Téma ochrany ovzduší je často diskutovanou otázkou, přičemž v mnoha situacích se může týkat i problémů každodenního života. Základním kamenem české právní úpravy ochrany ovzduší je zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Klíčovými pojmy tohoto zákona jsou znečišťování (emise) a znečištění (imise). Těm je potřeba předcházet a snižovat jejich stávající úroveň. Preventivním prostředkem k dosažení těchto cílů jsou tzv. Programy zlepšování kvality ovzduší.
Evropský parlament schválil 23. listopadu 2016 nové limity pro vybrané emise a látky znečišťující ovzduší. Pro členské státy z toho vyplývají nové závazky ke snížení některých emisí ve 2 krocích - od roku 2020 a od roku 2030. První kontroly dodržování nových limitů se budou vyhodnocovat k roku 2025. Jednotlivé členské státy mají předepsány rozdílné závazky ke snížení emisí. Pro Českou republiku vycházejí závazky na střední hranici v porovnání k závazkům ostatních členů EU. Tyto emisní limity byly předjednány během nizozemského předsednictví v Radě EU.
Nová legislativa stanoví snížení národních emisí, které povedou ke snížení emisí oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOX), nemethanických těkavých organických látek (NMVOC), amoniaku (NH3) a jemných pevných částic (částice, které mají v průměru méně než 2,5 mikrometru). Cílem nové směrnice je především chránit lidské zdraví. Ta má přispět ke snižování nákladů na zdravotní péči souvisejících se znečištěním ovzduší v Unii prostřednictvím zvýšení kvality života občanů Unie a podpořit přechod na zelenou ekonomiku.
Členské státy budou muset závazky ke snížení emisí dodržovat od roku 2020 do roku 2029 a v dalším kroku od roku 2030. V zájmu zajištění prokazatelného pokroku při plnění závazků stanovených pro rok 2030 budou určeny orientační úrovně emisí v roce 2025, jejichž dosažení by bylo technicky proveditelné a nebylo by spojeno s neúměrnými náklady. Každý členský stát by měl vypracovat a provádět svůj národní program omezování znečištění ovzduší s cílem splnit své závazky ke snížení emisí a účinně přispívat k dosažení cílů v oblasti kvality ovzduší. Za účelem snížení emisí by členské státy měly zvážit podporu přesunu investic směrem k čistým a účinným technologiím. Pro Českou republiku byly stanoveny závazky k procentuálnímu snížení emisí oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOX) a nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC) tak, že se za výchozí rok považuje rok 2005.
Povinnost dodržovat stanovené emisní limity a neobtěžovat nikoho kouřem mají provozovatelé všech spalovacích zdrojů znečištění ovzduší bez rozdílu (tedy nejen provozovatelé významných zdrojů znečištění, ale i vlastníci kotlů určených k vytápění rodinných domů).
Čtěte také: Český pohled na ekologii
Novelou zákona o ochraně ovzduší přináší zásadní změny v přístupu k regulaci znečištění. Jejím cílem je nejen zlepšit kvalitu ovzduší, ale také zvýšit efektivitu monitoringu a kontroly emisí. Klíčové novinky zahrnují digitalizaci procesů, přísnější kontrolu provozních parametrů a větší důraz na spolupráci s Evropskou unií.
Tato novela představuje ambiciózní plán na zlepšení kvality ovzduší v České republice.
Nedílnou součástí pravidelné technické prohlídky vozidla je měření emisí. Tato kontrola má za úkol odhalit, zda vaše vozidlo neuvolňuje do ovzduší více škodlivin, než povolují zákonné normy. Měření emisí je v České republice povinnou součástí technické kontroly vozidel již od 90. let. Jde o opatření, které má snížit znečištění ovzduší a přispět k ochraně lidského zdraví. Česká republika se u emisních limitů řídí regulačními standardy Evropské unie. Tzv. emisní normy Euro určují, kolik škodlivin smí vozidlo vypouštět do ovzduší. Euro normy se zaměřují především na množství pevných částic (PM; u pevných částic se sleduje i jejich počet - PN).
Euro normy se vztahují jen na nově homologovaná (schválená) a registrovaná vozidla. Starší vozy mohou jezdit podle pravidel, která byla platná v době, kdy byla uváděná na trh. Emisní limity jsou tímto způsobem snižovány postupně bez toho, aniž by majitelé starších vozidel byli nuceni k nákladným úpravám. Norma Euro 1 byla zavedena v roce 1992. V současné době se automobilky řídí normou Euro 6, která vstoupila v platnost v roce 2015.
Normy Euro se liší pro benzínová a naftová vozidla. Oba typy paliva se totiž na znečištění ovzduší podílí jiným způsobem. Benzínové motory tradičně produkují více oxidu uhelnatého a uhlovodíků.
Čtěte také: Úvod do ekologie - recenze
Následující tabulka shrnuje vývoj emisních limitů pro benzínové a naftové motory:
| Benzínové Motory (g/km) | |||
|---|---|---|---|
| Norma | CO | HC | NOx |
| Euro 1 | 2.72 | 0.97 | - |
| Euro 2 | 2.20 | - | - |
| Euro 3 | 2.30 | 0.20 | 0.15 |
| Euro 4 | 1.00 | 0.10 | 0.08 |
| Euro 5 | 1.00 | 0.10 | 0.06 |
| Euro 6 | 1.00 | 0.10 | 0.06 |
| Naftové Motory (g/km) | ||||
|---|---|---|---|---|
| Norma | CO | HC+NOx | NOx | PM |
| Euro 1 | 2.72 | 0.97 | - | 0.14 |
| Euro 2 | 1.00 | 0.70 | - | 0.08 |
| Euro 3 | 0.64 | 0.56 | 0.50 | 0.05 |
| Euro 4 | 0.50 | 0.30 | 0.25 | 0.025 |
| Euro 5 | 0.50 | 0.23 | 0.18 | 0.005 |
| Euro 6 | 0.50 | 0.17 | 0.08 | 0.005 |
Norma Euro 7 by měla být zavedena v roce 2027. Kromě uvedených emisí bude nově sledovat také limity pro emise z pneumatik či brzd. Předpis poprvé klade důraz i na výdrž baterií u elektromobilů.
Emisní normu si snadno ověříte ve velkém technickém průkazu v kategorii Emise v kolonce V9. Pokud velký techničák již nemáte k dispozici, dohledáte si technické údaje o vozidle online na Portálu dopravy, Portálu občana nebo v aplikaci eTechničák. Případně můžete na webu dataovozidlech.cz zadat VIN kód auta a vyhledat položku Stupeň plnění emisní úrovně.
Kontrola emisí v ČR probíhá na stanicích měření emisí (SME). Ty se obvykle nachází ve stejném areálu jako stanice technické kontroly (STK) - bez emisní kontroly totiž nemůžete absolvovat technickou. Jedná se však o dvě oddělené provozovny. Interval měření emisí je stejný jako u STK, tedy 4 roky po první registraci vozidla a poté každé 2 roky.
Hodnoty pro všechna vozidla jsou v databázi ministerstva, která je integrovaná do softwaru stanic měření emisí. Technik při kontrole zadá do systému VIN kód vybraného vozidla a uvidí limity, které má vůz splňovat s ohledem na typ motoru či rok výroby.
Čtěte také: Ekologická likvidace
Cena za měření emisních limitů se odvíjí od konkrétní SME. Měření u naftových motorů občas bývá o cca 100 Kč dražší, ale najdete i stanice, které pracují s jednou cenou. Na měření emisí nemusí majitelé veteránů zapsaných v registru historických a sportovních vozidel. Emise se pochopitelně netýkají ani elektromobilů, kde k žádnému spalování nedochází. Automobily s hybridním pohonem již prochází standardním měřením a musí splňovat stejné normy jako vozidla s klasickým spalovacím motorem.
Pokud emisní systémy vykazují poruchu nebo emise překračují stanovené hodnoty, tak kontrolou na SME neprojdete. Nemůžete tedy ani pokračovat na STK. Technik uvede nalezené závady do protokolu. Pokud chcete s vozidlem jezdit, musíte po odstranění závad absolvovat opakovanou kontrolu. Do té doby je vozidlo technicky nezpůsobilé.
Rok 2022 byl z hlediska kvality ovzduší příznivý, podobně jako předešlé roky 2020 a 2021, nicméně koncentrace některých znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví stále překračují stanovené imisní limity na řadě lokalit České republiky. Jedná se zejména o karcinogenní benzo[a]pyren, suspendované částice frakce PM10 a PM2.5 a přízemní ozon.
Koncentrace všech látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za hodnocené období 2012-2022 statisticky významně klesají. Koncentrace většiny látek v průměru pro všechny stanice (suspendované částice PM10 a PM2.5, oxid dusičitý, oxid siřičitý) dosáhly v roce 2022 v rámci hodnoceného období 2012-2022 druhých nejnižších hodnot (po roce 2020, ve kterém jsme zatím zaznamenali historicky nejlepší kvalitu ovzduší), koncentrace benzo[a]pyrenu byla za hodnocené období nejnižší. U koncentrací ostatních látek (některé těžké kovy, benzen a přízemní ozon) byl v roce 2022 v porovnání s lety 2020 a 2021 zaznamenán nárůst.
Úroveň znečištění ovzduší v daném roce závisí na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. Teplotně byl rok 2022 na území ČR nadnormální, srážkově normální. V porovnání s desetiletým průměrem 2012-2021 hodnotíme rok 2022 z hlediska rozptylových podmínek jako výrazně lepší. Z dlouhodobého hlediska klesají i emise znečišťujících látek. V roce 2022 (předběžná data) došlo v hodnoceném období 2012-2022 k nejnižší produkci emisí TZL, CO a NMVOC a k druhé nejnižší produkci emisí SOX a NOX.
K relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR v případě znečišťujících látek vyjma ozonu v roce 2022 přispěly zejména výrazně nižší koncentrace látek v lednu a v únoru, tedy v měsících, kdy naopak bývají koncentrace v rámci roku nejvyšší. Příčinou nízkých koncentrací v lednu a únoru byly nadnormálně vysoké teploty spojené s menší produkcí emisí z lokálních topenišť, normální úhrny srážek umožňující samočištění atmosféry a dobré rozptylové podmínky, v únoru navíc s občasným výskytem silného větru.
Koncentrace přízemního ozonu jsou silně závislé na meteorologických podmínkách zejména letního období roku (duben-září) a nevykazují od roku 2012 výrazný vývoj jako ostatní znečišťující látky. Koncentrace ozonu v roce 2022 byly v rámci jedenáctiletého období 2012-2022 čtvrté nejvyšší. Koncentrace ozonu se pohybovaly kolem hodnoty desetiletého průměru po většinu letního období roku. Nejvyšší koncentrace byly zaznamenány v červenci a srpnu. Následně bylo z důvodu překročení prahových hodnot přízemního ozonu vyhlášeno celkem pět smogových situací, a to pro území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek ve dnech 22.-23. 7. 2022 a pro aglomeraci Praha, Středočeský kraj, Liberecký kraj a Ústecký kraj dne 5. 8. 2022. Výjimečně vysoké koncentrace ozonu byly měřeny i v druhé polovině března, kdy panovaly nadnormální teploty a sucho.
Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren. V minimální míře se na zařazení území do těchto oblastí podílelo v roce 2022 překročení denního imisního limitu pro suspendované částice PM10 a ročního imisního limitu PM2.5. Nadlimitní oblasti zaujímaly největší plochu v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek a v zóně Moravskoslezsko. V aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek byla navíc nadlimitním koncentracím vystavena, podobně jako v letech minulých, naprostá většina obyvatel (87 %) a jedná se o dlouhodobě nejzatíženější oblast v ČR.
Rok 2022 prodloužil spojitou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10 počínající rokem 2019. Zároveň jde o jediné roky za celou historii měření PM10 od 90. let minulého století, kdy roční imisní limit nebyl překročen.
Energetická krize, která postihla ČR a další evropské státy, měla celou řadu dopadů jak v ekonomickém sektoru, tak v oblasti životního prostředí. Řada domácností měla snahu hledat alternativní způsoby vytápění s nižšími náklady. Úplný nebo i částečný návrat ke spalování pevných paliv však s sebou přináší negativní dopady na kvalitu ovzduší a znamená zvýšení emisí znečišťujících látek z vytápění. Z výsledků měřicích kampaní probíhajících od roku 2017, které byly zaměřeny na změnu kvality ovzduší a změnu kvality vytápění v malých sídlech ČR vyplývá, že u části domácností došlo ke zhoršení kvality vytápění, tzn. návratu některých domácností k levnějšímu způsobu vytápění. Vyplývá to z výsledků kampaní 2021/2022 a 2022/2023. Návrat domácností ke spalování pevných paliv však nebyl natolik významný, aby vedl k výraznému zhoršení kvality ovzduší. Pokračující obnova kotlů v domácnostech a přechod řady domácností k alternativnímu, z pohledu kvality ovzduší vhodnějšímu, způsobu vytápění tak pravděpodobně zmírnily negativní dopad energetické krize na koncentrace znečišťujících látek. K zachování dobré kvality ovzduší přispěly i příznivé meteorologické podmínky na počátku roku 2022.
V rámci ČR existují značné regionální rozdíly v kvalitě ovzduší, které lze charakterizovat koncentrací znečišťující látky váženou populací. V roce 2022 vážené průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2.5 nepřekročily imisní limit v žádném regionu. Nejvyšší koncentraci vážené populací jsou vystaveni lidé v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, dále v krajích Moravskoslezský bez aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, Olomoucký a v Brně. Nejnižší vážené koncentrace pro suspendované částice PM10 a PM2.5 byly spočteny pro kraje Karlovarský, Jihočeský a Vysočina.
Vyhodnocení emisí za rok 2022 (předběžná data) ukazuje meziroční pokles u většiny emisí s výjimkou SOX a NH3. Pokles emisí bylo možné očekávat v návaznosti na příznivější podmínky topného období, které se promítají do modelového výpočtu emisí z vytápění domácností. Ke snížení došlo také u průmyslových zdrojů, mj. v souvislosti s poklesem produkce u nejdůležitějších komodit (hutní výroba a zpracování nerostných surovin). Naopak se mírně navýšily ohlášené emise SOX a NOX u elektráren a rafinérií, což souvisí s navýšením podílu spalovaného uhlí v palivovém mixu. Mírný nárůst emisí NH3 souvisí s vyšší spotřebou minerálních hnojiv i s malým navýšením počtů hospodářských zvířat.
V návaznosti na výstupy šetření ENERGO 2021 došlo k přepočtu všech emisí u sektoru 1A4bi Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření v časové řadě 1990-2021. Nejvýznamněji se tato změna promítá u emisí TZL a částic PM a dále u emisí NMVOC i CO. V emisní inventuře tak byla zohledněna změna struktury kotlů společně s dalšími metodickými změnami, jako je např. zohlednění faktu, že kotle nejsou po většinu času provozovány na jmenovitý výkon, nebo příznivý vývoj zastoupení instalací akumulačních nádob u kotlů s ručním přikládáním.
Sektor Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření se i nadále významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích primárních částic PM2.5 (83.7 %), PM10 (70 %), oxidu uhelnatého (69.7 %), TZL (63.4 %), NMVOC (56.4 %), kadmia (52.1 %), arsenu (30.7 %), a benzo[a]pyrenu (97.3 %). Sektor Veřejná energetika a výroba tepla je převažujícím zdrojem emisí oxidů síry (39.7 %), oxidů dusíku (20.9 %), rtuti (46 %) a niklu (38.7 %). Sektory silniční nákladní dopravy, osobní automobilové dopravy, nesilničních vozidel a ostatních strojů např. v zemědělství a lesnictví se v součtu podílejí nejvýznamněji na emisích oxidů dusíku (39.3 %).
Celková depozice dusíku na plochu ČR byla v roce 2022 rovna hodnotě 39 375 t. Ve srovnání s rokem 2021 (55 383 t) se jedná o pokles o 29 %. Celková depozice vodíkových iontů na plochu ČR byla v roce 2022 rovna hodnotě 2 125 t. Oproti roku 2021 (2 232 t) se jedná o pokles o 5 %. Suchá depozice kadmia byla v roce 2022 (0.9 t) stejná jako v roce 2021. Suchá depozice olova byla v roce 2022 (18 t) srovnatelná s rokem 2021. Z důvodu poruchy přístroje nejsou k dispozici údaje o mokré depozici těžkých kovů na stanicích ČHMÚ.
Téměř všichni obyvatelé Evropy žijí v oblastech, kde je vzduch vysoce znečištěn jemnými prachovými částicemi. Na spoustě míst jejich koncentrace několikanásobně překračuje limit stanovený Světovou zdravotnickou organizací. Každý rok kvůli nim jenom v Česku umře kolem deseti tisíc lidí. Prachové částice menší než 2,5 mikrometru (PM2,5) vznikají všude tam, kde se práší. Při spalování uhlí nebo dřeva, na stavbách, v dopravě i v zemědělství.
Velmi znečištěný vzduch dýchá 98 procent Evropanů, ukázala analýza satelitních dat Copernicus Atmospheric Monitoring Service. Výsledky studie ukázaly vyšší koncentrace prachových částic PM2,5 až na výjimky v celé Evropě. Přibližně dvě třetiny lidí žijí v oblastech, kde koncentrace PM2,5 překračuje limit Světové zdravotnické organizace více než dvojnásobně.
Z výsledků studie vyplývá, že horší kvalita vzduchu je spíše ve východní Evropě. Téměř na celém území Srbska, Albánie, Rumunska, Severní Makedonie, Polska, Slovenska a Maďarska koncentrace PM2,5 překračuje limit Světové zdravotnické organizace. Nejhůře je na tom Severní Makedonie, kde se v hlavním městě Skopje koncentrace prachových částic pohybuje i na šestinásobku limitu. „Špinavostí“ vzduchu se východní Evropě vyrovná jen Itálie. Více než třetina obyvatel Pádské nížiny na severu země dýchá vzduch, který čtyřikrát překračuje doporučený limit zdravotníků.
Nejlépe v analýze dopadly severské státy. Například ve Švédsku žádná lokalita nepřekračuje doporučovaný limit více než dvakrát. Britský deník The Guardian uvádí, že téměř 30 milionů Evropanů žije v oblastech, kde je koncentrace PM2,5 až čtyřikrát vyšší než doporučený limit.
Podle zprávy o kvalitě ovzduší Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2019 zemře v Česku předčasně 10,2 tisíce lidí, protože dýchají nekvalitní vzduch.
Současný systém měření emisí a technických kontrol v Česku vykazuje stále závažné nedostatky, které vedou k výskytu technicky nevyhovujících vozidel v provozu. Data dlouhodobě sleduje Asociace emisních techniků a opravářů (ASEM), která se snaží upozorňovat na manipulace při měření a nedostatky státní kontroly stanic měření emisí.
Aktuální data za období od ledna do června 2024 ukázala, že průchodnost vozidel měřením emisí se v průměru konstantně pohybuje kolem 97,4 %, a to bez ohledu na palivo - podíl nevyhovujících benzinových i dieselových vozidel je téměř stejný. Celkem 269 emisních stanic (SME) mělo v daném období průchodnost 100 procent, přestože průměrné stáří měřených vozidel se stále zvyšuje.
Podle Nováka bylo také v daném období několik desítek tisíc úspěšných emisních kontrol provedeno v nereálně krátkém čase do 10 minut, některé dokonce do 1 minuty.
Systém měření emisí je plný podvodů, ukazuje ASEM. „V ISTP jsme za letošek nalezli 213 SPZ, které se v tom samém období vyskytly opakovaně, ale pro různá VIN. Tyto SPZ je možno najít u celkem 426 emisních kontrol.
Systém měření emisí a STK ovládají v Česku podle organizace Transparency International skupiny, které umožňují korupční jednání. Ministerstvo dopravy se však kritice brání. Na začátku roku oznámilo, že si nechá zpracovat podrobnou analýzu současné praxe měření emisí a technických kontrol vozidel. Ministr dopravy má také do konce roku předložit vládě zprávu o výsledcích měření emisí z let 2021 až 2023.
Pilotní kontroly mobilního měření provedené experty Centra služeb pro silniční dopravu přímo na silnicích ukázaly, že každé čtrnácté auto neplní zákonné limity pro emise škodlivých látek. Tzv. mobilní expertní jednotka zkontrolovala během tří měsíců 444 vozidel, z nichž vytipovala 141, u kterých změřila emise. Vedle mechanických poškození výfukové soustavy a kouřivosti motorů odhalila kontrola další závady spojené s řídicími jednotkami emisních systémů (ze zásuvky OBD) a také vozidla se signalizovanou chybou motoru. Všechna vozidla, u kterých kontrola objevila závady, musela do 30 dní projít novu technickou prohlídkou a měřením emisí.
Ministerstvo dopravy nakoupilo další dva přístroje na mobilní měření emisí.
tags: #soucasne #limity #emisi #prachovych #castic #v