Stanování ve volné přírodě v Jihomoravském kraji a související legislativa

Chození po horách, trampování a čundráctví má u nás v Česku dlouholetou tradici a v poslední době opět nabírá na síle. Ať už za to můžou restrikce pohybu v době covidové pandemie nebo vzrůstající popularita dálkového trailu Stezka Českem kopírující hranice naší republiky, stále více a více lidí vyráží hledat klid do naší krásné české přírody. S rostoucím počtem lidí ale rostou i nároky na to, abychom se k přírodě chovali co nejlépe, aby po nás zůstala stále stejně krásná i pro budoucí generace. O tom, jak se správně v přírodě chovat, jsme již psali v článku “Zmizet beze stop: leave no trace”.

Táboření vs. Nocování

Když jde o přespávání v přírodě, zákon o ochraně přírody a krajiny pracuje se dvěma termíny, které v něm však nejsou zcela jasně a jednoznačně definovány. Těmito termíny jsou “táboření” a “nocování”.

Za táboření se považuje soubor činností spojených s pobytem (jednotlivce nebo skupiny osob) na jednom místě v přírodě spojený s možností přenocování. „Za táboření se považuje přenocování s použitím přístřešku (především stanu) a další doprovodné aktivity, jako je např. Jde zejména o přespávání v přírodě v nějakém přístřešku - především stanu ⛺️. Existence přístřešku avšak není zásadní podmínkou pro naplnění definice táboření.

Táboření zahrnuje další doprovodné činnosti, jako příprava místa pro přespání, příprava jídla, umývání nádobí, tvorba lidského a jiného odpadu atd. V některých případech lze za táboření považovat i setrvání osob na jednom místě během dne, pokud tyto osoby vykonávají činnosti, které v souhrnu naplňují definici táboření (např. stavba přístřešku, příprava stravy, znečišťování okolí), byť na místě nenocují.

Nocováním se myslí jednorázové přespání bez znaků dlouhodobějšího pobytu. V praxi to znamená, že si večer po setmění rozložíš na zem karimatku, nepostavíš si nad sebou žádný stan, tarp nebo jiný přístřešek, nepověsíš hamaku, nebudeš rozdělávat oheň a nezůstanou po tobě žádné odpadky.

Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?

Zvláště chráněná území

Zákon definuje dva typy chráněných území: velkoplošně zvláště chráněná území a maloplošně zvláště chráněná území. Na jakém území se právě nacházíš, zjistíš nejjednodušeji na mapy.cz, ve kterých jsou zvláště chráněná území vyznačena. Geografické vymezení jednotlivých oblastí definují tzv. zřizovací předpisy.

Ty přesně určují, co se na konkrétním místě chrání, a mohou zakazovat další činnosti na daném území (např. chůzi mimo zpevněné cesty kvůli ochraně stanovišť vzácných rostlin, hnízdících ptáků nebo výskytu velkých šelem). Takových míst, ve kterých by platily další dodatečné zákazy a omezení, však není mnoho a běžné turisty většinou nijak neomezují. Problém může nastat při organizování větších akcí a závodů, které by organizátoři chtěli přes tato území vést.

Národní parky a některé národní přírodní rezervace nebo památky mohou mít také svůj návštěvní řád, který jasně definuje práva a povinnosti návštěvníka daného území.

Označení v terénu:

• cedule s velkým státním znakem ČR
• pruhové značení hranic na sloupcích nebo hraničních stromech (pouze I.

Spaní:

• táboření zakázané mimo vyhrazená místa (např. nouzové nocoviště v NP Šumava), v I.

Pohyb:

• volný (tj.

Oblasti:

• 26 (např.

Informace:

• zřizovací předpisy
• pokud se oblast překrývá s jiným chráněným územím (např.

Pohyb:

• zákaz vstupu mimo vyznačené cesty, zpravidla i zákaz sběru rostlin vč.

Oblasti:

• 110 (např.

Pohyb:

• volný (tj.

Oblasti:

• 126 (např.

Pohyb:

• volný (tj.

Pohyb:

• volný (tj.

Ostatní oblasti v Česku

A jak je to s ostatními oblastmi v Česku, které dle zákona nespadají mezi zvláště chráněná území? V lese mimo chráněná území se tedy můžeš pohybovat bez omezení. Oheň v nich ale rozdělávat nemůžeš, na to se musíš vzdálit nejméně 50 metrů od hranice lesa. Při rozdělávání ohně si dej ale vždy pozor, zvlášť za sucha. Z přilehlého lesa si pak můžeš na oheň odnášet jen na zem spadlé suché klestí do 7 cm v průměru.

Používání lihového vařiče nebo dřívkáče je rovněž považováno za rozdělávání ohně, jelikož nemají regulovatelný plamen. Co se týče přespávání, tak je teoreticky povoleno. Nicméně některé pozemky mohou být soukromé a vždy by bylo lepší předem kontaktovat majitele a zeptat se. Vyhneš se tak nepříjemnému probuzení uprostřed noci, když si tě přijde majitel i se svým rozzuřeným rotvajlerem zkontrolovat a požádat o opuštění jeho pozemku.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě

Ve skutečnosti ale mohou existovat i další obecně závazné vyhlášky se zákazem táboření nebo rozdělávání ohně na území některých obcí a měst. Další omezení se mohou dle zákona o lesích vztahovat na aktuální situace způsobené živelními pohromami, kde například hrozí pád stromů nebo zvýšené riziko požárů.

Pokud chceš mít jistotu, že neporušuješ žádné zákony, vyhlášky nebo nařízení, nejjednodušší je přespávat na oficiálních místech k tomu určených. Buď můžeš spát pod střechou v penzionech, horských chatách a útulnách nebo ve stanu v oficiálních kempech. V létě se můžeš přecpaným a hlučným kempům vyhnout, když zůstaneš na některém místě bezKempu. Na Šumavě pak existují oficiální nouzová nocoviště, díky kterým si můžeš udělat několikadenní trek přes celý národní park. Na řadě míst jsou vybudovány také nouzové útulny, které slouží na přečkání noci nebo chvilkového nepříznivého počasí. Několik jich je například i v NP Krkonoše. Lesy ČR nově staví síť nouzových útulen na místech, kudy prochází Stezka Českem. Pokud se vydáš na víkendový trek s plánem nocování pod širákem, ale překvapí tě náhlé zhoršení počasí, můžeš přespat v turistickém přístřešku, kterých je po Česku opravdu hodně.

Za pořádek v naší přírodě zodpovídáme především my sami. Ať už se vydáváme na Stezku Českem, víkendový trek, nebo třeba jen na jednodenní výlet do přírody, vždy bychom se měli řídit selským rozumem a pravidly Leave No Trace. Oficiálně ale za dodržování pořádku zodpovídají strážci přírody (CHKO, NP), policie, lesní stráž, myslivecká stráž, rybářská stráž, odbor životního prostředí, česká inspekce životního prostředí a další.

Ať už jsi zákon porušil nebo ne, pokud tě strážci přírody nebo jiná úřední osoba či majitel pozemku načapá někde přespávat, základním pravidlem je se vždy chovat slušně. Při nevhodném chování máš pokutu téměř jistou. Přestupkový zákon totiž přihlíží i k chování dotyčného a jakým způsobem byl přestupek spáchán. Velmi často vše ale skončí domluvou - komunikace je prostě základ.

Asi tě teď napadá, že při přespávání nadivoko v přírodě je nejlepší se schovat někam hluboko do lesa a nebýt vůbec spatřen. Tak se asi nejjednodušeji vyhneš lesním strážcům, ale i případným čumilům, místním obyvatelům nebo ostatním turistům. V naší krajině ale hojně probíhá hospodářská činnost, ať už se jedná o lesní práce, myslivecké honitby nebo sklizně. Pro vlastní bezpečnost je tedy lepší být viděn, což znamená mít například reflexní prvky a chodit po setmění s čelovkou.

Čtěte také: Rekreace v pískovnách ČR

Hromadná ubytovací zařízení v Jihočeském kraji

Jihočeský kraj disponoval v posledním dvacetiletí vůbec největším počtem hromadných ubytovacích zařízení ze všech krajů. Počet lůžek, která tato zařízení nabízela, byl dlouhodobě druhý nejvyšší po Praze a počet míst pro stany a karavany byl mezi regiony s drtivou převahou nejvyšší. V roce 2024 poskytovalo v Jihočeském kraji ubytovací služby pro cestovní ruch 1 246 HUZ, ve kterých bylo téměř 21 tis. pokojů s více než 60 tis. lůžky a 13 tis. míst pro stany a karavany. Kraj se na počtu lůžek HUZ celé republiky podílel 10,8 % a na celorepublikovém počtu míst pro stany a karavany více než jednou čtvrtinou.

Téměř polovinu z celkového počtu jihočeských HUZ tvořily v roce 2024 penziony, kterých bylo bezmála 600. Hotelů, motelů a botelů bylo v kraji celkem 215, většinou šlo o tříhvězdičkové hotely (129). Hotely nejvyšší třídy, pětihvězdičkové, byly v kraji 3. Třetí nejvyšší počet ubytovacích zařízení byl v kategorii ostatní - 189 zařízení.

Z celkového počtu lůžek, která v předchozím roce nabízela jihočeská HUZ, patřila více než polovina hotelům a penzionům; na lůžkové kapacitě kraje se hotely podílely 26,5 % a penziony 25,6 %. V ostatních HUZ se nacházela více než pětina z celkového počtu lůžek (22,4 %), více než desetina byla v kempech (12,3 %), necelých 7 % v chatových osadách a 6,2 % v turistických ubytovnách.

Celorepublikové zastoupení lůžek v jednotlivých typech zařízení se od jihočeského lišilo. V Česku byl vyšší podíl lůžek v hotelích celkem (44,5 %) i podle tříd, zatímco zastoupení dalších kategorií HUZ v lůžkové kapacitě bylo nižší. Vysoký podíl hotelových lůžek z celkového úhrnu za Česko významně ovlivnilo hlavní město Praha, jehož bezmála stotisícovou nabídku lůžek v HUZ tvořily z 83,6 % právě hotely.

Většina míst pro stany a karavany na volné ploše samozřejmě patřila kempům. V roce 2024 bylo v kempech 95,2 % z celkového počtu míst pro stany a karavany Jihočeského kraje. Celá polovina z HUZ kraje (50,2 %) se nacházela v okresech Český Krumlov a Jindřichův Hradec. Tyto dva okresy disponovaly největší lůžkovou kapacitou a také největším počtem míst pro stany a karavany v kraji s podílem 48,3 % na krajské kapacitě lůžek a s podílem 55,5 % na celokrajském počtu míst pro stany a karavany.

Samotný okres Český Krumlov se počtem 15,8 tis. lůžek podílel na lůžkové kapacitě kraje 26,1 % a počtem 4,1 tis. míst pro stany a karavany dosáhl jeho podíl na počtu míst pro stany karavany v kraji více než 30 %. Okres Jindřichův Hradec s 13,5 tis. lůžek a 3,3 tis. míst pro stany a karavany se na jihočeské kapacitě HUZ podílel 22,2 %, resp. 25,0 %. Třetí nejvyšší počet lůžek z jihočeských okresů byl zjištěn v okrese České Budějovice - 8,2 tis. (podíl na krajském počtu 13,6 %) a třetí nejvyšší počet míst pro stany a karavany byl v okrese Prachatice - 1,7 tis. (podíl 12,4 %).

Z 623 jihočeských obcí mělo v roce 2024 na svém území alespoň jedno hromadné ubytovací zařízení 241 obcí a měst. To znamená, že nějakým typem HUZ bylo vybaveno 38,7 % obcí. Po jednom HUZ se nacházelo v 95 obcích, dvě HUZ byla v 53 obcích, tři HUZ ve 25 obcích. Možnost ubytování ve čtyřech a více HUZ nabízelo 68 obcí a měst, přitom 25 z nich mělo v HUZ celkem více než 500 lůžek (viz tab. 2). Nejvíc obcí s vyšší lůžkovou kapacitou HUZ bylo v okrese Český Krumlov a nejméně v okrese Strakonice.

Z jihočeských obcí nabízelo v roce 2024 největší ubytovací kapacitu Lipno nad Vltavou, kde se v HUZ nacházelo 4,1 tis. lůžek a 595 míst pro stany a karavany. Na druhém místě s kapacitou 3,5 tis. lůžek v HUZ bylo město České Budějovice, v těsném sledu za ním města Český Krumlov s 3,4 tis. lůžek a Třeboň s 3,3 tis. lůžek. S velkým odstupem za nimi byla na pátém místě Horní Planá s 1,7 tis. lůžek.

Horní Planá přitom byla s počtem 540 míst pro stany a karavany v pořadí jihočeských obcí na třetím místě za již zmiňovaným Lipnem nad Vltavou a za městem Český Krumlov (590 míst na volné ploše).

Tabulka 1: Kapacita HUZ Jihočeského kraje podle kategorie a okresů v roce 2024

LEDETA, z. JUDr. Nabízíme k pronájmu Táborovou základnu LEDETA na Zvůli. Základna je plně vybavená: kuchyně, stany, jídelní stan, klubovna, sprchové kouty, WC atd. právě nastal čas, kdy je nutno pro Vámi pořádaný tábor či dětské zotavovací akci na rok 2022 zajistit táborovou základnu. Dovolujeme si Vám, jako každý rok nabídnout tu naši k pronájmu, která je plně a moderně vybavená. Jedná se o Táborovou základnu LEDETA na Zvůli, která se nachází v Jihočeském kraji mezi Jindřichovým Hradcem a Dačicemi. Oblast znáte pod názvem Česká Kanada. Kapacita táborové základny je 80 osob, příp. V ceně pronájmu táborové základny je zahrnut pronájem veškerého zařízení a vybavení a jsou zde i zahrnuty poplatky za spotřebu elektrické energie a plynu, který se využívá při vaření v táborové kuchyni. Kromě plně vybavené táborové základny pro rok 2022 přicházíme se zcela ojedinělou nabídkou. Můžeme Vám nabídnout kuchařský personál, který bude pro Váš tábor po celou jeho dobu vařit a připravovat pro Vás i Vaše táborníky ty nejlepší pokrmy. Tedy, zbavíte se starostí se zajišťováním potravin, nemusíte shánět zodpovědný kuchařský personál a přitom se bude vařit přímo v táborové kuchyni. Vařit jsme schopni např. i pro děti s celiakií, tedy z bezlepkových potravin. Stravování bude probíhat klasicky, tedy snídaně, oběd, svačina, večeře a druhá večeře.

tags: #stanování #v #Jihomoravském #kraji #ve #volné

Oblíbené příspěvky:

• Kdy platit poplatek za odpad?
• Nebezpečí od šelem
• Klima v Krnově
• Odpadové hospodářství Sudoměřice
• Jak odhadnout rychlost větru