Stanoviště rádiových zaměřovačů Chotěšov: Informace o historii a významu

Na úvod výkladu historie 53. pluku průzkumu a elektronického boje je nutné zdůraznit, že v poválečné historii Československa existovaly odděleně útvary „zvláštního určení“, zabývající se získáváním informací z elektromagnetického spektra, útvary radioelektronického boje, zkráceně REB, jejichž primárním úkolem bylo rušit elektronické prostředky nepřítele (ale také o něm získávat informace), a dále pak útvary průzkumu (obecně).

K rozvoji rádiového a radiotechnického průzkumu došlo v šedesátých letech 20. století. Tento druh průzkumu je veden z terénních dominant. Vzhledem k tehdejšímu politicky bipolárnímu světu se tedy nemůžeme divit, že byly úkoly radioelektronického průzkumu plněny převážně na významných výškových stanovištích jihozápadní hranice Československé republiky.

Zpočátku přímo z techniky na jednotlivých kótách. Později byla vybudována stacionární stanoviště. K rozvoji výstavby stacionárních stanovišť došlo převážně v letech 1968 až 1975. Stanoviště byla provozována průzkumnými vojenskými útvary, přičemž nebylo výjimkou, že na jednom stanovišti pracovaly průzkumné jednotky z více útvarů. Útvary lze členit do tří skupin, podle jejich přímé podřízenosti v rámci tehdejší Československé lidové armády (ČSLA).

Za počátek současné 53. brigády průzkumu a elektronického boje, kontinuálně nepřerušený postupnými reorganizacemi, můžeme považovat vznik Vojenského útvaru 7495 Zbiroh - vznik 7. radiotechnického praporu k 1. září 1961.

Ten byl k 1. říjnu 1962 rozšířen na 7. radiotechnický pluk ZU Zbiroh s odloučeným pracovištěm v Mariánských Lázních. Dne 1. listopadu 1985 byl 7. radiotechnický pluk ZU Zbiroh sloučen se 7. rádiovým plukem ZU Litoměřice do 7. radiotechnické brigády ZU Zbiroh.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

7. radiotechnická brigáda ZU měla ve své podřízenosti 77. radiotechnický prapor ZU Mariánské Lázně (VÚ9181), který vznikl sloučením 1. radiotechnického praporu Tachov, 3. radiotechnického praporu Mariánské Lázně a roty VKV Mariánské Lázně.

K 1. prosinci 1991 byla 7. radiotechnická brigáda ZU transformována do 1. radiotechnického střediska Zbiroh (v podřízenosti ZVO) s podřízeným 11. radiotechnickým uzlem (v roce 1993 reorganizovaným na 1. rtu) Litoměřice, který vznikl sloučením 77. radiotechnického praporu ZU Mariánské Lázně a Výcvikového střediska rádiového a radiotechnického průzkumu ZU Litoměřice.

Průzkumné stanoviště 11. rtu Litoměřice bylo ve VVP Tisá. Pod 1. radiotechnickým střediskem byl také 12. radiotechnický uzel Klenčí pod Čechovem. K 1. červnu 1993 se 11. rtu Litoměřice reorganizuje na 1. radiotechnický uzel Litoměřice a z části sil se současně formuje 2. radiotechnický uzel Opava s odloučeným pracovištěm Mikulov, později i Žitková.

Velitel uzlu major Peter Strmeň. 2. radiotechnický uzel byl složen ze skupin elektronického průzkumu (21. a 22. skEPz Opava a 24. skEPz Mikulov - velitelé mjr. Karel Musílek, npor. Lubomír Paulík, npor. Ivo Náhlík) a byl podřízen Vojenskému velitelství Střed Olomouc.

Po příchodu jednotek elektronického průzkumu na Moravu se při plnění jejich úkolu opakovala situace z 60. a 70. let 20. století na jihozápadní hranici. Průzkum byl veden přímo z techniky na logisticky nezabezpečených terénních dominantách. V počátcích šlo o to, vybrat vhodná stanoviště.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Proto byla rádiovou a radiotechnickou technikou nejdříve zkoušena stanoviště již obsazená armádou za jiným účelem. Například opouštěná radiolokační stanoviště, prostory protiletadlového raketového vojska, kasárna a podobně. Například Žitková, Pusté Jakartice, Služovice, Sokolnice - Moravský Krumlov - Božice pro KRTP-81, Rebešovice.

Zkoušeny byly ale mnohé armádou dosud neobsazené kóty. Například Vysoký Roh u Mikulova, Froblov - Benkovice - Hrabyně pro KRTP-81, Kraví hora u Města Albrechtice a další. Za velmi pozitivní jev té doby můžeme považovat příchod řady zkušených vojáků od reorganizovaných protiletadlových raketových oddílů, především Služovice a Březová (Leskovec), z podřízenosti 77. protiletadlového raketového pluku Ostrava, ale i jiných útvarů, kteří doplnili neúplné řady specialistů EB přicházejících z Čech.

K 1. červenci 1994 byla v Čechách vytvořena 1. brigáda vojenského zpravodajství Zbiroh s 1. praporem hloubkového průzkumu Zbiroh, 11. praporem elektronického průzkumu Klenčí pod Čechovem, 12. praporem elektronického průzkumu Kříženec a 13. praporem elektronického průzkumu Nakléřov (stanoviště bylo dobudováno v roce 1997).

K 1. říjnu 1997 byla 1. brigáda vojenského zpravodajství Zbiroh reorganizována na 12. výcvikovou a mobilizační základnu vojenského zpravodajství a elektronického boje Zbiroh s podřízenými středisky. 12. brigáda zaniká k 30. prosinci 1999. Její část pod označením 114. výcvikové středisko průzkumu a elektronického boje je redislokováno do Prostějova do podřízenosti 11. brigády vojenského zpravodajství a EB a později spolu s ní zrušeno.

Stanoviště Kříženec přešlo krátce pod 111. prapor EB, poté od 1. října 2000 pod 11. průzkumný prapor Prostějov, konečně k 1.1. 2003 opět k 111. praporu EB. Stanoviště Nakléřov přešlo pod 2. průzkumný prapor Strašice (dříve Vimperk) a po jeho zrušení rovněž pod 111. prapor EB. Ve stejném období přešla jedna rota EB 111. praporu EB do podřízenosti 7. průzkumného praporu Kroměříž (rota byla nadále dislokována v Opavě), aby se po jeho zrušení v roce 2003 opět vrátila ke 111. praporu EB.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Pro nalezení historických kořenů 53. brigády průzkumu a elektronického boje je důležité, že v roce 1994 vzniká v Kroměříži 2. odřad hloubkového průzkumu. Ten je později transformován do 2. praporu hloubkového průzkumu Prostějov v podřízenosti 2. brigády vojenského zpravodajství.

K 1. dubnu 1995 vzniká 2. brigáda vojenského zpravodajství Prostějov, velitel plk. Jan Neplech (v podřízenosti 2. armádního sboru Olomouc) s podřízenými průzkumnými prapory, a to 2. praporem hloubkového průzkumu Prostějov, velitel pplk. Vladimír Stříž, 21. prapor radioelektronického průzkumu Opava, velitel pplk.Július Kováčik, 22. prapor radioelektronického průzkumu Osoblaha, velitel kpt. Lubomír Paulík, 23. prapor radioelektronického průzkumu Mikulov, velitel mjr. Zdeněk Mikulský.

K 1. říjnu 1997 je 2. bvz reorganizována na 11. brigádu vojenského zpravodajství a REB Prostějov (v podřízenosti Velitelství pozemního vojska Olomouc). Současně zaniká 2. smíšený pluk REB Lipník nad Bečvou, který zde byl přemístěn z Mariánských Lázní (původně 3.smp REB, kasárna Hamrníky, kde tehdy sídlil i 77. radiotechnický prapor ZU).

Z 21. praporu REPz a REB (změna názvu souvisela s převzetím působnosti REB) vzniká 111. prapor radioelektronického průzkumu a REB Opava. 11. bvz a EB má tehdy ve své podřízenosti dále 112. prapor radioelektronického průzkumu a REB Mikulov, 113. prapor radioelektronického průzkumu a REB Kolín, 115. prapor hloubkového průzkumu Prostějov (vzniklý z 2. praporu hloubkového průzkumu), 116. letku bezpilotních průzkumných prostředků Pardubice a zabezpečovací jednotky - 117. spojovací prapor a 118. prapor logistické podpory. Obě dislokované v Prostějově.

V roce 2000 bylo 111. praporu REPz a REB předáno do užívání stanoviště Kraví hora (často také nazývané Osoblaha 2) a bylo opuštěno pracoviště v Osoblaze. 11. bvz a EB je k 1. říjnu 2001 reorganizována na 11. výcvikovou základnu průzkumu a EB a zaniká k 30. červnu 2003. Opavský prapor je k 1. říjnu 1998 přejmenován na 111. prapor EB Opava (stejně tak i 112. a 113. prapor EB) a po zrušení 11. VZ Pz a EB pak existuje samostatně v přímé podřízenosti Velitelství pozemních sil respektive Velitelství společných sil Olomouc až do 30. září 2005.

Ostatní prapory EB jsou zrušeny nebo reorganizovány do samostatných pracovišť v dané dislokaci v podřízenosti 111. praporu EB Opava včetně většiny personálu a techniky. 115. prapor hloubkového průzkumu je rovněž zrušen a na jeho základě je k 1. říjnu 2000 vytvořen 11. průzkumný prapor Prostějov (v podřízenosti 1. mechanizované divize Brno).

Jeho součástí je Středisko EB Kříženec (původně výše zmíněný 12. prapor elektronického průzkumu respektive Středisko EB „C“ 111. praporu EB), dva roje bezpilotních průzkumných prostředků (část personálu a technika z původní 116. letky bezpilotních průzkumných prostředků).

K 30. listopadu 2003 je zrušen 2. průzkumný prapor Strašice (2. mechanizované brigády), 4. průzkumný prapor Bechyně (4. brigády rychlého nasazení), 7. průzkumný prapor Kroměříž (7. mechanizované brigády) a 11. průzkumný prapor Prostějov.

Dnem 1. prosince 2003 vzniká na bázi 11. průzkumného praporu 102. průzkumný prapor Prostějov v podřízenosti Velitelství Společných sil. Zrušením jmenovaných průzkumných praporů se tak stává jediným průzkumným praporem AČR. Personál, materiál a technika nového 102. průzkumného praporu je postavena převážně na původním 11. průzkumném praporu Prostějov a 7. průzkumném praporu Kroměříž.

Nyní se v historii ještě vraťme k již zmiňovanému 7. radiotechnickému praporu REB České Budějovice v podřízenosti 7. armády PVOS, zřízenému k 1. srpnu 1974. Ten byl k 30. listopadu 1991 zrušen.

Na jeho základě vzniklo 4. středisko radioelektronického rušení, které bylo k 1. lednu 1995 reorganizováno na 4. radiotechnický pluk REB (nejdříve v podřízenosti 4. sboru PVO, od 1. července 1997 pod Velitelstvím vzdušných sil). K 1. říjnu 1997 byl pluk reorganizován na 42. radiotechnický prapor REB, později EB. Dne 1. ledna 2000 byl pluk transformován do 4. praporu EB a 1. dubna 2003 do 53. centra pasivních systémů a elektronického boje (v podřízenosti 5. velitelství specializovaných sil Stará Boleslav, od 1. prosince 2003 v podřízenosti Velitelství společných sil Olomouc.

tags: #stanoviště #radiových #zaměřovačů #Chotěšov #informace

Oblíbené příspěvky:

• Životní dílo Adély Flekové
• Vhodné stanoviště pro brambory
• Obnova Vodního Cyklu
• Péče o oleandr
• Definice a ochrana ohrožených druhů