Spaní v přírodě a rizika spojená s klíšťaty

Nastává čas prázdnin a dovolených, kdy tradičně stoupá pravděpodobnost setkání s klíštětem obecným (Ixodes ricinus). Tento nepatrný tvoreček pořádně znepříjemňuje pobyt v přírodě snad všem, kteří se hlásí k outdooru.

Klíšťata mohou na člověka přenést bakteriální původce Lymeské borreliózy nebo viry způsobující klíšťový zánět mozku. Aktivita klíšťat trvá od března do listopadu, maximální intenzity dosahuje od dubna do června.

Klíšťata nepadají ze stromů, jak se traduje, nýbrž čekají na svou kořist přichycena v trávě a nízkých keřích. Na svém hostiteli klíště vyhledává k přisátí teplá místa s měkkou kůží, nejčastěji krk, břicho, ale i nohy, ruce a hlavu.

Počet infikovaných klíšťat se udává mezi 1 - 20 %. Neplatí tedy v žádném případě, že přisátí klíštěte znamená vždy ohrožení Lymeskou borreliózou nebo virovou klíšťovou meningoencefalitidou - zánětem mozkových blan. Borrelie se nacházejí obvykle u méně než 10 % a virus KME pak u méně než 1 % všech klíšťat.

V určitých oblastech (tzv. přírodních ohniscích nákazy) může však promořenost klíšťat výrazně stoupnout. Informaci o ohniscích podají epidemiologové územně příslušné hygienické stanice.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Chorvatsku

Klíšťová encefalitida

Jedná se o zánětlivé onemocnění mozku a mozkových blan. Infikovanost klíšťat v České republice se pohybuje okolo 1-2%, ale výrazně se liší v různých oblastech.

Jak onemocnění probíhá: Ve chvíli kdy vstoupí vir do těla, začíná inkubační doba, která trvá 7-14 dní. Onemocnění následně svými příznaky připomíná chřipku. Objevuje se bolest kloubů, zvýšená teplota a malátnost. Tyto příznaky po několika málo dnech ustanou a jedinec se cítí zdráv.

U zdravých jedinců se většinou vytvoří imunita, jako u jiné prodělané choroby a příznaky se už neobjeví. V opačném případě se po několika dnech příznaky vrátí, avšak v daleko horší podobě. Virus nejčastěji napadá vyšší centra mozku a mozkové obaly.

Klasickými symptomy jsou bolesti hlavy, světloplachost, zvracení, netečnost a vysoké horečky. Vážnější problémy nastávají v případě, kdy virus napadne spodní centra mozku. V takových situacích může dojít i k zástavě srdce.

Při další formě choroby dochází k postižení pažního pletence, které bývá spojeno s asymetrickou obrnou horní končetiny. Průběh onemocnění i jeho následky bývají u dospělých a starších osob horší než u dětí.

Čtěte také: Krásy Polska

Léčba: V první řadě je důležité vědět, že pro toto virové onemocnění zatím nebyly nalezeny účinné léky. Dají se léčit jen její projevy.

Známá přírodní ohniska klíšťového zánětu mozku jsou např. Tato nemoc probíhá často záludně ve dvou fázích: asi u 2/3 nemocných se nejprve dostaví chřipkové potíže: teplota, únava, pobolívání hlavy. Po několika dnech se nemocnému uleví, ale poté se objeví příznaky druhé fáze nemoci, kdy dojde znovu k vzestupu horeček, objeví se světloplachost, zvracení a velké bolesti hlavy. Vyšetření a klinický nález pak prokážou zánět mozku, mozkových blan či obou jednotek dohromady, což je nejběžnější případ.

Při klíšťové encefalitidě mohou vzniknout poruchy vědomí, mohou se v čase vyvinout obrny a u velmi těžkých průběhů je postižení mozku a míchy tak závažné, že jsou porušena životně důležitá centra a nemocný může na tuto nemoc i přes intenzivní péči zemřít.

Jedna čtvrtina nemocných se setká s tzv. postencefalitickým syndromem. Stanou se obětí dlouhodobých potíží (bolest hlavy, snížená schopnost soustředění, nevýkonnost, nespavost, závratě, podrážděnost…).

Jedinou účinnou ochranou proti onemocnění klíšťovou encefalitidou je očkování. Nejvhodnější dobou jsou chladné měsíce roku, očkovat však lze i v letních měsících podle tzv. zrychleného očkovacího schématu.

Čtěte také: Cestování s batohem

V současnosti jsou pro aktivní imunizaci proti virové klíšťové encefalitidě k dispozici dvě očkovací látky: FSME-IMMUN Inject a Encepur. Obě vakcíny jsou k dostání ve dvou formách - pro dospělé a pro děti (ta je určena pro očkování ve věku 18 měsíců až 12 let).

Základní klasické i rychlé očkovací schéma se skládá ze tří dávek.

1. 2. dávka: 1 - 3 měsíce po 1. dávce (v chladném období roku), 14 dní po 1.
2. dávka: 9 - 12 měsíců po 2.

Osoba je chráněna za 14 dnů po aplikaci druhé dávky na dobu asi jednoho roku. Aplikace třetí dávky zanechává ochranu na tři roky, u dětí a adolescentů na delší dobu. Každé tři roky je pak doporučeno obnovit účinnost očkování jednou dávkou.

V České republice je očkováno proti tomuto viru 16% obyvatel, u našich sousedů v Rakousku je očkováno 90% lidí. Očkování je nejspolehlivějším způsobem, jak se této nemoci vyhnout. Funguje na principu podání mrtvého inaktivovaného viru encefalitidy.

Je podávána ve třech dávkách, přičemž tu první je nejlepší podávat v zimním období. Druhou po třech měsících a třetí za devět až dvanáct měsíců. Pokud by se stalo, že nestihnete očkování s dostatečným předstihem v zimním období, můžete využít tzv. zrychleného očkování. V tomto případě se druhá dávka aplikuje již po dvou týdnech od první injekce. Již tyto dvě dávky vám i vašim dětem zajistí ochranu alespoň na 6-12 měsíců. Cena jedné dávky i s aplikací stojí cca 550 Kč.

Lymská borelióza (nebo také lymeská borelióza)

Ze všech nemocí přenášených klíšťaty je borelióza tím nejzávažnějším. U nás ji přenáší 8-10% klíšťat. V roce 2010 bylo zaznamenáno přes 4000 případů onemocnění. Jedná se o bakteriální onemocnění, které probíhá ve třech stádiích.

Onemocnění můžeme tedy rozdělit do tří fází:

1. fáze: V prvním z nich se objeví červená skvrnka s bílým středem v místě kousnutí klíštětem. Tento příznak velice usnadňuje diagnózu. Nemoc je většinou provázena malátností, horečkou, únavou nebo zvracením. Skvrna se může zvětšovat, ale také může nemoc zcela odeznít.
2. fáze: Někdy se stane, že se příznaky ani neobjeví a nemoc přejde do fáze druhé. Ta nastává po dvou až dvanácti měsících po nákaze. Bývá provázena bolestmi kloubů a otoky. Bakterie může napadnout i srdce a nervy, což se projeví dušností, kašlem, trnutím šíje, bolestmi hlavy nebo nepravidelným tlukotem srdce.
3. fáze: Poslední stádium propuká až po několika měsících či letech. V takovém případě, na první pohled zdravého člověka, postihne zánět mozkomíšních blan nebo záněty kloubů.

Počáteční stadium nastupuje několik dnů až týdnů po nákaze. Typické je zarudnutí kůže šířící se od místa vpichu až desítky centimetrů, někdy může být provázeno chřipkovými příznaky. V další fázi se objevuje postižení klubů, nervů (typická je obrna lícního nervu) a poruchy srdečního rytmu. Chronické stadium, které se vyvíjí někdy až po letech, charakterizují bolesti kloubů, nervové poruchy a kožní změny.

Doposud známé vakcíny (USA, Rakousko i další) nejsou účinné proti všem třem druhům borrelií, které se vyskytují v Česku. Ale podle posledních zpráv jsou čeští vědci na dobré cestě a s vakcínou proti všem třem druhům provedli úspěšné testy na zvířatech a snad na podzim by mohly začít testy na lidech.

Léčba: Pokud má být léčba lymské boreliózy úspěšná, je zapotřebí ji včas odhalit a okamžitě zahájit léčbu antibiotiky. Pokud tomu tak je, nemoc většinou odezní bez dalších komplikací.

Očkovací látka proti lymské borelióze neexistuje. Veliké množství farmaceutických společností však na vakcíně usilovně pracuje. Látky se již testují na dobrovolnících a měly by být k dispozici během několika let.

Prevence a ochrana před klíšťaty

K často diskutované otázce obrany před klíštětem je možné jen znovu připomenout základní pravidla. Mít dobrý repelent, často se prohlížet a přisáté klíště co nejdřív odstranit.

Klíště se i bez pinzety opatrně vyviklává (nebo pootáčí sem a tam) sirkou nebo ořezanou větvičkou ihned po objevení. Pokud není dlouho zakousnuté, po určité době se “znechutí” a jde si hledat klidnější místo. Je pravda, že někdy trvá “přemlouvání” i několik minut ale velkou výhodou je, že klíště se pustí samo a nehrozí žádné komplikace s přetržením nebo zmáčknutím. Tato metoda je náročnější v případě, že klíště je delší dobu zakousnuté, nebo že je na špatně přístupném místě, funguje však spolehlivě.

Dezinfekce rány a ostatní kroky zůstávají stejné.

Základní pravidla pro ochranu před klíšťaty

1. Vhodné oblečení při pobytu v přírodě: Ideální jsou dlouhé kalhoty, dlouhý rukáv a plná pevná obuv. Vhodnější je hladký materiál, po kterém se klíštěti hůře leze.
2. Používejte repelent.
3. Mějte u sebe kartu na odstranění klíštěte.
4. Snažte se vyhnout pohybu v hustých porostech smíšených lesů.
5. Nedovolte infikování domácích zvířat klíšťaty.
6. Případně ošetřete pelechy vašich domácích mazlíčků.
7. Po příchodu domů z procházky psa vyčešte.
8. Svrchní části oblečení si svlékněte před vstupem domů a vyklepejte.
9. Omezte počet klíšťat na vaší zahradě. Klíšťata vyhledávají vlhké prostředí. Snažme se tedy vlhkost snížit strategickým použitím štěrku, kamínků a dlažby.
10. Vždy se po příchodu z přírody důkladně prohlédněte a zajistěte zkontrolování i těch částí těla, kam si sami nevidíte!!! Prohlížejte děti!

Vzhledem k tomu kolik času děti tráví posedáváním, poleháváním a pobíháním v trávě jsou snad nejvíce vystaveny nebezpečí, že se na ně klíště přisaje. Z tohoto důvodu je rozumné vymezit prostor pro hrátky dětí mimo vysokou trávu, křoviny a houštiny. Mělo by být samozřejmostí dítě večer prohlédnout. Svou pozornost zaměřme na riziková místa jako je podkolení jamka, třísla, podpaží, za ušima a na hlavě.

Typy repelentů

• Repelentní roztok na kůži: Roztok se nejdříve dá do dlaní a následně rozetře po těle. Po aplikaci je důležité omýt si ruce! V obchodech si můžeme vybrat mezi gely, olejíčky, tělovými mléky a vodičkami.
• Repelent na kůži ve spreji: Výrobky ve spreji je možné nanášet na kůži, na oděv i do vlasů. Jedná se o nejúčinnější ochranu.
• Repelent na oděv: Lze nanášet na boty i textil. Není však doporučen používat přímo na pokožku. Součástí těchto sprejů jsou látky, které dokážou klíště nejen odpudit, ale i zahubit. V případě kontaktu s pokožkou mohou u některých jedinců nastat alergické reakce.
• Repelent pro děti: Svým složením je vhodnější pro citlivou dětskou kůži. Dají se použít již pro děti od šesti měsíců. V nižším věku dítěte se doporučují jen ochranné sítě.
• Ochranné návleky: Tyto návleky mohou připomínat potítka pro sportovce a jsou k dostání na ruce i na nohy. Obsahují látky pro odpuzení klíšťat a létavého hmyzu. Výrobce uvádí životnost 12 praní bez ztráty účinnosti. Najdeme je pouze ve specializovaných obchodech nebo v e-shopech.
• Ochranné ponožky: Ponožky jsou napuštěny speciálními látkami odpuzující klíšťata. Funkčnost je dána počtem vyprání, ale je rozdílná u jednotlivých výrobců. Nejsou dostupné ve všech obchodech. Cena od 50 Kč.

Důležitým aspektem při výběru repelentu by mělo být složení. Účinnost prostředku ovlivňuje množství a druh aktivní látky, která by měla být vyznačena na obalu. I zde platí pravidlo, že čím vyšší procento aktivní látky, tím déle repelent působí.

Další nemoci přenášené klíšťaty

• Tularemie: Nemoc přenášejí zajíci, divocí králíci a vzácně i klíšťata, která vylučují bakterie do prostředí prostřednictvím sekretů a exkrementů. Projevuje se horečkou, otokem lymfatických uzlin a nekrózou jater či sleziny. Při vdechnutí infikovaného prachu se objeví dušnost a kašel. Léčba: Nemoc se léčí antibiotiky, v případě postižení uzlin může být nutný chirurgický zákrok.
• Ehrlichióza: Projevuje se horečkou, bolestmi hlavy a svalů, zvětšenými uzlinami a někdy kožními změnami podobnými lymské borelióze. Nemocný bývá malátný a zvrací. Léčba: Po laboratorním potvrzení se léčí antibiotiky.
• Bartonelóza: V místě přisátí klíštěte se objeví tmavší strup, následovaný otokem uzlin, horečkou a chřipkovými příznaky.
• Babesióza: Nemoc může probíhat bez příznaků, nebo se projeví jako vážné onemocnění s horečkou, třesem, zvětšenými játry a žloutenkou. Často se vyskytuje spolu s boreliózou, což ztěžuje léčbu, pokud není včas odhalena.
• Neoehrlichióza: Projevuje se opakujícími vysokými horečkami, zimnicí, bolestmi svalů, kloubů, hlavy a ztuhlostí krku. Mohou se objevit i cévní a tromboembolické příhody.

Při pohybu v přírodě noste vhodné oblečení, jako jsou pevné boty a dlouhé kalhoty s gumou přes kotníkovou botu nebo nohavice zasunuté v ponožkách. Klíšťata se na hladkém materiálu hůře udrží a na světlém oblečení jsou lépe vidět. Použijte repelent. Můžete zvolit repelenty s vysokým obsahem DEET, které jsou ideální pro delší pobyty v přírodě, nebo repelenty s nižším obsahem DEET, které jsou šetrné k citlivé a dětské pokožce. Repelenty s permethrinem aplikujte pouze na oblečení a nikdy na pokožku, ošetřené oblečení nechte oschnout. Svrchní oblečení svlékněte před vstupem do domu a důkladně vyklepejte nebo vykartáčujte. Po návratu domů se pečlivě prohlédněte a požádejte někoho, aby zkontroloval místa, která sami nemůžete vidět.

Babské rady proti klíšťatům

• Říká se, že lidé, kteří pravidelně jedí česnek, jsou pro klíšťata méně přitažliví. Silné aroma se prý vylučuje potem a může klíšťata odpuzovat.
• Staré dobré kombinace - jablečný ocet s několika kapkami citronové šťávy - se používá jako repelent. Nastříkejte si to na oblečení i pokožku.
• Někteří lidé věří, že klíšťata nemají ráda slané prostředí. Pokud jdete do trávy, zkuste nasypat trochu soli do ponožek.
• Zastrčit kalhoty do ponožek a rukávy pod manžety.
• Do obojku psa můžete vložit sušený rozmarýn nebo levanduli zabalené v gázovém sáčku.
• Některé babičky si míchají vlastní „repelentní mazání“ z vody, trošky mýdla a pár kapek éterického oleje.

tags: #spaní #v #přírodě #klistata #rizika

Oblíbené příspěvky:

• Jarní Rumunsko
• Znečištěné ovzduší a zdraví
• Kontejnery na odpad v Děčíně
• Žlutý kontejner v Uherském Hradišti
• Status sysla obecného