Soused Nosí Odpadky: Co Dělat?

Praha - Sousedy si nevybíráme. Jednoho dne si prostě vedle nás postaví svůj dům nebo koupí byt a my s tím nic neuděláme. Někdy bývají sousedské vztahy idylické, jindy nás třeba sousedé obtěžují pořádáním hlučných večírků. Anebo si naopak chodí stěžovat na nás - třeba kvůli tomu, že pozdě večer chodíme po schodech. Jak se v takových situacích bránit?

Právní Základy Sousedských Vztahů

Podle paragrafu 127 Občanského zákoníku se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku. Dále nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi. Nesmí ani dovolit domácím zvířatům, aby vnikala na sousedův pozemek. Tolik litera zákona.

Co dělat, když soused dělá hluk ve dne v noci?

V případě hluku v noci se jedná o rušení nočního klidu a pak doporučuji volat městskou policii, případně i Policii ČR. Rušení nočního klidu je totiž přestupek podle paragrafu 47 odstavce 1 písmeno b) Zákona číslo 200/1990 Sb. o přestupcích. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do pěti tisíc korun. Jako noční doba je obecně uznávána doba mezi 22:00 a 6:00, takto to obvykle obce stanovují ve svých vyhláškách. V případě nadměrného hluku ve dne se o přestupek nejedná, tady se lze bránit jedině takzvanou sousedskou žalobou k soudu.

Co je to vlastně hluk nad míru přiměřenou poměrům?

Uvedu příklad. Pokud si budu stěžovat na to, že ve vedlejším domě na vesnici, ve které bydlím, mě ruší štěkání psa, kokrhání kohouta nebo bučení krávy, pak nejspíš neuspěju. Protože na vesnici se předpokládá, že soused může chovat zvířata. Samozřejmě pokud ale budu bydlet v paneláku a soused by měl ve svém bytě třeba právě toho kohouta, který mě budí už ve čtyři ráno každý den, pak toto se dá jistě posoudit jako hluk nad míru přiměřenou poměrům.

Soused si na mě stěžuje kvůli hloupostem, například že večer dupu po schodech nebo že si pouštím nahlas televizi, můžu se nějak bránit?

Pokud si na vás někdo soustavně nesmyslně stěžuje, tak proti tomu se lze bránit opravdu jen těžko. Zkusil bych podat žalobu na ochranu osobnosti. Jinak samozřejmě televizi si pouštět můžete, ale tak, abyste nerušila noční klid. A v případě, že by soused kvůli tomu podal oznámení o přestupku, určitě by neuspěl.

Čtěte také: Soused hromadí odpad: Co s tím?

Větve sousedovy jabloně přesahují na můj pozemek. Komu patří jablka? A můžu větve ostříhat, pokud mi překáží?

Jablka na stromě, a to dokonce i pokud spadnou na zem na váš pozemek, patří sousedovi, pokud se se sousedem nedohodnete jinak. Větve přesahující na váš pozemek samozřejmě ostříhat můžete, zákon pouze stanoví, že tak nesmíte dělat v nevhodné roční době. Která roční doba je vhodná, to je ale spíše otázka pro zahradníka.

Co dělat, když soused shromažďuje odpadky?

V pořadu České televize (ČT) Černé ovce odvysílaném 9. 1. 2018 se objevila nepřesná odpověď na dotaz "Na koho se obrátit, když náš soused shromažďuje v bytě odpadky, a celý dům tak obtěžuje zápachem." Odvysílanou zavádějící informaci že "v této oblasti je odpovědná za kontrolu primárně Česká inspekce životního prostředí" uvádíme na následujících řádcích na pravou míru. Pokud se jedná o byt, tak jde o obydlí, kde je velmi složité podle § 7 kontrolního řádu vykonat kontrolu. Hospodaření v bytě je čistě soukromou věcí vlastníka bytu včetně toho, jak nakládá se svými věcmi. Proto věc může být řešena až ve chvíli, kdy soused nějakým způsobem svého hospodaření v bytě začne obtěžovat své sousedy a tady mohou posloužit pravidla správy domu.

Zároveň v souvislosti s možností využití právních norem platných v oblasti odpadového hospodářství je nutné si uvědomit, že je třeba nejdříve objektivně prokázat, že fyzická osoba shromažďuje ve svém bytě odpad ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o odpadech, který stanoví, že odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ji zbavit. V pochybnostech, zda se movitá věc považuje za odpad, rozhoduje příslušný krajský úřad na žádost vlastníka této movité věci nebo z moci úřední (dle § 3 odst. 8 zákona o odpadech).

§ 12 odst. 2 zákona o odpadech ukládá obecnou povinnost, že s odpady podle tohoto zákona lze nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady určena. § 12 odst. 3 zákona o odpadech stanoví, že k převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo výkupu určeného druhu odpadu, nebo osoba, která je provozovatelem zařízení podle § 14 odst. 2, nebo provozovatelem zařízení podle § 33b odst. 1 písm.

Kontrolní kompetence dle zákona o odpadech vůči fyzické osobě připadá ovšem pouze obci, což je stanoveno § 80 odst. 1 písm. a), kdy obecní úřad kontroluje, zda fyzická osoba, která není podnikatelem, se zbavuje odpadu pouze v souladu s tímto zákonem. Naopak Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) dle § 76 odst. 1 písm.

Čtěte také: Problémy se sousedem a zamořování ovzduší

V případě, že se prokáže nezákonné jednání fyzické osoby, může být věc považována za přestupek podle § 69 odst. 3 písm. a) zákona o odpadech, kdy fyzická osoba převezme odpad do svého vlastnictví, nebo písm. c), kdy fyzická osoba soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou podle tohoto zákona zařízeními určenými k nakládání s odpady. Sankci za tyto přestupky sice ukládá ČIŽP, ale jak již bylo výše uvedeno, je nezbytné, aby kontrolu u fyzické osoby provedl obecní úřad.

Dále je možné, že takovéto nakládání s odpadem (jeho shromažďování) již představuje porušení výše uvedeného § 17 odst. 5 zákona o odpadech ve smyslu porušování obecně závazné vyhlášky obce.

Jak postupovat při problémech se sousedy

1. První na řadě je osobní rozmluva. Sousedé si ani nemusí uvědomit, že například celý den jejich pes štěká, když nejsou doma. Nebo že jejich hudební produkce je u vás tak dobře slyšet.
2. Jestliže to nepomůže, je čas na další krok. Pokud se jedná o vlastníka nebo člena bytového družstva, můžete se obrátit na příslušný orgán družstva či společenství vlastníků jednotek.
3. Pokud vás obtěžuje jednání nájemníka sousedního bytu, je třeba uplatnit svou stížnost u majitele bytové jednotky a dožadovat se nápravy. Pronajímatel, tj.
4. Jestliže jste v nájmu vy, obraťte se také na vlastníka bytu, s nímž máte nájemní smlouvu. Ten si musí s nepříjemnými sousedy poradit sám.
5. Pak nezbývá, než si stěžovat u orgánu veřejné moci. Stížnost můžete podat také na obecním úřadě, a to pro hrubé porušení zásad občanského soužití. Věc řeší přestupková komise.
6. Další možností je sousedská žaloba. Ovšem soudní jednání trvá dlouho, náklady řízení nejsou malé a šance na úspěch není vždy zaručena. Nicméně pokud by soud rozhodl ve váš prospěch, musí jej samozřejmě soused respektovat.

Patero stručných rad, které by měl mít v sousedských vztazích každý na paměti

Ruší vás nájemník z protějšího bytu? Za kontrolu je dle zákona o odpadech primárně odpovědna obec...

Sousedské spory a stavební činnost

Jakákoli stavební činnost ovlivňuje a dopadá zejména na sousedství. Právě proto zde nejčastěji dochází ke konfliktům a sporům. Zpravidla přitom nehraje roli rozsah stavební činnosti. I stavba plotu může sousedské vztahy nevratně narušit. Lidé namítají dopady terénních úprav a stavební činnosti v sousedství (stínění, podmáčení apod.), narušení soukromí, poškození vlastního majetku stavební činností sousedů apod. Velmi často uvádějí, že jde ze strany sousedů o nepovolenou činnost, že se o stavbě včas nedozvěděli, nebyli účastníky řízení a nedali ke stavbě souhlas atd.

Přibývá také podnětů, v nichž lidé namítají, že sousedé v rozporu se zákonem využívají své nemovitosti k jinému účelu, než k jakému byly zkolaudovány. Nejčastěji jde o objekty určené k bydlení, které jejich majitelé začnou využívat např. jako dílny, penziony pro krátkodobé ubytování, jako školky aj. Takovým využíváním stavby se výrazně mění podmínky v lokalitě (zvýšená dopravní aktivita a nároky na parkování, hluk atd.) a narušuje to pohodu bydlení.

Čtěte také: Legislativa Ohledně Odpadků v České Republice

Už za současné právní úpravy je oblast stavebnictví spouštěčem řady konfliktů a sousedských sporů. Podle zástupce ombudsmanky může situaci ještě více zhoršit novela stavebního zákona, obzvlášť pokud jde o větší stavby, jako jsou rodinné domy a objekty pro bydlení, které bude možné stavět jen na ohlášení bez ohledu na jejich velikost.

„Dnes jsou stavby na ohlášení limitovány velikostí a podmínkou, že stavebník musí získat souhlas všech vlastníků sousedních nemovitostí. Přesto se občas na některého souseda ‚zapomene‘. Novela stavebního zákona toto ‚opomíjení‘ přímo umožní, protože stavebník si bude zcela legálně sám rozhodovat, jestli sousedův souhlas potřebuje nebo ne. Pokud se pak soused o stavbě dozví, až když se na ní začne pracovat, už se nebude mít jak bránit. Tyhle situace budou pro sousedské vztahy smrtící,“ varuje zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.

Spory o cesty

Přístupové cesty jsou také častým zdrojem konfliktů. Počet podnětů týkajících se správy pozemních komunikací dokonce každý rok stoupá. Zatímco v roce 2014 jich bylo 119, o dva roky později už 162. Lidé si totiž stále neuvědomují, že pokud koupí, zdědí nebo si pronajmou pozemek, jehož součástí je účelová komunikace, musí strpět její užívání, a tedy omezení svého vlastnického práva.

Typicky dochází k tomu, že nový vlastník pozemku cestu zahradí s tím, že jde o jeho pozemek. Klíčovou roli v těchto záležitostech hrají silniční správní úřady. Na jejich rozhodnutí, zda sporná cesta je veřejnou účelovou komunikací nebo ne, záleží, jakým způsobem budou moci sousedé problém vyřešit, zda vlastník pozemku musí strpět užívání cesty, nebo se sousedé musí dohodnout na podmínkách užívání cesty sami (zřízení věcného břemene apod.). I v těchto případech by měl úřad znesvářené sousedy vést ke smírnému řešení.

Patologické shromažďování

Patologické shromažďování je duševní nemoc, která se odhadem týká 2 až 5 % populace. Často je spojena s jinými duševními obtížemi, s prožitým traumatem a se samotou. V zahraničních publikacích se můžeme dočíst, že hromadění patří mezi časté příčiny ukončení nájemní smlouvy a vystěhování.

Většina lidí, kteří hromadí, hromadí tajně, se za své chování stydí nebo se bojí reakcí svého okolí. Proto se o něm často dozvídáme skrze sousedské stížnosti. Ačkoliv se hromadění liší od sběratelství a nepořádku, může s nepořádkem a špínou v závažných případech souviset. Sousedi si mohou stěžovat na zápach, či na množící se hlodavce a hmyz.

Lidé, kteří hromadí, nehromadí pouze věci, ale mohou hromadit i zvířata, to může být rovněž důvod k sousedským stížnostem. Byt s mnoha zvířaty může zapáchat nebo zvířata mohou dělat hluk. V domovech hromadících lidí zvířata často žijí v nevyhovujících podmínkách.

Většina osob, které patologicky shromažďují, nechce pouštět jiné lidi do svého bytu, proto často neřeší, když se jim rozbije nějaký spotřebič, nebo něco v bytě přestane fungovat (nechtějí pozvat opraváře). Protékající záchod, dřez, odpad, sprchový kout apod.

Varovné signály, které poukazují na problém se shromažďováním

• Má ve svém domově místnost, kam nikoho nechce pouštět (nebo vás vůbec nebude chtít pustit domů).
• Neustále a dlouho mluví o svých věcech.
• Má problém se předmětů zbavovat.
• Přináší domů příliš často nové věci.
• Má svůj byt natolik přeplněný, že je problém se v něm volně pohybovat, sednout si na židli, využívat kuchyň k vaření nebo koupelnu k hygieně.

Podpora osob, které hromadí

V zahraničí existují služby, které jsou zaměřené na podporu lidí, kteří patologicky shromažďují. Jejich činnost se skládá většinou ze tří částí:

• Výzkumná (snaží se zjistit co nejvíce informací o lidech, kteří hromadí a ověřují účinnost metod užívaných při práci s těmito lidmi).
• Vzdělávací (snaží se informovat rodinné příslušníky, majitele bytů, policii, hasiče, sociální pracovníky, úředníky a soudce o této duševní nemoci, aby co nejvíce předcházeli nuceným vystěhováním a retraumatizaci osob s tímto onemocněním).
• Podpora osob, které hromadí, je zpravidla postavena na dvou pilířích: Harm Reduction přístup, Kognitivně behaviorální terapie a medikace.

Každý klient má svého case managera, který pracuje s ním a jeho podpůrnou sítí. Jak bude podpora pro konkrétního člověka vypadat, záleží na několika faktorech. Mezi nejzákladnější patří závažnost situace, která se posuzuje zejména podle toho, do jaké míry je daná osoba schopná si uvědomit a pochopit problematičnost svého chování a dále na tom, jak má dotyčný člověk domov zanesený věcmi (do jaké míry jeho věci omezují standartní funkce bytu - vaření, hygiena, odpočinek).

Pro zmenšení hromadících návyků klientů a zlepšení jejich situace je nejdůležitější práce s motivací, bez ní je jen malá šance na úspěch. Můžete se setkat s tím, že lidé, kteří hromadí, budou odmítat vaši nabídku podpory. Někteří z nich nebudou své chování považovat za problematické, jiní nebudou věřit, že se mohou skutečně změnit. Někdo nebude souhlasit s tím, jakou mu nabízíte podporu při řešení jeho problémů, nebo vám nebude věřit, či se vás bude bát. Proto je práce na motivaci klienta úzce spojena s prací na společném vztahu vzájemné důvěry. Až když vám bude klient důvěřovat, můžete s ním smysluplně hovořit o tom, že změna jeho chování je nejen důležitá, ale také možná.

Přístup Harm Reduction

Přístupu Harm Reduction (minimalizace škod) můžete využít i u těch klientů, jejichž motivace je nižší a méně si uvědomují problematičnost svého chování. Základem tohoto přístupu je zabránit největším rizikům, aniž by muselo dojít k velkým změnám v životě klientů. Klient nemusí přestat hromadit, a i přesto se může jeho situace podstatně zlepšit.

Topení nevhodnými materiály

Život na venkově nebo v oblasti s rodinnými domky občas přináší problémy spojené s vytápěním sousedních nemovitostí. Pokud někdo ve vašem okolí topí nevhodnými materiály, je to obtěžující, ale i nezdravé. Obtěžovat nezákonnými spalinami vás nesmí ani sousední firma. Zákon umožňuje v souladu s pravidlem výše obcím nařídit kontrolu topeniště příslušným orgánem na základě podezření, že dochází k porušování právních předpisů.

Nevhodné topení je v České republice regulováno několika předpisy. Základní pravidla stanovuje zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Tento zákon zakazuje spalování odpadu v domácnostech, protože spalování nevhodných materiálů může produkovat toxické látky ohrožující zdraví obyvatel a kvalitu ovzduší.

Co dělat, když soused topí nevhodnými materiály?

1. Kontaktujte obec.
2. Pokud domluva nepomůže, obraťte se na obec s rozšířenou působností, která má kompetence k řešení porušování zákona o ochraně ovzduší.
3. Informujte ČIŽP.
4. Pokud se žádná z výše uvedených možností neosvědčí a nepovede k nápravě, můžete se obrátit na soud.

tags: #soused #nosí #odpadky #co #dělat

Oblíbené příspěvky:

• Komunální odpad Chlumčany
• Stanoviště Černooké Zuzany
• Borovanská recyklace pneumatik
• Povolené lokality pro spaní u řeky Moravy
• Horoměřice: Vliv skládky na životní prostředí