Jakmile zahrada ztichne a poslední záhony zmizí pod listím nebo sněhem, kompost bývá první věc, na kterou zapomeneme. Přes léto je středem dění. Házíme do něj trávu, zbytky ze záhonů i kuchyně, občas ho obrátíme, občas si k němu jen přičichneme. V zimě ale stojí stranou, trochu osamělý, často rozmáčený. Přitom právě teď se láme chleba.
Zimní péče o kompost není o častých zásazích, ale o správném nastavení. Pokud byl kompost na podzim dobře vyvážený, tedy s dostatkem suchého, hnědého materiálu, zvládne zimu bez problémů. Nejhorší, co mu můžeme udělat, je neustálé rozrývání, kontrolování a obracení v mrazu. Každým takovým zásahem uniká teplo a narušuje se struktura. Kompost má rád klid.
Mírně sušší kompost zvládne zimu lépe než přemokřený. Pokud stojí kompost na jílovité půdě nebo v dolíku, zvažte jednoduché odvodnění nebo aspoň silnější kryt shora. Představa, že kompost v zimě přestává fungovat, je jedním z nejrozšířenějších omylů. Rozkladné procesy se sice výrazně zpomalí, ale úplně se nezastaví. Uvnitř větší hromady zůstává teplota často vyšší, než bychom čekali, a mikroorganismy si dál odvádějí svou nenápadnou práci. Jen jim to trvá déle.
Kompost nám to řekne sám, jen musíme umět číst signály. Pokud po odkrytí ucítíte nepříjemný, kyselý nebo až hnilobný zápach, je to téměř jistě známka přebytku zeleného materiálu. Podobně varovným signálem je mazlavá, slepená hmota bez viditelné struktury. V takovém případě pomůže přidat hnědý materiál: suché listí, natrhaný karton bez potisku, papírové obaly od vajec, piliny nebo drobné větvičky.
Pokud do kompostu v zimě přece jen něco přidáváte, nikdy to nenechávejte na povrchu. Patří do středu, kde je relativně nejtepleji. Navrch vždy přijde suchý materiál jako krycí vrstva.
Čtěte také: Vše o kompostování
Zakrytí kompostu je jednoduchý krok, který dokáže udělat obrovský rozdíl. Nejde jen o ochranu před sněhem. Déšť a tající voda mohou z kompostu vyplavovat cenné živiny a zároveň ho zbytečně ochlazovat. Plachta, silný karton, starý koberec nebo dřevěné desky pomohou udržet stabilnější mikroklima. Kompost se tolik nepřemáčí, lépe drží teplo a rozklad se úplně nezastaví.
Zima vždy svádí k velkému úklidu, ale právě teď je potřeba být obezřetný. Místo rozkladu nastupuje hniloba, zápach a lákání hlodavců. Chyba, kterou uděláte v prosinci, se navíc velmi špatně napravuje. Kompost se neobrací, nemá energii a každé narušení ho dál ochlazuje.
V zimě se u zakázaných materiálů jejich problémovost ještě násobí. To, co by si letní kompost s dostatkem tepla a aktivity mikroorganismů možná nějakým způsobem zpracoval, zůstává v chladné hromadě ležet téměř beze změny.
Do kompostu nepatří vařené zbytky, maso, ryby, kosti ani tuky. Stejně tak je lepší vyhnout se nemocným rostlinám a plevelům se semeny. Mrazivé počasí nemusí být dostatečné k jejich likvidaci a na jaře by se mohly vrátit v plné síle. A pozor i na popel.
Opakované promrzání a rozmrzání může rozbít strukturu kompostu. Právě proto je důležité mít v něm dostatek hrubších složek: větvičky, stonky, slámu. Ty udrží póry otevřené i v zimě.
Čtěte také: Jak třídit kosmetiku
„Mráz kompost zničí.“ Nezničí. A ještě jeden častý omyl, že kompost musí v zimě alespoň trochu viditelně odpařovat, aby byl v pořádku. Nemusí.
Bez obav můžete do kompostu přidat téměř všechny organické zbytky z kuchyně, zahrady i pastviny. Při práci s kompostem se naopak vyvarujte veškerých masných a mléčných výrobků, chemicky ošetřených zbytků, napadených rostlin, papíru, plastu a jiných umělých materiálů.
Kompostu prospívají veškeré zeleninové a ovocné zbytky a slupky. Někdo vynechává slupky z exotického ovoce, zbytky z cibule a česneku. Do kompostu také můžete nasypat odpad z odšťavňovače, sypaný čaj, kávovou sedlinu či prošlé koření. Pokud vám začala plesnivět zelenina nebo ovoce, kompostu by to nemělo vadit.
Kompostovat lze i kukuřičné klasy, nevařená zrna jako je rýže nebo kroupy, párátka, skořápky z ořechů, staré ovesné vločky a semínka nebo drobky. Rychle se rozloží, a kompostu by neměly vadit, ani rostlinné polotovary jako sójové, rýžové, mandlové nebo kokosové mléko, tofu a tempeh.
Máte doma starý chléb, který už není vhodný k jídlu? Nevyhazujte ho! Můžete ho proměnit ve skvělé hnojivo pro vaše rostliny. Starý chléb je bohatý na organické látky a živiny, které mohou prospět vašim rostlinám. Kvasinky a bakterie obsažené v chlebu se během kompostování rozkládají a vytvářejí živný substrát plný mikroorganismů. Tyto mikroorganismy pak obohacují půdu a zlepšují její strukturu.
Čtěte také: Co s banánovými a citronovými slupkami?
| Co patří do kompostu | Co nepatří do kompostu |
|---|---|
| Zbytky zeleniny a ovoce | Maso, ryby, kosti |
| Kávová sedlina a čajové lístky | Tuky, omáčky |
| Listí a posekaná tráva | Nemocné rostliny |
| Starý chléb | Plasty, kovy |
| Papírové ubrousky a kapesníky | Nebezpečný odpad |
tags: #patří #chleba #na #kompost