Socioekonomický a environmentální rozvoj regionu – strategie


26.03.2026

Strategie regionálního rozvoje ČR po roce 2006 zakládá prioritní strategické aktivity vedoucí k cílevědomému a udržitelnému rozvoji regionů ČR. Strategií zakládaná podpora regionálního rozvoje respektuje princip subsidiarity.

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, aktualizace č. 2a (2019) navrhují vymezení a upřesnění specifických oblastí pro území, ve kterém se projevují problémy v oblasti hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel území. Význam problémů těchto oblastí přesahuje hranice uvedených obcí a ovlivňuje vyvážený udržitelný rozvoj zejména okrajových částí Olomouckého kraje s přesahem vlivů i do sousedních krajů. Za zásadní problémy se považuje vysoká míra nezaměstnanosti, nevyvážená vzdělanostní struktura, nízká úroveň mezd a omezená mobilita obyvatel za prací.

Prohlubující se regionální disparity a zvrácení tohoto trendu vyžadují monitorování jejich projevů a jejich soustavné následné vyhodnocování.

Účinnou komunikací a koordinací mezi všemi úrovněmi a institucemi. Novým prvkem ve strukturách regionálních aktérů, jehož potenciál pro regionální rozvoj zatím není zcela využit, jsou obce s rozšířenou působností. Realizací priority bude vytvořen prostor umožňující, aby obce s rozšířenou působností hrály důležitou roli při realizaci regionální politiky.

Institucionální struktury v krajích pro příjem podpory ze strukturálních fondů EU však ještě nejsou zcela adekvátně, zejména personálně, vybaveny.

Čtěte také: Definice v Karpatské úmluvě

Finanční zdroje na regionální politiku musí být vynakládány efektivně do oblastí, kde přinášejí největší efekty. Aktivity zakládané SRR budou zaměřeny na co největší posilování ostatních složek financování, tj. českými programy.

Rozvíjením institutu tzv. veřejně soukromého partnerství budou regionální instituce veřejné správy povzbuzovány k využívání všech, tedy i soukromých zdrojů k rozvoji regionů. Zajištění veřejných služeb cestou spolupráce se soukromým a neziskovým sektorem bude legislativně zakotveno, zejména v oblasti zajištění kvality poskytování a zajištění dostupnosti veřejných služeb, a veřejné správě bude poskytována institucionální podpora při přípravě, hodnocení výhodnosti a realizaci projektů.

Růst ekonomiky v regionech je podvazován nejrůznějšími překážkami, zejména administrativní zátěží, nerozvinutostí elektronických služeb ve styku podnikatelů s úřady a nepružným trhem práce. Hospodářský růst v regionech nepřináší jen nová pracovní místa a zvýšení životní úrovně obyvatel, ale také zajišťuje nezbytné zdroje pro udržení a zvýšení standardů v sociální a environmentální oblasti.

Činnost poskytuje nástroje pro zajištění udržitelného rozvoje území, pro zajištění územní ochrany ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, stabilizaci sídelní struktury, zlepšení konkurenceschopnosti regionů. Schválená územně plánovací dokumentace s jasnými, obecně závaznými pravidly pro využití území významně ovlivňuje rozhodování soukromého sektoru.

Řešení využití průmyslových brownfieldů je nezbytné v bývalých centrech těžkého průmyslu (Ústecko a Chomutovsko, Ostravsko, Plzeňsko, ale i Praha a Brněnsko) a souvisí také s řešením starých ekologických zátěží v rámci zlepšení životního prostředí. Tato území však mohou sehrát významnou úlohu a roli pozitivních faktorů pro regionální rozvoj, neboť jejich nové využití lze přizpůsobit potřebám regionu. Vedle toho využití již jednou urbanizovaných ploch sníží tlak na rozšiřování zástavby na zemědělské pozemky, což je zcela v souladu se strategií udržitelného rozvoje. Mnoho lokalit se nachází v zastavěném území, takže jejich poloha je atraktivní a lze ji využít pro řešení urbanistických záměrů.

Čtěte také: O urbanismu a územním plánování

Posilování exportní výkonnosti má významný regionální aspekt (Český, Zlínský). Finanční spolupráce měst a regionů EU (i nesousedících) má potenciál zásadně přispět k hospodářskému a sociálnímu rozvoji a přenosu zkušeností a poznatků nejen v oblasti veřejné správy.

Priorita je orientována na rozvoj funkce malého a středního podnikání jako stabilní a široké podnikatelské základny, ekonomického segmentu zajišťujícího různorodé lokální potřeby obyvatel, obcí, krajů ve výrobních i spotřebních službách. Lisabonská strategie klade za cíl zvyšovat růst a zaměstnanost.

Rozvoj MSP nastal nejdříve v souvislosti se změnami tržního prostředí a projevil se nejvýrazněji v regionech s intenzivně probíhajícími strukturálními změnami průmyslové základny při rozpadu a privatizaci velkých státních podniků (Praha, Ostravsko, severozápadní Čechy, Brněnsko), státních obchodních organizací a komunálních organizací služeb. Potřebný stupeň rozvoje a stabilizace nedosahují MSP zejména ve venkovských oblastech, kde nevytváří žádoucí náhradu za útlum zemědělského podnikání jak z hlediska tvorby produktu, tak z hlediska vytváření pracovních míst.

Malé množství malých a středních podniků je soustředěno ve službách, v obchodě a v cestovním ruchu. Proto je nutné i pro tyto pro podnikatelské subjekty, které podnikají v těchto odvětvích, vytvářet vhodně formulované projekty na podporu jejich konkurenceschopnosti a dalšího ekonomického rozvoje. Priorita povede k dosažení vyšší míry spolupráce resp. Prioritou je účelné a efektivní rozhodování o způsobech podpory vybraným územím, a jako takové bude v rámci této priority podporováno.

Jednou z hlavních příčin nízké tvorby pracovních míst pocházejí z dob transformace, kdy v regionech zanikaly dominantní odvětví a zaměstnavatelé a nástupnické subjekty negenerovaly dostatek míst pro umístění uvolněných pracovníků. Druhým závažným kořenem nízké tvorby pracovních míst je celkově slabá hospodářská výkonnost některých regionů, kde fungující ekonomika není schopna zaměstnanost dostupnou pracovní sílu z regionu.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Priorita je rovněž orientována na podporu vzniku pracovních míst u zaměstnavatelů, kteří již v regionu působí. Bude také doplněn o programy, které budou podporovat obslužnost venkova a stabilizovat především obchod a služby ve venkovském prostoru (zabránit tak odchodu provozovatelů obchodu a služeb z malých obcí). Podpořeny budou projekty zapojení všech zainteresovaných subjektů - vedle služeb zaměstnanosti i sociálních partnerů, místních a regionálních institucí, vzdělávacích zařízení, nestátních neziskových organizací, apod. Dojde k rozšíření nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti o nové typy nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, které budou lépe odpovídat potřebám trhu práce. Umožní využívání těchto nástrojů i tzv. zájemcům o zaměstnání, resp.

Vedle finančních pobídek (přímých i nepřímých) bude podněcována nabídkou podnikatelských nemovitostí a kvalitní technickou infrastrukturou. Na podporu umísťování nových investic bylo orgány územní samosprávy za podpory státních programů organizováno v průběhu 90. let vymezování a budování průmyslových zón.

V oblasti dalšího vzdělávání existují obtíže se sladěním rodinného, pracovního a studijního života, ve vysokých nepřímých nákladech na studium (ušlý výdělek v době studia) a v málo rozšířeném připojení domácností na internet. Velké rezervy jsou v malé nabídce dalšího vzdělávání a nabídce didaktických materiálů škol. Z regionálního hlediska je významné i posilování ICT gramotnosti obyvatel a stabilizace kvalifikovaných pracovních sil např. účelovými dotacemi a zavedení podpůrných programů pro stabilizaci kvalifikovaných pracovních sil vědeckovýzkumné základny.

Sídelní struktura v regionech prodělává významné změny související s celkovou ekonomickou situací, jí dominují zejména pokles zaměstanosti v zemědělství a průmyslu. Mladí a kvalifikovaní pracovníci hledají uplatnění ve větších městech s větší nabídkou pracovních příležitostí, s lepší dopravní dostupností a lepší kvalitou života. To podvazuje prostorovou mobilitu obyvatel České republiky, což se promítá i v přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti v některých regionech.

Seznam obcí dle Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje

  • Rozvojová oblast Olomouc: Bělkovice - Lašťany, Bohuňovice, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Dolany, Grygov, Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Lutín, Majetín, Mrsklesy, Olomouc, Přáslavice, Samotíšky, Tovéř, Velká Bystřice, Velký Týnec, Křelov-Břuchotín, Skrbeň, Příkazy, Šternberk (pouze k. ú.
  • Seznam obcí: Bludov, Šumperk, Leština, Lukavice, Postřelmov, Rájec, Zábřeh (bez k. ú. Václavov u Zábřeha a k. ú. Pivonín), Zvole, Petrov nad Desnou, Rapotín, Vikýřovice

tags: #socioekonomický #a #environmentální #rozvoj #regionu #strategie

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]