Souhrnné Označení Přírody: Definice a Legislativa v České Republice

Tento článek shrnuje klíčové aspekty souhrnného označení přírody v České republice, jak je definováno a regulováno zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí vyhláškou č. 60/2008 Sb.

Legislativní Rámec

Dne 28. byla vydána vyhláška Ministerstva životního prostředí, která stanovuje podrobnosti týkající se plánů péče, označování a evidence území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb.

Vyhláška se zabývá:

• Základními údaji o zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu.
• Hodnocením přirozenosti lesních porostů.
• Tabulkovými přehledy plánovaných těžeb v lesních porostech.
• Způsobem vedení a předávání dokumentace objektů ústředního seznamu.
• Vzory označení chráněných území v terénu.

Plány Péče o Chráněná Území

Plány péče jsou klíčovým nástrojem pro správu a ochranu zvláště chráněných území.

Orgán ochrany přírody zahájí zpracování návrhu plánu péče nejméně jeden rok, u národních parků a chráněných krajinných oblastí nejméně dva roky, před ukončením platnosti dosavadního plánu péče tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče bylo vydáno nejméně půl roku, u národních parků a chráněných krajinných oblastí nejméně jeden rok, před ukončením platnosti dosavadního plánu péče.

Čtěte také: Prvky městského mobiliáře

U nově vyhlašovaných zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem zajistí orgán ochrany přírody zpracování návrhu plánu péče před vydáním oznámení návrhu podle § 40 odst. 2 zákona tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče bylo vydáno v tentýž den jako oznámení návrhu podle § 40 odst. 2 zákona.

V případě, že je potřeba již schválený plán péče změnit, projedná orgán ochrany přírody navrženou změnu stejným postupem jako návrh plánu péče.

Obsah Plánů Péče

Plány péče obsahují mapové přílohy, přičemž základní mapovou přílohou je mapa dílčích ploch, která obsahuje prostorové rozdělení území na dílčí plochy. Dílčí plochy se vymezují na základě odlišnosti přírodních podmínek anebo odlišnosti způsobů péče.

Jako dílčí plochy na lesních pozemcích lze využít i platné jednotky prostorového rozdělení lesa, pokud je orgán ochrany přírody má k dispozici.

Závazným výchozím mapovým podkladem pro mapu dílčích ploch je katastrální mapa, Státní mapa 1 : 5000 - odvozená nebo lesnická mapa obrysová, pro ostatní mapové přílohy plánů péče je závazným výchozím podkladem rovněž Základní mapa České republiky.

Čtěte také: EU a ekologie

Plány péče o chráněné krajinné oblasti mapu dílčích ploch povinně neobsahují.

Hodnocení Přirozenosti Lesních Porostů

Plány péče o národní parky, národní přírodní rezervace a přírodní rezervace obsahují rovněž hodnocení přirozenosti lesních porostů provedené podle zásad a postupem uvedenými v příloze č. 2 k této vyhlášce.

Výsledky tohoto hodnocení pro jednotlivé lesní porosty se uvedou v písemné podobě jako součást jejich popisu a v podobě grafické jako zákres barevně odlišených stupňů přirozenosti do mapy dílčích ploch.

Lesní porosty ponechané samovolnému vývoji se v popisu a mapách označí odlišně od ostatních. Způsob označení lesních porostů v mapách je uveden v příloze č.

Stupně Přirozenosti Lesních Porostů

Stupeň přirozenosti je vyjádřením míry ovlivnění lesního ekosystému člověkem:

Čtěte také: Stanoviště BB Pharma: Číselné označení

1. Les původní (prales): Člověkem téměř neovlivněný les.
2. Les přírodní: Les vzniklý přírodními procesy, avšak člověkem v minulosti ovlivňovaný.
3. Les přírodě blízký: Les, jehož dřevinná skladba odpovídá převážně poměrům stanovištním, ale prostorová struktura je jednodušší než v původním lese.
4. Les kulturní: Les, jehož dřevinná skladba odpovídá zcela nebo částečně poměrům stanovištním.
5. Les nepůvodní: Les, jehož dřevinná skladba převážně neodpovídá poměrům stanovištním.

Ústřední Seznam Ochrany Přírody

Jednotlivá zvláště chráněná území, ptačí oblasti, evropsky významné lokality, památné stromy, smluvně chráněná území a smluvně chráněné památné stromy tvoří objekty ústředního seznamu.

Orgány ochrany přírody předávají správci ústředního seznamu právní předpisy, opatření obecné povahy, pravomocná rozhodnutí, smlouvy, zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast a plány péče, uvedené v § 6 odst. 2 písm. a) až i), do 30 dnů ode dne platnosti právního předpisu, nabytí účinnosti opatření obecné povahy, prohlášení území či památného stromu za smluvně chráněné, nabytí právní moci rozhodnutí, schválení plánu péče či jeho změny nebo zveřejnění souhrnu doporučených opatření či jeho změny pro evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast na portálu veřejné správy.

Doklady o provedení zápisu věcného břemene o ochraně území do katastru nemovitostí a doklady o prohlášení území nebo památného stromu za smluvně chráněné předávají orgány ochrany přírody správci ústředního seznamu do 30 dnů ode dne jejich platnosti.

Dokumentaci objektů ústředního seznamu uvedenou v § 6 odst. 2 písm. j) předávají orgány ochrany přírody správci ústředního seznamu do 30 dnů ode dne jejího převzetí. Ostatní dokumentaci objektů ústředního seznamu uvedenou v § 6 odst. 2 písm. k) až o) předávají orgány ochrany přírody správci ústředního seznamu do 30 dnů ode dne jejího převzetí, je-li to možné z hlediska charakteru dokumentace, jejího obsahu a rozsahu.

Dokumenty uvedené v § 6 odst. 2 předávají orgány ochrany přírody správci ústředního seznamu k uložení do sbírky listin v listinné podobě v originále nebo v podobě reprografických kopií listin ověřených podle zvláštních právních předpisů nebo výstupů z autorizované konverze dokumentů do listinné podoby. To se netýká právních předpisů uveřejněných ve Sbírce zákonů, ve Věstníku právních předpisů kraje nebo Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy, které lze předat do ústředního seznamu i v podobě výtisku příslušné částky Sbírky zákonů, Věstníku právních předpisů kraje nebo Sbírky právních předpisů hlavního města Prahy.

Zároveň se všechny dokumenty předávají též v digitální podobě uložené na technickém nosiči dat v obecně převoditelných formátech datových souborů stanovených v příloze č.

Registr Objektů

Registr objektů je samostatně a nezávisle vedená databáze, kterou tvoří položky trvale udržované správcem ústředního seznamu, přičemž každá položka odpovídá jednomu objektu ústředního seznamu. Registr objektů obsahuje údaje o objektech ústředního seznamu uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce.

Podkladem pro zápis údajů do registru objektů jsou dokumenty uložené ve sbírce listin.

Zápis Objektu do Ústředního Seznamu

Podkladem pro zápis objektu do ústředního seznamu je soubor dokumentů uvedený v příloze č. 5 k této vyhlášce. Soubor dokumentů zašle orgán ochrany přírody, který ochranu vyhlásil, správci ústředního seznamu do 30 dnů ode dne platnosti právního dokumentu, kterým se ochrana vyhlašuje.

Správce ústředního seznamu přidělí objektům ústředního seznamu do 15 dnů ode dne doručení úplného souboru dokumentů (příloha č. 5) evidenční číslo. Přidělení evidenčního čísla novému objektu doloží správce ústředního seznamu písemným záznamem, jehož originál uloží do složky objektu ve sbírce listin. Zároveň tuto skutečnost oznámí orgánu ochrany přírody, který objekt vyhlásil; u národních parků, chráněných krajinných oblastí, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit ministerstvu.

Označování Chráněných Území

Pro označování chráněných území se používají tabule s textem „I.“ v prvních zónách národních parků. Dále se používají tabule s textem „I. i) hranic národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a I.

Závazné vzory označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů, smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů v terénu, včetně stanovení závazných rozměrů tabulí, jejich materiálu, odstínů barev, typu a rozměru písma a způsobu jejich výroby podle písmen a) až h), jsou uvedeny v příloze č.

Tabule označující zvláště chráněná území se umisťují na přístupové komunikace a jiná vhodná místa při hranicích těchto území tak, aby tím nebylo omezeno užívání dotčených nemovitostí.

Pruhové označení hranic podle odstavce 1 písm. i) se umisťuje na hraniční sloupky, které nesou dva červené pruhy 5 cm široké, oddělené 5 cm širokou mezerou. Horní pruh probíhá po celém obvodu sloupku, dolní pouze po takové části obvodu, která odpovídá výseku území nechráněného.

Sloupky se umisťují zejména na orientačně významné lomové body hranice zvláště chráněného území nebo I. zóny národního parku. Obdobné označení se provádí na hraničních stromech, případně na jiných vhodných hraničních objektech.

Pruhové označení hranic se v terénu umísťuje tak, aby odstup mezi jednotlivými značkami nepřekročil vzdálenost, při které by jedna značka od druhé nebyla při denním světle zřetelně viditelná. U zvláště chráněných území liniového charakteru se tento způsob značení použije přiměřeně podle místních podmínek.

Pokud je zvláště chráněné území tvořeno pouze budovou nebo její částí, nebo podpovrchovým důlním dílem, pruhové označení hranic podle odstavce 1 písm.

Přechodná Ustanovení

Projednávání a schvalování plánů péče zpracovaných podle dosavadních předpisů a oznámených podle § 38 odst.

Projednávání návrhů na vyhlášení zvláště chráněného území, ochranného pásma zvláště chráněného území nebo zón ochrany přírody zpracovaných podle dosavadních právních předpisů oznámených podle § 40 odst.

tags: #souhrnné #označení #přírody #definice

Oblíbené příspěvky:

• ÚKZÚZ a ekologické výjimky
• Článek o bezpečnosti silničního provozu
• Ekologie pro 8. třídu
• Kompostování
• Tipy pro vyjížďku na koni v Karlštejnsku