Masakr Příroda: Co to je?

10.03.2026

Příroda je divná gigantická věc, která se neustále rodí, umírá, množí a požírá samu sebe. Je v tom zapojeno strašně moc živočichů. Přičemž nikdo nedělá nic jiného, než že se snaží ošukat nebo sníst někoho jiného. Protože jinak umře. Příroda je jeden velký masakr říznutý pornem!

Neuklidňující dokumenty o přírodě

Kamarád mi poradil, ať se koukám na dokumenty o přírodě. Že to mě uklidní. Prosim vás, nikdy se nedívejte na dokumenty o přírodě! Mě to úplně vyschízovalo ještě víc. A nikdo neví proč. K čemu je to dobrý. Prostě se to jenom děje.

Příroda v praxi

A teď někdo má asi nabitej diář, tak jí rovnou toho, s kým souloží. Kudlanka třeba. „Zlato, já vím, že ses nestihla v práci najíst. Když se zeptáte kudlanky, jestli má radši sex, nebo jídlo, tak nechápe otázku. Teď si představte, že jste kudlančák v pubertě. Hormony s váma mlátěj. Začínáte pomrkávat po spolužačkách. „Ty vole, kámo. Tuhle bych píchal. A ani nevíte, jak moc máte pravdu. Protože tahle buchta vám při sexu ukousne hlavu a vy dál kopulujete! A pak se naroděj kudlančátka a křičej: „Mami! „Ne. Nejdřív dojez cvrčka!

A teď ty zvířata žijou třeba úplně vedle sebe. Tělo na tělo. Na korálovym útesu třeba. Tam to vypadá jak na Václaváku. Všichni nahňácaný. Chobotnice, žralok, krab, ryba ňáká barevná divná, rejnok. A normálně vedle sebe fungujou. To je, jako byste jeli v MHDčku. Všichni by dělali, jako že tam nejsou. To dělaj už dneska. A najednou paní vedle vás, která celou dobu hrála na mobilu nějaký… diamantový koťátka, by udělala chra! a snědla by vám dceru. Autobusem by se přehnal takovej vzruch. Paní by vykrkla kulich. Vystoupila. „Ale, ani mi to nepřipomínej.

Nejsou kytky hodné?

A teď vy si říkáte, že přeháním. Že příroda jsou přece i rostliny. Kytky. Jenomže kytky nejsou hodný. Kytky se normálně hejbaj. Otáčej se za sluncem, za vodou. Dokážou prorazit beton. To vy nedokážete. Proti kytkám jste úplný másla. Kytky jenom vypadaj hodný, protože jsou zakořeněný a hejbou se pomalu. Kdyby Hitler celej život rost‘ na jednom místě v parku a jedno zahajlování mu trvalo půl roku, tak je taky celkem neškodnej. Ale to neznamená, že je hodnej. Kdyby kytky nebyly zakořeněný, tak tady normálně choděj gangy kytek, přepadávaj lidi a berou jim petky s vodou. Kytky jsou úplně stejně sebestředný jako všechno ostatní v přírodě.

Čtěte také: Paradoxy života

Vemte si třeba, jak se rozmnožujou! Kytka nemůže jít do baru, nalejt tam jinou kytku B52kama a pak jí vopíchat na záchodě. I když když se na ní podíváte, je úplně jasný, že by chtěla. Nemůže, protože stojí na místě. Tak si říká: „Jak já se jenom rozmnožím? Chm chm chm. Pylem!“ Pyl je samčí pohlavní buňka, takže sperma, který kytka rozprašuje do okolí. A nikoho se neptá. Každýmu do dýchacích cest, do ksichtu. Když přijdete na louku, je to v podstatě jedno obrovský kytkovský bukakke. Je to stejný, jako kdybych se já postavil na balkón a honil si ho nad větrákem. Možná proto holky tak rády dostávaj kytky. Protože rády dostávaj bukakke. A teď prostě příroda. Tahle mela obrovská. A všichni to jedou. Narození, potrava, boj o život, šuk šuk, mláďata, smrt. A nikdo z toho nevystoupí.

Nezastaví se tučňák a neřekne si: „Proč já to vlastně dělám, ty vole? Jsem nic nepodepsal. Honit se tady jak mamrd. Jenom proto, abych až já umřu, tady furt byl nějakej tučňák. Proč je vůbec tak životně důležitý, aby tady byl tučňák? NIKDO z celý přírody nemá špetku sebereflexe. Že je za celou dobu nenapadlo se sejít a udělat si to trochu hezčí a bezpečnější. A stačilo by málo. Nějaký zasedání zvířat. Tam by vystoupila myš s kritickým projevem: „Prosim vás, tři a půl miliardy let se tady navzájem požíráme jak debilové. Jednobuněčný organismy to vymyslely. Pojďme si konečně sednout a vymyslet něco, v čem nám bude líp. Já si chci jednou vyjít s dětma na procházku a nebát se o život. Teď konzervativci se ošívaj: „Ne ne ne. Žádný inovace. Odjakživa se navzájem požíráme a funguje to dobře. Nezahrávejme si s řádem věcí. „Dobře. Tak pojďme si nechat aspoň víkendy. Teď lev se hlásí: „Ne ne. Já potřebuju zabíjet o víkendu. Já přes tejden souložim. Ne ne! Ale! Má to happy end.

Jiří Charvát: Masakr příroda

Jiří Charvát je spisovatel, básník, stand-up komik, moderátor a je dvojnásobným mistrem České republiky ve slam poetry. Vydal knihy Eskejp: Na útěku z kanceláře, Qejci: Existenciální sperma komiks a nově básnickou sbírku Zase je dneska. Říká, že člověk potřebuje někam směřovat. Jakmile nesměřuje, chřadne. Kam? To si musí každý vymyslet sám. Jsme tu, abychom se nějak zabavili a můžeme být čímkoli.

Od února 2019 můžete trio Jiří Charvát, Jiří Jakima a Martin Jirman alias Stand-up Factory vídat každé úterý a pátek na internetové televizi MALL.TV.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

tags: #stand #up #masakr #příroda #co #to