Jsou v Milovicích stále ještě nebezpečné chemikálie? Na tuto otázku zatím nikdo nezná přesnou odpověď. Otázka možné ekologické zátěže se řeší u všech vojenských újezdů.
„Pokud by se objevila stará ekologická zátěž, kterou se zatím nepodařilo odhalit, kraj ani město nemohou nést odpovědnost za případné dopady. Na místě se mohou třeba nacházet ložiska ropných látek, nádrže nebo pozůstatky po nádržích, které tam zůstaly po armádě. Ministerstvo dokladovalo, že provedlo v areálu audit.
Kraj uvažuje, že by v Milovicích zřídil průmyslový park nebo obnovil provoz letiště. Zpoždění předání areálu kraji by znamenalo zdržení i pro obce, na které přejdou od státu některé pozemky v areálu. To, že město Milovice dosud nemá prakticky žádné pozemky, ho v rozvoji velmi brzdí.
Bývalý vojenský areál se však kromě případné ekologické zátěže potýká ještě s nájezdy vandalů a zlodějů. U jednoho z hangárů ukradli zloději v srpnu střechu z vlnitých plechů za 26 tisíc korun. Nedávno také z jedné z budov zmizely litinové radiátory, baterie od umyvadel či litinové poklopy na kanály.
Krajina kolem obce Mladá byla teprve v roce 1991 po více než stu letech uvolněna armádou k civilnímu využití. Ačkoliv se potvrdila značné devastaci území, specifickým využíváním se zde zakonzervoval stav přírody teplé nížinné oblasti Čech z počátku minulého století. Veškerá ostatní podobná refugia zanikla následkem zemědělského obhospodařování. V posledních letech vzniká tlak na využití krajiny k průmyslovým aktivitám.
Čtěte také: Ministři životního prostředí v minulosti
Nejzávažnější byl záměr společnosti Škoda Auto na výstavbu zkušebního polygonu. V lokalitě Traviny byl se uvažuje se o výstavbě obřího golfového areálu a o novém zprovoznění letiště Boží Dar.
Zemědělsky využívanou krajinu na východ od Benátek nad Jizerou zabral vojenský erár již v roce 1904. Více než pět tisíc hektarů krajiny pak sloužilo jako vojenské cvičiště, jemuž musela ustoupit i poměrně velká obec Mladá, obklopená rozsáhlými lesy. Po vzniku ČR přešlo území do užívání Armády republiky československé, za německé okupace jej využíval Wehrmacht a po II. světové válce zde měla cvičiště Československá armáda. Odchodem sovětské armády v roce 1991 byla krajina mezi Benátkami, Luštěnicemi, Lipníkem a Milovicemi po téměř stu letech uvolněna k civilnímu využití.
Ačkoliv se potvrdil předpoklad o značné devastaci území vojenskou činností, byl odchod vojsk velkou výzvou pro hledání nového využití rozsáhlých ploch a velkého množství objektů. Nová historie bývalého vojenského újezdu bohužel nezačala příliš šťastně. Z opuštěných objektů byl během krátké doby rozkraden zanechaný movitý majetek a budovy podlehly devastaci a postupnému chátrání. Celá řada bývalých vojenských objektů je dodnes bez využití a ve špatném technickém stavu.
V roce 1994 vyhlásila vláda České republiky závaznou část územního celku Mladá. V ní byla stanovena ochrana prvků územního systému ekologické stability a přírodního bohatství v lesních komplexech bývalého vojenského prostoru. Celá oblast “biocentra Mladá” pak byla určena pro rekreační účely. V uplynulých letech se zároveň zjistilo, že dlouhodobým uzavřením takto rozsáhlého území vznikly podmínky pro existenci lokalit unikátních z hlediska celé České republiky, se vzácnými rostlinnými a živočišnými společenstvy.
Velká část starých ekologických zátěží byla sanována z prostředků Ministerstva životního prostředí, podobně se podařilo zbavit území nevybuchlé munice. V poslední době však, bohužel, sílí tlaky na průmyslové využití bývalého vojenského prostoru. Z těchto snah máme obavy, protože znamenají opětovné znepřístupnění a intenzivní využívání rozsáhlých ploch v těsné blízkosti lidských sídel.
Čtěte také: Vojenská vozidla a ekologie v Německu
V roce 2004 byla zahájena výstavba nové průmyslové zóny se skládkou komunálních odpadů u Benátek nad Jizerou, dlouhodobě existují snahy o zprovoznění bývalého vojenského letiště Boží Dar. Ve svém součtu tyto aktivity znamenají výrazné ovlivnění života zdejších obcí. Z připravovaných záměrů byl potenciálně velmi škodlivý také projekt akciové společnosti Škoda Auto na stavbu tzv.
Při bourání zchátralých objektů po sovětské armádě v Milovicích na Nymbursku byly stovky tun materiálu s azbestem nadrceny a rozvezeny po celém areálu. Území bývalého vojenského prostoru tak bylo kontaminováno. Kriminalisté případ prověřují pro podezření ze spáchání trestných činů neoprávněného nakládání s odpady a podvodu.
Policisté zjišťují, kdo je za toto jednání zodpovědný, což se může týkat fyzických i právnických osob. „Řeší se z našeho pohledu důležitá otázka, kdo to měl v gesci a kdo to kontroloval, případně jestli tam nebylo nějaké úmyslné nebo nedbalostní jednání, které přispělo k tomu, že tenhle stav vůbec nastal. Z toho důvodu se provádějí úkoly v sídle Středočeského kraje,“ řekl Brunclík.
V bývalém vojenském výcvikovém prostoru, který v minulosti využívala sovětská armáda, byly provedeny demolice budov, které měly střešní krytinu a základy z eternitu, jenž obsahuje karcinogenní azbest. „Demolice byly provedeny tím způsobem, že nedošlo k separaci tohoto materiálu jako nebezpečného odpadu, ale byl různě rozbit a nadrcen a rozvezen po bývalém vojenském výcvikovém prostoru a došlo ke kontaminaci toho území azbestem,“ uvedl Brunclík.
Smlouvu o dlouhodobém pronájmu bývalého vojenského prostoru uzavřel kraj s firmou Mladá RP v prosinci 2010. Firma měla areál původně využívat 40 let, za což zaplatila dopředu 25 milionů korun. Hejtmanství jí v roce 2016 vypovědělo smlouvu kvůli nedodržení termínů pro demolice. Společnost ale tvrdila, že podmínky uzavřené smlouvy neporušila. Prověřování případu bude podle něj náročné a potrvá delší dobu, protože se týká velkého množství lidí a velmi rozsáhlá je i dokumentace.
Čtěte také: Tipy pro vojenské hry v přírodě
Co dál s kontaminovaným územím, by měli zodpovědět odborníci. Brunclík poukázal na to, že nebezpečí vzniká hlavně v situaci, kdy se s eternitem manipuluje.
Odvozem dalších pozůstatků po působení sovětské armády v bývalém vojenském prostoru Milovice pokračovalo dnes dlouhodobé čištění rezervace velkých kopytníků od staré ekologické zátěže. „I když by se na první pohled mohlo zdát, že více než tři desetiletí po odchodu sovětských vojsk nemůže být v bývalém výcvikovém prostoru již co uklízet, opak je pravdou. Stále v těchto místech odstraňujeme velké množství pozůstatků po armádní činnosti,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Ta s dlouhodobým úklidem prostoru začala v roce 2014, v rámci přípravy první etapy rezervace velkých kopytníků. Od té doby již z oblasti odvezla mnoho tun nejrůznějšího odpadu. Nejen zbytků po vojsku, ale také řadu černých skládek, které prostor zaplnily po odchodu armády.
Velkým pomocníkem při odhalování černých skládek jsou právě velcí kopytníci. „Zvířata spásáním vegetace odkrývají místa, kde se do té doby skrývaly skládky nebo různé zbytky vojenských objektů. Díky tomu najdeme i pozůstatky, které byly do té doby schované v hustém porostu,“ doplnil Dalibor Dostál. S odstraňováním černých skládek a odpadků opakovaně pomáhají také dobrovolníci. V letošním roce se uskutečnilo již několik brigád.
Mezi nejrozšířenější zátěž v bývalém výcvikovém prostoru patří staré pneumatiky z vojenských a nákladních vozidel, izolace z kabelů zanechané na hromadách hledači drahých kovů a stavební suť na místě někdejších armádních objektů. V posledních letech přivávají také plasty zanesené větrem z nedaleké skládky u Benátek nad Jizerou. Při dnešním úklidu se pracovníci zaměřili především na pneumatiky, u kterých nápisy v azbuce potvrzovaly, že pocházejí ještě ze sovětské éry.
Sovětská armáda obsadila bývalý vojenský prostor Milovice v roce 1968. Poslední vojáci odtud odešli v roce 1991. Historie vojenského prostoru je ale delší, sahá do roku 1904, kdy tu začala cvičit armáda tehdejšího Rakousko-Uherska. Rezervace velkých kopytníků vznikla v části bývalého výcvikového prostoru v roce 2015, v současné době má rozlohu zhruba 350 hektarů. Původní rozloha armádního cvičiště byla 3,5 tisíce hektarů.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
V roce 1904 zřídila rakouská vláda v Milovicích vojenský tábor. Pro zřízení vojenského tábora bylo zabráno 3465 ha půdy a vysídlena obec Mladá, která v průběhu let postupně zcela zmizela. Vojenský výcvikový prostor (VVP) byl využíván i za první republiky. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v r. 1968 byl VVP obsazen a využíván Sovětskou armádou. Postupně zde žilo okolo 100000 obyvatel (většinou okupačních vojáků a jejich rodin). Od dubna 1991 je bývalý vojenský prostor Milovice opuštěn.
V současnosti dochází na jeho území k likvidaci následků vojenské činnosti, především odstraňování nevybuchlé munice a dekontaminaci horninového prostředí a podzemních vod. V budoucnu by měla být sousedství Milovic a Benátecké Vrutice vybudována městská aglomerace pro 13 000 - 14 000 obyvatel, měly by být privatizovány vojenské objekty a opraveny důležité komunikace.
Na lokalitě Milovice existuje celá řada průzkumů a dokumentace k vrtům. Průzkumné práce probíhají v zájmovém území již od roku 1975. Všechny práce v celém prostoru VVP Mladá zajišťovala firma Stavební geologie Praha (později Aquatest Praha). Sanace byla zahájena v září 1998 a je financována přímo ze státního rozpočtu.
Hlavními kontaminanty jsou chlorované alifatické uhlovodíky a ropné látky. Znečištění chlorovanými alifatickými uhlovodíky (ClU) na této dílčí lokalitě pochází z činnosti bývalé vojenské prádelny a čistírny, kdy byly ClU používány k praní prádla, ClU byly po použití vylévány na travnatou plochu nebo do kanalizace odkud se dostávaly přímo do horninového prostředí. Lokalita se nachází na kvartérních sedimentech s průlinovou propustností v blízkosti vodního toku Mlynařice. Kontaminovanými matricemi jsou zeminy a především podzemní vody.
Byla zde vybudována provzdušňovací sanační stanice, k sanačnímu čerpání se používají tzv. spodní čerpadla vzhledem k tomu ,že ClU jsou těžší než voda. Kontaminační mrak se nešíří, ClU se rozkládají na tyto produkty - metan, etan a chloridy. V roce 2004 zde byla firmou provádějící sanaci - OPV provedena poloprovozní zkouška norné reakční stěny. Elementární železo reaguje s ClU na metan, etan a chloridy.
Na této lokalitě došlo ke znečištění benzínem a naftou. Pro podporu přiřozené atenuace jsou zde do podzemních vod přidávány dusičnany a hnojiva (NPK). Byla zde použita biodegradační metoda - bakterie Pseudomenas. Podzemní vody jsou znečištěny ropnými látkami - směsí nafty a olejů. Pro sanaci byl použit gravitační odlučovač a sorpční metody. Též zde je s úspěchem prováděna stimulace přirozené atenuace za pomoci dusičnanů a NPK. NPK bylo použito pouze v omezené míře, aby nevnikaly hydroxyapatity, které by mohly způsobit znehodnocení vrtů.
tags: #bývalý #vojenský #areál #Milovice #ekologická #zátěž