Souvislost ekologie a fast food

Sociologie jídla zahrnuje zkoumání funkce potravy, výživy a systémů stravování v různých kulturách a ve vztahu k různým sociodemografickým skupinám.

Dříve se sociologie jídla zabývala především sociologií kultury, ale v posledních desetiletích vzrůstal zájem sociologů o tuto problematiku. Dnes tato problematika přestala být označována za nevhodnou a příliš „triviální“ pro sociologický výzkum.

Pro F. Engelse je strava a stravovací návyky indikátorem sociální nerovnosti. M. Weber se zabýval problematikou „produkce stravy“ a É. Durkheim věnuje pozornost stravě v kontextu totemických zákazů a v souvislosti s klasifikací posvátného a profánního.

T. B. Veblen označuje jídlo a pití za prostředky demonstrativní spotřeby. G. Simmel se zabýval formami příjmu potravy v souvislosti s náboženstvím a N. Elias zachytil formování způsobů chování u stolu členů vyšší třídy v Evropě od dob středověku.

Z hlediska sociální antropologie je zkoumána specifická funkce a symbolický význam tradiční stravy a nápojů v dané kultuře nebo společnosti. Konstituovala se zcela nová aplikovaná disciplína nutriční antropologie, která je rozvíjena zejména v USA, méně v Evropě.

Čtěte také: Rychlost vozidla a emise

Mary Douglasová zjistila, že kategorie stravy zakódovávají sociální události a vyjadřují sociální hierarchii. Roland Barthes sledoval sémiotiku reklamy na potraviny a „kuchařského psaní“.

Přestože se lidé rozhodují zjevně podle svých vlastních preferencí, dají se jejich volby odhadnout, pokud známe jejich sociální původ. Spojení vkusu (i v jídle) se sociální stratifikací je dost těsné.

Problematikou stravy a stravování se z vývojového hlediska zabývá též developmentalismus. Zkoumá, jak se vyvíjela produkce potravy a její příprava.

Fernand Braudel inicioval vznik proudu, který se zabýval „historií potravy“. Z historického aspektu se zkoumají stravovací zvyklosti a materiální podmínky vaření a stravování v různých historických obdobích.

Etnografie se v oblasti zkoumání jídla zaměřuje převážně na deskripci regionální a sociální distribuce tradičních způsobů vaření a stravování v minulosti i současnosti.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Sociologie se zabývá sociální hodnotou, která je připisována stravě v souvislosti s hodnotou zdraví i sociálními aspekty tělesné krásy. Sociologie sleduje v sociálním kontextu tzv. choroby příjmu potravy (mentální anorexii, bulimii, obezitu), zkoumá sociální podmínky, které je produkují a sociální skupiny, kterých se to dotýká.

Problém nadbytku a nedostatku stravy, fenomén hladu je sociologicky sledován ve spojitosti se sociální nerovností, ve vztahu k bohatství a chudobě v jednotlivých společnostech. Tzv. potravinový problém není ani tak způsoben nedostatečnou produkcí potravy (potravin), jako spíš jejich neadekvátní distribucí uvnitř společnosti, ale také mezi zeměmi bohatého severu a chudého jihu.

Sociologie jídla se proto zaměřuje i na zkoumání procesů produkce potravy, organizace její distribuce (včetně trhu a cen), zabývá se procesem industrializace zemědělství a jeho důsledků. Stravu a stravování sleduje sociologie v souvislosti se sociální diferenciací a nerovností.

I přes rozšiřující se proces demokratizace způsobu života a způsobu stravování, si rozdílné sociální vrstvy uchovávají určité pro ně charakteristické zvyky a záliby, a to i u stolu. Vzorce spotřeby potravy jsou sledovány ve vztahu k sociodemografickým ukazatelům, k pohlaví a věku, k třídní příslušnosti.

Skupiny s vyšším socioekonomickým statusem konzumují zpravidla více druhů jídla, zdravější a kvalitnější potraviny než příslušníci se statusem nižším. Ženy konzumují menší množství jídla než muži. Rozdíly při konzumaci potravy dané pohlavím bývají zakotveny v systému náboženské víry, v tabu a kulturních předpisech a zákazech té které společnosti.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Ukazuje se, že zvyky, chování a preference dospělých jsou v této oblasti významně ovlivněny zvyky, chováním a preferencemi osvojenými v dětství. Stravování kojenců a dětí představuje problém, který se medikalizuje, stává se záležitostí profesní, přestává být pouze „soukromou věcí“ těch, kdo o dítě pečují.

Sociologicky jsou sledovány proměny stravovacích zvyklostí od stravování doma po stravování mimo domov, ve speciálních zařízeních, včetně nejnovějších „trendů“ „občerstvení na ulici“ (street foods) a rychlého občerstvení (fast foods), které odrážejí proces sociální diferenciace a institucionalizace stravování. Je zkoumána sociální funkce restaurací a jídlo mimo domov jako forma sociální aktivity má své sociologické kritiky.

Sociologie jídla se zabývá i hodováním, které si v moderní společnosti podrželo svou tradiční sociální funkci, vyjadřuje přátelství, sousedství, příbuzenství, vyjadřuje pocit sounáležitosti s druhými lidmi. Ze sociologického hlediska jsou zkoumány i role spjaté s přípravou a obsluhou jídla.

Na problematiku stravy a stravování se zaměřuje zejména feministická sociologie v souvislosti s rolí ženy v rodině a domácnosti, dělbou práce v domácnosti, se vztahem žen k jídlu. Další výzkumnou dimenzí je socioekonomická pozice rodiny a domácnosti ve vztahu k produkci, distribuci, přípravě a konzumaci jídla.

Dopady fast foodu na životní prostředí a udržitelnost

Textilní odvětví je označováno jako jedno z největších znečišťovatelů a levná produkce v kontextu trendu fast-fashion se významně projevuje v odpadových tocích. Ročně se dle odhadů v Česku vyhodí okolo 180 tisíc tun textilu a tvoří tak 3-4 % odpadu ve směsném komunálním odpadu.

Plýtvání potravinami a potravinové odpady se ukazují jako problematické i pro současnou generaci Z. I když obchodní řetězce dlouhodobě patří mezi nejmenší producenty potravinových odpadů, snaží se v této věci vyvíjet vlastní úsilí a být příkladem i pro ostatní.

V souvislosti s dekarbonizací získává na významu využití odpadů například pro výrobu bioplynu až na úroveň zemního plynu.

Alternativy k fast foodu a podpora udržitelnosti

Cirkulární ekonomika znamená udržet zdroje v oběhu. Tedy využít produkt na maximum, ať už se jedná o cokoliv. V souvislosti s ekologií to může znamenat například přeměnu odpadu na nový nebo vedlejší produkt. Například aplikace Nesnězeno nabízí zlevněné jídlo, které by se vyhodilo, i když je ještě bezpečné ke konzumaci.

V dnešním světě máme díky internetu a aplikacím efektivnější procesy a jsme schopní udržitelnost lépe praktikovat a nabízet. Myšlenka udržitelnosti se dere zpátky do naší společnosti právě z důvodu ekologie.

EXPRES MENU jsou hotová sterilovaná jídla, která není potřeba vařit a nemusí se ani přilévat voda. Jídlo v sáčku můžete jednoduše ohřát a servírovat.

Wokno Street Food v Jiráskových sadech je závan moderního streetfoodu do příbramské reality. Jídlo je poctivé, porce velkorysé, servis lidský.

Řetězec Ikea začne ve svých restauracích od srpna prodávat bezmasou variantu populárních švédských kuliček. "Pokud bychom dokázali převést přibližně 20 procent našeho prodeje masových kuliček na bezmasé, znamenalo by to snížení naší klimatické stopy v oblasti prodeje potravin celosvětově o osm procent," uvedl za Ikeu Jakub Slavík.

Co se týče gastronomických trendů, pizza se teď peče z extra kvalitní mouky z malých mlýnů a kombinuje prvotřídní italské produkty s exotikou, zdravý fast food má našlápnuto na slibnou kariéru a čím dál víc lidí chce mít v jídelníčku méně masa, ale o to kvalitnějšího.

Kavárny zavádějí vratné kelímky a šálky z kávového lógru, restaurace hledají vlastní zahrady a kuchaři způsob, jak využít a dostat z přírody maximum a zároveň ji šetřit.

Konference Předcházení vzniku odpadů 2024

Jubilejní 10. ročník konference Předcházení vzniku odpadů se uskuteční 10. 10. 2024 ve školicích prostorech T-Mobile Magenta Experience Center. Akce se můžete zúčastnit prezenčně nebo online, postačí se zaregistrovat pomocí formuláře na stránkách www.predchazeniodpadu.cz.

Hlavní pozornost bude tentokrát věnována žhavým tématům, jako jsou: povinné zálohování nápojových obalů, sběr textilu, potravinového odpadu, elektroodpadu a digitalizace.

Panelové diskuse a témata konference:

• Zavedení povinného sběru textilu a obuvi od 1. ledna 2025.
• Systém rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR).
• Plýtvání potravinami a potravinové odpady.
• Třídění bioodpadu a nové projekty na sběr kuchyňských zbytků.
• Inovativní řešení průmyslového zpracování biologicky rozložitelných zbytků z výroby potravin.
• Povinné zálohování nápojových obalů (PET lahví a plechovek).
• Recyklace elektroodpadu a využití moderních technologií.
• Recyklace mobilních telefonů, li-ion baterií a fotovoltaických panelů.
• Digitalizace odpadového hospodářství.

tags: #souvislost #ekologie #a #fast #food

Oblíbené příspěvky:

• Klíč k pochopení nerostných zdrojů
• Soda bikarbona pro úklid
• Správné třídění kovového odpadu
• Správné třídění kovového odpadu
• Recyklace papíru v ČR