Sokolovsko: Ekologické Informace a Budoucnost Krajiny

Město Chodov na Sokolovsku si s sebou nese specifickou historii. Dlouhá desetiletí byla zdejší krajina formována důlní činností a následnou rekultivací výsypek. Výsledkem je prostředí, které se s klimatickými výkyvy vyrovnává obtížněji než původní přirozená krajina. Svůj podíl na současném stavu má i naše minulost. Kultivovaný veřejný prostor je především otázkou kvality života.

Jako příklad dobré praxe uvádí radnice revitalizaci městského lesoparku v ulici Lesní. Od jeho obnovy uplynulo několik let a dnes je zřejmé, že šlo o správné rozhodnutí. Lesopark se stal vyhledávaným místem pro rodiny s dětmi, seniory i sportovce. Ukázalo se, že když dáme přírodě prostor a péči, vrátí nám to.

Pozornost radnice se nyní obrací k lokalitě u nové Husovy ulice, mezi Chodovským potokem a silnicí na Vřesovou. Místo, kde kdysi fungovala sběrna druhotných surovin a nacházely se zde bývalé sádky, dnes působí nenápadně a místy zanedbaně. Plánovaná revitalizace počítá s obnovou rybníčků, vznikem mlatových chodníků i výsadbou nových stromů. Cílem je vytvořit přírodní kout pro všechny generace. Místo, kam si mohou přijít hrát děti, projít se rodiče s kočárky i posedět senioři. Projekt je nyní ve fázi příprav. Město má zpracovanou studii a pracuje se na detailní projektové dokumentaci.

Chceme postupovat citlivě a odborně. Součástí záměru je také vybudování nového chodníku a přechodu pro chodce, aby byla lokalita dobře a bezpečně dostupná. Dalším krokem bude snaha o získání dotačních prostředků, které by umožnily realizaci projektu bez zásadního zatížení městského rozpočtu. Každý z nás chce trávit svůj volný čas v krásném, zeleném a přívětivém prostředí. Proměna místa mezi potokem a silnicí na Vřesovou tak může být dalším krokem k tomu, aby se Chodov stal nejen městem s průmyslovou historií, ale především moderním a příjemným domovem pro své obyvatele.

Chytrá krajina 2030+

Chytrá krajina 2030+ je jedinečný projekt České zemědělské univerzity, který mění Karlovarský kraj v modelový region udržitelné, klimaticky odolné a datově řízené krajiny, aby zvládl klimatickou změnu i transformaci po těžbě uhlí. Karlovarsko se jako živá laboratoř opírá se o vědu, moderní technologie, pilotní aplikace v terénu a spolupráci obcí, firem, škol i veřejnosti.

Čtěte také: Sokolovsko a ekologie

Chytrá krajina 2030+ se nespoléhá jen na zdroje z GISů nebo běžných digitálních portálů. Vytváří vlastní, vědecky kalibrovaný model, který kombinuje klimatické scénáře, hydrologické simulace, terénní měření, satelitní data a pilotní zásahy přímo v terénu. Výstupy jsou ověřované v reálných lokalitách, od posttěžebních výsypek až po centra měst. Propojuje modelování klimatu, vody, krajiny a měst v jednom systému, vytváří digitální dvojče celého regionu, které bude napojené na reálné senzory, hydrologický model a klimatické simulace. Projekt spojuje vědu, obce, školy, firmy, krajináře i vodohospodáře v jednom dlouhodobém systému.

Modely překlápíme do konkrétních projektů v obcích, kde se měří reálný efekt.

Strategické pilíře projektu

Projekt stojí na třech vzájemně propojených pilířích, které pokrývají fyzickou obnovu, technologie a lidský kapitál.

• Regenerace krajiny: Zaměření na specifika Sokolovské pánve a obnovu oblastí zasažených těžbou. Cílem je nová, funkční krajina. Revitalizace výsypek a brownfieldů a obnova vodního režimu.
• Inovativní řízení: Implementace "Digitálního dvojčete" a "Virtuální chytré obce" pro efektivní správu území starosty a plánovači. Senzorické sítě IoT v terénu a predikce povodní a sucha.
• Transfer znalostí: Zajištění, aby know-how nezůstalo jen v akademické sféře. Vybudování zázemí pro vzdělávání a praxi. Envirocentrum Chodov a zapojení škol do sběru dat.

Metodologický rámec

Projekt opouští sektorové řízení a zavádí integrovaný management krajiny. Transformace regionu vyžaduje změnu myšlení, která je založena na třech klíčových principech zajišťujících dlouhodobou udržitelnost investic.

• Koordinovaný přístup: Krajina nezná administrativní hranice. Koordinace zajišťuje, že opatření v jedné obci vytvoří synergický efekt pro celý region. Nadregionální sdílení dat a řešení konfliktů v území.
• Udržitelný přístup: Hledáme rovnováhu mezi ochranou přírody a rozvojem. Opatření musí být funkční i v klimatických podmínkách roku 2050. Respektování ekosystémů a podpora biodiverzity.
• Koncepční přístup: Odklon od intuitivního rozhodování k řízení založenému na datech. Využíváme digitální modely pro přesné zacílení investic. Variantní modelování a měřitelné indikátory (KPIs).

Realizace a klíčové aktivity

Hlavní praktické aktivity projektu Chytrá krajina 2030+ pomáhají Karlovarskému kraji zvládat klimatickou změnu, obnovovat území po těžbě, posilovat odolnost měst a přenášet vědecké poznatky do života obcí.

Čtěte také: Charakteristiky přírody ČR

• Regenerace krajiny: Cílem je vytvořit udržitelnou strategii rozvoje Karlovarského kraje založenou na obnově narušené krajiny, řízené koncentraci obyvatelstva, novém využití rekultivovaných území a posílení biodiverzity. Opírá se o analýzy půdy, vody, socioekonomických trendů a demografických predikcí.
• Hydrologická bezpečnost území: Cílem je posílit odolnost kraje proti extrémním výkyvům počasí, jako jsou povodně, přívalové srážky nebo dlouhodobé sucho. Aktivity vycházejí z hydrologických modelů, klimatických scénářů a reálných dat z terénu.
• Chytré krajiny a sídla: Cílem je vytvářet odolná a udržitelná města a obce pomocí chytrých technologií, moderních adaptačních opatření a datově podloženého plánování, které přispívají k lepšímu životu zmírňují dopady klimatických změn.
• Envirocentrum: Envirocentrum v Chodově propojí děti, dospělé, školy i odborníky, aby pomohlo zprostředkovat a zavádět vědecké poznatky do praxe a ukázat, jak lze pomocí chytrých opatření zvýšit odolnost vůči suchu, přívalovým srážkám nebo teplotním extrémům.

Turistické zajímavosti Sokolovska

Sokolovsko si možná většina z vás spojí s těžbou hnědého uhlí. Okres Sokolov je jedinečný rozmanitostí krajiny. V jeho středu je hnědouhelná Sokolovská pánev s řekou Ohří. A z obou stran se zdvihají kopce. Krušné hory na sever a Slavkovský les na jih. To z regionu dělá ideální místo pro zapálené turisty.

Vydáte-li se například ze Sokolova směrem na sever k německým hranicím, narazíte na obec Kraslice. Okolí Kraslic tvoří dosud nepoškozená přírodní území s řadou vzácných druhů rostlin a živočichů - ideální místo pro relaxační procházku. Z Kraslic se můžete vydat dál do městečka Luby. Cestou potkáte přírodní památku Vysoký kámen. Jedná se o impozantní křemencové skály, tyčící se nad okolními lesy. Skály připomínají zříceninu hradu a jsou oblíbeným cílem výletů. Na vrcholu Vysokého kamene je upravená vyhlídka, z níž je nádherný výhled na západní část Krušných hor, Slavkovský les a Český les.

Mezi Kraslicemi a Sokolovem se nachází Komáří Vrch, nejvyšší kopec nad městem Rotava. Kromě krásného výhledu zde najdete zajímavou skupinu kamenných moří, žulových srubů, hradu, torů a kamenných proudů z doby ledové. Pokud rádi obdivujete přírodní krásy, určitě si také nenechte ujít Těšovický vodopád. Najdete ho na pravostranném přítoku Ohře, nedaleko přírodní památky s názvem Údolí Ohře. Je vysoký 2,5 metru a v zimě se mění na ledopád. A lákadlem by rovněž mohl být zatopený lom Dasnice, který se nachází asi 13 kilometrů od Sokolova. Činnost v bývalém kamenolomu uprostřed lesů byla ukončena v roce 2004, a ten od té doby prošel rozsáhlou rekultivací. Spodní část lomu byla zatopena a vznikly tady nové cesty, díky nimž dnes návštěvníci mají přístup k nádherně čisté vodě, která v horkých letních dnech vybízí ke koupání. Vysázeny tady byly také nové stromy, a tak si tady na své přijdou i milovníci přírody. Od jezírka v lomu jsou hezké výhledy na klášter v Chlumu sv.

Navštívit doporučujeme také Rotavské varhany, ty totiž patří k nejkrásnějším geologickým útvarům u nás. Mohutná stěna, která byla kdysi odkryta kamenolomem, byla vyhlášena chráněnou přírodní památkou. Skládá se z dvanácti metrů vysokých, vějířovitě rozložených hranolů, které skutečně připomínají varhaní píšťaly. Čedičové varhany se sbíhají ze všech stran do společného středu a vytvářejí tak famózní podívanou.

Přímo v centru města najdete chráněnou kulturní památku - zámek Sokolov. Stojí tam od poloviny 13 století a jeho nynější podobu ovlivnila především gotická a barokní přestavba. V roce 1960 bylo v části zámku vybudováno krajské muzeum zaměřené na historii regionu, hornictví, ekologii a geologii. V zámku najdete i ukázky porcelánu a skla z místních skláren či knihovnu muzea s více než šesti tisíci svazky. Z místních památek si pozornost jistě zaslouží ještě kapucínský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského a Nosticovskou hrobkou. Klášter s kostelem byly vybudovány v 17. století, poté byl však zrušen tehdejším komunistickým režimem. V 50. letech v něm sídlila Československá armáda, později sloužil dokonce pouze jako sklad. Během těchto let klášter s kostelem značně zchátraly. Tristně skončila i hrobka Nosticů, jež padla za oběť hledačům pokladů. Nyní je však krásný areál, který sestává z několika budov, jež obklopují čtvercový rajský dvůr, po rekonstrukci a slouží jako koncertní a výstavní síň.

Čtěte také: MS kraj v dětské koláži: nápady a postupy

Přímo ve městě můžete navštívit rozhlednu Hard. Kamenná rozhledna stojí na místě, kde již dříve rozhledna stávala. Dnešní rozhledna je asi o 4 m nižší než původní, od které se liší jen v malých detailech. Výhled na centrum města sice zakrývají vzrostlé stromy, zato si ale můžete dobře prohlédnout jeden z místních povrchových dolů. Dnešní název Hard je novodobý název návrší, které se původně nazývalo Hartberg.

Sedm kilometrů severozápadně od Sokolova leží jedna z nejstarších památek u nás, hrad Hartenberg. V minulosti byl často dobýván a rabován a v roce 1985 zcela podlehl ničivému požáru. Osud hradu však není lhostejný mnoha dobrovolníkům, kteří se sem každoročně sjíždějí a Hartenberg vlastními silami pomalu opravují. Na hradě se navíc konají velmi oblíbené akce jako Hartenberské strašení, Hartenberské školnění nebo Mikulášská jízda.

Pokud máte namířeno do Sokolova v letních měsících, vyplatí se znát jména Michal a Medard. Zatímco Michal je název oblíbeného přírodního koupaliště s tobogánem a řadou atrakcí, které vzniklo na místě bývalého povrchového dolu, Medard je zajímavý projekt jezera, které se teprve rodí. V rámci rekultivace oblasti jezero postupně zaplňuje důl stejného jména západně od města a několik dalších v sousedství. Kromě koupaliště Michal v Sokolově najdete také krytý aquapark. Hráči golfu se mohou vypravit na golfové hřiště v Dolním Rychnově, pro milovníky techniky je skvělým zážitkem Muzeum techniky v bývalém podzemním protiatomovém krytu, kde je k dispozici také půjčovna kol a koloběžek.

Okolí Sokolova je taktéž hojně protkáno cyklostezkami, pokud jste tedy milovníci výletů na kole, určitě se podívejte na místní nabídku. A cyklisté, stejně jako in-line bruslaři či pěší jistě ocení lesopark Bohemia, který se nachází v místě bývalého hnědouhelného lomu a díky zpevněným plochám je vhodný pro různé druhy aktivního odpočinku. Nabízí volně přístupná hřiště a nářadí pro kondiční a workoutové aktivity, dráhu pro kolečkové bruslení a cyklistickou terénní dráhu pro singltrek. V průběhu roku se zde koná řada kulturních a společenských akcí. Areálem sousedí se sportovní halou pro volejbal, basketbal či nohejbal, s venkovními hřišti pro fotbal a malou kopanou s přírodní i umělou trávou, plochami a tělocvičnami a terénní dráhou pro cyklisty. Vydejte se poznávat blízké i vzdálené okolí Sokolova!

Modro-zelená infrastruktura v praxi

Projekt Chytrá krajina 2030+ děkuje MAS Sokolovsko, o.p.s. za pozvání a možnost vystoupit na Valné hromadě partnerů, která se konala 13. 1. 2026 ve Vintířově. Téma modro-zelené infrastruktury v praxi bylo představeno formou odborného příspěvku zaměřeného na zkušenosti obcí s realizací adaptačních opatření, identifikaci hlavních bariér a principy přípravy projektů tak, aby byly realizovatelné, dlouhodobě udržitelné a obhajitelné vůči financování i veřejnosti.

Prezentované aktivity a příklady dobré praxe vycházejí z Envirocentra Chodov, které v rámci iniciativy Chytrá krajina 2030+ funguje jako průřezová (cross-cutting) platforma propojující:

• aplikovaný výzkum,
• pilotní a demonstrační realizace,
• práci s daty a monitoringem,
• odbornou podporu obcí při přípravě adaptačních a přírodě blízkých opatření.

Envirocentrum Chodov zároveň vytváří praktické zázemí pro ověřování řešení, kde se propojuje strategické plánování, technické návrhy a místní zkušenost ještě před jejich promítnutím do investičních rozhodnutí obcí.

V návaznosti na proběhlou diskusi projekt Chytrá krajina 2030+ nabízí obcím a městům v území MAS Sokolovsko odborné konzultace, zejména v oblastech:

• předprojektové přípravy a formulace záměrů,
• návrhu adaptačních a přírodě blízkých opatření (NBS),
• vazby na územní plánování a obecní investiční strategie,
• identifikace vhodných dotačních a finančních nástrojů.

Diskuse se zástupci obcí potvrdila význam prakticky orientovaného dialogu mezi výzkumem a samosprávami. Projekt na základě analýzy stavu různých typů krajiny v kraji navrhne postupy pro jejich další využití se zohledněním dopadů klimatických změn. Cílem projektu Chytrá krajina 2030+ je vytvořit takový rámec rozvoje, který umožní Karlovarskému kraji plně využít svůj krajinný potenciál, a to s maximálním respektem k limitům životního prostředí. Projekt se zaměřuje na regeneraci krajiny, zavádění chytrých technologií v obcích a městech, rozvoj ekologického zemědělství i moderních vodohospodářských opatření. Nedílnou součástí je také vybudování moderní informační základny pro správu a adaptaci krajiny na klimatické změny. Realizace těchto aktivit povede ke vzniku nových pracovních míst a rozvoji inovativních řešení, která budou rychle přenášena do každodenní praxe.

Základem efektivního plánování je tvorba objektivních rozhodovacích kritérií, která vycházejí z dat a aktuálních vědeckých poznatků. Taková kritéria podpoří strategické, územní i projektové plánování a umožní rozhodovat na základě skutečných potřeb krajiny i předpokládaných dopadů jednotlivých opatření. Projekt klade důraz na nalezení rovnováhy mezi ekonomickým rozvojem, sociálními potřebami a ochranou životního prostředí. Realizace vizí projektu vyžaduje úzkou spolupráci vědců, samosprávy, klíčových stakeholderů i široké veřejnosti. Klademe důraz na aktivní přenos znalostí a inovací mezi všemi aktéry, prezentaci a propagaci klíčových výstupů projektu a realizaci demonstračních opatření jako příkladů dobré praxe.

Jezero Medard - Nová budoucnost Sokolovska

Atraktivní místo pro život i k návštěvě vyroste v následujících letech v Sokolově na jezeře Medard. V současné době se jedná o největší umělé jezero v České republice. V budoucnu se lokalita velmi zásadně promění. Vzniknout zde má nové město a bydlení přímo na vodě. Jezero Medard bylo vytvořeno v rámci rekultivace a revitalizace po ukončení těžby hnědého uhlí zatopením lomové lokality Medard - Libík. Těžba zde byla ukončena v roce 2000. Jezero pak bylo napouštěno v letech 2008 až 2016. Má rozlohu 493,44 hektarů, což je dvakrát více než Máchovo jezero. Na 2 000 hektarech vyrostou nové domy a apartmány s úchvatnými výhledy na jezero a hřebeny hor v pozadí. Vlajkovou lodí celé proměny pak bude bydlení na vodě. Vznikne zde například dům OSTROV. Jednat se bude o inteligentní budovu 21. století, která vyroste doslova z vody. Objekt bude totiž založen zhruba 16 metrů pod hladinou jezera. Nacházet by se zde mohlo například vědecké pracoviště zabývající se přeměnou hnědouhelných pánví, ale i ubytování, bydlení či kanceláře.

Pro vznik nové městské čtvrti jsou zde již připravené terénní a břehové úpravy či dopravní infrastruktura. Chybět nebude ani marina, přístav, náměstí, molo a pěší promenáda s obchody a restauracemi. Přibydou solitérními stromy a stromořadím. V okolí pak vzniknou cyklostezky a vyhlídky. První změny by mohly být vidět už do tří let. Okolí jezera Medard je obrovskou příležitostí pro rozvoj celého Karlovarského kraje. Jiná zatopená jezera, jako například Milada v Ústeckém kraji, byla vždy řešena především pohledem krajinářské architektury a jako místo k rekreaci. Na tu samozřejmě myslíme také. Uvědomujeme si ale, že vyvážená kulturní krajina přináší nový život do lokality, který Sokolovsko potřebuje. Pro náš návrh byla klíčová především práce s daty a analýza toho, co je nejlepší z pohledu celkové transformace a investice. Návrh od studia A8000 počítá také s fotovoltaickou elektrárnou, která vyrobí dostatek energie pro veškerou místní spotřebu, či dokonce více, a bude dodávat energii do veřejné sítě.

Transformační plán je klíčovým nástrojem formulujícím vizi, priority a cíle území Sokolovska, jeho cílem je přeměna území ORP Sokolov v atraktivní destinaci pro život, práci a volnočasové aktivity, která přitahuje mladé, talentované lidi a podporuje udržitelný rozvoj. Dokument byl zpracován v úzké spolupráci s Krajským úřadem Karlovarského kraje a důležitými vstupními informacemi do něj přispěli také starostové a starostky obcí v rámci území ORP Sokolov. Součástí tohoto materiálu je také návrh na jeho dlouhodobou implementaci a práci s celým územím. Transformační plán pro území obce s rozšířenou působností Sokolov je dokument, který vznikal v průběhu roku 2023 až 2024 s výhledem do roku 2030. Jedná se sice o strategický dokument, nicméně zároveň je to významný krok k zahájení procesu transformace na Sokolovsku.

Významné krajinné prvky v Sokolově

Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Mezi významné krajinné prvky patří dle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. Významné krajinné prvky jsou dle § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny chráněny před poškozováním a ničením a využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takový zásah zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.

Orgán ochrany přírody vydává závazná stanoviska k zásahům do významných krajinných prvků ze zákona (tj. Příslušný orgán ochrany přírody, tj. pověřený obecní úřad, může jiné části přírody (zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, dále cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků) zaregistrovat jako významný krajinný prvek. Seznam významných krajinných prvků registrovaných Městským úřadem Sokolov najdete v textu níže.

• Rychnovských rybníků.
• různými druhy biotopů.
• smáčknuté (silně ohrožený druh).
• Horka.
• parkovou plochu v centru města. Je tvořen vzrostlými stromy především domácích druhů.
• Sokolova, který byl založen kolem roku 1730.
• dřevinné skladbě lesů v Sokolovské pánvi.
• polopřirozené partie olšin.
• soustavu parkových rybníků.
• byla ukončena těžba a probíhají zde rekultivace.
• nalezištěm nerostů a zkamenělin.
• kmenů jehličnanů a nálezy derivátů pryskyřice.
• litorální.
• další drobné živočichy a ptactvo vázané na vodní prostředí.
• májového a dalších mokřadních druhů rostlin na okraji Sokolova.
• májového a vachty trojlisté.
• plochého balvanu připomínající viklan. bodová podpora. Největší délka kamene je 3,5m a největší šířka 1,6m.
• kamenného seskupení roste smíšený porost břízy, borovice a buku.
• celkem neznáme, ale přesto některými turisty navštěvované místo.

tags: #sokolovsko #krajina #ekologicka #informace

Oblíbené příspěvky:

• Obnovitelné Zdroje a Legislativa
• Ekologické plenky Bambo Nature
• Nakládání s odpady v obcích
• Zemní práce
• Soundtrack Komisař Rex IV: Kněz v ohrožení