Koláž je skvělý způsob, jak rozvíjet kreativitu u dětí a zároveň je seznámit s krásami přírody a krajiny. V tomto článku najdete inspiraci a nápady pro tvorbu koláží s tematikou MS kraje a přírody, včetně různých technik a materiálů.
Než se pustíme do samotné koláže, je dobré si připravit sadu dekorovaných papírů. Můžeme použít různé techniky barvení a dekorování papíru, abychom získali rozmanité textury a barvy.
S voskovými (olejovými) pastely nakreslíme vlnovky, čáry, kroužky. Papír přemalujeme s vodovými barvami. Pastel vodu odpudí.
Houbičkou nebo štětcem navlhčíme celý papír. Jednou barvou namalujeme skvrny, barva se rozpije. Přidáme skvrny s druhou (třetí) barvou. Je dobré si vybrat barvy ze skupiny analogických barev (např. žlutá, červená nebo zelená, žlutá). Vyhneme se tak hnědým barvám, které vznikají smícháním např. fialové s oranžovou. Výkres necháme uschnout. Na suchý výkres můžeme nacákat kontrastní barvu.
Plochý štětec namočíme do barvy a pravítkem, prstem nebo kouskem lepenky přejíždíme po štětinách tak, aby barva stříkala na papír.
Čtěte také: O projektu Klokánek
Na papír naneseme těsně vedle sebe hodně zředěné barvy (barva by měla tvořit loužičky). Ustřihneme si kus potravinové fólie a namačkáme ji na zředěné barvy. Když jsme spokojeni s uspořádáním fólie, zatížíme ji např. prkénkem a necháme barvu uschnout.
Čtvrtku navlhčíme, nabarvíme s anilinovými barvami a náhodně posypeme solí nebo rozhodíme zrnka hrubozrnné soli. Malujeme rychle, protože barva, na kterou sypeme sůl, musí být vlhká. Po zaschnutí sůl odstraníme. Místo soli můžeme použít kyselinu citrónovou (pro použití v potravinách).
Gáza hydrofilní - role nebo obinadlo hydrofilní (nesmí být elastické). Gázu nastříháme podle velikosti papíru nebo použijeme několik pruhů obinadla. Gázu natáhneme do stran, abychom získali nepravidelnou strukturu. Čtvrtku navlhčíme a přikryjeme gázou, kterou také navlhčíme. S velkým štětcem nabereme dostatečné množství barvy, aby se barva prosákla přes gázu na papír. Barvy necháme úplně uschnout, pak gázu odstraníme.
Na pracovní plochu rozložíme igelitový ubrus nebo staré noviny. Do středu pracovního prostoru umístíme tác na barvy, štětce, špachtle … . Barvy nalijeme na obdélníkovou paletu nebo na mělký talíř. Použijeme bílou a dvě analogické barvy. Místo analogických barev můžeme použít dva tóny jedné barvy (např. světle zelená a tmavě zelená).
Barvy nanášíme na kreslicí karton. Štětec namočíme do barvy a malujeme např. spirály nebo překrývající se kruhy. Barvy můžeme nanášet špachtlí, tupovacím štětcem (nebo s kouskem kuchyňské houbičky). Pro další skupinu barev použijeme zelený a modrý papír. Barvu můžeme tisknout s látkovými razítky, bublinkovou fólií … .
Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek
Kuchyňskou houbičku nastříháme na kousky 2 x 3 cm. Z pytloviny nebo záclony vystřihneme čtverec cca 15 x 15 cm. Kousek houbičky položíme do středu, okraje látky složíme k sobě tak, aby se vytvořil tvar měšce a zajistíme gumičkou → razítko. Analogické barvy jsou ty, které spolu bezprostředně sousedí. Na barevném kruhu si vybereme jednu základní barvu a doplníme ji jejími sousedy vpravo a vlevo.
Na papír si načrtneme rybu nebo jiného mořského živočicha. Tvar ryby i ostatních živočichů by měl odpovídat skutečnosti. Když jsme s kresbou spokojeni, obrázek vystřihneme a použijeme jako šablonu pro podmořskou koláž.
Nabarvené papíry rozřežeme, roztrháme a pokreslíme tak, abychom vytvořili obrázek života v moři s rybami, korály a dalšími mořskými živočichy. Natrhané pruhy začínáme lepit shora dolů. Na ryby si vybíráme papír, který je kontrastní s pozadím. Některé ryby připlouvají, jiné odplouvají nebo se překrývají. Hotovou koláž nalepíme na černé pozadí.
Vlnitou lepenku nastříháme na 1 cm velké čtverečky a rozdělíme podle barev. Na karton 21 x 21 cm narýsujeme 1 cm široký rámeček. Do středu nakreslíme rybu. Nalepíme rámeček z vlnité lepenky. Mezi čtverečky necháváme malou mezeru. Nalepíme hlavu, tělo a ploutve. Podle potřeby čtverečky zastřiháváme, aby se vešly do nepravidelných tvarů. Z černého papíru vyřízneme oko a přilepíme. Na pozadí si narýsujeme mřížku (a = 1 cm). Na tužku netlačíme. Čtverečky vyplníme jednoduchým vzorem z čárek.
Pro výrobu mozaiky můžeme použít i pěnovku (pěnovou gumu) různých barev. Zbytek černého papíru můžeme použít na oko. Dále budeme potřebovat pravítko, bílou pastelku, tenký černý fix, nůžky a lepidlo.
Čtěte také: Dětské ekologické aktivity
Během roku jsme si ukládali dekorované čtvrtky a papíry z jiných výtvarných činností (výroba škrobových papírů, bublinové mramorování, mramorování s pěnou na holení, malování potravinovou fólií, malování solí, malování gázou …). Nyní máme na výběr různé papíry, které můžeme použít na koláž stromů.
Vystřihneme různě velké trojúhelníky a hnědé proužky, z kterých sestavíme stromy. Vytrháme zvlněný proužek bílého papíru → sníh. Sníh přilepíme k dolnímu okraji výkresu s polární září. Přilepíme stromy.
Na výkres přidáme hvězdičky a sníh. Smícháme bílou temperovou barvu s vodou. Kartáček (plochý štětec) namočíme do barvy, a pak ho podržíme nad papírem. Prstem přejíždíme po štětinách tak, aby barva skapávala na papír.
Krab říční (Eriocheir sinensis) čili krab čínský, dříve krab vlnoklepetý (podle plsťovitého pokryvu jeho klepet), je krab z čeledi Varunidae, který pochází z východní Asie, ale jako invazní druh se rozšířil i do Evropy a Severní Ameriky. Vyskytuje se samozřejmě i v České republice - nejprve již v 30. letech 20. století, pak přišel v 50. letech útlum, načež v 90. letech populace opět začala sílit. Vyskytuje se v povodí Labe, Ohře a Vltavy. Nálezy z jižní Moravy jsou poměrně záhadné a není jasné, jak se na naše území krabi dostali až tam - zřejmě však přes lodní transport.
Krunýř (karapax) má čtvercový tvar a dosahuje rozměrů 5-10 cm. Typickým znakem je plstnatý pokryv na klepetech, zejména u samečků. Má žlutou, hnědou nebo vzácně i fialovou barvu. Po dosažení velikosti 2 cm se dají samci a samice rozlišit podle tvaru zadečku, který je u samic širší a zaokrouhlený.
Polární záře je světelný úkaz vznikající ve vysokých vrstvách atmosféry od 60 do 1000 km nad povrchem. Nabité částice přilétající ze Slunce obrovskou rychlostí až 750 km za sekundu narážejí na atomy kyslíku a dusíku a nutí je tak zářit. Za jasné noci polární záře na obloze tvoří prohnuté a pohybující se pásy různých barev.
Barva polární záře závisí na nadmořské výšce. V nejvyšších výškách dominuje kyslíková červená, pak kyslíková zelená a pak barvy emitované dusíkem (modrá, fialová a červená), v nejnižších vrstvách srážky omezí emise kyslíku a převládnou barvy emitované dusíkem.
tags: #koláž #pro #děti #MS #krajina #příroda