Odstraňování starých ekologických zátěží v České republice, které vznikly činností bývalých státních podniků v období před jejich privatizací, probíhá již od roku 1991. Stát na ně dosud vynaložil 66,2 mld. Kč.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se po šesti letech vrátil ke kontrole starých ekologických zátěží, aby zjistil, zda se dřívější pomalé tempo odstraňování zátěží zrychlilo a zda jsou peněžní prostředky vynakládány hospodárně. Dospěl k závěru, že ne.
V době kontroly NKÚ stále nebylo ukončeno 120 z 327 uzavřených ekologických smluv, tedy 37 % z nich. MF zamýšlelo proces odstraňování starých ekologických zátěží od roku 2018 výrazně urychlit a dokončit jej do konce roku 2028. K tomu však nedojde, neboť přijatá opatření MF nebyla v tomto směru účinná.
Stále existují lokality, ve kterých sanace ani nezačala. Podle posledních odhadů MF budou staré ekologické zátěže odstraňovány nejméně do roku 2042. Pomalé tempo ilustrují kontroloři na příkladu ropné laguny Ostramo. Ekologická smlouva byla uzavřena v roce 1997. Kaly se začaly odstraňovat a likvidovat v létě 2004 a tento proces trval 18 let.
Navazující sanace kontaminovaných zemin v blízkosti lagun je stále v přípravné fázi. Skončit by měla v roce 2032, tj. 35 let od uzavření ekologické smlouvy.
Čtěte také: Staré ekologické zátěže ve Zlínském kraji
Graf č. 1: Stav odstraňování SEZ na lokalitách evidovaných pod neukončenými ekologickými smlouvami uvedený v procentech
Zdroj: data MF, vypracoval NKÚ.
Důsledkem pomalého tempa je růst výdajů státu. Odstraňování starých ekologických zátěží prodražují tzv. povinná ochranná sanační čerpání. Jde o dočasné nápravné opatření, které má do doby definitivní sanace zabránit šíření kontaminace podzemními vodami do okolí.
NKÚ zjistil, že toto dočasné opatření trvalo v devíti lokalitách více než 10 let a např. v lokalitě Koksovna Jan Šverma dokonce nepřetržitě 25 let. Jen za toto jedno opatření už MF zaplatilo celkem 187,3 mil. Kč.
Ačkoliv mělo MF v letech 2018 až 2022 pro urychlení odstraňování starých ekologických zátěží na zvláštních účtech privatizace k dispozici každoročně 2,5 mld. Kč, vynakládalo podstatně méně - v průměru jen 35 % této částky.
Čtěte také: Ekologické Zátěže ČR
Graf č. 2: Výše výdajů na odstraňování SEZ vzhledem k předpokládané výši peněžních prostředků k urychlení procesu
Zdroj: data MF, vypracoval NKÚ.
NKÚ v této souvislosti upozorňuje, že v budoucnu může hrozit nedostatek prostředků na těchto účtech. Důvodem jsou nestabilní a kolísavé příjmy (tvoří je především dividendy ČEZ) a také fakt, že od roku 2019 se každoročně část těchto prostředků převádí do státního rozpočtu. Např. v roce 2022 vláda schválila převod 24 mld. Kč a v roce 2023 už dokonce 54 mld.
Při uzavírání ekologických smluv se stát nabyvatelům privatizovaného majetku zavázal uhradit náklady na odstranění ekologické zátěže do předem stanovené výše (tzv. garance). Podle zjištění NKÚ však v dubnu 2023 nepostačovala státní garance na pokrytí potřebných výdajů u 16 lokalit.
V patnácti případech tak byly sanační práce zastaveny, omezeny, případně nebyly vůbec zahájeny. Jen v jednom případě hradil pokračování sanace sám nabyvatel privatizovaného majetku. Za odstranění starých ekologických zátěží sice odpovídá nabyvatel majetku, ale podle platné legislativy u ekologických smluv ukončených z důvodu nedostatečné garance nemůže stát dokončení sanace po nabyvateli vymáhat.
Čtěte také: Řešení Ekologických Zátěží v EU
Podle NKÚ existuje riziko, že poroste počet lokalit, kde sanace nebudou z důvodu vyčerpání státní garance dokončeny.
Nákup průmyslového areálu či pozemku (brownfieldu) může skrývat náklady v řádech desítek milionů korun na sanaci staré ekologické zátěže. Klíčová otázka pro každého investora, CFO nebo developera zní: Kdo to zaplatí? Jsem jako nový vlastník automaticky odpovědný?
Základní princip: "Znečišťovatel platí". Pro správné určení odpovědnosti je naprosto zásadní rozlišit dva základní právní režimy. Podle definice Ministerstva životního prostředí se jedná o závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod (např. ropnými látkami, pesticidy, těžkými kovy), ke které došlo v minulosti. Právně nejdůležitější je, že tato kontaminace vznikla před nabytím účinnosti moderních zákonů. Z tohoto důvodu pro ni nelze ukládat nápravná opatření podle zákona o ekologické újmě. Naopak "ekologická újma" je moderní právní institut. Je definována zákonem č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Tento zákon se vztahuje pouze na škody, které vznikly po nabytí jeho účinnosti, tedy po 17. srpnu 2008. Stanovení právního režimu kontaminace je prvním krokem k ochraně vaší investice.
Mnoho klientů se nás ptá: "Koupil jsem pozemek, přechází na mě automaticky odpovědnost za starou kontaminaci?" Odpověď je klíčová: Ne. Povinnosti původního škůdce k nápravě škody na životním prostředí automaticky nepřecházejí na nového vlastníka pouhým prodejem nemovitosti. Problém nastává, když původce (typicky státní podnik z 80. let) už desítky let neexistuje a nemá právního nástupce. Ačkoliv obecná odpovědnost automaticky nepřechází, starší speciální zákony tuto situaci řešily nejednotně. Pro vás jako vlastníka to znamená obrovskou nejistotu.
Termín SEZ je neoddělitelně spjat s privatizací státního majetku po roce 1991. Stát potřeboval rychle prodat podniky, které však byly plné "ekologických kostlivců". Aby byl tento majetek vůbec prodejný, stát zvolil specifický postup podle zákona č. 92/1991 Sb.. Na oplátku se stát (tehdy prostřednictvím Fondu národního majetku, FNM, dnes agendu spravuje Ministerstvo financí ČR) v tzv. "ekologické smlouvě" zavázal, že nabyvateli proplatí náklady na sanaci.
Mnoho firem se domnívá, že pokud mají "ekologickou smlouvu", mají vyhráno. Opak je pravdou. Zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) opakovaně ukazují na zásadní problémy. Státní garance často nestačí. NKÚ zjistil, že u řady lokalit byla sjednaná finanční garance zcela vyčerpána. Pro nabyvatele vzniká patová situace.
Řešení ekologických závazků z privatizace je specializací mnoha firem. Mají v portfoliu přes 150 akciových společností a 250 s.r.o., z nichž mnohé tyto historické problémy řeší. Zastupují klienty při složitých jednáních s Ministerstvem financí o plnění a případném navýšení garancí.
I když máte platnou ekologickou smlouvu se státem, čelíte specifickým rizikům. Vyčerpání státní garance: Stát oznámí, že garance (např. 50 mil. Kč) byla vyčerpána a další sanace neproplatí.
Pokud dnes jako developer nebo výrobní firma kupujete starý průmyslový areál (brownfield), žádné státní garance se vás netýkají. Vaší hlavní právní ochranou je institut skrytých vad. Environmentální zátěž, jako je kontaminace půdy nebo stará podzemní nádrž, je typickou skrytou vadou nemovitosti.
Pětiletá zákonná ochrana zní dobře, ale má háček. Prodávající se bude téměř vždy snažit svou odpovědnost ve smlouvě vyloučit nebo omezit. Podpisem takové smlouvy se svých zákonných práv na náhradu škody dobrovolně vzdáváte. Nikdy nepodepisujte kupní smlouvu na nemovitost, zejména u brownfieldu, bez hloubkové právní kontroly.
Jak ale skrytou vadu odhalit včas, ideálně ještě před podpisem smlouvy? Odpovědí je provedení Environmental Due Diligence (EDD), neboli environmentální hloubkové kontroly.
Pokud Fáze II potvrdí kontaminaci, dalším krokem je Analýza rizik. Tento dokument je klíčový pro jednání s úřady (ČIŽP, MŽP). Na jeho základě úřad stanoví tzv. sanační cíle (např. konkrétní limity pro ropné látky v půdě).
Provedení EDD a Analýzy rizik není jen náklad. Je to váš nejsilnější vyjednávací nástroj. Promění neznámé riziko (kterého se bojí banky i vy) v kvantifikovaný náklad. S jasným číslem (např. 5 milionů korun na sanaci) můžete jednat o slevě z kupní ceny.
Problém starých ekologických zátěží je obzvláště záludný pro zahraniční investory, kteří vstupují na český trh. Standardní postupy EDD, které jejich zahraniční poradci používají, nemusí správně vyhodnotit unikátní rizika plynoucí z české "ekologické smlouvy" z roku 1995. Navíc kontaminace nezná hranice. Znečištění podzemních vod může snadno překročit hranice (tzv. přeshraniční znečištění).
Dle občanského zákoníku musí kupující skrytou vadu nemovitosti oznámit prodávajícímu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl zjistit, nejpozději však do pěti let od nabytí vlastnického práva. Pokud to nestihnete, váš nárok zaniká.
Ano, v některých případech může. Ačkoliv primárně odpovídá původce, pokud ten není znám nebo neexistuje, některé speciální zákony (např. zákon o odpadech) mohou povinnost uložit vlastníkovi pozemku.
Analýza rizik je odborný posudek, který hodnotí míru nebezpečí kontaminace pro lidské zdraví a životní prostředí. Často ji nařizuje ČIŽP nebo MŽP jako podklad pro rozhodnutí o sanaci. Náklady nese obvykle povinná osoba (původce, případně vlastník).
Pravděpodobně došlo k vyčerpání finanční garance sjednané ve smlouvě. Je nutné okamžitě provést právní analýzu vaší smlouvy a zahájit jednání s Ministerstvem financí o dalším postupu.
Ano, diametrálně. Při nákupu pozemku (asset deal) jste chráněni 5letou lhůtou pro skryté vady. Při nákupu firmy (share deal) kupujete právnickou osobu včetně všech jejích historických závazků. Pokud tato firma v minulosti něco znečistila, stáváte se plně odpovědní za její činy. Je to výrazně rizikovější.
Máte povinnost poskytnout součinnost (předložit doklady, umožnit vstup), ale nemáte povinnost se doznat nebo poskytovat informace nad rámec vyžádaných podkladů. Máte právo být přítomen všem úkonům a přizvat si advokáta.
tags: #stare #ekologicke #zateze #nku