlosti jízdy vozidla na hlavní silnici uvidí toto vozidlo až v době, kdy již není reálné, aby mu přednost skutečně dal.

Při dávání přednosti v jízdě vždy řidič zejména na základě svých zkušeností v podstatě odhaduje, které vozidlo je ještě v dostatečné vzdálenosti tak, že mu umožňuje vjezd na hlavní silnici, a které již nikoli.

Čtěte také: Pracovní rizika

Pokud tedy způsob jízdy jednoho řidiče vedl ke vzniku následku (v našem případě tedy nedání přednosti v jízdě zaviní střet vozidel), avšak na jeho přivození se podílel i jiný řidič (např. Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu se pak položenou otázkou zabýval ve svém usnesení ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 15 Tdo 944/2015, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky č. 7/2016.

Velký senát došel k závěru, že pokud způsob jízdy řidiče A je takový, že vede ke vzniku následku (tedy z hlediska příčinné souvislosti má jednání tohoto řidiče pro jeho vznik podstatný význam, nebo je dostatečně významnou příčinou), na jehož přivození se však podílí i řidič B, pak je namístě, je-li dáno zavinění, vyslovit trestní odpovědnost řidiče A, byť míra porušení jeho povinnosti není extrémního charakteru, avšak v podobě odpovídající míře jeho spoluzavinění následku, tj.

Jinými slovy tedy v případě, že řidič na vedlejší silnici poruší svou povinnost dát přednost v jízdě a způsobí střet vozidel, avšak řidič na hlavní silnici se podílel na následku významným spoluzaviněním, může být řidič vozidla na vedlejší silnici shledán vinným podle mírnějšího ustanovení příslušného paragrafu TZ (např. usmrcením z nedbalosti podle § 143 odst. 1 TZ, nikoli usmrcením z nedbalosti podle § 143 odst. 2 TZ).

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Brno - Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že při nehodě dvou osobních aut na křižovatce je viníkem nehody řidič vozu, který vyjíždí z vedlejší ulice. A to platí i v případě, kdy auto po hlavní silnici jede vyšší než povolenou rychlostí.

Z rozsudku vyplývá, že povinnost dát přednost v jízdě je důležitější než povinnost dodržet limit dovolené rychlosti. Z verdiktu senátu Nejvyššího soudu: „Překročení povolené rychlosti řidičem jedoucím po hlavní silnici může mít pouze omezený význam, a to v podstatě jen z hlediska míry následku vzniklého ze střetu, za který primárně odpovídá řidič vozidla přijíždějícího z vedlejší silnice.“

Soud se zabýval případem z léta před třemi roky. Škoda Felicia, plně obsazená pěti lidmi mířícími na brněnské letiště k odletu na dovolenou, se střetla u Rosic s vozem Volkswagen Passat, který řídil třiatřicetiletý řidič. Podle police jel řidič passatu po hlavní silnici rychlostí 120 kilometrů v hodině. V místě je přitom povolená rychlost 80 kilometrů. Řidič felicie sice viděl na horizontu světla přijíždějícího auta, ale rozhodl se z vedlejší silnice odbočit v domnění, že má dost času. Passat ale do felicie narazil, výsledkem střetu bylo těžké zranění řidiče škodovky a lehká zranění jeho spolupasažérů.

Řidiče passatu státní zástupce obžaloval z ublížení na zdraví a Městský soud v Brně ho potrestal podmínkou a ročním zákazem řízení. Rozsudek potvrdil i odvolací krajský soud, NS ale oba rozsudky zrušil. Podle verdiktu NS musel městský soud řidiče osvobodit.

Správní trestání

Příčinou dopravní nehody spočívající v tom, že vozidlo jedoucí po hlavní silnici se střetne s vozidlem jedoucím po vedlejší silnici, která se s hlavní silnicí kříží, je zásadně to, že řidič vozidla jedoucího po vedlejší silnici nedá vozidlu jedoucímu po hlavní silnici přednost.

Výjimečně může být příčinou dopravní nehody jednání řidiče vozidla jedoucího po hlavní silnici, a sice tehdy, pokud řidič vozidla jedoucího po hlavní silnici v extrémní míře poruší stanovený rychlostní limit a současně rychlost jízdy vozidla jedoucího po hlavní silnici řidiči vozidla přijíždějícího po vedlejší silnici fakticky znemožní splnění povinnosti dát přednost.

Faktické znemožnění splnění povinnosti se musí posuzovat s ohledem na konkrétní poměry místa, v němž ke střetu došlo. Rozhodnými okolnostmi tedy bude zejména to, nakolik jde o místo pro řidiče přijíždějícího po vedlejší silnici přehledné a nakolik mu umožňuje s dostatečným předstihem vidět vozidla přijíždějící po hlavní silnici a zohlednit jejich (případně i výrazně nadlimitní) rychlost.

Rozhodnutím Magistrátu města Ostravy (správního orgánu I. stupně) byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku, kterého se měl dopustit tím, že dne 27. 4. 2007 ve 21:20 hod. v Ostravě-Kunčicích řídil vozidlo značky Škoda Octavia po ul. Rudná, kde je dopravní značkou stanovena maximální rychlost jízdy 60 km/hod., a při jízdě do křižovatky ul. Rudná - Vratimovská si počínal neopatrně a neohleduplně, neboť řídil vozidlo rychlostí 119 km/hod., v důsledku čehož nestačil zastavit a za vyznačeným přechodem pro chodce v pravém jízdním pruhu, ve směru jízdy k Ostravě-Vítkovicím, narazil do zadní části vozidla značky Fiat Stillo. Za tento přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 7 000 Kč a zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu 8 měsíců.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, v níž namítal mimo jiné vadu řízení spočívající v nesprávnosti skutkových zjištění správních orgánů obou stupňů, kterou krajský soud nezákonně aproboval. Dle stěžovatele krajský soud nesprávně posoudil právní otázku, co je příčinou dopravní nehody v situaci, kdy řidič vjíždějící z vedlejší silnice na silnici hlavní nedá vozidlu jedoucímu po hlavní silnici přednost, přičemž vozidlo jedoucí po hlavní silnici jede vyšší než v místě nejvyšší povolenou rychlostí.

Stejnou vadou pak trpí i rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. Zásadně totiž platí, že příčinou dopravní nehody spočívající ve srážce vozidla jedoucího po hlavní silnici s vozidlem vjíždějícím na tuto hlavní silnici z vedlejší silnice je nedání přednosti v jízdě vozidlu jedoucímu po hlavní silnici.

Samotná okolnost, že řidič, který má přednost v jízdě, jede rychlostí přesahující stanovený limit, nic nemění na povinnosti řidiče přijíždějícího z vedlejší silnice dát přednost v jízdě řidiči přijíždějícímu po hlavní silnici. Přednost řidiče jedoucího po hlavní silnici tedy nezaniká jen v důsledku toho, že tento řidič jede nedovolenou rychlostí. Příčinou střetu pak je skutečnost, že řidič přijíždějící po vedlejší silnici nedal přednost.

Od těchto zásad se lze výjimečně odchýlit, pokud to je odůvodněno jednak extrémní mírou porušení povinnosti řidiče jedoucího po hlavní silnici dodržet stanovený rychlostní limit a jednak tím, že rychlost jízdy řidiče jedoucího po hlavní silnici fakticky znemožní řidiči přijíždějícímu po vedlejší silnici splnění povinnosti dát přednost.

Princip omezené důvěry

Doprava na pozemních komunikacích je spojena s mnohými riziky, řešením kolizních situací, ale také s problémy při posuzování odpovědnosti za zavinění dopravní nehody. Zásada principu omezené důvěry, která se na pozemních komunikacích uplatňuje, ovládá krizové situace v dopravě.

Každý účastník je povinen se dle § 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích řídit pravidly silničního provozu, dopravním značením a světelnými signály, případně i akustickými signály. Ve velkém množství případů tkví příčina dopravní nehody v tom, že se vozidlo jedoucí po hlavní silnici střetne s vozidlem jedoucím po vedlejší silnici, která se s hlavní silnicí kříží.

K takovéto dopravní nehodě dochází často z důvodu, že řidič vozidla jedoucího po vedlejší silnici nedá přednost vozidlu jedoucímu po hlavní silnici. Příčinou nehody však může být i jednání řidiče vozidla jedoucího po hlavní silnici, a to například když tento řidič výrazně překročí povolenou rychlost. Nelze automaticky označit za viníka nehody řidiče vozidla jedoucího po vedlejší silnici.

Základní povinnosti účastníků silničního provozu

• Chovat se ohleduplně a ukázněně.
• Řídit se pravidly silničního provozu.
• Přizpůsobit jízdu stavu vozovky, počasí a provozu.

Řidič motorového vozidla totiž může v souladu s principem omezené důvěry předpokládat, že ostatní účastníci provozu si počínají dle pravidel silničního provozu (v souladu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích). Může předpokládat, že ostatní účastníci provozu přizpůsobí svůj způsob jízdy dopravně stavebnímu stavu vozovky nebo povětrnostním podmínkám a ostatním vnějším okolnostem, pokud z okolností konkrétního případu nevyplývá opak.

Představme si situaci, kdy se vozidlo jedoucí po hlavní silnici pohybuje rychlostí značně přesahující rychlostní limit - např. 130 km/h v úseku s povolenou maximální rychlostí 90 km/h. V takovém případě nelze vinit řidiče vozidla jedoucího po vedlejší silnici, který na vzdálenost od křižovatky nedokázal za snížené viditelnosti správně odhadnout rychlost přijíždějícího vozidla, na hlavní silnici vjel a v důsledku toho došlo k nehodě těchto dvou vozidel.

Existují však i situace, kdy nebude možné uplatnit princip omezené důvěry. Například když na přehledném úseku silnice řidič jedoucí po hlavní silnici spatří na vedlejší silnici přijíždět automobil. Ze způsobu jízdy auta přijíždějícího po vedlejší silnici evidentně vyplyne, že mu řidič nestihne dát před křižovatkou přednost v jízdě.

Pro řidiče jedoucího po hlavní komunikaci z tohoto plyne povinnost reagovat na nastalou situaci a své vozidlo zpomalit, či případně i zcela zastavit, nebo jinak adekvátně zareagovat na vzniklou krizovou situaci, byť sám dodržoval pravidla silničního provozu.

K vysvětlení podstaty principu omezené důvěry lze uvést příklad z judikatury. V rozhodnutí ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. V této věci Nejvyšší soud dovodil, že řidič, který dává při jízdě křižovatkou přednost vozidlům přijíždějícím po hlavní silnici, nemusí dát přednost absolutně všem vozidlům, která v libovolné vzdálenosti od křižovatky vidí.

K principu omezené důvěry se vztahuje požadavek existence příčinného vztahu mezi porušením právního předpisu a vzniklým ohrožením či způsobeným následkem a příčinného vztahu mezi účelem právního předpisu a vzniklým ohrožením či následkem . Demonstrovat to lze na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2011, sp. zn. 6 Tdo 143/2011, ve kterém soud uvedl, že výjimkou ze zásady omezené důvěry v dopravě „jsou případy, kdy ze situace v provozu na pozemních komunikacích vyplývá povinnost dbát zvýšené opatrnosti nebo s předstihem reagovat na situaci, aby bylo zabráněno kolizi (např. na komunikacích nebo v jejich blízkosti se pohybují děti, osoby těžce zdravotně postižené, přestárlé, zjevně volně pobíhající zvířata, blízkost přechodu pro chodce nebo to dále vyplývá z existence instalovaných dopravních značek).

Důvodně spoléhat na to, že tito účastníci silničního provozu dodrží pravidla silničního provozu, může řidič jen v případě, pokud z konkrétních okolností neplyne obava, že tomu tak nebude. Mohou však nastat situace, kdy i tito účastníci vytvoří řidiči svým náhlým neočekávaným a nepředvídatelným vstoupením do vozovky překážku, jež může být pro řidiče i objektivně nezvládnutelná.

Princip omezené důvěry v dopravě tedy úzce souvisí se zachováním potřebné míry opatrnosti. Judikatura vrcholných soudů se k principu omezené důvěry v dopravě nestaví zcela paušálně, ale s citem pro konkrétní kauzu a specifické okolnosti.

Trestné činy v provozu na pozemních komunikacích

V provozu na pozemních komunikacích či v souvislosti s ním je možné dopustit se celé řady trestných činů, které upravuje trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), včetně trestů, které za taková jednání lze uložit.

• Usmrcení z nedbalosti (§ 143)
• Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147)
• Ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148)
• Neposkytnutí pomoci (§ 150)
• Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151)
• Obecné ohrožení z nedbalosti (§ 273)
• Ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 274)
• Poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti (§ 277)
• Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (§ 337)
• Padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348)

Vybrané paragrafy z vyhlášky o provozu na silnicích

• § 2 odst. 2: Řidiči je zakázáno požívání alkoholických nápojů před jízdou a během jízdy.
• § 9 odst. 1: Rychlost jízdy je řidič povinen přizpůsobit okolnostem.
• § 13 odst. 1: Při odbočování je řidič povinen dbát zvýšené opatrnosti.
• § 15 odst. 1: Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší silnici je povinen dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po hlavní silnici.

tags: #ohrozeni #na #silnici #z #vedlejsi #silnice

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro udržitelnou Paříž
• Vše o bezobalovém nakupování ovoce a zeleniny
• Přečtěte si recenzi na díl Holka, co sbírá odpadky z Utajeného šéfa
• Pravidla soutěže o ekologické palivo
• Příčiny a důsledky druhé světové války