Angrešt je vhodným doplňkem naší zahrádky, obzvlášť v kombinaci stromkový angrešt a keřový rybíz. Angrešt je velmi oblíbené pěstované drobné ovoce, dříve nechyběly na žádné venkovské zahradě. Angrešt patří mezi oblíbené druhy ovoce a spolu s rybízem ho můžete vysadit letos na podzim.
Angrešt či správně srstka angrešt (Ribes uva-crispa, starší název Grossularia uva crispa) byl dříve nazýván také chlupatka nebo kudláčky. Angreštu se u nás lidově říkalo srstka, chlupatka nebo kudláčky. U nás má tato bobulovina spolu s rybízem velkou tradici a na svých zahradách ho tak pěstuje většina z nás.
Angrešt vysazujeme na světlá stanoviště s lehkým přistíněním. Angrešt preferuje slunné až polostinné místo. Přestože angrešt prospívá i na slunném stanovišti, celodenní úpal mu škodí. Plné slunce mu příliš nevyhovuje. Je tedy vždy vhodnější vybrat stanoviště v polostínu. Vhodná je také výsadba pod vyššími stromy.
Angrešt patří mezi ty nejméně náročné bobuloviny a byla by tak škoda, nepěstovat ho i na stanovištích, které jste si doposud mysleli, že pro něj nejsou vhodná. Stinná stanoviště již vhodná nejsou, protože zde dochází k velkému riziku přenosu a šíření houbových chorob, především pak padlí.
Půda by měla být dobře propustná, humózní, a dostatečně vlhká. Půda by měla mít neutrální až mírně kyselé pH (kolem 6-6,5). Angrešt vyžaduje půdy hlinité až hlinitopísčité bohaté na zásobní vápník, nesnáší půdy těžké, zamokřené a kyselé.
Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování
Trpí tedy při vysychání povrchu půdy. Angrešty mají kořenový systém založený velmi mělce. U angreštů určitě doporučujeme použít mulčování, který zabrání vysychání povrchu půdy větrem a slunce. Pod mulč je vhodné také každé jaro použít novou vrstvu kompostu. V případě sušších let určitě vysazené rostliny pravidelně zalévejte. Bez vláhy budou plody malé.
Před samotnou výsadbou lze do předpřipravené jámy přidat odleželý kompost či zetlelé listí. Před výsadbou vykopete jamku dostatečně velkou pro kořenový systém rostliny. Samotný stromek sázíme tak hluboko, jako rostl ve školce. Doporučuje se, aby keř byl zasazen o několik centimetrů hlouběji, než jak rostl v kontejneru nebo na předchozím stanovišti.
Ke stromkovitému angreštu nezapomeneme upevnit oporu, která bude končit až nad místem roubování. Předejdeme tak pozdějšímu vylomení korunky, která bude těžknout pod záplavou plodů. Bez vyvázání k opoře jsou stromky náchylné k ohybání, nebo často docela prasknou.
Po zasazení necháme zeminu nakypřenou, aby se nám v okolí nezachycovala voda či sníh. Samozřejmou je zálivka ihned po výsadbě.
Hnojení je v případě angreštu velmi důležité, ovlivňuje růst, plodnost, vitalitu i životnost rostliny. Hnojíme každým rokem zjara, a v době před kvetením. Nejlepší volbou se ukazuje Cererit, nebo NPK. Při náznacích poškození listů nezapomeneme dodávat draslík, nejlépe v období března, pomocí síranu draselného.
Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek
Řez se liší při keřové i při stromkové variantě rostliny. Na optimální dobu prořezu nejen angreštu, ale i rybízu, vás upozorňujeme každým rokem. Tyto bobuloviny raší jako první, takže za optimální dobu se považuje konec února, případně začátkem března.
Po výsadbě keře (na jaře ihned, na podzim čekáme až do jara) zkrátíme výhony na dva až tři pupeny, ty slabé odstraníme celé hned u země. Ve druhém roce po výsadbě ponecháme čtyři až šest nejsilnějších výhonů, které zkrátíme zhruba o třetinu. Ve třetím roce zkrátíme nejdelší větve na deset až dvanáct oček, a boční větve na tři až pět oček.
Po výsadbě stromku (opět na jaře ihned, při výsadbě na podzim počkáme až do jara) zkrátíme výhony na tři až čtyři očka. Ve druhém roce vybereme pět až sedm základních větví a zkrátíme je o 1/3. V následujících letech stromku odstraníme výhony vyrůstající ze středu korunky a zároveň větévky, které stromek příliš zahušťují. Základní větve ponecháme na délku osmi až deseti oček, boční na dvě až čtyři. Tento zmlazovací řez provádíme až po čtyřech/ šesti letech.
Nejvhodnějším způsobem ochrany je zamulčování keře či stromku kompostem, nebo spadaným listým, či drcenými větvemi.
Mezi nejznámější choroby patří padlí americké, které způsobuje plesnivění plodů a listů, opad plodů a celkové chřadnutí rostliny. Jako první pomoc doporučujeme opakovaný postřik přípravkem Bioton. Zvýšená odolnost vůči padlí výrazně snižuje u těchto odrůd potřebu chemické ochrany fungicidy.
Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel
Zelené housenky pilatky angreštové ožírají listy, snadno se jich zbavíme postřikem běžně dostupných pesticidů. Mezi další běžné škůdce patří mšice, i těch se lze zbavit postřikem přípravku Pirimor, Mospilan ad. Žlutozelené zbarvení listů a jejich postupné opadávání může způsobit i antraknóza angreštu (pomůže např.
Angrešt můžete pěstovat i na balkoně. Ne všechny odrůdy angreštu jsou vhodné pro pěstování v nádobách.
'Hinnonmäki Röd': Tato odrůda je známá svou menší velikostí a odolností vůči mrazu i chorobám. Vyberte si samosprašné odrůdy angreštu, které jsou kompaktnější a lépe se hodí do nádob.
Výběr vhodné nádoby je klíčový pro úspěšné pěstování angreštu v květináči. Zvolte dostatečně velký květináč s odtokovými otvory. Minimální objem by měl být 20 litrů. Květináč by měl mít minimální objem 30-40 litrů, aby poskytoval dostatek prostoru pro kořeny. Hloubka nádoby by měla být alespoň 40 cm. Květináče mohou být z různých materiálů, jako je plast, keramika nebo dřevo.
Použijte kvalitní zahradnický substrát, ideálně obohacený o organickou hmotu (např. kompost). Zemina: Použijte kvalitní zahradnický substrát, ideálně obohacený o organickou hmotu (např. kompost). Na dno květináče je vhodné umístit drenážní vrstvu (např.
Pokud kupujete sazenici, před výsadbou ji důkladně zalijte, aby kořeny byly hydratované. Sazenici angreštu vysaďte do nádoby na jaře nebo na podzim. Pokud je rostlina v kontejneru, můžete ji jemně vyjmout a zkontrolovat kořenový systém.
Umístěte angrešt do středu květináče a zasypte ho připraveným substrátem tak, aby byly kořeny dobře pokryty, ale kořenový krček (místo, kde se kořeny setkávají s kmenem) zůstal těsně nad povrchem zeminy.
Angrešt v květináči potřebuje pravidelnou zálivku, protože nádoby rychleji vysychají než půda v záhonu. Angrešt má rád vlhkou půdu, ale nesnáší přemokření. Udržujte půdu vlhkou, ale ne přemokřenou.
Aplikace mulče na povrch substrátu pomáhá udržet vlhkost a stabilní teplotu půdy. Každé jaro proveďte prořezávání, při kterém odstraníte staré a poškozené větve. Pravidelný řez podporuje růst a plodnost keře.
V létě můžete odstranit přebytečné boční výhony, které by mohly oslabovat hlavní větve. Pravidelná kontrola rostlin vám umožní včas rozpoznat problémy, jako jsou mšice, padlí angreštové nebo plísně.
Na zimu přemístěte květináč s angreštem do chladné a světlé místnosti, například do garáže nebo sklepa.
Plody angreštu dozrávají postupně od června do srpna, v závislosti na odrůdě. Angrešt můžete sklízet ručně, ideálně s použitím rukavic, protože některé odrůdy mají ostny.
Pokud máte přebytek úrody, můžete angrešt zavařit, zamrazit, nebo připravit džemy či kompoty.
Plody angreštu obsahují provitamín A, vitamíny C, E, B1-B6, vápník, fosfor, zinek, měd, hořčík, křemík a železo. Plody jsou vhodné k přímé spotřebě, ke kompotování nebo na džemy.
Džem z angreštů je velmi chutný především jako náplň do koláčů a buchet - ideálně v kombinaci s tvarohem. Pro výrobu džemů je angrešt obzvláště vhodný, protože plody obsahují množství pektinu, které snižuje potřebu zahušťování.
Látky obsažené v angreštech také částečně snižují krevní tlak, či napomáhají při rozpouštění ledvinových a močových kamenů. Napomáhají při léčbě zácpy, čistí cévy od cholesterických usazenin a posilují jejich stav. Při pravidelném užívání napomáhají k detoxikaci organismu.
tags: #stanoviste #pro #angrest #pěstování