V důsledku klimatických výkyvů se množí se i další druhy kůrovců, rozsáhlá kalamita kůrovců probíhá například také na borovici v USA, ale obdobnou kalamitou bojují i v Asii.
Začátek jara nastal neobvykle brzy, teplé počasí stále pokračuje a rostliny se nám proměňují přímo před očima.
Rez hrušňová je houbová choroba způsobená houbou Gymnosporangium sabinae. Jedná se o dvoubytnou rez. Hostitelem v našich podmínkách je jalovec chvojka (Juniperus sabina) nebo jalovec čínský (Juniperus chinensis), ale parazitovány mohou být i další druhy jalovců. Mezihostitelem je hrušeň.
Škodlivý výskyt je ve všech lokalitách, kde se vyskytují oba hostitelé - tzn. jak hrušně, tak dané jalovce. Často se nás klienti ptají, jak je to možné, když na zahradě žádné jalovce nemají. Odpověď je taková, že na své zahradě jalovce mít nemusí, stačí, když jsou dané jalovce v blízkosti (150-200 metrů) například u sousedů.
Navíc existují rozdíly v náchylnosti jednotlivých odrůd hrušní. Příznaků této choroby si většinou všimneme u hrušní právě tehdy, když jsou na povrchu listů hrušní viditelné oranžové až červené oválné skvrny a uprostřed skvrny jsou viditelné černé tečky. Na spodní straně listů se později tvoří světlehnědé pohárky (aecidie).
Čtěte také: Soused hromadí odpad: Co s tím?
Při silném výskytu může dojít k značnému poškození listové plochy a to až z 80 procent. Tím je ovlivněna asimilace, vyzrávání pletiv a také vývoj, kvalita a množství plodů. Může dojít i k deformaci plodů. Takto napadené stromy mají celkově slabý růst, jsou oslabeny vůči ostatním chorobám a škůdcům. Pletiva daleko hůře vyzrávají a dochází k poškození mrazem.
Na jalovcích se tvoří zduřeniny, větvičky často praskají. Během vegetace zasychají, tvoří se strupy a rány. Rány jsou otevřenou bránou pro další patogeny. Dochází k poškození růstu a rozvodu asimilace. Napadené výhony odumírají, rostliny zakrňují, oslabené staré rostliny mohou hynout.
Jestliže chceme ochránit hrušeň před rzí, je nutné znát vývojový cyklus houby. Když známe vývoj, můžeme ochranu zacílit a správně ji načasovat. Houba přezimuje v podhoubí na dřevnatých částech jalovce. Na jaře, v době kvetení a krátce po odkvětu hrušně (v dubnu až květnu) vyrůstají na kůře větví jalovců oranžové útvary - za sucha prášivé, za vlhka mazlavé, z nichž se uvolňují výtrusy hub.
Tyto spory klíčí a infikují hrušně - jejich listy, větvičky ale také i plody. Počátkem léta se především na listech hrušní začínají vytvářet skvrny, které jsou na vrchní straně oranžové, později jsou červeně lemované. Na spodní straně vyrůstají pohárkovité aecidie, které uvolňují aeciospory a ty zpětně infikují jalovce. Na jalovcích se v místě napadení tvoří zduřeniny na borce.
Tato choroba je vázaná na přítomnost obou hostitelů. Čím blíže jsou oba hostitelé, tím je riziko napadení větší. Prevencí je výběr rezistentních odrůd hrušní a dodržení izolační vzdálenosti mezi jalovcem a hrušní 150-200 metrů. Dodržením této izolační vzdálenosti není snadné, zvláště máme-li vedle souseda, který má hrušeň nebo jalovec. Pak nezbývá než přistoupit k chemické ochraně fungicidy. Postřik provádíme před a po odkvětu hrušně.
Čtěte také: Problémy se sousedem a zamořování ovzduší
U jalovců doporučujeme mechanické odstranění napadených výhonů. V současné době nejsou registrovány žádné přípravky na rzivost u hrušně. Používáme přípravky na strupovitost jádrovin, jejichž vedlejším účinkem je tlumit rzivost. Tyto přípravky řadíme do sledu ošetření před květem a krátce po odkvětu hrušní.
Šarka švestek patří mezi nejnebezpečnější virové choroby ovocných stromů. Napadení neznamená jen ztrátu úrody, ale často i konec celého stromu.
Šarka švestek (Plum pox virus - PPV) je virové onemocnění, které se řadí mezi nejzávažnější choroby ovocných stromů vůbec. Virus napadá listy, plody i dřevo stromu. Nejenže způsobuje výrazné deformace plodů, ale také ztrátu chuti, sníženou plodnost a časem vede k úplnému úhynu stromu.
Šarka má několik fází a projevuje se různě v závislosti na typu slivoně, odrůdě a ročním období:
Virus šarky je velmi odolný a šíří se hlavně mšicemi, které ho přenášejí z nemocných na zdravé stromy. Šarka je bohužel nevyléčitelná. Jedinou zbraní proti šarce je prevence.
Čtěte také: Legislativa Ohledně Odpadků v České Republice
Šarka švestek je virové onemocnění, které může způsobit nenávratnou ztrátu celé úrody. Proto je důležité znát příznaky, provádět pravidelné kontroly a dodržovat zásady prevence.
Většinou se v současné době pod pojmem kůrovec myslí převážně druh lýkožrout smrkový, který napadá přednostně smrk, ale pokud je přemnožen a smrk v okolí není v dosahu, je schopen napadnout a zahubit i borovici lesní, vejmutovku, kleč, modřín, nalezen byl i na douglasce.
Kůrovec je celkem dobrý letec, je schopen uletět i kilometry. Většinou ale nemusí letět daleko, protože zdroj potravy najde ve svém okolí. V současnosti se může šířit i z neasanovaného kůrovcového dříví, které si nakoupíte a dovezete z lesa. Pokud si takové dříví pořídíte na topení, je potřeba ho spálit včetně opadané kůry přes zimu do dubna, jinak hrozí, že napadne smrk nebo další jehličnaté dřeviny v okolí.
Část kůrovců zimuje mimo vytěžené dříví. Tyto kůrovce se proto snažíme chytat pomocí lapačů a dalších zařízení. Lapač je uzpůsobené zařízení, do kterého se umístí feromonový odparník, který kůrovce do lapačů láká. Používá se zejména na jaře po začátku rojení (obvykle od dubna v okamžiku, kdy teploty překročí 20 oC).
Sledovat změny ve stavu lesa je samozřejmě nejlepší průběžně. Pokud se týká napadení kůrovci, je nejlepší časovat kontrolu nejméně po každém vrcholu rojení kůrovců, kdy je napadení stromů nejpravděpodobnější. Napadené stromy, které naleznete v průběhu zimy, je potřeba asanovat nejlépe do konce března.
Obecně platí, že většinu přípravků může aplikovat pouze osoba s příslušným osvědčením. Doporučujeme proto využít služby specializovaných firem. Pro tzv. neprofesionální použití je registrován na asanaci lýkožrouta smrkového přípravek Forester (do 31. 10.
Je potřeba zajistit asanaci dříví. Pokud jsou pod kůrou larvy, je nejlepší odkornění klád, pokud jsou pod kůrou již noví dospělí brouci, pak postřikem insekticidy. Odkorněné dříví je možné skladovat například na palivo.
Ukládání opatření je v kompetenci orgánů státní správy lesů - prvnoinstančně ORP. Na ně je možné se obrátit s žádostí o uložení opatření (odkazuje na § 32 odst. 9 zákona č. 289/1995 Sb.
Doporučujeme domluvit se se sousedem na společném zpracování (větší objem je zajímavější i pro odběratele). Pokud to není možné, je nutné se obrátit na orgán státní správy lesů (obec s rozšířenou působností) a požádat ho o vydání rozhodnutí, které vlastníkovi zásah uloží.
Na začátku rojení (v dubnu příštího roku) skutečně přítomný kůrovec tyto stromy může ohrozit. Pokud se kůrovec ve dříví (resp. v kůře kupovaných klád) nachází, je potřeba dříví do jara spálit. Pokud by se tak nestalo, je nutné zabezpečit, aby ze dříví nevylétl - nejlépe přikrytím insekticidní sítí nebo dříví postříkat insekticidem povrchu a zakrýt plachtou.
I u nás jsou regiony zeleného nenapadeného lesa bez souší, kde běžný návštěvník nepozná, že se zvyšuje riziko rozvoje kalamity.
Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Velikost a charakteristiku dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení, stanovuje vyhláška č.
Je potřeba předložit žádost o kácení nebo podnět k provedení ořezu ořez (viz výše). S žádostí ke kácení musí souhlasit odbor majetku města, který zastupuje vlastníka pozemku tzn. Ořez zajistí pracovníci Technických služeb Opava s. r. Pokud se strom nachází na pozemku ve vlastnictví SMO, zajistí ořez Odbor životního prostředí.
Kácení se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. V případě, že svým stavem dřevina bezprostředně ohrožuje život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu, lze ji skácet okamžitě.
V případě kácení na ohlášení je nutno 15 dnů před kácením podat ohlášení (např. zdravotní důvod) nebo ohlásit kácení následně, tj. do 15 dnů od kácení, pokud strom bezprostředně ohrožoval bezpečnost (vážně poškozený strom např.
Odborné posouzení provádí autorizovaná osoba v oboru dendrologie, a to ve složitějších případech, jako např.
Stanovení vzdálenosti nově provedené výsadby na pozemku nově upravuje zákon 89/2012 Sb. (1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil.
tags: #soused #strom #ohrozeni #příznaky