Jak nakládat se zemědělskou půdou: Co můžete a nemůžete dělat?

Jako vlastníci zemědělské půdy, víte, co na svých pozemcích můžete dělat? Můžete svou půdu oplotit? Vysadit na ní stromy? Legislativa chrání zemědělskou půdu jako stěžejní prostředek lidské obživy.

Podle zákona České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu č. 334/1992 Sb. je vlastník (nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat) povinen ji užívat nebo udržovat v souladu s charakteristikou druhu pozemku.

Největší procento zemědělských pozemků tvoří orná půda nebo trvalé travní porosty. Jak s nimi tedy může vlastník disponovat, aniž by porušil platnou legislativu?

Třídy ochrany zemědělského půdního fondu

Pro nakládání se zemědělskou půdou je třeba vědět, že se podle kvality rozděluje do 5 tříd ochrany zemědělského půdního fondu. Třídy lze vyčíst podle kódu BPEJ ve vyhlášce č. 48/2011 Sb.

Třídy ochrany jsou seřazeny od jedné do pěti - jedna znamená největší míru ochrany, pět nejnižší. Nejvyšší třídu ochrany mají nejcennější (tj. Co znamená BPEJ?

Čtěte také: Tipy pro balení do přírody

Zatravnění orné půdy

Ornou půdu je možné zatravňovat, je ale třeba si dát pozor na to, aby se nezměnila funkce jejího využití ve smyslu změny druhu pozemku. Je potřeba se řídit platnou legislativou a o případnou změnu vyžadující povolení požádat na patřičných úřadech.

Zatravňování doporučují státní instituce jako účinný způsob ochrany půdy proti vodní erozi. Podporuje totiž zvyšování podílu organické hmoty, ukládání uhlíku a zadržování vody v krajině.

Opět je ale třeba vzít v potaz třídu ochrany, která je Vaší půdě přidělena, a také zda se Váš pozemek nenachází ve zvláště chráněných územích (národní park, chráněná krajinná oblast, přírodní rezervace, přírodní památka ad.).

Věděli jste, že… Na zatravnění erozně ohrožených částí půdy lze získat dotace? Více o podmínkách je možné nalézt na portálu Ministerstva zemědělství v rámci AEKO nebo také v nařízení vlády o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření č.

Plantáž dřevin na zemědělské půdě

• Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany nelze využívat jako plantáž dřevin.
• Zemědělskou půdu je možné využívat jako plantáž dřevin - ale nejdéle po dobu 10 let. Pokud se jedná o tzv. výmladkovou plantáž rychle rostoucích dřevin, je to 30 let a délka jednoho pěstebního cyklu nesmí přesáhnout 10 let.

Vlastníci si také musí dát pozor, pokud by chtěli vysazovat nepůvodní druhy dřeviny - v takovém případě je potřeba mít k výsadbě povolení od orgánu ochrany přírody.

Čtěte také: Jak se připravit na školu v přírodě?

Po ukončení využívání půdy jako plantáže dřevin je nutné podle zákona půdu rekultivovat, odstranit např. Máte ošklivé a podmáčené pozemky „bez ceny“?

Oplocení pozemku

Orná půda se zpravidla neoplocuje, jelikož často bývá součástí většího celku, který slouží zákonem stanoveným účelům - tedy pěstování klasických plodin. V situaci, kdy ale vlastník chce z nějakého důvodu pěstované plodiny či plantáž dřevin ochránit před cizím vniknutím, je možné svůj pozemek oplotit podle stavebního zákona.

Podle stavebního zákona č. výška plotu není větší než 2 metry (pokud má plot opěrné zdi, pak do výšky 1 m), plot nevede podél veřejně přístupné pozemní komunikace nebo veřejného prostranství, nachází se v zastavěném území či v zastavitelné ploše, jedná se o oplocení lesních školek nebo oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability.

Oplocení v nezastavěném území lze podle § 18 odst. 5 stavebního zákona umisťovat v případech, kdy je územně plánovací dokumentace z důvodu zájmu výslovně nevylučuje. V opačném případě (což je např. oplocení sadu či orné půdy mimo zastavěné území) je nezbytné získat souhlas od stavebního úřadu. K tomu je třeba dodat údaje o záměru, popis plotu a příslušné výkresy.

Stromky a remízky na orné půdě

Na orné půdě je podle zákona možné vysazovat stromy, ale má to několik háčků. Opět se nesmí změnit druh jejího využití, resp. druh pozemku. Pokud by k němu výsadbou došlo (např. na TTP či ovocný sad), je třeba získat kladné rozhodnutí od patřičného úřadu.

Čtěte také: Kvalitní hlína pro váš kompost

Omezení pro výsadbu dřevin platí také ve zvláště chráněných územích, na nichž je nutné získat souhlas s výsadbou dřevin od orgánů ochrany přírody. Dále je také třeba dát si pozor, aby sázené stromy byly v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny.

Laicky řečeno, je možné opět sázet jen stromy a rostliny, které jsou v našich geografických podmínkách původní, na nepůvodní druhy je nutné povolení od orgánů ochrany přírody, které většinou neudělují.

Stromy a keře utvářející remízky na orné půdě mají v krajině zásadní ekologický význam. Pomáhají udržovat druhovou rozmanitost, chrání půdu před větrnou i vodní erozí, napomáhají zadržování vody v krajině a slouží k rozbourávání monokulturních lánů. Jejich znovuzakládání je podporováno i státní dotační politikou.

I v případě utváření remízků je potřeba se obrátit na příslušný obecní úřad s žádostí o územní souhlas ve smyslu § 80 odst. 3 písm. c) stavebního zákona.

Je také třeba dát si pozor, kde na pozemku se stromy rozhodnete vysazovat a zda na ně je na Vaší půdě dost prostoru. Nestanoví-li jiný právní předpis (nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného), platí pro stromy dorůstající obvyklé výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od hranice pozemku 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

Výjimkou jsou pouze situace, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu. Pokud by byla výsadba umístěna blíže než 3 m od hranice pozemku, je dobré také získat souhlas sousedů.

Nechat půdu ležet ladem

Ornou půdu je možné po určitý čas nechat ležet ladem. Nic na ní nezakládat, nepěstovat. Opět je třeba znovu ctít zákon - bez jakéhokoli údržby může být po pár letech úhor, který leží ladem, zatravněn a náletovými rostlinami se přemění v louku či les. To je třeba hlásit na příslušných úřadech.

Také je nutné dát si pozor na § 3 zákona o rostlinolékařské péči, který vlastníkovi ukládá, aby se z jeho pozemku nešířily škodlivé organismy a plevely na sousední pozemky. Zákon ukládá vlastníkům pozemků omezovat výskyt invazivních nepůvodních rostlin, jako jsou např.

Odnětí pozemku ze zemědělského fondu

K odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Půdu lze odejmout z tohoto fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.

Odnímání ze zemědělského půdního fondu je žádoucí se vyhnout, pokud to je ale nezbytné, děje se tak v co nejmenším možném rozsahu a samotné odnímání stanovuje zákon.

Podle zákona je dbáno na to, aby odnímaná půda byla přednostně na zastavitelných plochách, byla méně kvalitní (kritériem jsou třídy půdní ochrany) a odnětí co nejméně narušovalo organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací.

Zemědělskou půdu I. a II. ze dne 31.

tags: #smim #si #vzit #ker #z #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Druhy a likvidace chemického odpadu
• Tisk letáků v Pardubickém kraji
• Jílové u Prahy - odpadové hospodářství
• Životní prostředí v Česku
• Zajímavosti z přírody a myslivosti