Sociální rozměry klimatické změny v České republice

Klimatická změna je jedním z klíčových témat současnosti a stále častěji se dostává do popředí i v rámci středoškolského vzdělávání.

Projekt EFG Educa na tuto potřebu reaguje výukovým programem, který žákům přibližuje nejen environmentální, ale i sociální rozměr klimatické krize.

,,Chceme mladým lidem ukázat, že dopady změn klimatu se týkají nás všech. V rámci naší nové metodiky proto klademe důraz na hodnoty, jako jsou například globální solidarita, odpovědnost a rovnost.

Nová výuková metodika pro střední školy je navržena tak, aby ji bylo možné využít nejen v rámci tematických dnů, kterým je například Den Země, ale kdykoli v průběhu školního roku.

Nabízí konkrétní scénář výukové lekce, během níž žáci sledují video ,,Can You Fix Climate Change?" z populárního vzdělávacího kanálu ,,Kurzgesagt - In a Nutshell" (s českými titulky), pracují ve skupinách s aktuálními informacemi, diskutují a aktivně se zapojují do hledání možných řešení.

Čtěte také: Odpadkový koš Flip Bin: Recenze a výhody

Součástí jsou pracovní listy pro žáky, podrobné instrukce pro učitele i doplňkové materiály a doporučení, jak téma dále rozvíjet napříč předměty.

,,Metodiku projektu EFG Educa ke Dni Země jsem využil při výuce v kvintě na víceletém gymnáziu k tématu klimatické změny.

Celý koncept lekce je kvalitně zpracovaný a jasně strukturovaný - od úvodní evokace přes práci s videem až po závěrečnou reflexi.

Oceňuji zejména důraz na rozvoj kritického myšlení a podporu diskuze mezi žáky.

Projekt EFG Educa už téměř tři roky podporuje environmentální vzdělávání na školách.

Čtěte také: Vše o kontejnerech na komunální odpad

V rámci dvouhodinových interaktivních přednášek pro základní a střední školy se věnuje také popularizaci témat, jako je odpadové hospodářství, jeho vliv na životní prostředí, udržitelnost nebo zodpovědná spotřeba.

Semináře EFG Educa pro střední školy jsou vždy vedeny lektorem a odborníkem z energetického provozu, ve kterém figurují obnovitelné zdroje.

Za účast ve vzdělávacím programu jsou školy oceněny diplomem za podporu vzdělávání v oblasti udržitelnosti.

Projekt EFG Educa, z.ú. a ochranu životního prostředí pro základní a střední školy.

Jeho cílem je posluchačům předat základy odpovědného chování a zkušenosti v oblastí, kde figuruje zelená energie, ekologická mobilita či účinná recyklace odpadů.

Čtěte také: Tipy pro výběr ideálního koše

Absolvování programu je potvrzeno diplomem za podporu vzdělávání v oblasti udržitelnosti od společnosti EFG Educa.

Ta je součástí holdingu skupiny Energy financial group, a.s., která se svou činností již několik let zaměřuje na efektivní využívání obnovitelných zdrojů energie.

Polemika se studií "Ekonomie změny klimatu"

Polemika se studií „Ekonomie změny klimatu. Zpráva o klimatické změně a jejím dopadu na ekonomiku připravená týmem ekonomů v České republice představila analýzu, která naznačuje, že dopady změny klimatu mohou být přechodně pozitivní pro určitá odvětví a vybrané trhy.

Nešťastně pojaté znění textu nereprezentuje globální postoj společnosti Deloitte na dopady změny klimatu, a proto byla zpráva stažena a již není veřejně dostupná.

Deloitte věří, že je nezbytné, aby všichni - od vlád přes podniky až po nevládní organizace a jednotlivce - chránili naši planetu.

Věříme, že k dosažení cílů Pařížské dohody je zapotřebí neodkladně a okamžitě jednat.

Oceňujeme, že se konzultační společnost Deloitte, jako jeden z mála komerčních subjektů v ČR, problematikou změn klimatu dlouhodobě zabývá.

Jedním z výstupů těchto aktivit je nejnovější analýza dopadů vyvolaných změnou klimatu pro ČR (Deloitte 2020).

Avšak závěry provedeného modelování dopadů klimatické změny - a to jak ve vydané tiskové zprávě, tak v následně uveřejněné studii - nejsou adekvátně podložené, trpí omezeními použitého přístupu a neměly by být používány k zobecnění, o které se studie pokouší.

Studie je založena na jednoduché analýze vztahu mezi průměrnými ročními teplotami a průměrnými srážkami na jedné straně a hrubým domácím produktem (HDP) na straně druhé.

Ukazatel HDP je indikátorem ekonomického výkonu, který ovlivňuje nejen teplota a srážky (navíc zjednodušené na roční průměry).

Kvůli vzájemné provázanosti ekonomik a “přelévání” efektů, zejména v EU, je málo pravděpodobné, že fixní efekty pro země a čas zachytí všechny ostatní efekty, které autoři studie v regresním modelu mezi vysvětlující proměnné nezahrnuli.

Na nevhodnost modelu ukazuje skutečnost, že výsledky odhadů pro různé specifikace modelu (bez fixních efektů, s jedním fixním efektem, a se dvěma fixními efekty) jsou v podstatě totožné.

Od 60. let minulého století (tedy během prakticky celého analyzovaného období) rostl HDP na osobu téměř ve všech zemích v důsledku zvyšující se produktivity.

To platí také pro případ České republiky, jak ukazuje obrázek 1.

Zvolený analytický přístup studie Deloitte proto spíše ukazuje na náhodnou korelaci (spurious correlation), nikoli na kauzální vztah mezi teplotou a HDP (který platí pro sektor zemědělství).

Nesmyslnost tohoto postupu můžeme ilustrovat na (náhodné) korelaci mezi teplotou a HDP pro různé země.

Vyšší hodnotu korelačního koeficientu mají právě země, které mají z oteplení profitovat nejvíce - bohaté země Severu s mírnějším klimatem (r=0,70 pro V.

Představme si, že podobným (a veskrze nesprávným) způsobem budeme vysvětlovat závažnost povodní, které jsou pozitivně korelované s teplotou a srážkami.

Shrneme-li výše uvedené, použitý ekonometrický přístup není vhodný pro odhad kauzality mezi HDP a teplotou.

Analýza se nezabývá možnou opačnou (reverzní) kauzalitu (tj. HDP → emise GHG → zvýšené koncentrace uhlíku v atmosféře → skleníkový efekt → zvýšená teplota), ani zpožděním efektu.

Výsledky prezentovaného modelu jsou velmi pravděpodobně zkreslené.

Odhady vycházející z modelu postaveného na historických datech bez zohlednění vzájemných propojení ekonomik mohou trpět značnou chybovostí, viz např.

Dá se také očekávat, že korelace mezi počasím nebo klimatem na jedné straně a HDP na straně druhé se bude výrazně lišit mezi regiony; model však předpokládá jeden, průměrný efekt, a ignoruje heterogenitu v analyzované korelaci.

Studie testuje efekt zemí s velmi teplým klimatem a s menším HDP pouze prostřednictvím binárních (dummy) proměnných, autoři však netestovali specifikaci, která by umožnila prozkoumat rozdílnost vztahu mezi teplotou/srážkami a úrovní HDP mezi regiony).

Studie také nezmiňuje, zda bylo provedeno alespoň základní vyhodnocení nejistot uvnitř vzorku (within-sample uncertainty).

Ze všech těchto důvodů lze proto u predikce na lokální úroveň (tj. pro ČR) očekávat velkou chybovost.

který jsme provedli na stejných datech ale pouze pro ČR pro období 1991-2019.

HDP ČR - jako otevřené exportní ekonomiky - je zásadně závislý na vývoji na světových trzích, a proto nelze jeho vývoj oddělit od vývoje světové ekonomiky.

Vzájemnou provázanost ekonomik, které budou vystavené stejnému šoku (klimatické změně), ovšem studie nemodeluje.

Jedná se o statický pohled, neboť použití populačně vážených teplot a srážek jen minimálně zohledňuje možnou (či spíše pravděpodobnou) migraci obyvatel, která bude patrně výraznější ve více postižených oblastech (zvl.

Do specifikace ekonometrického modelu vstupují roční průměry hodnot za jednotlivé země (teploty, srážky).

Použití průměrné roční teploty pro analýzu efektu oteplování je nevhodné.

V řadě zemí se teplota a srážky mění v čase (za měsíc, týden) a roční průměr je tak jen velmi hrubou aproximací popisu prostředí, což vede k mezi ekonometry obecně známému zkreslení v důsledku agregace (“aggregation bias”).

Změna ročních průměrů v čase je přitom výrazně nižší než souběžně probíhající růst ekonomik, a tak vede k pozitivnímu koeficientu náhodné korelace.

Jak se již dnes ukazuje (a do budoucna ještě více), budou klimatické extrémy - vlny veder, sucha atd. - častější a velmi pravděpodobně povedou naopak k vyšším ekonomickým škodám.

tags: #sociální #rozměry #klimatické #změny #v #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Jak prostředí formuje africké společnosti
• Veterinární vzdělávání v ČR
• Jak znečištěné ovzduší ovlivňuje zdraví
• Zajímavosti z přírody
• Revitalizace bývalého vojenského areálu