Právní úprava ekologie v České republice

Právní úprava v oblasti podnikové ekologie v České republice je rozsáhlá a zahrnuje řadu zákonů, vyhlášek a nařízení, a to jak národních, tak i evropských. Cílem této legislativy je ochrana a tvorba životního prostředí, minimalizace negativních dopadů podnikatelské činnosti na životní prostředí a zajištění souladu s principy udržitelného rozvoje.

Nové právní předpisy a jejich dopady

V posledních letech došlo k přijetí několika významných právních předpisů, které ovlivňují oblast podnikové ekologie. Mezi ně patří:

• Zákon č. 249/2025 Sb.: Tento zcela nový zákon upravuje proces vymezování oblastí pro povolování nových projektů obnovitelných zdrojů energie, s cílem urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren na předem vytipovaných lokalitách.
• Zákon č. 250/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a zákon č. 40/2009 Sb.
• Zákon č. 251/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 226/2013 Sb. Tato novela navazuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 o dodávání na trh Evropské unie a vývozu z trhu Evropské unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů.
• ZÁKON č. 87/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií.

Změny v posuzování vlivů na životní prostředí

Změny se týkají i zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 148/2023 Sb. o jednotném environmentálním stanovisku. Mění se podmínky vydání jednotného environmentálního stanoviska, a to zejména, je-li vydávajícím orgánem krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. Rozšiřuje se výčet náležitostí jednotného environmentálního stanoviska.

Vyhláška č. 227/2025 Sb.

Důležitou změnou je i Vyhláška č. 227/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 377/2013 Sb. Mezi hlavní změny patří zejména úprava, kdy zemědělec bude předávat evidenci hnojení pouze na výzvu a nikoli automaticky, redukce povinných údajů obsažených v evidenci hnojení a vylepšení struktury předávaného datového souboru, který zemědělci zašlou do jednotného úložiště dat v případě kontroly provedené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, doplnění dalších kategorií plodin v příloze č. 6 a kategorií zvířat v příloze č.

• Tuhé organické hnojivo kompost se mimo zemědělskou půdu ukládá pouze na místech vhodných k jeho uložení schválených v havarijním plánu podle vodního zákona.
• Od 2026: Na zemědělské půdě mohou být tuhá statková hnojiva uložena pouze na místech vhodných k jejich uložení, a to na základě informací získaných z evidence využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona o zemědělstv, pokud je uživatel závadných látek do této evidence zařazen a nakládá v kterémkoli okamžiku s celkovým množstvím nejméně 2 t tuhých statkových hnojiv.

Další návrhy vyhlášek a nařízení

• Návrh vyhlášky o registru výpustí ze zdrojů znečištění do vod povrchových Zavádí se nový registr výpustí do povrchových vod, který má zpřehlednit evidenci výpustí a usnadnit řešení havárií ohrožujících vodní prostředí.
• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě Změna zpřesňuje pravidla pro používání rybničních a říčních sedimentů na polích, upravuje limity škodlivin i způsob odběru vzorků a umožňuje jednodušší opakovanou aplikaci.
• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 280/2023 Sb., o podmínkách výkonu činností energetických specialistů Změna upravuje formulace a vzory žádostí a protokolů ke zkoušce energetických specialistů, snižuje bodovou hranici pro úspěšné složení testu a zpřesňuje podmínky opravného termínu.
• Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 57/2016 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních Cílem předkládaného novely nařízení vlády č. 57/2016 Sb. je především uvedení předmětného nařízení vlády do souladu se současnou právní úpravou, kdy zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, od 1. 7. 2024 neumožňuje povolení vodního díla na ohlášení podle § 15a vodního zákona.

Tento paragraf byl zrušen zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona. Dalším cílem návrhu je úprava emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod vypouštěných do vod podzemních v ukazateli amoniakální dusík, zpřesnění terminologie a provedení několika legislativně-technických úprav.

Čtěte také: Česká legislativa a podniková ekologie

Chemické látky a směsi: Nové látky SVHC a změny v nařízení CLP

Došlo k zařazení nových látek na kandidátský seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC). Dne 1. září 2025 vstoupilo v platnost nařízení 2024/197, 21ATP nařízení CLP, které přináší povinnost nově klasifikovat a značit látky (a směsi) v souladu s harmonizovanými klasifikacemi.

Semináře, kurzy a školení

Pro usnadnění orientace v aktuální legislativě a získání potřebných znalostí a dovedností jsou pořádány různé semináře, kurzy a školení. Mezi ně patří například:

• 20.11. 2025 Praha: Chemická legislativa v praxi: povinnosti uživatelů, výrobců, dovozců a distributorů CHLS
• 21.11. 2025 Praha: BEZPEČNOSTNÍ LIST: sestavování a kontrola BL, odborná způsobilost
• 20.11. 2025 Praha: 2-denní kurz: Chemická legislativa + bezpečnostní list
• 24.11. 2025 Brno: Evidence a ohlašování odpadů a zařízení, ISPOP, aktuální změny legislativy odpadů
• 25.11. 2025 on-line: Nové nařízení EU 2025/40 o obalech a povinnosti ze zákona 477/2001 Sb. o obalech
• 28.11. 2025 Brno: OVZDUŠÍ: Povinnosti provozovatelů zdrojů / novela zákona a emisní vyhlášky
• 4.12. 2025 Praha: Podnikový ekolog (2-denní kurz)
• 8.12. 2025 Praha: Skladování chemických látek a směsí (sklady a pracoviště)

Povinnosti firem v podnikové ekologii

Právní předpisy stanovují řadu povinností pro firmy v oblasti podnikové ekologie. Tyto povinnosti se týkají různých oblastí, jako jsou chemické látky a směsi, odpady, ochrana vod, ochrana ovzduší, integrovaná prevence, nakládání s obaly a ekologická újma.

A - Chemické látky a směsi

Povinnosti, které stanovuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií a další chemické předpisy.

• Mladiství zaměstnanci mají omezeno nakládání s vybranými chemickými látkami a směsmi.
• Firmy smějí nakládat s látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s těmito látkami mají zabezpečeno osobou odborně způsobilou.
• Firma je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo CMR.

B - Odpady

Povinnosti, které stanovuje zákon č. Původce odpadu a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů. Původce odpadu a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem zařadit odpad do kategorie.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

• Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která uvádí na trh výrobky, je povinna uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků.
• Převzít odpad do svého vlastnictví může pouze oprávněná osoba.
• Každý je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpad, je k jejich převzetí podle zákona o odpadech oprávněna.

C - Ochrana a využití vod

Povinnosti, které stanovuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách. K nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (nejde-li o obecné nakládání) je nutné povolení.

• K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu.
• Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení, které však mohou ovlivnit vodní poměry.
• Při nakládání s vodami v množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci, je oprávněný povinen měřit množství vody, se kterým nakládá, a předávat výsledky tohoto měření správci povodí.

D - Ochrana ovzduší

Povinnosti, které stanovuje zákon č. 201/2012 Sb., o ovzduší. Provozovatel je povinen zařadit zdroj znečišťování.

• Provozovatel je povinen uvádět do provozu a provozovat stacionární zdroj v souladu s podmínkami stanovenými zákonem o ovzduší, jeho prováděcími právními předpisy, výrobcem a dodavatelem.
• Provozovatel stacionárního zdroje je povinen dodržovat emisní limity, emisní stropy, technické podmínky provozu a přípustnou tmavost kouře.
• Provozovatel stacionárního zdroje je povinen provést kompenzační opatření uložená krajským úřadem.

E - Integrovaná prevence

Povinnosti, které stanovuje zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování a nařízení EP č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek. Provozovatel stanoveného zařízení (příloha E1) je povinen podat žádost o vydání integrovaného povolení, resp. provozovat zařízení na základě integrovaného povolení.

F - Nakládání s obaly

V této kapitole jsou uvedeny povinnosti, které stanovuje zákon č. 477/2001 Sb., o obalech. Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší. Osoba, která uvádí na trh obal, balený výrobek nebo obalový prostředek, je povinna zajistit stanovené požadavky (obsah nebezpečných látek, využitelnost).

Ekologická újma

• Provozovatel musí předcházet vzniku ekologické újmy a v rozsahu stanoveném tímto zákonem přijímat preventivní opatření.
• Povinnost provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a nést s tím související náklady má provozovatel vykonávající provozní činnost, která je zařazena do seznamu provozních činností uvedených v příloze č.
• Provozovatel neprodleně sdělí příslušnému orgánu informace o všech důležitých okolnostech bezprostřední hrozby ekologické újmy a o provedených preventivních opatřeních.

Ekonomické nástroje ochrany přírody a krajiny

V ochraně přírody a krajiny v České republice se uplatňují zejména následující ekonomické nástroje:

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

1. Pozitivně stimulující (pozitivní netržní nástroje)
   • finanční příspěvky
   • dotace
   • půjčky
2. Negativně stimulující (negativní netržní nástroje)
   • poplatky za vjezd do národních parků
   • odvody za kácení dřevin

Z výše uvedeného přehledu je patrné, že ekonomické a kompenzační nástroje ochrany přírody a krajiny nemají v České republice příliš propracovaný systém.

Dotační nástroje

Na národní úrovni mají zásadní význam tzv. krajinotvorné programy - Program péče o krajinu a Program podpory obnovy přirozené funkce krajiny. Po vstupu do Evropské unie se spektrum dotačních nástrojů využitelných pro ochranu přírody a krajiny výrazně rozšířilo, a to zejména díky nástrojům společné zemědělské politiky. Zásadní úlohu dnes sehrávají agroenvironmentální programy, které umožňují platit zemědělským subjektům za šetrné způsoby hospodaření.

Programy financované z evropských fondů (2007-2013)

• Program rozvoje venkova: Financován z Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova (EAFRD).
• Operační program Životní prostředí: Financován z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje, zaměřen na zlepšování stavu přírody a krajiny.
• Operační program Rybářství: Financován z Evropského rybářského fondu, zaměřen na zlepšení vodního prostředí.
• Program LIFE+: Zaměřen na velké projekty v řádu milionů EUR, skládá se ze tří pilířů: LIFE+ Příroda a biodiverzita, LIFE+ Politika a správa životního prostředí a LIFE+ Informace.

Hlavní problémy a rizika fungování ekonomických nástrojů v ČR

1. Chybí kvalitní analýza potřeb ochrany přírody a krajiny, která by se mohla stát základem pro systémově správné nastavení ekonomických nástrojů.
2. Ve vztahu k jednotlivým evropským fondům převládá „resortní“ přístup.
3. V programech financovaných z evropských fondů zůstávají dotační tituly, které jsou, nebo za určitých podmínek mohou být, environmentálně nepříznivé.
4. Programy financované z evropských fondů zůstávají ve srovnání s národními dotacemi nepružné a žadatelsky náročné z hlediska administrace.
5. Nedostatek finančních prostředků státního rozpočtu na kofinancování evropských programů vede k utlumování národních dotačních programů.

tags: #ekologie #právní #úprava #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické aspekty sdílení kol
• Přírodní rozmanitost: Ovoce a zelenina
• Mobilní drtící linky a zákon o ovzduší
• Stav Ohrožení Státu v ČR a Trest Smrti
• Ohrožení kobylky zelené