Současná ekologická krize: Příčiny, důsledky a řešení

Klimatická krize má už dnes ničivé dopady po celém světě - od rostoucího počtu obětí extrémního počasí po rozsáhlé škody, které zasahují celé komunity a ohrožují jejich obživu, například v důsledku dlouhotrvajícího sucha. Nedávná vědecká studie ukázala, že vlna veder, která koncem června zasáhla Evropu, si vyžádala nejméně 2300 obětí ve dvanácti velkých městech. Téměř dvě třetiny z nich lze podle výzkumu přičíst přímo důsledkům klimatické změny.

Přesto zůstává klimatická krize v českých médiích spíše na okraji. Její projevy bývají často prezentovány jako izolované jevy, bez propojení se širším kontextem klimatické změny. Události jako extrémní počasí, zdražování energií nebo zdravotní rizika pak postrádají ukotvení v souvislostech, které by veřejnosti umožnily pochopit jejich skutečné příčiny, možná řešení a přínosy přijatých či navrhovaných opatření. Zvládnutí klimatické krize je jednou z největších výzev současnosti - ovlivňuje zdraví obyvatel, ekonomiku i dostupnost základních služeb.

Jako environmentální nevládní organizace dlouhodobě upozorňujeme na konkrétní rizika spojená s nečinností i na dostupná řešení, jež mohou podpořit spravedlivou transformaci a odolnost společnosti. Součástí debaty musí být i odpovědnost fosilních korporací, které dlouhodobě profitují, zatímco náklady klimatické krize nesou občané. Firmy jako EPH či Sev.en vydělaly v době energetické krize rekordní částky, ale na tzv. Předvolební debaty a rozhovory představují ideální prostor k zaměření médií na dopady klimatické krize na zdraví a prosperitu obyvatelstva či na to, jak politici/čky hodlají čelit rostoucím nákladům spojeným s krizí.

Mezi otázky, které environmentálním organizacím v mediálním prostoru chybí, patří snižování závislosti na fosilních palivech, spravedlivá transformace, posílení energetické soběstačnosti, plnění klimatických závazků, řešení energetické chudoby a systémové změny v oblasti potravin a energie.

Příčiny Ekologické Krize

Krize se dá rozdělit do dvou základních kategorií: ekologická a sociální. Mezi hlavní příčiny patří:

• Vymírání druhů: Druhy dnes vymírají 1000 - 10000 krát rychleji než je jejich přirozený poměr.
• Skleníkové plyny v atmosféře a s tím související změna klimatu: Koncentrace CO2 v atmosféře je nejvyšší za posledních 600 000 let.
• Umírání oceánů: Oceány čelí v důsledku klimatické změny, nadměrného rybolovu, znečištění plastem, a dokonce i hluku největší hrozbě v dějinách.
• Akutní ubývání pitné vody: Objem vody odčerpávané z řek a jezer se od roku 1960 zdvojnásobil.
• Ztráta a degradace zemědělské půdy: Průmyslové zemědělství a expanze staveb denně ničí hektary půdy.
• Toxicita v důsledku nadměrné technologizace společnosti: Průmysl používá statisíce synteticky vyrobených chemických látek, jejichž vliv na lidské zdraví je často neznámý.

Čtěte také: Knižní ekologie v 21. století

Sociální Aspekty Krize

Kromě environmentálních problémů existují i závažné sociální faktory, které přispívají ke krizi:

• Nerovnoměrné rozdělení příjmů, příležitostí a moci: Rozdíly mezi globálním severem a jihem, mezi bohatými a chudými.
• Po zuby ozbrojené státy, válka jako byznys: Obrovské výdaje na zbrojení oproti rozvojové pomoci.
• Globalizační neoliberální predátorský ekonomický model: Staví na růstu osobní spotřeby, koncentraci kapitálu a privatizaci.
• Politická moc v zajetí globálního ekonomického modelu: Upřednostňování velkých firem a ekonomického růstu před udržitelným rozvojem.
• Automatizace: Ohrožuje pracovní místa a prohlubuje sociální nerovnosti.

Důsledky Ekologické Krize

Důsledky ekologické krize jsou dalekosáhlé a ovlivňují všechny aspekty života na Zemi:

• Horký vzduch se otepluje a studený ochlazuje, což zvyšuje intenzitu bouří.
• Mění se životní podmínky pro většinu druhů na planetě, včetně člověka.
• Stoupající hladiny oceánů jsou hrozbou pro rozsáhlé pobřežní aglomerace.
• Extrémní záplavy a extrémní sucha se stávají pravidlem.

Možná Řešení

Cest k řešení je mnoho. Velmi zjednodušeně existují dvě základní roviny:

• Každý sám u sebe: Změna osobního přístupu a chování.
• Změna legislativy/systému: Prosazování systémových změn a regulací.

Je zásadní, aby environmentální témata dostávala v médiích odpovídající prostor. Energetická Krize a Možnosti Řešení. Pokud již nelze uspokojit poptávku po energii dostupnými prostředky a zásobami, nastává energetická krize. To má dalekosáhlé důsledky pro společenský a hospodářský život. Historie je plná příkladů, a to až do moderní doby. Průmysl, domácnosti, obchod a doprava potřebují energii. Donedávna byla poptávka po energii uspokojována především fosilními palivy, tj. spalováním uhlí, plynu a ropy.

Přechod na obnovitelné zdroje energie má potenciál zastavit nežádoucí změny klimatu a snížit závislost na fosilních palivech. Mezi obnovitelné zdroje energie patří všechny ty, které jsou prakticky nevyčerpatelné nebo se dostatečně rychle obnovují.

• Geotermální energie (ekologická energie)
• Sluneční energie
• Biomasa (např. dřevo)

Čtěte také: O peněžní emisi

Vzhledem k tomu, že přechod na obnovitelné zdroje tepla nelze uskutečnit ze dne na den a obnovitelné zdroje energie nejsou zcela bezplatné, existují další opatření, která hrají roli při odvracení energetické krize. V první řadě jsou to úspory energie a vyšší energetická účinnost.

V souvislosti s nedávnou krizí dodávek energie stojí soukromí uživatelé a majitelé domů před jednoduchou otázkou... Co mohu udělat sám? Jak mohu ušetřit energii? A mohu se vůbec stát nezávislým na fosilních palivech, jejichž ceny tolik kolísají?

Sociálně Spravedlivá Ochrana Klimatu

Depolitizovaný přístup k ochraně klimatu je rozšířený v celé euroatlantické oblasti, a ve světě se proto v posledních letech začínají objevovat nové aktivistické iniciativy, které se tento přístup snaží změnit. Klimatickou spravedlnost se snaží artikulovat i uvádět v praxi s pomocí systémové kritiky a programů navrhujících řešení, která by vedla nejen k ochraně podmínek umožňujících život na Zemi, ale také by byla sociálně citlivá a inkluzivní. Navrhované programy a politiky vycházejí ze spolupráce skupin a kolektivů s různými identitami, požadavky, politickou agendou i strategiemi. V USA například vznikla široká koalice prosazující tzv. feministickou Zelenou dohodu a podobné uskupení bylo založeno též ve Velké Británii.

Intersekcionální Klimatická Spravedlnost

Intersekcionální klimatická spravedlnost ukazuje, že klimatická krize může nerovnoměrně dopadat také na lidi v bohatých státech. Může jít například o starší lidi s různými zdravotními potížemi a omezeními, kteří si nemohou dovolit bydlení s klimatizací, nebo o manuálně pracující agenturní zaměstnance nucené pracovat na poli či na stavbě na přímém slunci i v těch největších vedrech.

Různá znevýhodnění mohou být prohlubována také dopady sociálně necitlivé klimatické politiky. Zdražování fosilních paliv nedoprovázené robustní státní podporou bezemisních zdrojů a bezemisní dopravy například vede k energetické chudobě a prohlubující se marginalizaci. O prosazování komplexnější a sociálně citlivější klimatické politiky informované intersekcionálním přístupem se přibližně od roku 2021 do určité míry pokouší také české klimatické hnutí.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Spolupráce Napříč Sociálními Hnutími

Přestože ani Česko podle Wallersteinovy teorie světových systémů nepatří k jádrovým ekonomikám a do značné míry funguje jako zdroj levné pracovní síly zejména pro Německo, pohled chudých a pracujících na kapitalismus a jeho dopady na životní prostředí je v našich podmínkách výrazně odlišný od zemí globálního Jihu. Zkušenost s koaliční spoluprací ukazují, že problémy mohou nastat také kvůli nerovnému postavení různých koaličních partnerů nebo jejich odlišnému vztahu k politizaci řešení klimatické krize.

Solidární Odpor Proti Destruktivnímu Systému

Při již zmiňovaném výzkumu, z něhož tento článek vychází, se ukázalo, že české klimatické hnutí je převážně bílé, vysokoškolsky vzdělané a středostavovské. Tím se do určité míry stává méně přístupným pro lidi čelící systémovému vyloučení, například pro romskou menšinu. Profesionální i grassrootové organizace tak nadále spojuje především důraz na energetickou transformaci.

Jaký bude vývoj globálního klimatu a jak zasáhne do našeho lokálního podnebí v Česku? Budou jeho důsledky na hospodářství a zemědělství dramatické? A je možné je nějak zmírnit? Na složité otázky hledali odpovědi zástupci vědy, vlády i firem na konferenci pořádané ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou, ve spolupráci s Akademií věd ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR. Experti shrnuli současné poznatky o klimatické změně a podali důkazy o jejích příčinách. Představili také udržitelné technologie, kterými je možné proti dalšímu prohlubování těchto změn bojovat. Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, na úvod odborné konference zdůraznila, že společnou vůli pro boj s klimatickou změnou je potřeba najít co nejdříve. Stav našeho podnebí je podle ní fenomén, který od základu ovlivňuje všechny aspekty života a jeho efekt na společnost bude s dalšími léty čím dál dramatičtější.

Podle předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové nabízí věda řešení klimatické změny. Na klimatických extrémech však předsedkyně AV ČR nachází jedno významné pozitivum. „Všechny tyto změny a s nimi spjaté výzvy stimulují vědecké prostředí,“ podotkla a poukázala na fakt, že to jsou především vědecké poznatky, které mají schopnost prolomit zažité zvyky a bariéry v myšlení lidí a posunout nás blíže k řešení celého problému.

Skepse není na místě

Poznatky a důkazy o klimatických proměnách prezentoval Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Ten připomněl základní fakt, že příjemné klima na naší planetě je výsledkem skleníkového efektu. Lidská činnost, vytvářející velké množství skleníkových plynů, však jeho správné fungování narušuje. „Problém lidské aktivity je, že generuje plyny nad rámec, který je pro naši planetu přirozený.

Část svého příspěvku věnoval otázce, do jaké míry je současná klimatická změna důsledkem naší činnosti. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové je snížit naše negativní vlivy na klima a přírodu obtížný úkol, známe však postupy i data. Potřeba jsou finance a vůle.

Názory skeptiků, kteří odmítají uznat podíl lidské příčiny, odsoudil Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Dle jeho slov neexistuje jiné vysvětlení takto dramatických proměn podnebí. Snížení skleníkových plynů v atmosféře však není podle expertů nemožné.

Akademie věd pomáhá

Optimistický postoj zastává také Michal V. Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Ten představil plány a programy základního výzkumu klimatické změny. Podle ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) Michala V. Marka vyžaduje klimatická změna co nejrychlejší řešení. Eva Zažímalová k tomuto připomněla, že ve struktuře Akademie věd působí celá řada ústavů a pracovišť, které se výzkumem klimatu buď specificky zabývají, nebo se na něm podílejí. „Kromě jiného jsou to například ústavy, které se zabývají výzkumem v oblasti energetiky.

Nebát se a neznečišťovat

Vědci, političtí představitelé i odborníci z komerčního prostředí, kteří na konferenci prezentovali svá udržitelná technologická řešení, se shodli, že postupy, jak snížit dopad lidského působení na klima, jsou dobře známé a popsané, chybí však vůle a odvaha k jejich adopci. Podle Evy Zažímalové se však nálada ve společnosti i politické sféře posouvá správným směrem. „Velmi si cením toho, že se současná vláda této problematice věnuje,“ vyjádřila svou naději s dodatkem, že i samotná konference je důkazem, že téma klimatické změny se z prostředí výzkumu dostává do širšího povědomí. „Máme strategii přizpůsobení se změnám klimatu v podmínkách ČR.

Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi. Podobně se dá shrnout desatero správného topiče: topte tak, jak chcete, aby topili vaši sousedi. A jaké to desatero je? Pojďme si zopakovat základní pravidla ekologického a ekonomického vytápění. Jak topit tak, abychom neohrožovali veřejné zdraví a zároveň šetřili své peníze? Stačí dodržovat pár pravidel. Videa vznikla v rámci řešení projektu LIFE IP - Zlepšení kvality ovzduší (LIFE18 IPE/SK/000010), který podpořila Evropská unie v rámci programu LIFE. Projekt je také spolufinancován Ministerstvem životního prostředí ČR.

tags: #soucasna #ekologicka #krize #priciny #dusledky #reseni

Oblíbené příspěvky:

• Výzvy a možnosti recyklace křemíku
• Pěstování pokojových rostlin
• Komunální odpad v Hořátvi, Pístech a Nymburku
• Moderní odtoky pro koupelny
• Výpočet emisí EPS