Špatné ovzduší v Číně: Příčiny, následky a řešení

Čínská lidová republika představuje od roku 2005 největšího emitenta skleníkových plynů na světě. Její role při snahách o zpomalení globálního oteplování a zmírnění dalších důsledků klimatické změny je tedy zásadní.

Postupný nárůst významu přikládaného enviromentální politice ze strany Pekingu je možné pozorovat od začátku druhé dekády 21. století, kdy se do jeho pětiletých plánů začaly dostávat první konkrétní environmetální cíle. V roce 2020 pak Čína překvapila na Valném shromáždění OSN svět závazkem, že dosáhne uhlíkové neutrality do roku 2060. A co víc, mezi současné čínské ambice zařadila transformaci země z průmyslové na ekologickou civilizaci, což lze označit za koncept dalece přesahující udržitelný rozvoj.

Současný přístup Pekingu k řešení environmetálních problémů lze však označit za překvapivě proaktivní. To dokazují i jeho mezinárodní závazky o postupném dosažení uhlíkové neutrality a rozsáhlý soubor politik v oblasti ochrany životního prostředí.

Příčiny znečištění ovzduší v Číně

Vzduch, který dýcháme (zdravý vzduch), se skládá z kyslíku (21 % objemových), dusíku (78 %) a směsi (1 %) oxidu uhličitého, vodíku, metanu, helia a argonu. Ke znečištění ovzduší dochází, když se jemné částice, plyny, jemně rozptýlené kapalné aerosoly a další látky uvolňují tak vysokou rychlostí, že je prostředí nemůže absorbovat, ani rozptylovat. Tyto látky pocházejí z různých zdrojů, např. z výparů z automobilů, spalování fosilních paliv, prachových bouří a průmyslových provozů.

Do značné míry za to může uhlí. Jeho spalováním Čína kryje až tři čtvrtiny svých energetických potřeb. Při spalování uhlí vzniká oxid siričitý a není překvapením, že jeho emise v Číně jsou největší na světě. To vede k tomu, že kyselé deště sužují čtvrtinu země, včetně třetiny vší zemědělské půdy.

Čtěte také: Špatné svíčky a jejich dopad na emise

Oxid uhelnatý je bezbarvý plyn bez zápachu, který vzniká nedokonalým spalováním paliva. Představuje zdravotní rizika a může zhoršit příznaky jiných onemocnění. Podle Agentury pro ochranu životního prostředí Spojených států „olovo je prvek přirozeně se vyskytující v malých množstvích v zemské kůře. Může být toxický pro lidi a zvířata a způsobit zdravotní újmy.“ Částice olova znečišťují vzduch ve formě prachu nebo výparů. Když se dostanou do krevního řečiště, mohou způsobit několik zdravotních problémů, včetně záchvatů, poruch učení nebo smrti.

Oxidy dusíku jsou kombinací plynů složených z kyslíku a dusíku. Oxid dusičitý a oxid dusnatý jsou dva z nejvýznamnějších oxidů dusíku. Oba jsou nehořlavé a při pokojové teplotě mají bezbarvý až hnědý vzhled. Jsou významnou složkou znečištění ovzduší v městských oblastech. Podle CDC může dýchání vysokých hladin oxidů dusíku způsobit zánět dýchacích cest, vzplanutí astmatu, potíže s dýcháním, nadměrný kašel, nevolnost, únavu a dušnost.

Ozón je plyn, jehož molekula se skládá ze tří atomů kyslíku. Ozón však může vzniknout i Zemi chemickou reakcí slunečních paprsků, organických plynů a oxidů dusíku. Tyto plyny mohou pocházet z automobilových emisí, elektráren a průmyslových parků. V tomto případě mluvíme o přízemním ozónu, který je hlavní znečišťující látkou v mnoha městských oblastech. Ozón může vést k řadě zdravotních problémů, dokonce i k smrti. Děti jsou zvláště zranitelné jeho škodlivými účinky, protože jejich plíce se vyvíjejí. Děti si také obvykle hrají venku, když je hladina ozónu nejvyšší.

Oxid siřičitý je bezbarvá plynná znečišťující látka složená z kyslíku a síry. Vzniká spalováním fosilních paliv obsahujících síru a při výrobě benzínu a cementu. Může cestovat na velké vzdálenosti a způsobit znečištění ovzduší na obrovské ploše. Oxid siřičitý má několik škodlivých účinků, včetně dráždění sliznice krku a nosu a stimulace nadměrného kašle.

Částice jsou drobné úlomky pevných látek a kapičky kapalin suspendovaných ve vzduchu. Nasáváme je do plic vzduchem, který dýcháme. Zatímco některé částice mohou být velké, tmavé nebo dostatečně barevné, aby byly viditelné pouhým okem, nejškodlivější částice jsou často menší než 10 μm (mikrometrů). (Pro představu: jedno zrnko plážového písku má asi 90 μm a jeden lidský vlas asi 50-70 μm.) Tyto drobné částice, klasifikované Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) jako o průměru 2,5 μm nebo méně, mohou způsobit mnoho zdravotních problémů.

Čtěte také: Třídění odpadu: Vyhněte se chybám

Následky znečištění ovzduší v Číně

Je zřejmé, že znečištění ovzduší se týká každého. I když je znečištění ovzduší často vyšší v blízkosti zdrojů znečištění, může být jeho účinkům stále vystaven každý, bez ohledu na to, kde žije. Znečištění ovzduší je nyní jednou z největších pohrom naší doby. Je přímo spojeno s celou řadou zdravotních problémů, včetně těch, které zhoršují respirační onemocnění, jako je astma, emfyzém, bronchitida a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Urbanizace již nyní významně přispívá k astmatu. Studie z roku 2014 ukázala, že znečištění venkovního ovzduší zhoršuje již existující astma a významně přispívá k nově vzniklému astmatu.

Čína sama i okolní svět mají dobré důvody věnovat pozornost rodící se ekologické katastrofě obřích rozměrů. "Ekologické problémy Číny mají ničivý dopad na zdravotní stav čínského obyvatelstva, v některých oblastech země omezují ekonomickou produktivitu, produkují milióny ekologických uprchlíků a přispívají k sociálním nepokojům," řekla v rozhovoru pro HN expertka americké nevládní Rady pro zahraniční vztahy Elizabeth Economyová.

V Číně žije pětina lidstva a čínská ekonomika má již nyní nezanedbatelnou váhu v celosvětovém měřítku. Proto je znečišťování prostředí v Číně také ekologickou hrozbou pro svět, soudí odborníci.

"Čína významně přispívá prakticky ke každému celosvětovému ekologickému problému: ke globálním klimatickým změnám, ztenčování ozónové vrstvy a ztrátě biodiverzity. To, co Čína dělá na poli životního prostředí, ovlivní navždy ekologickou situaci Země," podotkla Economyová, která minulý týden vypovídala o ekologických potížích Číny v americkém Kongresu.

Ani se vzduchem na tom Čína není lépe. Jeho kvalita patří k nejhorším na světě. Šestnáct z 20 měst s nejznečištěnějším ovzduším na světě leží v Číně, sdělila v roce 2001 Světová banka. Žít v takovém čínském městě je pro lidské plíce horší než vykouřit dvě krabičky cigaret denně, varovala čínská agentura pro životní prostředí.

Čtěte také: Jak na špatnou náladu?

"Nebude-li Čína své ekologické problémy řešit, utrpí hospodářsky. Na svém zdraví a životní úrovni to pocítí i její obyvatelé," uvedla Economyová. Čínské vedení si podle ní začíná uvědomovat, že znečišťování má hluboce negativní vliv na ekonomiku.

Světová banka odhadla, že škody způsobené znečištěním životního prostředí dosahují osmi až dvanácti procent hrubého národního produktu. Jde o ztracené pracovní dny, kontaminovanou úrodu, uzavírání podniků kvůli nedostatku vody způsobenému znečišťováním, odlesňováním a rozšiřováním pouště. Možná i proto prezident Chu Ťin-tchao a premiér Wen Ťia-pao kladou nyní důraz na vyvážený rozvoj a ne pouze ekonomický růst.

Řešení znečištění ovzduší v Číně

Čína se v září roku 2020 zavázala k dosažení vrcholu objemu uhlíkových emisí do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060. Nejlidnatější země je celosvětově největším zdrojem emisí CO2 s podílem na celkovém objemu ve výši 31 %. Výše produkovaných emisí na osobu se od konce sedmdesátých let, kdy se Čína začala intenzivněji industrializovat, více jak zešestinásobily.

V návaznosti na klimatické závazky země, vypracovaly čínské provincie a města vlastní specifické cíle a podrobné prováděcí plány pro období 14. pětiletého plánu, tedy pro roky 2021-2025.

Velký důraz klade Čína na snižování míry znečištění ovzduší. V této oblasti lze pozorovat výrazný progres, jelikož v předešlé dekádě došlo k poklesu míry znečištění ovzduší v Číně přibližně o 63 %. Velkého pokroku bylo doposud dosaženo rovněž ve snižování uhlíkové náročnosti ekonomiky, v programech spojených se zalesňováním krajiny a v oblasti zelených technologií a energetické transformace.

Investice do využití solární a větrné energií budou nejvíce těžit z klimatických cílů Číny. Již v listopadu loňského roku spustila čínská centrální banka úvěrový nástroj na snížení uhlíkových emisí jako součást úsilí o dosažení uhlíkové neutrality.

Zelená transformace čínské ekonomiky a celé společnosti je nezbytná v celosvětovém boji s klimatickými změnami. Bude vyžadovat obrovské investice a skýtat nyní stěží představitelné možnosti a obchodní příležitosti.

Čína se postupně stala předním světovým investorem do obnovitelných zdrojů energie. V současnosti produkuje výrazně více solární energie než kterákoli jiná země světa. Dominantní postavení zastává také ve vývoji elektromobilů.

Navzdory silnému růstu výroby solární a větrné energie v roce 2021 bylo asi 63 % výroby elektřiny pokryto energií z uhlí. Domácí produkce uhlí v roce 2021 meziročně vzrostla o 4 %, spotřeba přibližně o 4,5 %. Analytici očekávají, že těžba uhlí bude do roku 2025 pokračovat v růstu a to na základě nově schválených těžebních projektů, které zvýší produkci a zajistí konzistentní dodávky.

Pro zvládnutí klimatické krize je kromě domácích opatření jednotlivých aktérů klíčová také mezinárodní spolupráce. Peking klade na klimatickou diplomacii velký důraz, úzce ji však spojuje s politickými otázkami a bilaterálními vztahy jako celek.

Podíl zdrojů energie v Číně

Environmetální politika Pekingu se v současnosti nezaměřuje pouze na řešení dílčích problémů, ale zakládá se na konceptu tzv. ekologické civilizace. Jedná se o strategii pevně zakotvenou v čínské ústavě a ideologii Komunistické strany, jejímž cílem je harmonizovat ekonomický a sociální rozvoj s ochranou životního prostředí.

tags: #špatné #ovzduší #v #Číně #příčiny #následky

Oblíbené příspěvky:

• Obnovitelné zdroje energie
• Materiály pro odpadní potrubí
• Recenze kotlíků na vaření v přírodě
• Agama vousatá - regenerace
• Ochrana ovzduší a kotle