Pro hodnocení daného období z klimatologického hlediska či pro popis průměrných hodnot klimatických prvků v daném místě jsou používány klimatické normály. Standardní klimatické normály dle Světové meteorologické organizace (WMO, z angl. World Meteorological Organization) jsou počítány jako 30leté průměry z homogenizovaných a doplněných řad klimatických prvků.
Dle doporučení WMO byly dříve tyto normály aktualizovány každých 30 let. S ohledem na rychle probíhající změny klimatu WMO v červnu 2015 resolucí Resolution 4.1(4)/2 (Cg-17) nově doporučilo provádět klimatologické hodnocení aktuálního období vzhledem k nejblíže skončenému třicetiletí. Na základě tohoto doporučení bylo používané normálové období 1961-1990 nahrazeno obdobím 1981-2010. Toto normálové období bylo používáno do současnosti až do přípravy nových normálů 1991-2020.
Normál 1961-1990 dle doporučení WMO zůstává platným měřítkem pro hodnocení dlouhodobých změn klimatu.
Za účelem výpočtu hodnot nových normálů jsou na ČHMÚ připravovány technické řady (tj. řady měření homogenizované a doplněné o chybějící hodnoty) jednotlivých klimatologických prvků. Technické řady jsou zatím připraveny pro základní klimatické prvky teplota vzduchu a srážkové úhrny v lokalitách vybraných stanic s dostatečně dlouhou řadou pozorování. Příprava technických řad dalších prvků prozatím není dokončena.
Napočtené technické řady byly využity pro výpočet územních normálů 1991-2020 (tj. normálů pro území České republiky a jednotlivých krajů) průměrné teploty vzduchu a srážkových úhrnů. Prostorové průměry byly připraveny běžně používanými interpolačními metodami používanými v ČHMÚ v prostředí GIS.
Čtěte také: Kvalita ovzduší v České republice
Změny teplot a srážek
Přestože dosud užívané normálové období 1981-2010 a nové období 1991-2020 se 20 let překrývají, je u teploty vzduchu dobře patrný nárůst. Normál průměrné roční teploty vzduchu za období 1991-2020 pro území ČR (8,3 °C) je o 0,4 °C vyšší než normál 1981-2010 (7,9 °C). V jednotlivých krajích činí změna ročního normálu teploty vzduchu většinou 0,4-0,5 °C. Pro většinu měsíců se průměrná teplota na území ČR zvýšila o 0,5-0,7 °C. Menší změna nastala v jarních a podzimních měsících březen, květen, září a říjen. Nižší nárůst teploty vzduchu v září a říjnu je pozorován dlouhodobě.
V řadě územních teplot za období 1961-2020 vykazují statisticky nevýznamný trend nárůstu méně než 0,2 °C za 10 let.
Normál ročního úhrnu srážek na území ČR a jednotlivých krajů se téměř nezměnil vůči normálu 1981-2010. Ve většině krajů normál 1991-2020 představuje 98-102 % normálu 1981-2010. O něco znatelnější snížení nastalo pouze v Libereckém a Královéhradeckém kraji (o 4-5 % vůči normálu 1981-2020).
Rozdíly však pozorujeme v rozložení srážek v průběhu roku. Srážkový normál 1991-2020 pro území ČR je o více než 5 % nižší oproti normálu 1981-2010 v měsících duben, listopad a prosinec. Naopak výraznější nárůst průměrného úhrnu srážek nastal v měsíci říjen a u některých z krajů také v červnu a září. Měsícem s nejnižším průměrným úhrnem srážek na území ČR a většině krajů zůstává únor, v některých krajích především v severní polovině Čech se však minimum srážek v ročním chodu vyskytuje v dubnu.
Česká meteorologická společnost (ČMeS)
Na valném shromáždění České meteorologické společnosti (ČMeS) byla zvolena nová předsedkyně, RNDr. Taťána Míková. Taťána Míková je meteoroložka, klimatoložka a moderátorka zpráv o počasí. Pracovala v Českém hydrometeorologickém ústavu.
Čtěte také: Kolín: Emisní stanice - informace
V České televizi působí od roku 1994, kde byla dlouhé roky vedoucí redakce počasí. Je autorkou či spoluautorkou řady vědeckých i populárních publikací a článků z oblasti klimatologie a meteorologie.
Jako nová předsedkyně ČMeS by chtěla rozvíjet web, sociální sítě a online přednášky, a také podporovat osobní setkávání členů. Rádi bychom, aby se každoroční konference stala příležitostí nejen pro setkání odborníků v meteorologii a klimatologii a výměnu jejich názorů, ale i základem pro formování jejich další spolupráce a nových projektů.
ČMeS je organizací působící v zájmu rozvoje české vědy, především meteorologie a příbuzných oborů, v souladu s potřebami a tradicemi české meteorologie. Představujeme si, že by se členové ČMeS, pokud na to mají čas a kapacitu, mohli seznámit s nejnovějšími poznatky i v jiných zaměřeních, než kterým se věnují nebo věnovali ve svém pracovním životě. Naší ambicí je i prohloubení komunikace mezi členy společnosti, abychom si mezi sebou rozuměli a vůči veřejnosti prezentovali pokud možno ty nejnovější poznatky, které v našich oborech máme.
Popularizace vědy je důležitá, a ČMeS by měla pomoci všem vědcům, aby se jejich nové poznatky dostaly jak mezi odborníky, tak k veřejnosti. Je skvělé, když popularizaci vědy dokážou realizovat přímo ti, kteří se na výzkumu podílejí.
S kolegy v současném výboru ČMeS bychom si chtěli ujasnit, jaké jsou názory členů. Už dnes ovšem komunikujeme o spolupráci s ČHMÚ, dalšími vědeckými společnostmi a diskutujeme i o návrzích institucí, které by potřebovaly absolventy oborů meteorologie a klimatologie pro svou činnost. Rádi bychom navázali na hlubší spolupráci z minulosti. Dnes ovšem existuje mnohem širší spektrum oborů, které s meteorologií a klimatologií úzce souvisejí, na mnoha univerzitách v Česku.
Čtěte také: Stanice STOP – Česká republika
Měření ozonu na Solární a ozonové observatoři v Hradci Králové
V letošním roce si připomínáme 60 let měření ozonu na Solární a ozonové observatoři v Hradci Králové. Monitoring ozonové vrstvy nad územím ČR zde byl zahájen pravidelným měřením pomocí Dobsonova spektrofotometru č. 074. Tento typ spektrofotometru byl po mnoho desetiletí základním přístrojem pro měření celkového ozonu v celosvětové síti.
Metoda měření je založena na principu diferenční optické absorpční spektroskopie (DOAS). Optický systém Dobsonova spektrofotometru rozkládá dopadající sluneční záření hranolem. Z takto vzniklého spektra se soustavou štěrbin vyberou vhodné vlnové délky v UV oblasti. Na některých z nich absorbuje ozon UV záření silněji, na jiných slaběji. Právě s pomocí rozdílů intenzit záření na silně a slabě absorbujících vlnových délkách lze pro známou výšku Slunce nad obzorem vypočítat množství ozonu v atmosféře.
Základním typem měření Dobsonovým spektrofotometrem je měření typu DS (Direct Sun), tedy v přímém slunečním záření, dopadajícím na povrch. Pokud nelze přímé sluneční záření detekovat, nejčastěji z důvodu přítomnosti oblačnosti, lze provádět i měření typu ZB (Zenith Blue) nebo ZC (Zenith Cloud). Jsou to měření v zenitu, buď s jasnou oblohou, nebo s oblačností v nadhlavníku. Při zpracování dat jsou preferována měření DS, protože jsou nejpřesnější (kolem 1 %), zatímco zenitová měření vykazují poněkud větší nejistotu (1-2 % ZB, resp. 1-3 % ZC).
Měření Dobsonovým spektrofotometrem č. 074 trvá od roku 1961 dosud, i když dnes už spíše jen pro referenční účely. Přístroj je pravidelně každých 5 let kalibrován a nedávno u něj došlo k výměně elektroniky a fotonásobiče, což dává dobré předpoklady pro měření i v dalších desetiletích. V roce 1994 byl na SOO Hradec Králové uveden do provozu přístroj „nové generace“, Brewerův spektrofotometr č. 098 (jednoduchý monochromátor, Mk-IV). I ten pracuje na principu DOAS, jen využívá poněkud jiné vlnové délky než Dobsonův spektrofotometr a k rozkladu světla na spektrum používá optickou mřížku místo hranolu. Navíc jde o přístroj s uzavřenou optikou, umístěný na trackeru, který přístroj natáčí za Sluncem.
Instalace Brewerova spektrofotometru znamenala ale i další pokrok v měření ozonu, a to zahájení tzv. umkehr měření vertikálního profilu ozonu. Dalším novým produktem Brewerova spektrofotometru bylo spektrální měření intenzit UV záření v oblasti cca 285 až cca 325 nm s krokem 0,5 nm. To umožnilo přesnější sledování UV záření.
Ocenění stanic s dlouhou řadou měření
Pro ocenění a podporu udržení pozorování na stanicích s dlouhou řadou měření Světová meteorologická organizace (WMO) zařazuje stanice s délkou řady měření 100 a více let splňující kritéria stanovená WMO mezi tzv. Centennial Observing Stations a uděluje jim certifikát.
Tímto certifikátem se může pyšnit 291 stanic na celém světě. Od letošního roku se mezi tyto stanice se řadí i 6 stanic ležících na území České republiky. Stanice Opava a Praha-Klementinum získaly certifikát již v roce 2017 a 2018, v letošním roce k nim přibyly stanice Klatovy, Milešovka, Šumperk a Přerov.
Bližší informace ohledně pozorování a měření na uvedených stanicích lze najít buď v monografiích, nebo v publikaci Brázdil et al. (2012).
BRÁZDIL, R., BĚLÍNOVÁ, M., DOBOROVOLNÝ, P., MIKŠOVSKÝ, J., PIŠOFT, P. et al., 2012. Temperature and Precipitation Fluctuations in the Czech Lands during the Instrumental Period. Brno: Masarykova Univerzita. ISBN 978-80-210-6052-4.
Závěr
Měření a pozorování na meteorologických a klimatologických stanicích je záslužná činnost, která je časově náročná, vyžaduje pečlivost, trpělivost a vytrvalost. Pozorovatelé na meteorologických a klimatologických stanicích jsou ti, kteří nejsou příliš vidět, avšak přínos jejich práce je nevyčíslitelný. Výsledkem jejich činnosti jsou řady meteorologických pozorování a měření, která jsou cenná nejen pro klimatologický výzkum, ale jsou rovněž součástí kulturního dědictví národa.
tags: #stanice #měření #emisí #ZS #Mareše #recenze
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]