Špatné ovzduší v Pekingu: Příčiny a dopady

Nová studie ukazuje, že ke vzniku rakoviny plic silně přispívají znečištěné ovzduší, tradiční bylinné léky a další environmentální vlivy. Způsobují totiž genetické mutace, které mohou přispívat ke vzniku rakoviny plic také u lidí, kteří v minulosti nekouřili.

O rakovině plic se mluví jako o nemoci kuřáků. Jenže s tím, jak ubývá kuřáků tabáku, objevují se v nemocnosti touto chorobou nové trendy - podle lékařů jsou to trendy znepokojivé. Rakoviny plic totiž přibývá u lidí, kteří nikdy nekouřili. Navíc tento druh zhoubného bujení neúměrně postihuje ženy, a to zejména ty asijského původu. Mnohem častěji než na Západě se také objevuje v Asii.

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukázala prstem na hlavní nový zdroj těchto problémů. Je jím znečištění životního prostředí. „Jsme svědky problematického trendu: lidé, kteří nikdy nekouřili, stále častěji onemocní rakovinou plic, ale dosud jsme nepochopili proč,“ uvedl spoluautor studie Ludmil Alexandrov z Kalifornské univerzity v San Diegu. „Náš výzkum ukazuje, že právě znečištěné ovzduší je silně spojené se stejnými typy mutací DNA, které obvykle spojujeme s kouřením.“

Až donedávna byl tento problém v podstatě neviditelný. Hlavní příčina rakoviny plic, kouření, totiž byla tak dominantní, že zakryla ostatní možné vlivy. Teprve nyní, kdy vliv kouření klesá, se dají tyto další příčiny najít. Nový výzkum se cíleně díval jenom na ně.

Vědci navrhli výzkum, který se zaměřil pouze na nekuřáky, zkoumal u nich vznik rakoviny s ohledem na genetické souvislosti. Statistická souvislost se už objevila ve více studiích v minulosti, ale zatím se nedařilo odhalit, co za tím stojí: tedy, jak špinavý vzduch ničí DNA, v níž vyvolává genetické změny vedoucí nakonec k rakovině.

Čtěte také: Špatné svíčky a jejich dopad na emise

Znečištění ovzduší a mutace

Tým analyzoval plicní nádory 871 lidí, kteří nikdy nevzali cigaretu mezi rty. Tato zkoumaná skupina pocházela z 28 zemí světa, které se od sebe liší různou úrovní znečištění, a to v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe. Vědci sekvenovali kompletní genom všech těchto lidí, což jim umožnilo získat různé vzorce mutací DNA, které svědčí o tom, jak byla těla těchto lidí vystavena znečištění a co to s jejich organismy udělalo.

Když tato data zkombinovali s údaji o tom, jaké je znečištění v bydlištích těchto osob, dokázali popsat souvislost. Ukázalo se, že lidé, kteří žijí ve více znečištěném prostředí, měli v plicních nádorech výrazně více mutací spojených s rakovinou.

Platila přitom přímá úměra: čím většímu znečištění byl člověk vystaven, tím více mutací se našlo v jeho plicních nádorech. Tyto nádory měly také kratší telomery - ochranné čepičky na koncích chromozomů - což je známkou zrychleného stárnutí buněk.

Nový pohled na pasivní kouření?

Zajímavé a nečekané bylo, že vědci v datech nenašli žádnou patrnou souvislost genetických změn s pasivním kouřením. Plicní nádory nekuřáků vystavených pasivnímu kouření vykazovaly pouze mírný nárůst mutací spolu s kratšími telomerami, ale ne už výrazné mutační znaky nebo řídicí mutace. Obě tyto změny byly přitom u znečištění zcela jasně patrné.

Vystavení pasivnímu kouření je sice dlouho známým rizikem vzniku rakoviny, její mutační účinek byl ale mnohem méně výrazný než účinek pozorovaný u znečištěného ovzduší. „Pokud existuje mutagenní účinek pasivního kouření, může být příliš slabý na to, aby ho naše současné nástroje odhalily,“ uvedli autoři.

Čtěte také: Třídění odpadu: Vyhněte se chybám

Výzkumníci připouštějí i možnost chyby: měřit přesně to, jak moc jsou lidé vystavení pasivnímu kouření, se totiž nesmírně špatně měří, takže tato konkrétní data mohou být méně kvalitní.

Bylinky mohou být rizikové

Kromě znečištěného ovzduší vědci našli ještě jedno silné riziko, které není spojené s geny, ale s vlivem vnějšího prostředí: kyselinu aristolochovou. Jedná se o rakovinotvornou přírodní látku, která je obsažená v některých tradičních čínských bylinných lécích.

Vědci našli zvláštní mutační znak spojený s touto látkou téměř výhradně u případů rakoviny plic u nikdy nekouřících osob z Tchaj-wanu. Výzkum sice již dříve našel souvislost této látky s rakovinou močového měchýře, zažívacího traktu, ledvin a jater, ale tato studie je první, která uvádí důkazy, že může přispívat také ke vzniku rakoviny plic.

„To vyvolává nové obavy ohledně toho, jak mohou tradiční léčivé prostředky neúmyslně zvyšovat riziko vzniku rakoviny,“ doplnili autoři.

Čína a snižování emisí

Čína se v září roku 2020 zavázala k dosažení vrcholu objemu uhlíkových emisí do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060. Nejlidnatější země je celosvětově největším zdrojem emisí CO2 s podílem na celkovém objemu ve výši 31 %. Výše produkovaných emisí na osobu se od konce sedmdesátých let, kdy se Čína začala intenzivněji industrializovat, více jak zešestinásobily.

Čtěte také: Jak na špatnou náladu?

Současný přístup Pekingu k řešení environmetálních problémů lze však označit za překvapivě proaktivní. To dokazují i jeho mezinárodní závazky o postupném dosažení uhlíkové neutrality a rozsáhlý soubor politik v oblasti ochrany životního prostředí.

K pochopení toho, jak moc vážně to Peking se svou environmetální politikou a jejími cíli reálně myslí, je důležité zaměřit se na to, jaké konkrétní trendy ji dlouhodobě provází. Velký důraz klade konstantě např. na snižování míry znečištění ovzduší. V této oblasti lze pozorovat výrazný progres, jelikož v předešlé dekádě došlo k poklesu míry znečištění ovzduší v Číně přibližně o 63 %. Velkého pokroku bylo doposud dosaženo rovněž ve snižování uhlíkové náročnosti ekonomiky, v programech spojených se zalesňováním krajiny a v oblasti zelených technologií a energetické transformace.

Energetická transformace a obnovitelné zdroje

Investice do využití solární a větrné energií budou nejvíce těžit z klimatických cílů Číny. Přechod na čisté, nízkouhlíkové, bezpečné a vysoce účinné moderní energetické systémy prostřednictvím zlepšování energetické účinnosti, kontroly celkového množství spotřeby fosilních paliv, prohlubování reforem trhu s elektřinou a zřizování systémů zásobování energií s obnovitelnými zdroji energie bude představovat obrovské obchodní příležitosti.

Čína se postupně stala předním světovým investorem do obnovitelných zdrojů energie. V současnosti produkuje výrazně více solární energie než kterákoli jiná země světa. Dominantní postavení zastává také ve vývoji elektromobilů.

Oblastí, v níž ovšem zaostává, je snižování energetické závislosti na uhlí, jehož spotřeba se řadí mezi největší zdroje emisí v Číně. Ačkoli prezident Si Ťin-pching postupný odklon od uhlí opakovaně označuje za prioritu, tento nečistý zdroj energie nadále zůstává pojistkou pro případ selhání postupného přechodu na obnovitelné zdroje.

Podíl zdrojů energie v Číně:

Motivace a výzvy

Za hlavní motivaci pro aktivní přístup Pekingu k řešení environmetálních problémů lze považovat fakt, že změna klimatu představuje významnou hrozbu pro národní bezpečnost a zapříčiňuje svými konkrétními důsledky zranitelnost Číny. Mezi nejvíce znepokojivé faktory lze zařadit rostoucí hladinu oceánu ohrožující nízko položené pobřežní oblasti včetně nejlidnatějšího města Šanghaj a dále také extrémní meteorologické jevy, s kterými se země ostatně potýká již v současné době čím dál častěji.

Klimatická změna však může také prohloubit i další problémy, s jimiž se země dlouhodobě potýká. V tomto ohledu jde zejména o desertifikaci, vodní nejistotu, kontaminaci půdy, a především notoricky známé znečistění ovzduší, které má výrazně negativní dopady na zdraví čínské populace. Špatný stav životního prostředí opakovaně vzbuzuje nespokojenost obyvatelstva, které zvyšuje tlak na vládu se snahou situaci zlepšit.

tags: #špatné #ovzduší #v #Pekingu #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Odpad Zdrojem a REMA Systém: Recenze
• Rochus, Uherské Hradiště
• Obývací pokoj v přírodním stylu
• České sklářství a recyklace
• LakePark Residence u Máchova jezera: Recenze