Slovensko se může pyšnit dlouhou a bohatou historií, k níž jednoznačně patří i lidová architektura. Muzea v přírodě, známé především pod zkráceným názvem - skanzeny, jsou naší „slabostí“. S oblibou je navštěvujeme a rádi se do nich vracíme. Chodíme tam nejen pro poučení a rozšíření znalostí o navštíveném regionu, ale hlavně také pro jedinečnou atmosféru míst, kde se zastavil čas.
Slovensko je na skanzeny opravdu bohaté a uspokojí snad každého milovníka „starých dobrých časů“, byť mnohdy těžkých, přesto krásných a bohužel neopakovatelných. Věděli jste, že slovo skanzen pochází ze Švédska?
Následuje seznam některých z nejzajímavějších skanzenů na Slovensku, které nabízejí pohled do života a kultury našich předků.
Muzeum slovenské vesnice v Martině je největší národopisnou expozicí v přírodě na Slovensku. Skanzen měl původně mapovat architektonickou historii na celém území Slovenska, avšak v současnosti se zde nacházejí jen stavby z regionů Oravy, Liptova, Kysuc a Turca. O velikosti expozice svědčí i počet objektů (143), i když „jen“ 22 je zpřístupněno.
Múzeum slovenskej dediny najdeme v lesnatém prostředí Jahodníckych hájov a je považováno za největší přírodní muzeum na Slovensku. Muzeum v přírodě představuje lidové stavitelstvo, bydlení a život tradičních společenských vrstev na Slovensku. Muzeum slovenské vesnice je největším muzeem v přírodě na Slovensku. Skanzen se neustále vylepšuje a rekonstruuje.
Čtěte také: Termály v přírodě: Slovensko
Skanzen v Zuberci má expozici sestavenou z regionu Orava. Areál je rozdělen na 5 celků podle typu staveb a asi nejpozoruhodnější je kostel sv. Alžběty z 15. století, ve kterém se provádějí mše a pořádají koncerty. Ze zajímavých technických budov se zde nacházejí například kovárna a hrnčířská kamna. Ve skanzenu také naleznete i zooexpozici a agroexpozici. Prostředí muzea je přitažlivé i pro tvůrce pohádek. v roce 2018 se v Muzeu oravské vesnice natáčela i pohádka „Vánoční přání“. Skanzen nabízí i možnost točení na hrnčířském kruhu.
Původně zde nestála žádná vesnice, ale rozkládaly se tu tzv. „urbárske pasienky“ (panské pastviny) obyvatel z blízkého Zuberce. Všechny budovy sem byly postupně dovezeny, zrekonstruovány a citlivě zasazeny do zdejší krajiny. Více než padesát většinou originálních staveb lidové architektury. Při vstupu si v pokladně můžete vypůjčit vytištěného průvodce, který usnadní orientaci v celém areálu.
Myšlenkou muzejního využití lidových staveb konkrétně na Oravě se zabýval již ve 20. letech minulého století středoškolský profesor dr. Pavol Florek. Teprve v 60. letech 20. století provedl tehdejší pracovník Oravského múzea, moravský etnolog PhDr. Jiří Langer podrobný průzkum lidové architektury ve všech vesnicích na Oravě. V té době již byla na Krajském úřadu památkové péče a ochrany přírody v Banské Bystrici vytvořena koncepce záchrany lidové architektury na středním Slovensku. Výstavba muzea byla schválena 7. prosince 1966 a základní kámen položen 24. září 1967. V následujícím roce začínají první stavební práce, na nichž jsou zaměstnáni zruční zuberští a habovští tesaři se zkušenostmi z výstavby srubových domů. První etapa výstavby byla ukončena 31. srpna 1975 a muzeum bylo zpřístupněné veřejnosti. Během provozu se postupně pokračovalo ve výstavbě až do 90. let 20. století.
Po společenských změnách v roce 1989 zaniká Ústav památkové péče v Banské Bystrici a Múzeum oravskej dediny, jenž se jako expozice lidové architektury a bydlení budovalo pro Oravské múzeum P. O. Hviezdoslava, v roce 1992 odevzdává obci Zuberec. Od 1. Múzeum oravskej dediny je otevřeno celoročně. Kromě klasické prohlídky se mohou zájemci během roku zúčastnit některého z programů, pořádaných Správou muzea. Díky malebnosti prostředí a udržované kráse lidové architektury, se muzeum stalo také vyhledávanou lokalitou pro filmaře.
Pro cestující autem (ze směrů: Žilina, Martin, Ružomberok), je do obce Zuberec ideálním „východiskem“ Dolný Kubín, odkud je to po silnici (č. Cestou projíždíte přes Oravský Podzámok, kde můžete obdivovat dominantu známého Oravského hradu a vaší pozornosti jistě neuniknou ani četné stavby (památkové objekty) oravské lidové architektury v obcích na trase: Horná Lehota, Sedliacka Dubová a hlavně Podbiel (Rezervácia ľudovej architektúry), kde zároveň odbočujeme z hlavní silnice na vedlejší (č. 584) do Zuberce. Nemotorizovaní návštěvníci se do Zuberce pohodlně dostanou pravidelnými autobusovými spoji.
Čtěte také: Česká a Slovenská Republika: Přírodní Krásy
Muzeum liptovské vesnice v Pribylině u Liptovského Hrádku představuje sbírku architektury typické pro Liptov. Stavby, které zde můžeme nalézt pocházejí zejména ze zátopové oblasti Liptovské Mary ai tímto způsobem se podařilo zachovat některé stavby z těchto již neexistujících vesnic. Stavby jsou uspořádány tak, aby formovaly vzhled typické liptovské obce před několika staletími. Najdete zde také raně gotický kostel Panny Marie z Liptovské Mary a goticko-renesanční zámeček z Pařížovec, ale i školu a domy různých vrstev obyvatelstva z přelomu 19. století až první třetiny 20. století.
Na okraji Bardějovských lázní se nachází nejstarší skanzen na Slovensku zapsaný v UNESCO - Muzeum lidové architektury. Expozici tvoří objekty tradiční lidové architektury z Horního Šariše a ze severovýchodního Zemplína. V jednom z objektů je i národopisná expozice, jejíž součástí je i Expozice Dějin Bardějovských lázní a Lékárenská expozice, ale i šarišské vyšívané kroje, výrobky lidové tvorby, ba i nejstarší včelí úl na Slovensku z roku 1691.
Lidovou architekturu Horního Zemplína si můžete prohlédnout ve středu města Humenné v Expozici lidové architektury a bydlení. K vidění je zde 15 staveb, mezi nimiž jsou asi nejzajímavějšími dřevěný kostelík z roku 1754 a kovárna, kde si můžete prohlédnout jak se někdy vyráběly kovové nádoby či meče. Skanzen je součástí Vihorlatského muzea a kromě skanzenu si můžete prohlédnout i jiné expozice - Galerijní síň Oresta Dubaya, umělecko-historickou, přírodovědeckou, či sakrální.
Během návštěvy národopisné expozice v přírodě ve Svidníku se nám naskytne možnost poznat architekturu ukajinsko-rusínského stylu. Muzeum ukrajinsko-rusínské kultury ve Svidníku nabízí k vidění typická dobová obydlí Rusínů - Ukrajinců u nás, která jsou plně zařízena autentickým nábytkem, nástroji, či uměním. Škála budov sahá od klasických domů až po nejrůznější hospodářské budovy jako stodoly, sýpky a chlévy, ale i dřevěná cerkva. Součástí skanzenu je i vesnická škola.
Jen 40 km od Žiliny ve Strážovských vrších můžeme najít vesničku Čičmany, ve které se nacházejí tmavé sruby zdobené bílými čičmianskými ornamenty. Skanzen s více než 130 jedinečnými dřevěnicemi vznikl v roce 1977 z části obce, kterou vyhlásili za památkovou rezervaci lidové architektury. Nejzachovalejší zůstal jednopatrový Radenův dům a sousední přízemní Gregorův dům, ve kterých je umístěna národopisná expozice. Obec je oblíbenou destinací, jelikož kromě skanzenu jsou v okolí možnosti i pro turistiku a jiné typy rekreace.
Čtěte také: Slovensko-české ekologické hudební novinky
Důlní muzeum v přírodě je umístěno v malebném údolí pod tajchem Klinger vzdáleném přibližně 1 km od centra města horníků. Jako nejstarší a tematicky nejrozsáhlejší hornická expozice na Slovensku Vás přenese obdobím od středověku do konce 20. století a ukáže Vám vývoj rudného hornictví ve středoevropském prostoru. Expozice sestává zejména z hornických strojů, ale nemalá část je věnována i životům horníků, kde zjistíte jak těžko museli dobývat horníci předchozích generací rudu v místních vrších. Do muzea můžete jít celoročně a užít si prohlídku povrchové expozice i prohlídku podzemí.
Region horní Nitry je známý těžbou uhlí a hornictvím, kterému je věnován i skanzen na dole Cígel v obci Sebedraží nacházející se necelých 10 minut cestou autem od města Prievidza. Během návštěvy si návštěvník vyzkouší jízdu na důlním vláčku. Prohlídka pak pokračuje 80m pod zemí, kde je prezentován život horníků pomocí vyřazených hornických strojů a díky tomu získáte poměrně přesnou představu o životě horníků před několika desetiletími a vaše případné dotazy vám zodpoví průvodci - bývalí horníci.
Skanzen v podhradí Ľubovnianského hradu je v provozu od roku 1985 a vykresluje život lidí z regionu kolem Staré Ľubovovne. Patří k nejmladším na Slovensku. Přístupných je 25 staveb, mezi nimiž je nejvýznamnější řeckokatolický srubový kostelík východního obřadu z roku 1833. Kromě něj se zde ještě nacházejí hlavně srubové stavby z první třetiny 20. století. Také zde jsou sezónní polní obydlí a stavby technického zaměření - mlýn, kovárna a dílna truhláře. Ľubovnianský skanzen je přístupný i nevidomým.
Vesnička Vlkolínec se nachází jižně od Ružomberka a je to "živý skanzen". V roce 1977 ji vláda prohlásila za památkovou rezervaci lidové architektury, aby podobně jako ostatní skanzeny na Slovensku, ochránila hodnoty, které obec představovala pro současné a budoucí generace z hlediska kultury a národní historie. Máte možnost navštívit i expozice jakými jsou Rolnický dům a dvůr s expozicí tradičního bydlení a života ve Vlkolínci, Dům UNESCO Vlkolínec s výstavními prostory, Kostel Navštívení Panny Marie, kolibu s tradičním vybavením, minigalerii s díly umělců a soukromou expozici Galerie. Během léta se v obci konají různé festivaly a společenské události zaměřené na řemeslnou výrobu a kulturu.
Kysucká obec Vychylovka, kterou najdeme u Oravské přehrady se může pyšnit podobným skanzenem jako ty v Martině nebo Pribylině. Svojí rozmanitostí a všeobecným vyobrazením kysucké obce se snaží prezentovat jak to vypadalo před několika staletími. Najdeme zde srubové domy i hospodářské budovy, stavby na kopaničářský styl ze zatopených obcí Riečnica a Harvelka, které padly za oběť výstavbě vodní nádrže Nová Bystrica. Najdeme zde i pilu, mlýn i úzkokolejnou lesní železnici. Skanzen je v provozu sezónně od května do října.
Lesnický skanzen leží nedaleko Černého Balogu, ze kterého vede Naučná stezka přímo do Vydrova. Na více než čtyřkilometrovém „Chodníku lesního času“ je v současnosti 86 zastávek, které Vám mnoha zajímavými exponáty, ale i přirozenými lesními stanovišti nabídnou objevné pohledy na schopnosti lesa. Objevíte i živé obrazy z historie, současnosti a budoucnosti lesnictví. Areál skanzenu Vydrovo doplňují přírodní díla mezinárodní skupiny umělcům Ekoartu. Také máte možnost užít si jízdu známou Černohorskou lesní železnicí. Hlavní sezóna v lesnickém skanzenu je od 1.5. - 30.9. podle otevíracích hodin. Každoročně se zde koná oblíbená akce Den stromu.
Ne mnoho lidí ví o tom, že na našem území pobývali Keltové a budovali si zde své rolnické osady. U Liptovské Mary se nachází archeologické muzeum v přírodě Havránok, které nám přiblíží keltský život pomocí částečně zrekonstruovaných budov a konstrukcí. Za zmínku určitě stojí opevněná svatyně, která nese stopy keltských rituálů. Součástí archeologického muzea je i původní věž středověkého kostela Panny Marie, jehož historie sahá až do 12. století.
Slovensko mělo v minulosti tradici sklářů, jejichž výrobky byly známé pro svou krásu a kvalitu v celé Střední Evropě. Právě na této tradici staví skanzen ve Valaské Belé u Ilavy. V tomto kraji je tradice foukání skla od roku 1747. Skanzen není velký, ale o to příjemnější atmosféra v něm vládne. Během prohlídky zjistíte, z čeho a jak se vyrábí sklo, ba dokonce budete vidět i živou ukázku foukání skla, avšak je třeba se předem informovat kdy budou sklářská kamna zapálená. Sklářský skanzen nabízí také kurzy pro výrobu ručně foukaného a tvarovaného skla.
Ve skanzenu Včelařská Paseka v Králové u Sence si můžete prohlédnout historické úly a dozvíte se o řemeslech, která se včelařstvím souvisí. Expozice byla založena v roce 1930 a používala se již v sedmnáctém století. V areálu se nachází i ovocný sad, pastviny, altány, vnější ohniska a naučná stezka. Můžete se zúčastnit exkurze s odborným průvodcem a v obchůdku se zásobit lokálním medem a včelími produkty. Ve skanzenu je možnost ubytování, občerstvení, stravování i vaření, posezení u táboráku, rybolovu nebo prací v zahradě. Skanzen je otevřen od dubna do října.
Skanzen Gazdovský dvůr v Turé Lúce na Myjavě vznikl zejména pro zájemce poznávání myjavského kopaničářského života v minulých dobách. Tato expozice představuje živý skanzen, kde máte možnost se zdejším sedlákem a hospodyní obřídit hospodářská zvířata - ovce, kozy, slepice, králíci, ochutnat tradiční jídla, příp. i nějaký štamprlík, vyzkoušet si lidový kroj a obdivovat originální historické vybavení domu i dvora, pracovní nástroje a nářadí (voz, saně, rajtář, šečkovice, mlátičky a mnohé další). Organizují se zde i různé sezónní akce, jako „Udupávání humna“, „Velikonoční šibačka“, „Drápačka“ či „Dožinky“.
Bobrova raľa se nachází v oravské obci Podbieľ. Je obklopena nádhernou vysokohorskou přírodou a tvoří je 64 dřevěnic z konce 19. století, které mají přímo pohádkový ráz. Areál byl v roce 1977 vyhlášen Památkovou rezervací lidové architektury. Některé dřevěnice jsou dodnes obydlené, několik slouží k ubytování turistů. Po rezervaci se můžete volně pohybovat. Nejstarším dochovaným domem je dům č. 1000 115 z roku 1833. Doporučujeme Vám během letní sezóny navštívit i malé etnografické muzeum, které sídlí ve zrekonstruované historické budově bývalé církevní školy.
Osturna je živým skanzenem našeho Slovenska, je skvostem Zamaguria, kterou vytvořily pracovité ruce lidu. Je to nejdelší potoční vesnice na Slovensku. Obec byla vyhlášena v roce 1979 Památkovou rezervací lidové architektury. V obci se nachází 157 památkově chráněných objektů. Součástí zachování tradic jsou i tradiční osturňanská jídla, která sestávají zejména z brynzy, brambor a slaniny. Osturna si zachovává i dnes své tradice, jako jsou chov dobytka, práce na poli, výroba domácích produktů pro vlastní potřebu, ale i duchovní hodnoty - lidové zvyky, tradice, písně, tradiční lidový oděv.
| Název Skanzenu | Lokalita | Charakteristika |
|---|---|---|
| Muzeum Slovenské Vesnice | Martin | Největší skanzen na Slovensku, architektura severozápadního Slovenska |
| Muzeum Oravské Vesnice | Zuberec | Architektura Oravy, kostel z 15. století, zoo a agroexpozice |
| Muzeum Liptovské Vesnice | Pribylina | Architektura Liptova, stavby ze zatopené oblasti Liptovské Mary |
| Muzeum Lidové Architektury | Bardějovské Lázně | Nejstarší skanzen na Slovensku (UNESCO), Horní Šariš a Zemplín |
tags: #slovenske #muzea #v #prirode #seznam