Složení směsí kompostu, ornice a štěrku

22.12.2025

Tento článek se zabývá složením směsí kompostu, ornice a štěrku, jejich vlastnostmi a využitím v zahradnictví a stavebnictví. Tyto směsi jsou důležité pro zakládání trávníků, zelených střech a úpravu terénu.

Základní komponenty směsí

Minerální materiály

Pro výrobu sypaných substrátových směsí na zelené střechy se používají především minerální materiály, které zajišťují optimální drenážní a hydroakumulační vlastnosti. Substrátové směsi se vyrábějí především z minerálních komponentů, které se vyznačují dobrou hydroakumulační a drenážní schopností a jsou proto vhodnější než zeminy. Stabilní struktury a prostorové stability se dosahuje především vhodným zrnitostním složením a tvarem zrna, pro vytvoření nosné struktury je třeba používat drcené materiály.

Částice by neměly být větší než 12 mm při mocnosti vegetační vrstvy do 100 mm a než 16 mm při mocnosti nad 100 mm. Na zrnitostním složení substrátu závisí vhodný poměr pórů různé velikosti, který ovlivňuje vodní kapacitu a obsah vzduchu. Nicméně zrnitostní složení se považuje za pomocné kritérium a pro posouzení kvality střešního substrátu jsou rozhodující hydrofyzikální vlastnosti.

Drcené expandované jíly a expandované břidlice jsou vysoce porézní, lehké a dlouhodobě stabilní materiály. Dobře absorbují vodu, částečně jsou schopny poutat živiny. Objemová hmotnost (suchého materiálu) samotných expandovaných jílů je 400-450 g∙l-1, kationová výměnná kapacita pod 5 mmol+∙100-1∙g-1 a nasákavost zrna drcených expandovaných jílů se pohybuje v rozmezí 20-25 % obj. Pokud nejsou expandované jíly nadrceny, mají nasákavost zrna pouze 12-14 % obj.

Patří sem např. láva, pemza, zeolit, spongilit. Pemza má objemovou hmotnost (suchého materiálu) 400-460 g∙l-1, zeolit 800- 850 g∙l-1 a spongilit 850-1 100 g∙l-1. Zeolity mají nejlepší sorpční vlastnosti ze všech používaných materiálů, jejich kationová výměnná kapacita (CEC) dosahuje až 95 mmol+∙100-1∙g-1, mnohem menší ale stále ještě významnou CEC má spongilit (kolem 15 mmol+∙100-1∙g-1), pemza má CEC pod 10 mmol+∙100-1∙g-1. Relativně nízkou nasákavost zrna má pemza, 9-20 % obj., vyšší nasákavost zrna mají tufy 27-32 % obj., spongilit 36-43 % obj. Jsou stabilní a uniformní a mají určitou schopnost zadržovat vodu a živiny. Mají vyšší objemovou hmotnost (objemová hmotnost suchého materiálu 900-1 000 g∙l-1) a nasákavost zrna (27-39 % obj.) než drcené expandované jíly.

Čtěte také: Emise a bohatost

Drcené, případně zvětralé horniny (např. granodiorit, čedič) mají vyšší objemovou hmotnost (objemová hmotnost suchého materiálu 1 300-1 450 g∙l-1) a nižší nasákavost zrna (10-15 % obj.) než porézní horniny nebo expandované jíly. Jsou použitelné v kombinaci s výše uvedenými komponenty především pro přípravu těžších extenzivních substrátů, ve kterých mohou doplňovat chybějící zrnitostní frakce. Těžší substráty s podílem drceného kameniva jsou použitelné např. pro překrytí hydroakumulačních panelů, kdy je doporučována alespoň 30mm vrstva sypaného substrátu.

Zeminy a ornice

Vyznačuje se dobrou hydroakumulační schopností a sorpcí živin (kationová výměnná kapacita jílů se pohybuje v rozmezí 40-70 mmol+∙100-1∙g-1), může však zanášet drenážní vrstvy. Jeho podíl by měl být malý, aby nebyl překročen maximální obsah jílovitých částic s průměrem menším než 0,063 mm (viz Tab.7.: Parametry sypané substrátové směsi). Zeminy, skrývky ornice a podorničních vrstev samotné nejsou vhodné, jejich podíl by měl být malý (především na extenzivních zelených střechách). Používají se především u intenzivních substrátů pro založení vegetační vrstvy pro travní nebo trávobylinné porosty. Jsou příliš těžké (objemová hmotnost suchého materiálu 900-1 500 g∙l-1), mají špatné drenážní vlastnosti a při plném nasycení vodou mají nedostatek vzduchu. CEC zemin (sprašových hlín) je 10-25 mmol+∙100-1∙g-1. Ornice obsahuje velký podíl jemných částic, které se vyplavují jako kal a zanášejí filtrační vrstvu a drenážní cesty. Ty se postupně ucpou a voda začne odtékat po povrchu.

Organické komponenty

Organické komponenty mají dobrou vododržnost a částečnou schopnost zadržovat živiny. Časem se ale rozkládají a smršťují. Celkový podíl organických komponentů by proto měl být nízký, na extenzivně ozeleněných střechách do 15 % objemu, na intenzivně ozeleněných střechách do 20 % objemu tak, aby obsah spalitelných látek odpovídal požadovaným hodnotám 8 %, resp. 13 %.

Rašeliny mají vyšší vododržnost než komposty. Mají kyselou reakci - jsou vhodné pro snížení hodnot pH substrátové směsi. Neobsahují významný podíl přijatelných živin. Pro přípravu střešních substrátů jsou vhodnější více rozložené rašeliny s jemnou strukturou, které se lépe zapravují do substrátových směsí než rašeliny vláknité.

Komposty mají nižší vododržnost a vyšší objemovou hmotnost než rašeliny. Mají zpravidla neutrální nebo slabě zásaditou reakci. Obsahují vysoký podíl přijatelných živin, především draslíku a dusíku. Jejich dávkování musí vycházet z výše uvedených vlastností. Podíl kompostů by měl být do 10 % obj. tak, aby obsahy přijatelných živin, především draslíku, odpovídaly požadovaným hodnotám.

Čtěte také: Vše o travních směsích

Organické komponenty jsou jedinou součástí střešních substrátů, která v suchém stavu může hořet. Vzhledem k nízkému procentuálnímu podílu organických komponentů ve střešních substrátech považuje německá směrnice FLL a norma DIN 4102-4 (2016) požadavky na substrát z hlediska požární bezpečnosti za splněné, činí-li jeho vrstva v ploše nejméně 3 cm. Požadavky českých norem jsou přísnější a komplikovanější, viz kapitola Požární ochrana.

Využití směsí

Zelené střechy

Pro zelené střechy se používají speciální substrátové směsi, které musí splňovat požadavky na drenáž, vododržnost a živinový obsah. Tyto směsi se skládají především z minerálních komponentů, jako jsou expandované jíly, pemza, zeolit a drcené horniny. Organické komponenty, jako je kompost a rašelina, se přidávají v menším množství.

Zakládání trávníků

Při zakládání trávníků je důležité zvolit správnou směs zeminy, písku a organických látek. Trávníkům se nejlépe daří v křemičitém písku. Naopak ornice, která se vždy časem utuží, není pro nově zakládané trávníky vhodná. Naprostá většina problémů se starým trávníkem je způsobena velkým utužením půdy. Z písčitého podloží se trávě lépe čerpají živiny a voda. Například všechny golfové greeny se zakládají právě do písku.

Doporučuje se smíchat křemičitý písek s 5 % hroznového kompostu Biovin. Další složkou této vrstvy by měl být Zeolit. Je to hornina, která na sebe poutá živiny a vodu, které poté v horších časech postupně uvolňuje. Zeolit zajišťuje také celkové provzdušnění půdy. Do předposlední vrstvy je ideální zamíchat také 10 % rašeliny.

Úpravy terénu

Pro úpravy terénu se používá ornice, která se rozprostře a urovná. V případě potřeby se ornice doplní o kompost nebo jiné organické látky. Důležité je také provést drenáž, aby se zabránilo zamokření terénu.

Čtěte také: Více o směsi benzinu a nafty

ZAK (Zemní a kořenový kontejner)

ZAK je ekologický pytlový vegetační ochranný systém, který nahrazuje opěrné zdi z betonu, kamene nebo bednících tvárnic. Je to měkký, elastický a poddajný materiál. Pytel je vyroben ze speciální netkané textilie (směs primárních a recyklovaných syntetických vláken). Textilie je pevná, elastická, nerozkládá se v zemi a je odolná vůči povětrnostním podmínkám a UV záření. Pytle jsou propustné pro vodu a kořeny rostlin. Po naplnění se pytel uzavírá plastovou stahovací páskou.

Kotvy jsou vyrobeny z pevného a odolného plastu, který odolává biologickým a chemickým látkám obsaženým v půdě. Při použití do tvrdé půdy jsou vyrobeny z povrchově upraveného kovu. Zajišťují vaky nad sebou a s pomocí spojováku i vedle sebe. Vtláčejí se do vaků v určeném rastru pomocí gumového nebo kovového kladiva.

Spojovák je pevná plastová nebo povrchově upravená kovová destička s několika otvory. Přes otvory se protáhne kotva, která se poté vtlačí do pytlů. Pro specifické plodiny, např. Naplňte pytle vhodnou suchou sypkou nebo prosátou zeminou, štěrkem či směsí zeminy (30-70 %) a štěrku. Pokud plánujete vysazovat plodiny (např. Vytyčte a vykopejte základ (šířka cca 40 cm, hloubka cca 20 cm pro 1 řadu pytlů). První řadu pytlů položte tak, aby šev byl na zadní straně. Použijte gumové kladivo k zatlačení kotvy na přední straně pytlů. Zkontrolujte a zarovnejte pytle po každé řadě. Mezi pytli nesmí být mezery. Rostliny můžete vysadit do přední části pytlů nebo mezi pytle.