Návod na přechod na druhé stanoviště v RailWorks a úpravy pro české tratě


08.03.2026

Tento článek se zabývá problematikou a možnostmi úprav v RailWorks, známém také jako Train Simulator, se zaměřením na české tratě a vozidla. Popisuje úpravy modelů, vylepšení skriptů a zvuků, stejně jako postupy pro instalaci a úpravu tratí.

Úpravy a vylepšení pro RailWorks

Původní model pochází z dílny Ondry Janiše, avšak s jeho svolením jsem si dovolil modely vylepšit a přepracovat k použití v RW. Na modelu mají také velkou zásluhu Roman a Kadr, kteří se postarali o funkční skript, hromadu vylepšení a zvuky. Také díky patří Kadrovi, Pikkovi, Kiskimu a Vojtovi Čápovi, ať už jen za motivaci k práci, nebo za hromadu přípomínek co a jak vylepšit či upravit. Pro nové uživatele doporučuji před první jízdou přečíst si Readme, ať víte, co a jak.

Balíček dieselelektrických lokomotiv řady 750 můžete stahovat zde.

Důležité upozornění pro uživatele

  • Je přísně zakázáno šířit balíky, či jakékoli jejich části mimo tento server! Případné vyjímky musí být povoleny autorem objektu.
  • Stejně tak je zakázáno i umisťování linků přímo na stažení souboru, a to bez vyjímek. Všechny linky musí být uvedeny na tuto stránku!
  • V případě porušení těchto podmínek budou okamžitě zastaveny všechny práce a soubory ihned odstraněny ze serveru!

V případě, že jste se rozhodli peněžně přispět mojí tvorbě, zde máte možnost tak učinit. Příspěvěk je dobrovolný a možný v jakékoliv výši. Děkuji.

Hodnocení tratí a časté chyby

Jelikož PaVovu práci znám již delší čas a na její úroveň mám určitý názor tak jsem byl velmi zvědav na to jestli budu svůj názor měnit či nikoliv. Počkal jsem si proto až na zveřejnění první opravy této tratě. I přesto jsem bohužel tento můj názor změnil jen zcela nepatrně. Proč tak tomu je popíši v následujícím textu. Upozorňuji předem že není mým cílem někoho kritizovat za práci kterou dělá ve svém volném čase pro ostatní takříkajíc za hubičku. Jenomže stačilo by málo aby byl můj dojem zcela opačný na tuto trať. Mnoho z toho co zde píši se netýká jen této tratě ale platí to i pro některé jiné vznikající tratě. Proto tento článek vznikl aby se autoři vyhnuli některým chybám a neshazovali si tak zcela zbytečně výsledek své práce. Není to nic osobního proti lidem kteří mají odvahu se pustit do stavby tratě a strávit tak mnoho hodin sbíráním podkladů a následně prosedět další hodiny u počítače. Já osobně takovéto lidi obdivuji.

Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o Railworks

Jelikož nemám v lásce samorozbalovací instalační balíky tak jsem za léta práce s PC naučen tyto balíky rozbalit jinam než kde mám vlastní program. Později (pokud to uznám za vhodné) pak selektivně nakopíruji rozbalené soubory tam kam patří. U trati 024 takovýto postup lze nanejvýš doporučit. Tento archiv neobsahuje jen vlastní trať (na rozdíl od mnoha jiných tratí) ale bohužel i základní soubory simulátoru a s tím i spojené jeho nastavení a chování. To že Vám vnutí bez možnosti to nějak ovlivnit vlastní úvodní videosekvenci místo původní bych ještě dokázal strávit pokud by záběry zde použité měly odpovídající kvalitu. Pokud je trať úspěšně již nainstalována (lépěji rozbalena) tak ji lze začít projíždět a začít se kochat vytvořeným dílem. Mé těšení se ale příliš dlouho netrvalo. Postupně jsem si začínal všímat příliš mnoha věcí nad kterými asi někteří z Vás mávnou rukou. Rozhodl jsem se proto tyto mé subjektivní a snad i objektivní poznatky zveřejnit. Rozdělil jsem mé poznatky na dvě základní kategorie.

Zásadní nedostatky tratí

  • Koncové stanice MUSÍ být ztvárněny celé a to i s tratí na kterou se již nejezdí alespoň v délce 2 km a vjezdových návěstidel z těchto tratí.
  • Pokud je v misi pomalá jízda tak na trati se o tomto nic nedozvíte ačkoliv značky pro toto omezení na této trati jsou ale bohužel jen fixně umístěné.
  • Neúplné koleje v obou koncových stanicích. Díky mnoha nenavazujícím spojům mezi vyhybkami či chybějící části či celému zhlaví je trať degradována z pohledu tvorby misí na možnost pouhého projetí tratě z jedné koncové stanice do druhé. Běda tomu kdo by zde chtěl posunovat a objíždět zde odstavené vozy.
  • Co se týká kolejového uspořádání tak docela humorně působí také rotunda v Letohradu - koleje nevedou na střed točny ale míří každá někam jinam. Zrovna tak nelze projet kolejovou spojku na pravém zhlaví v Letohradu všemi směry neboť zde chybějí vyhybky - koleje jsou položeny takovým způsobem že pouze vytvářejí dojem že tam ty vyhybky jsou.

Další postřehy a nedostatky

  • V obloucích jsou nevhodně umístěny trolejové stožáry. Jsou použity stožáry které mají na výložníku znázorněno i rameno vlastního závěsu což je zatím v pořádku. Chybou ale je to že tento závěs má být na vnější straně oblouku a nikoliv na vnitřní. Z pohledu fyziky je schopen závěs trolej pouze vytahovat ven z oblouku nikoliv ji tam tlačit z vnitřní strany oblouku. Na trati jsou vymodelovány oba typy stožárů.
  • Ačkoliv jsou v Ústí nad Orlicí použity modelově věrné trolejové brány tak v mezistanici je jakýsi paskvil napodobující tyto brány.
  • Když už si autor dal tu práci s naznačením přechodu mezi jednotlivými trolejovými díly umístěním dvou sloupů těsně vedle sebe (tohoto detailu si velmi cením) tak to chtělo umístit před a za tyto dva zdvojené trolejové sloupy i hranaté příhradové sloupy se závažím sloužícím k napnutí troleje.
  • V Letohradě lze také nalézt kolej vedoucí nad silnicí jen tak ve vzduchu.
  • Některá použitá auta mají problémy se svými rozměry. Pak se stane že jedete přes přejezd a vidíte auta která se prolínají. Toto sice asi není problém autora trati ale mohl tyto vozy vypustit.
  • Některé lampy (různé typy, na obrázku je jen jeden z nich) mají zajímavé tvary. Opravdu se to autorovi těchto objektů líbí?
  • Jsem si vědom toho že mnoho modelů budov je převzato od druhých. To ale nevysvětluje ten fakt že na většině budov v reálu střecha přesahuje stěny a zde mnoho budov má konec střechy někdy i dříve než je stěna budovy. Neberu to u budov které jsou jednoznačně tvořeny pro tuto trať. U rodinných domků a dalších nedrážních staveb stojících dále od trati to ani nevadí.
  • Umístění některých objektů mi také zrovna moc nesedí. Most o kterém mne těžko někdo přesvědčí že je levnější v takovémto terénu nežli násep s rourovou či jinou malou propustí. Obvykle bývá v místě sníženého peronu i dřevěný přechod přes koleje srovnávající terén do jedné úrovně s temenem kolejnic. Zde ale nic takového není. Pískáček dost daleko od kolejí jen tak na zelené louce?

Toto je několik mých poznatků k této trati. Mám jich mnohem více ale nemá význam zde vyjmenovávat vše na co jsem narazil. Znovu opakuji - cením si PaVova úsilí při tvorbě této trati. Vzhledem k její délce a rozsahu (celkem 3 stanice) bych ale očekával to že se na takovéto trati nebudou vyskytovat chyby zasahující do provozu. Nehodnotím úroveň modelů vozidel neboť zde probíhá neustále vývoj a vlastní chování vozidel upravuji ve spolupráci s Jackem tak aby byly v misích stabilní. Mnoho modelů obsahuje chyby které jsou dílem autorů a jejich neznalostí jak upravit soubory ovlivňující chování vozidel. Okopírují tyto soubory od jiných vozidel i s chybama. Jejich odstranění a otestování zabere mnoho času. Zrovna tak zde nehodnotím úroveň misí obsažených u trati a vozidel. Tvorba kvalitních misí je značně náročná na vlastní znalosti tvorby misí a nám dvěma (mně a Jackovi) trvalo zhruba 3 měsíce než jsme se seznámili se vším co lze při tvorbě mise použít a jak se to pak chová. Ostatně to brzo uvidíte jakmile se podaří některé věci dotáhnout do konce a zveřejnit. Obsáhnout všechny věci potřebné pro vytvoření hezké a bezchybně fungující tratě je dost náročné. Je to vlastní modelování jednotlivých staveb, tvorba terénu, tvorba vozidel, tvorba návěstidel a jejich správné fungování (i zde jsou chyby), tvorba misí a mnoho další práce jako je například obstarání kvalitních podkladů. Toto vše vyžaduje nesmírně mnoho času a cením si toho. V jednom se to nedá zvládnout.

Není mi ale jasné proč se takzvaní "testeři" spolupracující s PaVem zaměřovali na to jestli je budova stanice umístěna správně či je kousek vedle, zda je ten či onen barák na správném místě ale přitom zůstali na této trati hrubé nedostatky zasahující závažným způsobem do provozu. Pokud se nad tímto faktem zamyslím tak já sám například nejsem schopen posoudit jestli jsou budovy přesně podle reálu vymodelovány či umístěny a to asi i většina lidí kteří se po této trati v simulátoru projedou. Tak proč se tímto zabývat na úkor jiných věcí které ale velká část lidí je již schopna posoudit. Bohužel tyto zásadní nedostatky omezují mise na pouhé projetí z jedné koncové stanice do druhé a nic víc se zde rozumně nedá dělat. Pokud budou odstraněny alespoň nedostatky uvedené jako zásadní tak lze vytvořit poměrně rychle na tuto trať mise v kterých již nepůjde jen o prosté projetí této tratě.

Takže pokud chcete podpořit provozovatele přenosových cest nějakou tou korunou a pak zjišťovat co vše je na této trati v pořádku a co nikoliv tak stahujte. Pokud chcete ale dobře fungující trať tak si ještě počkejte na její opravu či dokončení. Já tuto trať hodnotím jen jako rozpracovanou a nikoliv jako dokončenou. Pokud ji autor dokončí tak to bude docela hezká malá česká trať do MSTS kterou rád podpořím.

Další vozidla a tratě

Motorová jednotka řady 814 se skládá z motorového vozu řady 814 s jedním stanovištěm strojvedoucího, který je na opačné straně pevně spojen s částečně nízkopodlažním řídicím vozem řady 914 opatřeným rovněž stanovištěm strojvedoucího. Modifikací tohoto vozidla je motorová jednotka řady 814.2, skládající se ze dvou motorových vozů řady 814.2 a částečně nízkopodlažního vloženého vozu řady 014. Modernizace na řadu 814 probíhaly v letech 2005-2012. Jednotky vlastněné Českými drahami dostaly obchodní název „Regionova“, trojdílné jednotky jsou pojmenovány „Regionova Trio“.

Čtěte také: Dotované vytápění

Společně s Jardou Küfnerem pro Vás již několik let připravujeme trať 210. Balík obsahuje trať a vlastní modely k trati. Obsahuje také balík 3D vegetace od Hekla.

Všechny vozy v balíku obsahují funkční ovládání dveří TB0/TBS.

Lokomotiva řady 162 je elektrická lokomotiva pro stejnosměrnou napájecí soustavu určená pro vozbu rychlíků z produkce Škody Plzeň (tovární typ 98E). Model je nahraný na dls.rw.jachyhm.cz.

Na stránkách dls.rw.jachyhm.cz byla zveřejněna beta verze programu RailWorks DLS, který má za úkol zjednodušit stahování a distribuci objektů potřebných k různým tratím. Stačí pouze program spustit a ten si poté sám vyhledá nainstalované tratě a chybějící doplňky k těmto tratím. Pokud jsou k dispozici na serveru, tak už je stačí pouze stisknutím tlačítka stáhnout a uživatel má trať kompletní.

Vůz řady Sggrrs je osminápravový kloubový vůz. Konkrétně tato varianta vozu je určena pro přepravu kontejnerů Innofreight. Vůz je nahraný na dls.rw.jachyhm.cz.

Čtěte také: České územní plánování

Společně s Ondrou Janišem jsme si pro Vás připravili vůz řady Btx. Model obsahuje kromě jiného animovaná stahovací okénka a funkční přechodové můstky.

Železniční simulátory - přehled

Předchozí díl seriálu o železničních simulátorech představil hry a simulátory ve kterých se řídí vlaková doprava. V tomto článku se podíváme na simulátory, které jsou populárnější a to i mezi hráči, kteří nejsou fanoušky železnice, na simulaci řízení vlaků. Pokud by měla starší generace zapátrat v paměti, jistě se jí vybaví česká hra s jednoduchým názvem „Vlak“, ve které bylo úkolem projíždět labyrintem a sbírat vagónky, od roku 1993, kdy Vlak vznikl, již uběhlo téměř deset let a dnešní hry mohou nabídnout úplně něco jiného, pojďme se na to podívat.

VlakoSim a Mechanik

Česká freewarová hra s jednoduchým názvem VlakoSim dnes vyvolá úsměv na rtech, ať už při vzpomínce na tuto z dnešního pohledu „vykopávkovou“ hru, nebo právě tím, čím jsme se před pár lety vozili po virtuálních kolejích. Ve VlakoSimu, který byl podobný TransportTycoonu, jen s tím rozdílem že zde nešlo o vydělávání peněz, si hráč postavil vlastní mapu a pak se mohl v jakési primitivní kabině lokomotivy, kde byl jen rychloměr, po své trati projet. Princip úspěchu této hry je stejný jako u všech úspěšných vlakových simulátorů u českých, potažmo slovenských fanoušků - možnost vytvořit si do hry vlastní obsah. Pokud se dnes podíváme, které vlakové simulátory preferují čeští železniční nadšenci, jsou to ty, do kterých je možné si koupit, nebo stáhnout česká kolejová vozidla a mapy. Ale zpět k VlakoSimu, projekt je již dnes mrtvý, jeho vývoj byl již ukončen, ale ještě v roce 2005 vyšel VlakoSim 2.

Simulace pocházející z Polska byla už o poznání lepší než VlakoSim. Kromě kabiny se objevuje i primitivní fyzika a celá hra působí více jako simulátor. Kromě lépe zpracované kabiny s ovládacími prvky také obsahoval Mechanik zvuky. Původní polská verze zpracovala simulaci „panťáku“ En 57 J. České příznivce jistě potěšilo vydání několika modifikací. Dodnes známou je MECHANIK - Simulátor pražského metra, ve kterém se hráč posadí do kabiny soupravy 81-71M a projížděl trať Florenc - Kačerov. Ač simulátor dnes nijak neohromí, spíše na opak, na svou dobu, rok 2003 a to že byl dělán víceméně amatérsky, byl opravdu vyspělý a tak si hráči mohli užít i hlášení zastávek metra, provoz jiných souprav nebo světelná návěstidla, na kterých se měnily návěsti. Tento simulátor je dodnes „živý“ stejně tak jako jeho internetové stránky, na kterých se dá stáhnout, k dispozici je i návod na spuštění na operačních systémech Windows XP a Vista.

Další českou modifikací byl Fírasoft s motorovým vozem M 262. Fírasoft byl oproti metru znevýhodněn otevřenou krajinou, která byla dost chudá, což se dalo v tunelech a stanicích metra dobře zakamuflovat. Při jízdě s M 262, který byl v simulátoru vybaven opakovačem návěstidel a tlačítkem bdělosti, i když tomu tak ve skutečnosti nikdy nebylo, mohli hráči potkat „brejlovce“ nebo lokomotivu řady 735. Dále byla vytvořena modifikace také pro pražskou tramvaj T3, ale oba projekty jsou již dávno mrtvé.

ZD Simulator a EU07

Pro opravdu náročné hráče a fajnšmekry je k dispozici již pěknou řádku let ukrajinský ZD Simulator. Prakticky od začátku byl tento počin opravdu tím pravým, kde se mohli náruživí hráči opravdu vyřádit, dnes dospěl simulátor až do verze 4.9.9. Nečekejte, že se s vámi bude hra mazlit, snaží se být co nejrealističtější od samého začátku. Když spustíme hru, vybereme si lokomotivu trasu a podobně, nečeká nás pak „oživená“ lokomotiva, v ZD Simulatoru musíme nejdříve povolit ruční brzdy, otevřít kohout brzdového potrubí, zkontrolovat jističe, zapnout baterky, hlavní vypínač, kompresor a spoustu dalších věcí, než se vůbec vydáme na cestu. Existuje však režim pro nedočkavé a méně zkušené hráče, kde je lokomotiva připravení na jízdu a stačí se s ní „jen“ rozjet. Simulátor má kvalitní dynamický a fyzikální model, takže se ve virtuální 3D kabině pohupujete, nasloucháte klapání kol na výhybkách, sledujete trať a všechny plně funkční přístroje, je také potřeba dávat pozor na „živák“ a jízdní řád. Krajina po dobu vývoje prošla velkou změnou, takže se můžeme kochat i již vcelku hezky zpracovanou krajinou Ruska a Ukrajiny. Kvality simulátoru dokládá také to, že je na Ukrajině používán jako skutečný simulátor pro výuku strojvedoucích. Dobrou zprávou pro hráče, kteří neovládají ruštinu a azbuku je, že simulátor vychází také v anglické verzi. A to jako bezplatná demoverze, stažitelná na stránkách simulátoru, nebo placená plná verze obsahující v základním balíčku za 14,99 dolarů 100 lokomotiv, 2 tratě a několik scénářů, ke kterým si hráč může podle libosti stáhnout zdarma další obsah.

Dalším výborným počinem je polský simulátor EU07. Je v podstatě srovnatelný s předchozím simulátorem. Nabízí asi nejlepší grafiku stanoviště strojvedoucího, která jde ruku v ruce s fyzikální simulací a zvuky ve hře jsou také na výbornou. Grafika krajiny je však trochu jednodušší. Hráči jistě ocení velké množství scénářů, podle kterých se dá v simulátoru jezdit. Kromě toho hra nabízí i takové herní detaily, jako je svěšení lokomotivy od vlaku nebo komunikaci skrze vysílačku (byť jen pasivní). Simulátor nabízí také širokou škálu polských kolejových vozidel, nesmíme opomenout to, po kterém je simulátor pojmenován - EU 07, SM 42, EP 09 a chybět nemůže ani EN 57. České příznivce jistě potěší, že simulátor již v základu obsahuje českou lokomotivu řady 163 a lokomotivou řady 182 se již můžou projet v některém ze scénářů. Dále jsou tu také například vozy řady Ampz, WRmz a Bmz. Simulátor je zdarma a je vyvíjen čistě na komunitní úrovni.

World of Subways a Trainz Railroad Simulator

Produkce TML-studia je zacílená na podzemní městské dráhy. World of Subways (později označovaný s „Vol. 1“) vyšel v roce 2008, jako simulátor newyorského metra. Hra nabízí režim jízdy, kdy si hráč sám vybere vlak v jízdním řádu, nebo si hráč vybere jeden ze scénářů, které jsou vždy obohacené o nějakou mimořádnou událost. K tomuto prvnímu dílu vyšlo také rozšíření s dalšími scénáři. V podobném duchu se nese i další díl - World of Subways Vol. 2, který nás ale zavede do berlínského U-Bahn, konkrétně U7 se 40 stanicemi na 31,8 kilometrech. Hráč tedy zasedne do kabiny typických žlutých souprav F 90, nebo nových H 01. Stejně jako u předchozího dílu najdeme i zde příjemné herní prostředí, s dobrou grafikou i fyzikou modelů. Sérii uzavírá třetí díl World of Subways Vol. 3, ve kterém zavítáme na koleje londýnského metra. Hra pochází z roku 2011, takže nabízí lepší grafiku a pozměněno je i herní prostředí.

Pro některé možná bude překvapením, že Trainz Railroad Simulator, známý také jen pod názvem Trainz, je stejně starý jako MSTS. Betaverze simulátoru vyšla již v roce 2001 a poslední v roce 2011. Pokud by se svět dělil podle příznivců železničních simulátorů, bylo by to asi na část "Trainzáků" a na část příznivců MSTS. Trainz nabízel od začátku hru spíše arkádového typu pro laiky. Díky velké hráčské komunitě, která vytvořila nepřeberné množství dalšího obsahu do hry, nedají na Trainz dopustit ani hráči, kteří rozumí železnici víc, než ostatní hráči počítačových her. Verze z roku 2004 přinesla legendy jako TGV, nebo Mallard, český dabing, nové mapy, scénáře i editor map. Právě díky jednoduchému a uživatelsky příznivému editoru se hra stala spíš opravdu hrou než simulátorem. Většina hráčů se tedy povozí po své, nebo stažené mapě, mohou naložit náklad, v podobě dřeva které se před nimi zpracovává na pile, hráči se mohou libovolně přemisťovat do různých vlaků, nebo je nechat řídit virtuálními strojvedoucími. Hra především postrádá fyziku, proto zanechává dojem ježdění na modelovém kolejišti v kabině lokomotivy. Kromě standardní verze Trainzu je na trhu také projekt Protrain Perfect, který na základu Trainzu staví, ale poskytuje řadu vylepšení, která jízdu velmi přiblíží realitě. Obsahuje německé tratě, tak pokud jste milovníky německých tratí a vlaků, je to jistě dobrá volba.

MSTS a Railworks

MSTS z roku 2001 si stále drží své místo na disku mnohých hráčů, čím to je, že tento stařičký simulátor stále přitahuje hráče k monitorům a nutí je u nich prosedět desítky hodin? Kolik lidí dnes ještě hraje původní hry staré přes deset let? Grafika dnes již určitě neoslní, fyzika také ne. Zdá se, že MSTS je stále populární díky hráčům - tvůrcům, kteří se nespokojili jen se zahraničním obsahem hry a začali tak tvořit česká vozidla, objekty a mapy. Podíl na úspěchu má také jistě část herní komunity, která tvoří aktivity. Tím že tento rozběhnutý koloběh funguje u nás již přes deset let, kdy tvůrci objektů zásobují tvůrce map, tvůrci vozidel pak aktivitáře, kteří smíchají vozidla a mapu pro hráče, kteří samozřejmě prahnou po dalších a dalších… Právě proto, nebo i přesto, že bylo vytvořeno tak velké množství obsahu, který nejde jednoduše přesunout do novějšího simulátoru, si MSTS stále drží své věrné fanoušky. Nesmíme ale zapomenout ani na MSTS bin, který hru učinil o něco reálnější a na Open Rails, který MSTS značně vylepšuje a nabízí i hraní po síti.

Nástupcem MSTS by mohl být Railworks, známý také pod názvem v aktuální verzi Train simulátor 2014, který nabízí značně lepší grafiku a je znatelné, že je hra o 10 let mladší. Do hry je možné na internetu zakoupit další rozšíření v podobě vozidel a tratí. To co by mělo zajímat české a slovenské čtenáře je to, že do hry vzniká velmi kvalitní český obsah. Například lokomotivy řady 151 a 350 s velmi povedenou kabinou. Nechybí ani osobní a nákladní vozy a lokomotivy pro traffic - ty které bude hráč pouze potkávat na trati. Díky tomu má Railworks nemalý potenciál. V současnosti nabízí především americké, anglické a německé tratě. Vznikl už také projekt Just Trains, který nabízí mapu tratí především v Rakousku zasahující do Německa a Švýcarska. Vlakem se zde může projet po tratích St.

Opravy a vylepšení

  • Opravené coupling pointy / repaired coupling points
  • Opravený bug v PZB - po zhasnutí 500Hz stále omezovalo rychlsot na 25 / repaired bug in PZB - after 500Hz end, PZB was still limiting speed to 25
  • Opravené napětí na filtru / repaired main voltage filter voltage
  • Opravené české popisky ovladačů / repaired Czech controllers captions
  • Opravené gizmo markerů NS / repaired traction system markers gizmos
  • Opravené chování kombinovaného ovladače při ovládání myší / repaired behaving of combined lever, when controling with mouse
  • Po vypnutí linkových stykačů dojde nově k zapamatování zapnutého topení což je indikováno blikající kontrolkou topení a po opětovném zapnutí LS se topení samo zapne / after turning off line trip breaker will loco memorize status of train heating - which is indicated by blinking icon of it - and after turning on LS again the loco will automatically turn on train heating
  • OPRAVENÝ QUICK DRIVE!!! HJP má nově plynulý průběh / Combined lever has now smooth movements
  • Optimalizace křivek LZB / LZB now should not exceed limited speed
  • Přidané německé popisky ovladačů / added German captions
  • Opravené chyby čítačů při jízdě ze 2.
  • Opravená nekonečná smyčka selftestu PZB / repaired endless loop of PZB selftest
  • Opravené odbrzďování v ARR / repaired releasing brakes in ARR regime
  • Kompletně přepracované ARR (nepodbržďuje + vyšší přesnost) / reworked ARR (cruise control), now it should brake more accuratelly
  • Doplněné QD a informace o loko / added predefined QD consist + loco info and picture
  • Oprava nezobrazování rychlosti a tahu ze 2.

tags: #railworks #prechod #na #druhe #stanoviste #návod

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]