Tato práce se zabývá komunikací vybraných environmentálních neziskových organizací Hnutí DUHA a Greenpeace Česká republika na sociálních sítích. Cílem textu je pak popsat využití sociálních sítí ze strany ekologických neziskových organizací a zjistit, jestli jsou vhodným nástrojem pro jejich propagaci a komunikaci se svými fanoušky v prostředí Internetu.
The goal of this thesis is to analyse the usage of a social site by environmental non-profit organizations and find out, if it is a suitable tool for their promotion and communication with their supporters in the internet environment.
K naplnění cílů byla zvolena metoda obsahové analýzy a komparace vybraných kampaní #vyzvaprojiretin (Greenpeace Česká republika) a #chcidivocinu (Hnutí DUHA). Tyto kampaně byly zvoleny z toho důvodu, protože se jedná o regionální kampaně, které jsou vhodné pro srovnání komunikace obou organizací.
Content and comparative analysis were carried out on the theoretical basics set in the theoretical part. Obsahová a komparativní analýza byla provedena na základě stanovených proměnných, jež se opírají o teoretické základy, které jsou popsány v teoretické části práce.
V předchozích dílech Kurzu mediální sebeobrany jsme se nejednou dozvěděli, že žijeme ve věku digitálních médií. Moderní mytologie praví, že na rozdíl od médií primárních (písmo), sekundárních (telegraf) a terciálních (televize) nabízejí tato nová, síťová média řadu výhod: snadno překonávají zeměpisná i časová pásma, umožňují aktivní zapojení, zrovnoprávňují účastníky komunikace, jsou šité na míru každého z nás a zbavují závislosti na několika oficiálních informačních zdrojích.
Čtěte také: Recenze ekologických plen
Ale to už mnozí z vás dobře znají - během loňského roku totiž vyšplhal počet jeho tuzemských uživatelů ze sto padesáti tisíc na více než dva miliony. Jak už to tak ale s každou novou mediální technologií bývá, na komunitních serverech se zároveň koncentruje řada rizikových trendů - od zahlcení informacemi přes zneužívání osobních údajů, komercionalizaci, získání závislosti až po sociální vylučování těch off-line. Což se ale v mnohém týká internetu obecně.
Jedním z rizik je takzvaný sociální hacking neboli nabourávání se do cizích osobních profilů či účtů. Například zodpovězením kontrolní otázky při zapomenutí vašeho přihlašovacího hesla tím, že člověk o vás na síti posbírá volně dostupné informace a pak se do odpovědi trefí. S invazí do soukromí souvisí i případy kyberšikany či kyberstalkingu. Internetová šikana spočívá mimo jiné v zavěšování zesměšňujících či urážlivých videí nebo fotografií, viz neblahý případ sebevraždy před třídou ponížené gdaňské školačky Anny Halmanové.
Zejména kulturní projekty nebo neziskové organizace se často musejí vyrovnávat s realitou, že navzdory slušnému počtu přihlášených „přátel“, „fanoušků“ či „členů“ jim pšenka až tak nekvete: na jejich akce reálně nikdo nepřijde, počet podpisů pod peticemi moc nepřibývá a komentáře jsou mnohdy okrajové a kusé. Není divu, že řada lidí stále preferuje diskusní kluby typu Nyx.cz, vytváří vlastní sítě na Ning.com nebo jednoduše zůstává na vlastních webových stránkách.
Jak se vlastně zdejší ekologické a lidskoprávní iniciativy zasíťovaly? Hnutí DUHA nebo Nesehnutí registrují více než šest, respektive pět set příznivců, Arnika nebo Ekologický institut Veronica kolem tří stovek, a tak dále. Nejúspěšnější je v této oblasti iniciativa proti tunelování zdejších lesů s více než 5900 podpůrci.
Z kritického politicko-ekonomického pohledu je na sociálních sítích zajímavé to, čemu se říká crowdsourcing neboli „vytěžování zástupů“ - on-line sociální sítě v podstatě žijí z toho, že nechávají lidi dělat zdarma dříve placenou nemateriální práci. Lidé tak plní weby, přičemž za možnost participovat na interakci se svojí sociální sítí vlastně prodávají sebe i se svými obsahy provozovateli serveru.
Čtěte také: Efektivita opatření v ČR
I když řada sociálních sítí stále hledá fungující ekonomický model, čile na nich vznikají nové reklamní formáty. Tradiční bannery nahrazuje takzvaná engagement (zapojující) reklama, například ve formě anketních otázek, pozvání na určitou událost, tipu na dárek nebo videoreklam následně komentovaných uživateli.
Jak tvrdí jedno podmanivé video na - jak jinak - YouTube: Už zprávy nehledáme, zprávy si nacházejí nás. Stejně tak nebudeme hledat zboží a služby - najdou si nás skrze sociální média. A výrobci bio, fair trade nebo z FSC dřeva jistě nechtějí zůstat pozadu.
České ekologické organizace se přidávají k mezinárodní kampani za záchranu Hambašského lesa v Německu, kterému hrozí vykácení kvůli těžbě uhlí. Greenpeace ČR dnes s podporou Hnutí DUHA a iniciativy Limity jsme my spouští českou verzi mezinárodní petice (1). Jen v Německu během necelých dvou týdnů podepsalo výzvu vládě k zastavení plánů na destrukci Hambašského lesa přes 750 tisíc lidí, nyní se přidávají desítky tisíc lidí z dalších států Evropské unie. České podpisy doručí ekologičtí aktivisté německému velvyslanci.
Hambašský les starý 12 000 let stojí v cestě expanze německého uhelného průmyslu. Energetický uhelný gigant RWE většinu lesa vlastní a chce ho vykácet, aby se na jeho místě rozšířil největší povrchový důl v Evropě. Les v současné době brání nejen ekologičtí aktivisté, kteří v lese žili posledních šest let v domcích v korunách stromů, ale i místní lidé a německá veřejnost.
Již zítra - 4. října odpoledne - se před německou ambasádou v Praze sejdou lidé na demonstraci “Nahlas pro Hambach” (3). Na místě budou mít bubny a další hudební nástroje, aby vyjádřili nahlas svůj nesouhlas s kácením lesa v Hambachu. Na velvyslanectví budou zítra probíhat oslavy výročí znovusjednocení země, tzv. Dne německé jednoty. Ekologičtí aktivisté z ČR při té příležitosti požadují, aby němečtí politici stejně jako tehdy znovu vyslyšeli přání lidí a sjednotili se ve snaze utlumit co nejrychleji zdejší těžbu uhlí a zachránit Hambašský les.
Čtěte také: WLTP a NEDC: Rozdíly
V sobotu 6. října se u Hambašského lesa uskuteční velká demonstrace, na niž se chystají i Češi (5). Několik demonstrací zde již proběhlo, tento týden se blokády zúčastnilo až 20 tisíc lidí z okolí dolu i ze vzdálených koutů Německa a dalších evropských států.
Jan Rovenský z Greenpeace ČR, který byl několikrát přímo v Hambachu, účastnil se i blokády:“Evropský uhelný průmysl se touto akcí střelil do nohy, ne-li rovnou do hlavy. V německé společnosti se mezi lidmi vzedmula tak obrovská vlna solidarity a na kancléřku Merkelovou je vyvíjen takový tlak, že by precedent Hambašského lesa mohl urychlit konec spalování uhlí v rámci celé Evropy. Sjednocení Německa byla jedna z nejdůležitějších a nejlepších věcí mé generace.
Lucie Páchová z iniciativy Limity jsme my dodává:„Je absurdní, že německá vláda současně řeší, kdy ukončí těžbu a spalování uhlí, a zároveň nechává společnost RWE, aby pokračovala v devastaci Země i přírodního bohatství.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: "Německá Energiewende je skvělý a odvážný plán, jak od základů změnit energetiku velkého průmyslového státu. Německu se daří rozvíjet čisté obnovitelné zdroje. O to víc bije do očí souběžná neschopnost vlády odstartovat rychlé odstoupení Německa od uhlí. Vrcholem je aktuální dění, kdy německá vláda asistuje společnosti RWE ve snaze pokácet cenný les a rozšířit těžbu uhlí. Podobně jako český stát klestí cestu společnosti ČEZ k rozšíření těžby na velkolomu Bílina na Teplicku.
V posledních několika letech se marketing zařadil mezi klíčové procesy v knihovnách, slouží jako účinný nástroj konkurenčního boje, prostředek k definování identity knihovny a nový způsob komunikace s uživateli.
tags: #komunikace #Hnutí #Duha #a #Greenpeace #ČR