Historie Sokolských Dnů v Přírodě

Česká obec sokolská je dobrovolný a nezávislý demokratický spolek, jehož cílem a posláním je zvyšování tělesné, duchovní a kulturní úrovně naší společnosti, výchova k čestnému chování, k demokracii, k osobní skromnosti, k lásce k rodné zemi a úctě k duchovnímu dědictví našeho národa. Sokol byl první tělocvičný spolek založený v roce 1862. Zakladateli Sokola byli čeští vlastenci, kteří usilovali o povznesení českého národa. Sokol vychovával členstvo ke kázni a brannosti, k demokratickému smýšlení i snášenlivosti.

Založení a Rozvoj Sokola

Po vzoru pražské jednoty se rychle rozrůstal počet jednot v celých Čechách. Český národ pocítil v Sokolu oporu ve svém národně-osvobozeneckém úsilí. Hlavními tvůrci a zakladateli byli Dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, kteří vdechli organizaci ideovou i programovou náplň v duchu starořecké kalokagathie. Velký význam v rozvoji sokolství měla Tyršova programová stať „Náš úkol, směr a cíl“, kterou autor publikoval v časopise SOKOL v r. 1871.

Podle českého vzoru vznikly sokolské jednoty i v jiných slovanských i neslovanských zemích. V roce 1908 byl ustaven "Svaz slovanského sokolstva", který sdružoval Čechy, Slovince, Bulhary, Poláky, Srby, Chorvaty a Rusy. Za I. světové války Sokol financoval domácí i zahraniční odboj, v den převratu 28.10.1918 vytvořil Sokol společně se skauty a DTJ "Národní stráže", jedinou sílu schopnou postavit se pokusům o zvrácení vzniku Československé republiky, zmobilizovaní Sokoli byli jádrem tvořící se české armády, obsazovali německé pohraničí a začali obsazovat Slovensko, kde první vojsko naší republiky tvořily sokolské dobrovolnické prapory.

Teprve sjezd sokolských jednot v červnu 1882, spojený s 1. sletem sokolstva na Střeleckém ostrově znamenal překonání vnitřní krize a opětné zpevňování organizace. I Sokol ovšem postihl od počátku sedmdesátých let přechodný útlum v důsledku určité malátnosti celé společnosti, způsobené vnitropolitickým vývojem. Vznikají první župy a v r. 1889 i Česká obec Sokolská. V r. 1896 potom též Svaz českoslovanského Sokolstva. Od té doby se stal vzestup sokolského hnutí již nezadržitelný.

Zlatý Věk a Sokolské Slety

Zlatý věk prožil Sokol mezi světovými válkami (1918 - 1938), kdy se stal největší (milion členů) a nejvlivnější organizací. V jeho řadách byli i význační političtí představitelé, včetně presidentů Masaryka a Beneše. Tradice sokolských sletů byla započata v roce 1882, kdy na paměť dvacetiletého trvání Sokola uspořádal Miroslav Tyrš v Praze na Střeleckém ostrově "Jubilejní slavnost", které se zúčastnilo na 76 sokolských jednot.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Mezi nejslavnější slety patří jednoznačně X. slet v roce 1938, který se stal manifestací odhodlání desetitisíců mužů a žen, sokolů a sokolek,odvážně se postavit na obranu demokratického Československa. Do srdcí většiny národa se vryla skladba mužů a jejich prostná pod názvem "Přísaha republice". Podobně silný vlastenecký a demokratický nádech měl XI. všesokolský slet v roce 1948, který se stal sokolskou manifestací proti nastolené komunistické diktatuře.

Přehled Všesokolských Sletů

Likvidace a Obnovení Sokola

Po tomto protestu bylo komunisty rozhodnuto o likvidaci Sokola a hlavně sokolských idejí a o jejich nahrazení idejemi komunistické "proletářské" tělovýchovy. A tak již potřetí ve své historii (poprvé v roce 1915 a podruhé v roce 1941), stal se Sokol nepohodlným pro další "totalitní" režim a násilím tak byla jeho činnost opět přerušena.

V listopadu 1989 se otevřela cesta k obnovení Sokola. Ti, kteří své mládí prožili v Sokole, přivítali s radostí možnost Sokol obnovit. Ale všem bývalým Sokolům přibylo 40 let věku a chyběla návaznost postupujících generací. Mladá generace prošla výchovou minulého režimu a Sokol nepoznala a ani o něm žádné informace neměla. Obnovení Sokola po první i druhé světové válce proběhlo naprosto přirozeně, sokolové se prostě vrátili do svých sokoloven a mohli hned pokračovat ve své přerušené činnosti.

Sokol Dnes

Univerzální hodnotou sokolství na začátku třetího tisíciletí je všestrannost tělesného, duševního a sociálního rozvoje osobností člověka. V dětském a adolescentním věku člověka si Sokol klade za cíl záměrně - spolu s rodinou a školou - ovlivňovat mladého člověka. Znovuobnovení ČOS po demokratické revoluci v roce 1989 je důkazem, že se hodnota sokolství opět obnovila.

Určitými programovými předěly byly t.zv. valné sjezdy (kterých se v historii Sokola zatím uskutečnilo v nepravidelných intervalech celkem 8 ) a také všesokolské slety, které se postupně konaly v letech 1882, 1891, 1895, 1901, 1907, 1912, 1920, 1926, 1932, 1938, 1948 a konečně po více než 40letém přerušení v r. Představitelem Sokola je starosta se svými místostarosty. Počet místostarostů není přesně stanoven. Zpravidla bývají 2-3. Výborem, konaným v rámci 8. sjezdu,který se konal v r. 2007, byl starostou ČOS zvolen Doc. Ing. Jaroslav Bernard, CSc.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Program Sokola je otevřený a přístupný - letos již plných 160 let podporuje to, co se dnes nazývá "sport pro všechny", hnutí, které podporuje i MOV. Sokolská všestrannost - s dnes používaným názvem "Sport pro všechny", je sokolský program, který má více než stoletou tradici a znamená i v současné době, osvojení si základních dovedností v atletických a gymnastických disciplínách, cvičení na nářadí a plavání ve všech věkových kategoriích - cvičení rodičů s dětmi, předškolní a mladší školní děti, mladší a starší žactvo, dorost, ženy a muži.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

tags: #sokolske #dny #v #prirode #historie

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkový koš ve tvaru popelnice
• Bezpečnostní opatření Stura Facile 1 l
• Ekologická stabilita v ekosystémech
• Biologie a ekologie UPOL Olomouc
• Přečtěte si o mém dni v přírodě