Klimatický summit OSN: Co to je a proč je důležitý

Klimatický summit OSN, známý také jako Konference smluvních stran (COP), je klíčovou událostí, kde se setkávají zástupci téměř 200 zemí světa, aby jednali o společných postupech v otázce ochrany globálního klimatu.

Cíle a význam summitu

Cílem summitu je zmobilizovat politickou vůli ve všech zemích a vyvolat silný impuls potřebný k dosažení mezinárodní dohody o klimatu. Tyto summity navazují na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu a Kjótský protokol, který vypršel v roce 2012.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzývá účastníky, aby předložili ambiciózní plány transformace energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Jako klíčové opatření pro snižování emisí vidí rozvoj obnovitelných zdrojů také OSN.

Klíčové body jednání

Během klimatických summitů se diskutuje o balíčku důležitých rozhodnutí, který má sloužit jako základ budoucí dohody určující "pravidla hry" po roce 2012. Mezi hlavní témata patří:

• Snižování emisí skleníkových plynů: Státy EU včetně České republiky usilují o rozhodnutí v oblasti snižování emisí skleníkových plynů se zahrnutím dvou nejvýznamnějších světových emitentů USA a Číny.
• Financování adaptačních opatření: Rozvojové státy volají po uvolnění dodatečných zdrojů financování pro přizpůsobení se negativním dopadům probíhající změny klimatu. Shoda panuje na vytvoření nového „Zeleného fondu pro ochranu klimatu“.
• Budoucnost Kjótského protokolu: Zejména rozvojové země volají po urychleném přijetí nových emisních závazků.
• Metodika pro započítávání emisí a propadů z lesnictví: O tom, jak by tato metodika měla vypadat, se vede dlouho bouřlivá debata i na úrovni Unie, kde panují rozdílné názory mezi jednotlivými členskými státy.

Pařížská dohoda

Klimatický summit navazuje na Pařížskou dohodu z roku 2015, ve které se téměř 200 zemí dohodlo, že se pokusí omezit globální oteplení na 1,5 °C nad "předindustriální" úrovní. Státy se zavázaly vypracovat akční plány v oblasti ochrany klimatu a snižování emisí v souladu s Pařížskou dohodou.

Čtěte také: Perspektivy po summitu v New Yorku

Podle scénáře Mezinárodní energetické agentury (IEA) musí každý rok mezi lety 2018 a 2030 růst výkon nových kapacit obnovitelných zdrojů v průměru o více než 300 gigawattů, aby se podařilo dosáhnout cílů Pařížské dohody.

Kritika a výzvy

Klimatické summity čelí kritice z pokrytectví. Desítky vysoce postavených delegátů přilétají soukromými letadly s vysokou uhlíkovou stopou. I přes dílčí úspěchy summit nezlepšil vyhlídky světa o moc.

Země světa nedokázaly předložit dostatečně ambiciózní vnitrostátně určené příspěvky (NDC) ke zmírnění změny klimatu. Závěrečná deklarace klimatické konference signatářským státům pouze klade za úkol předložit dostatečné cíle pro rok 2030 “do konce roku 2022”.

Příklady cílů a opatření v různých zemích

Různé země si stanovují ambiciózní cíle v oblasti snižování emisí a rozvoje obnovitelných zdrojů. Například:

• Nizozemí chce do roku 2030 zvýšit svůj podíl zelené elektřiny na pětinásobek dneška.
• Litva na trojnásobek, Francie na dvojnásobek.
• Cíl dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050 si dala například Kalifornie, Kostarika, Dánsko, Irsko, Island, Portugalsko, Švýcarsko, Finsko nebo Francie.
• Švédsko má cíl ještě o 5 let kratší.
• Norsko chce skoncovat s vozy se spalovacími nebo vznětovými motory od roku 2025.

Technologie solárních a větrných elektráren se na trhu prosadily díky poklesu jejich ceny za posledních 10 let. Solární panely jsou levnější o více než 80 % a cena větrných turbín spadla o téměř 70 %.

Čtěte také: Zklamání z klimatického summitu

Dopady klimatických změn

Pokud se nepodaří zajistit potřebné snižování emisí, bude v důsledku změn klimatu narůstat množství, rozsah a intenzita extrémních jevů: such, požárů, vln horka, povodní, přívalových dešťů. Kromě toho tají ledové a sněhové příkrovy, ledovce a permafrost a mizí hmyz a některé přírodní druhy.

Role České republiky

Česko patří se svými emisemi oxidu uhličitého k největším znečišťovatelům v Evropě. V přepočtu na obyvatele připadá na průměrného Čecha nebo Češku téměř 10 tun emisí oxidu uhličitého ročně. Příčinou je vysoký podíl uhlí ve výrobě energie. Na uhelné elektrárny připadá téměř polovina roční produkce elektřiny v ČR.

Česká vláda odmítá otevřít prostor k navýšení podílu obnovitelných zdrojů. Podíl zelené elektřiny by se měl u nás zvýšit během celého příštího desetiletí o pouhý jeden procentní bod. Česko však potřebuje sebevědomý plán rozvoje solárních a větrných elektráren nebo elektromobility, abychom se dokázali odpoutat od závislosti na fosilních palivech.

Klimatický summit COP30 v Belému

V brazilském městě Belém se konal summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat. Šéf OSN António Guterres vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Na konci projevu Guterres vyjádřil naději, že konference COP30 v Belému bude zlomem v boji proti klimatickým změnám a že sliby se promění v činy.

Brazilské předsednictví COP spolu s Ázerbájdžánem, který pořádal klimatickou konferenci OSN před rokem, představilo takzvanou cestovní mapu Baku-Belém. V ní tyto dvě země navrhují, jak získat víc peněz pro chudé státy.

Čtěte také: Globální Výzvy Klimatu: Švýcarská Perspektiva

Tabulka: Cíle vybraných zemí v oblasti obnovitelných zdrojů

tags: #klimaticky #summit #OSN #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Pěstební Zóny v ČR
• Vznik ledu a sněhových vloček
• Třídění odpadu s ALIYA
• Stavební legislativa a ochrana přírody
• Systém řízení emisí