Ideální podmínky pro pěstování rododendronů

Podlehli jste kráse těchto nádherných rostlin, které vám učarovaly díky nádherným květům? Ještě je nepěstujete? Myslíte si, že nemáte dostatek informací o jejich nárocích na pěstování?

Rododendrony (Rhododendron) pocházejí z Asie, ale rostou po celém světě. Rod zahrnuje až 900 druhů stálezelených až opadavých stromů a keřů. Vzhledově vám je nemusíme zvlášť představovat. Typické jsou pro ně kopinaté, lesklé, tmavě zelené listy různé délky. Pěstují se zejména pro atraktivní a voňavé květy, které vyrůstají jednotlivě nebo ve shlucích od konce jara do léta. Květy jsou různé barvy i velikosti.

Rododendrony najdou uplatnění ve skalce či na záhonech. Hodí se také do stinného kouta, pro tvorbu živých plotů a neformálních clon a také jako solitéra. Rododendrony lze pěstovat i v nádobě na terase. Většinou jde o mrazuvzdorné druhy, kromě skupiny Vireya, které se pěstují v zimní zahradě nebo ve studeném skleníku.

Ideální stanoviště pro rododendrony

Zcela zásadně platí, že plná krása rododendronů se rozvine pouze tehdy, když jsou splněny jejich speciální nároky na stanoviště. V první řadě je potřeba vybrat ideální místo, kde se jim bude dařit. Nejlepší v našich podmínkách je stinné nebo polostinné stanoviště, chráněné před studeným větrem a vysycháním, ideálně sever, severozápad a severovýchod, vždy na závětrné straně. Pokud se pěstují ve vhodném substrátu s dostatečným množstvím vody, lze je bez problému pěstovat i na slunném stanovišti.

Rododendrony nejsou v pravém slova smyslu stínomilné rostliny. Daří se jim i na plném slunci, pokud je vzduch v jejich okolí dostatečně vlhký. Pokud není, pak potřebují přistínění alespoň během nejteplejší části dne. Jinými slovy: nesázíme je tam, kde by byly vystaveny plnému polednímu slunci. Ideální přistínění jim poskytne třeba severní strana domu nebo stromy, pokud však nejsou nasazeny příliš hustě a pokud nemají příliš husté koruny (jako například bříza, lípa, javor nebo kaštan).

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Nevhodné jsou stromy s hustou povrchovou sítí kořenů. Naproti tomu hluboko kořenící stromy, jako například borovice, modřín, hloh, pajasan, zlatý déšť, japonský javor či líska, jsou přijatelné.

Příprava půdy a výsadba

Rododendrony vyžadují vlhké, dobře propustné, humidní kyselé půdy s podílem listovky. Rododendrony potřebují kyselý, humózní substrát pH 4-5. Ideální je kyselá rašelina ve vláknité struktuře. Zemina by měla mít pH 4,5 - 5,5. Kvalitu a především kyselost zeminy nelze ošidit!

Nejlepší čas pro výsadbu rododendronů je na jaře (březen-květen) a na podzim (září-říjen). Můžou se také sázet v létě, pouze počítejte s vydatnou závlahou, nebo v zimě, v době, kdy nemrzne. Nejvhodnější dobou k výsadbě rhododendronů a tzv. azalek, což jsou botanicky vzato také rododendrony, je začátek dubna až konec května. Rostliny zakoupené v kontejneru je možno vysazovat po celé vegetační období až do konce září, případně začátku října. Včasná výsadba zajišťuje rychlou tvorbu nových kořínků a vedle toho i dobrý květ již v prvém roce po výsadbě.

Je zapotřebí je vysazovat do polostínu a mělce. Nesnášejí hlubokou výsadbu a trvalý tmavý stín. V propustných půdách vykopeme co nejširší díru o hloubce 30-40 cm se zubatými okraji. V těžkých, nepropustných a jílovitých půdách vykopeme mělčí a širší díru a sázíme nad původní terén. Rostlinu zasadíme tak hluboko, jak roste v kontejneru. Kořenový systém rododendronu potřebuje vzduch, takže nepoužíváme folie apod. K jednomu keři si musíme připravit nejméně 100 l substrátu. Vzdálenost mezi keři by měla být alespoň 1 m. Po výsadbě doporučujeme rododendrony zamulčovat (piliny, jehličí, kůra).

Výsadbová jáma by měla být 3x širší a 1,5x tak hluboká než je kořenový bal. Dno výsadbové jámy vyplníme hrubým štěrkem jako drenáž. Aby se zabránilo průniku vody z okolí záhonu, doporučuje se převýšit rašelinový záhon nad okolí a záhon ukončit třeba kulatinou. Provlhčenou kyselou rašelinu je možno smíchat s hrabankou nebo drcenou, nejlépe borovou, kůrou.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Dříve než vložíme rostlinu do výsadbové jámy, je dobře ji namočit na chvíli do kbelíku s vodou, dokud z kořenového balu nevyjdou všechny vzduchové bubliny, většinou tak asi 1 minutu. Tak zajistíme rostlině dostatek vody pro první dobu po výsadbě. Po výsadbě rostlinu důkladně zalejeme. Nejlepší je měkká voda, dešťová nebo říční. Panuje-li ve dnech po výsadbě suché počasí, je nutno zálivku opakovat, aby měla rostlina dostatek vlhkosti.

Zálivka a hnojení

Krátce po výsadbě zaléváme často. Půda by měla být neustále vlhká. V horké letní dny zaléváme nejméně jednou týdně. Ideální je zálivka dešťovou vodou. Nejdůležitější je podzimní a zimní zálivka během dní, kdy nemrzne.

Rhododendrony potřebují každoročně přiměřený přísun živin a to především během jejich růstového období, jež trvá od dubna do října. Rostliny by měly být přihnojeny na konci dubna, ale ne dříve než 3-4 týdnů po výsadbě, hnojivem pro vřesovištní rostliny s přídavkem síranu amonného. Hnojiva nesmí obsahovat vápník. Dodatečné hnojení se provádí v první polovině července. Následné pozdní hnojení může způsobit nesprávný vstup rostlin do zimního spánku. Můžete také použít hnojiva s pomalým uvolňováním (období uvolnění ne více než 4 měsíce).

• Používáme pouze hnojiva tzv. kyselá: síran amonný dodává dusík, superfosfát fosfor a síran draselný draslík.
• Rychle působící agresivní hnojiva, jako např.běžně dostupný a užívaný cererit, nejsou vhodná. Působí příliš rychle, pouze krátkodobě a mohou poškodit jemné kořínky.

V odborných zahradnických a zahrádkářských prodejnách jsou k dostání speciální hnojiva pro rododendrony, např. Různá plná minerální, tzv. depotní (zásobní) hnojiva, jako například Osmocote, Plantacote atp. obsahují všechny živiny včetně stopových prvků ve vhodném poměru a zajišťují rovnoměrný přísun živin po celé vegetační období. Tato hnojiva jsou ovšem výrazně dražší. Hnojivo volně rozhodíme a následně rostliny zalejeme, abychom smyli případné zbytky hnojiv, které ulpěly na listech, aby je nepopálily.

Doporučené dávkování hnojiva:

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Řez a péče po odkvětu

Po odkvětu odstraňujte odkvetlé květenství, vyloupnutím. Po odkvětu, když květy zavadají a hnědnou, začnou se v nich vyvíjet semeníky, což mladé rostliny oslabuje. Proto je dobře vadnoucí květenství zavčas vylamovat nebo odstřihnout nůžkami. Nejvhodnější dobou pro tuto činnost je ráno, za rosy. Pokud je totiž půda suchá, chovají se výhony jako by byly z gumy a vylamování je obtížné a mohli bychom vylomit těsně pod nimi rašící vegetativní pupeny. Ty vyrostou v nové výhony a ponesou opět květy. Kromě tohoto zásahu, není nutné provádět na rododendronech žádný řez, protože většina odrůd se vyvíjí v dobře tvarované keře sama, bez jakéhokoliv zásahu.

Ochrana před mrazem

Rododendrony je vhodné v zimních měsících chránit před mrazy. Rostlinám můžete dopřát čerstvou rašelinu nebo mulč. Díky tomu ochráníte velmi mělké kořeny rostliny. Pokud se rozhodnete v zimě rododendron zalévat, vždy se rozhodněte pro velmi malé dávky vody. Zároveň zalévejte rostlinu pouze ve dnech, kdy nehrozí silné mrazy.

O mrazuvzdornosti rododendronů rozhoduje mnoho činitelů. Především jde o dědičnou záležitost. Pro naše podmínky byly vyšlechtěny dokonale mrazuvzdorné odrůdy a jsou stále šlechtěny nové. Dalším velmi důležitým činitelem je ochrana rostlin před silnými studenými východními větry. Doporučuje se proto pokrýt na zimu především mladé rostliny po výsadbě chvojím nebo jiným tepelně izolačním materiálem.

tags: #stanoviste #pro #rododendrony #ideální #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Řešení klimatické změny
• WAPka a ucpaný odpad
• Nahrávky zvuků přírody
• Jak probíhá svoz odpadu?
• Sběrná místa elektrospotřebičů