Staré ekologické závazky a zmírňování následků v České republice

Odstraňování starých ekologických zátěží způsobených státními podniky před jejich privatizací upravovala a upravuje řada zákonů a také usnesení vlády. Některé zákony již neplatí, ale jejich teze stále ano (například zákon 171/1991 Sb. byly zrušeny zákonem č. 178/2005 Sb., ve znění zákona č. 15/2012, podle kterého lze i nadále užít výnosy z prodeje privatizovaného majetku a účasti státu v obchodních společnostech k úhradě nákladů spojených s odstraňováním škod na životním prostředí způsobených činností podniku).

Celkově k polovině roku evidovalo Ministerstvo financí celkem 284 původních ekologických smluv a dalších ekologických závazků s celkovou garancí na odstraňování staré ekologické zátěže ve výši 175,74 miliard korun. K datu 30. 6. 2017 eviduje Ministerstvo financí celkem 152 účinných ekologických smluv s celkovou garancí ve výši 152,9 mld. Kč. Z této částky je ve smlouvách na realizaci vázáno 54,4 mld. Kč a na zbývající, tj. v realizačních smlouvách nevázané závazky připadá 98,6 mld.

Financování likvidace ekologických škod

Ministerstvo financí za první pololetí zaplatilo za likvidaci průmyslových ekologických škod 388 milionů korun včetně DPH. Za první polovinu letošního roku bylo ze státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva financí uhrazeno 388 milionů korun vč. DPH. Od roku 2002 do 30. 6. 2017 bylo uhrazeno celkem 25 680 mil. Kč (vč. V I. pololetí 2017 bylo uhrazeno celkem 388 mil. Kč (vč.

Ministr financí dvakrát do roka předkládá vládnímu kabinetu zprávu o stavu likvidace ekologické zátěže vzniklou před privatizací průmyslových podniků. Jde o státní záruky, k nimž se předchozí vlády zavázaly před privatizací průmyslových podniků. Celkové státní garance jsou 37,27 miliardy korun. Od roku 2002 již bylo vyplaceno 25,68 miliardy korun včetně daně z přidané hodnoty.

Usnesením vlády č. 483/2010 bodem II. 2. schválila vláda, aby z tzv. Fondu privatizace byla financována sanace bývalého dolu chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem, a to do výše 32 mld. Kč. Na základě tohoto usnesení vlády uzavřelo Ministerstvo financí se státním podnikem DIAMO smlouvu o úhradě nákladů a výdajů spojených s řešením důsledků po chemické těžbě uranu a souvisejících činností v oblasti Stráže pod Ralskem na období let 2012 až 2042 s finančním plněním do výše 32 mld. Kč, přičemž je dle této smlouvy nutné každých 5 let požádat vládu o uvolnění části finančních prostředků.

Čtěte také: Aktivity sdružení pro přírodu

Usnesení vlády ČR

Vláda přijala dne 16. ledna 2002 usnesení č. 50 ke Zprávě o hospodářské situaci Ústeckého kraje (změněno usnesením č. 189 ze dne 20. února 2002), dne 27. února 2002 usnesení č. 198 ke Zprávě o hospodářské a sociální situaci Karlovarského kraje, dne 18. března 2002 usnesení č. 272 k návrhu čerpání finančních prostředků k řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém kraji a v Karlovarském kraji, dne 3. listopadu 2004 usnesení č. 1075 o uvolnění druhé tranše finančních prostředků, dne 13. července 2005 usnesení č. 888 ke zprávě o čerpání finančních prostředků k řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných společností v Ústeckém a Karlovarském kraji (uvolnění třetí tranše finančních prostředků), dne 24. května 2006 usnesení č. 637 (o uvolnění čtvrté tranše finančních prostředků) a dne 21. května 2008 usnesení č.

Dne 12. června 2002 vláda přijala usnesení č. 592 k návrhům prioritních projektů pro revitalizaci Moravskoslezského kraje, které bylo dne 7. ledna 2004 změněno usnesením č. 18, ve znění usnesení č. 931 ze dne 22. srpna 2007, a dne 14. června 2006 usnesení č. 726 s uvolněním druhé tranše finančních prostředků. Usnesením vlády ze dne 26. ledna 2009 č. 119 bylo změněno usnesení vlády ze dne 12. června 2002 č. 592 tak, že došlo k navýšení celkové vyčleněné částky o 1 mld. Kč a účel použití byl rozšířen o odstranění ekologických zátěží po průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu v Jihomoravském kraji. Usnesením vlády č. 1584 ze dne 21. prosince 2009 bylo schváleno použití částky ve výši 1 mld. Kč v roce 2010 na financování ekologických akcí realizovaných státním podnikem DIAMO z prostředků uvolněných podle usnesení vlády č. 592/2002. Usnesení vlády ze dne 19. dubna 2017 č. 296 snižuje limit pro čerpání z 21 mld. Kč na 20,750 mld.

K řešení zmírnění dopadů ukončení těžby uhlí v Kladenském regionu přijala vláda dne 4. června 2003 usnesení č. 552, které bylo změněno usnesením vlády ze dne 20. prosince 2006 č. 1467, usnesením vlády ze dne 9. června 2008 č. 688 a usnesením vlády ze dne 19. dubna 2017 č. 296, jenž navyšuje limit z 1 727 mil. Kč na 1 977 mil.

V přílohách Usnesení vlády ČR č. 546/2016 vláda odsouhlasila seznam prioritních projektů zajišťující částečné dokončení rekultivace a revitalizace předmětných území v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji a uložila ministru financí zajistit od roku 2017 zadávání nejméně 13 prioritních projektů ročně, a to podle plánu zadávání na každý rok vytvořeného ve spolupráci Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu a zohledňujícího stav finančních prostředků zvláštního účtu tzv.

Aktuální stav a čerpání finančních prostředků

Stav schválených smluvních garancí a čerpání finančních prostředků na odstraňování ekologických škod vzniklých před privatizací způsobených dosavadní činností podniků za I. pololetí roku 2017 a od začátku procesu charakterizuje předložená tabulka č. 1 (údaje jsou uváděny vč.

Čtěte také: Jak na ucpaný odpad ve staré budově

V I. pololetí roku 2017 Ministerstvo financí ukončilo ekologické závazky, resp. splnilo svůj závazek vůči 8 smluvním partnerům s celkovou garancí ve výši 322 mil. Kč, v průběhu sanace bylo z garance smluv těchto partnerů vyčerpáno celkem 285,6 mil. K datu 30. 6. 2017 bylo ukončeno celkem 173 ekologických závazků s celkovou garancí ve výši 22 765 mil. Kč, vyčerpáno na tyto závazky bylo 9 743 mil. Kč. K datu 30. 6. 2017 evidovalo Ministerstvo financí celkem 284 původních ekologických smluv a dalších ekologických závazků vyplývajících z podmínek kupních smluv s celkovou garancí na odstraňování staré ekologické zátěže vzniklé před privatizací ve výši 175 740 mil. Kč, přičemž celková úhrada k tomuto datu činí 61 112mil. Kč. Vzhledem k majetkoprávním změnám v některých společnostech nabyvatelů, které se řeší v souladu s usnesením vlády ČR č. 167/04, došlo v průběhu realizace při nezměněné celkové garanci Ministerstva financí k rozdělení některých ekologických smluv a tím ke zvýšení počtu nabyvatelů, resp.

Stav schválených garancí a čerpání finančních prostředků na nápravu ekologických škod způsobených těžbou nerostů a na revitalizaci dotčených území za I. pololetí roku 2017 a od začátku procesu charakterizuje předložená tabulka č.

V I. pololetí 2017 došlo na základě Usnesení vlády ze dne 19. dubna 2017 č. 296 ke snížení limitu pro čerpání pro Moravskoslezský kraj (dle usnesení vlády č. 592/2002) z 21 mld. Kč na 20,750 mld. Kč a zároveň k navýšení limitu pro Kladenský region (dle usnesení vlády č. 552/2003) z 1 727 mil. Kč na 1 977 mil.

Evidence starých ekologických zátěží

Pod pojmem staré ekologické zátěže (SEZ) jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce), kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací. Tyto podniky používaly technologie a chemické látky, které byly ve většině případů povoleny, ale které byly nešetrné k životnímu prostředí.

Hlavní odpovědnost za sanaci ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv.

Čtěte také: Staré jahody

Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM. V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kolem roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány. V České republice je v současné době známo více jak 8900 lokalit se starou ekologickou zátěží, na více než 4000 lokalitách již proběhly ověřovací a průzkumné práce. Zhruba tisíc lokalit je podrobně prozkoumáno, na 746 již probíhají sanační práce a na 166 lokalitách byla sanace ukončena.

Systém evidence starých ekologických zátěží (SESEZ) je založen na projektech Ministerstva životního prostředí č. PPŽP/550/3/96, PPŽP/550/3/97, VaV/530/2/98 a VaV/730/1/01. Výsledným produktem je program, který ovládá databázi údajů o zátěži v ŽP a propojuje prostředí databáze s mapovým prostředím (GIS). Od roku 2000 je tato databáze součástí Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M.

Legislativní rámec

Uzavřené ekologické smlouvy jsou postupně ukončovány na základě splnění podmínek uložených v rozhodnutí příslušného orgánu státní správy (zpravidla České inspekce životního prostředí).

Odpovědnost za ekologickou újmu:

• Obdoba ustanovení § 420a odst. 1 písm. 115/2000 Sb.
• Kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.
• `Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu.

Ochrana starých lesů a jejich role v boji proti klimatickým změnám

Vědecké týmy z České zemědělské univerzity (ČZU) a z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ) se podílely na studii publikované v uznávaném vědeckém časopise Communications Earth & Environment. Tato studie, první svého druhu v Evropě, ukazuje, že potenciální uhlíkový zisk z ochrany, obnovy a pokračujícího růstu stávajících původních lesů („pralesů“) a starých lesů s přírodě blízkou druhovou skladbou a dlouhodobou kontinuitou, byť v minulosti člověkem obhospodařovaných (“starých lesů”) činí přibližně 300 megatun CO2 ročně. Toto množství je vyšší než současné poutání uhlíku evropskými lesy a úroveň srovnatelná s cílem Zelené dohody EU pro rok 2030 pro odstraňování CO2.

Dr. Zoltan Kun, jeden z iniciátorů studie k tomu uvádí: „Zelená dohoda EU zahrnuje Strategii EU pro biologickou rozmanitost do roku 2030, která obsahuje závazek urgentně mapovat a chránit poslední pralesy a staré lesy v Evropě. Tato studie potvrzuje, že ochrana stávajících pralesů a starých lesů a jejich obnova by nejen prospěla biodiverzitě a plnila závazek EU k Úmluvě o biologické rozmanitosti (CBD), ale také podpořila Klimatickou dohodu EU významným přispíváním k cíli v oblasti absorpce uhlíku.“

Výzkum zahrnoval analýzu dat shromážděných v různých typech lesních stanovišť po celé Evropě a výpočet množství uhlíku uloženého v nadzemní, podzemní a mrtvé biomase stromů a v lesní půdě. Studie zjistila, že zásoby uhlíku v původních a přirozených lesích (tj. lesích bez přímého vlivu člověka) byly podhodnoceny, a proto i nedoceněny v klimatických a lesnických dohodách a strategických dokumentech.

„Použití potenciální kapacity uhlíkového zásobníku v přirozených lesích jako ekologicky podložené referenční úrovně, které je možné ochranou starých lesů dosáhnout, odhaluje značné příležitosti pro mitigaci klimatické změny,“ vysvětluje další ze spoluautorů M. Svoboda.

Výsledky studie ukazují, že dosažení potenciální kapacity uhlíku v existujících starých (i hospodářských) lesích tím, že se trvale umožní jejich pokračující růst a samovolný vývoj, je důležitým prostředkem zmírňování změny klimatu, který má EU k dispozici.

„Naše zjištění poskytují přesvědčivé důkazy o naléhavé potřebě zachování stávajících pralesů a starých lesů, což byl jeden ze závazků členských států EU v rámci Strategie EU pro biologickou rozmanitost do roku 2030. Současný stav lesů v Evropě není ideální, kácení starých lesů v Evropě i v ČR stále probíhá. Podle zprávy EEA State of Nature in the EU z roku 2020 pouze 15% lesních biotopů v síti Natura 2000 (soustava chráněných území, která má zajistit dlouhodobé přežití nejcennějších a nejohroženějších druhů a stanovišť) vykazuje příznivý stav ochrany,“ říká Martin Mikoláš (ČZU), jeden ze spoluautorů studie.

Není proto náhodou, že vědci z VÚKOZu, kteří se na uvedené studii podíleli, rozbíhají od ledna společně s 15 výzkumnými organizacemi z 9 evropských zemí další rozsáhlý a podrobný výzkum na toto téma v rámci evropského projektu Horizon Europe - WILDCARD. V něm budou kromě kalkulací zásob uhlíku v živé i tlející biomase a v půdě analyzovány i změny biodiverzity různých skupin organismů (cévnaté rostliny, mechorosty, lišejníky, houby, hmyz, půdní mikrobiom a další) po upuštění od dalšího hospodaření, a to nejen v původně hospodářských lesích, ale i na zemědělské půdě.

„Plné využití spontánních přírodních procesů je velice lákavé. Musíme ale porozumět tomu, co přesně se děje, když člověk v krajině nebo její části zcela přestane hospodařit, říká Pavel Šamonil, vedoucí jedné části začínajícího čtyřletého projektu. „Naším úkolem bude zjistit, kde a jak dochází k největším synergiím, tj. ke zvyšování zásob uhlíku i biodiverzity současně; tedy kde ‚nedělat vůbec nic‘ bude nejvýhodnější“, dodává k tomu Kamil Král.

To že je ochrana starých lesů horké téma i přímo v České republice mimo jiné ukazují i další studie a nemalá mediální a společenská pozornost, které toto téma poutá. Za zmínku stojí např. nedávný článek o zatím téměř nechráněných starých lesích sledovaných vědeckou skupinou z ČZU, publikovaný v týdeníku Respekt, či připravované memorandum o vyváženém způsobu hospodaření ve starých bučinách Ždánického lesa a Chřibů.

Fakta o uhlíku v lesích

• Informace o zásobách uhlíku v primárních a starých lesích je zásadní pro plnou funkčnost článku 5 Pařížské dohody, směřující ke stabilizaci koncentrace CO2 v atmosféře.
• Zásoba uhlíku v původních a starých přirozených lesích (přirozeně obnovené lesy stanovištně původních dřevin s vysokým stupněm přirozenosti a ekologického fungování) představuje potenciální uhlíkovou kapacitu ekosystému v krajinném měřítku.
• Vysoké zásoby uhlíku v původních a starých přirozených lesích jsou způsobeny přítomností velkých starých stromů.
• Aby bylo možné využít potenciál evropských lesů ke zmírnění dopadů změny klimatu, je ochrana pralesů a ochrana a obnova přirozených starých lesů výborným řešením.
• Použití referenční úrovně uhlíkové nosné kapacity z původních lesů (pralesů) umožňuje odhadnout migitační potenciál plynoucí ze zvýšené ochrany stávajících lesů.
• Odhadované roční odstranění 309 Mt CO2 prostřednictvím ochrany, obnovy a pokračujícího růstu stávajících lesů je vyšší než aktuálně odhadované množství uhlíku poutané v lesích v EU (2021: 289 Mt CO2). Toto množství je zároveň srovnatelné s cíli obsaženými v Geen Deal (odstranění 310 Mt CO2 pro rok 2030).
• Přirozené lesy ponechané samovolnému vývoji poskytují kromě vysoké záruky bezpečného zadržování uhlíku i vysokou biologickou rozmanitost a další ekosystémové funkce, např. zadržování vody v krajině.

Relevantní politické strategie

• Strategie pro biologickou rozmanitost Green Deal do roku 2030.
• Cíle zelené iniciativy EU: Potřeba co nejdříve zmapovat a chránit pralesy a lesy s dlouhou kontinuitou vývoje.

tags: #stare #ekologicke #zavazky #a #zmirnovani #nasledku

Oblíbené příspěvky:

• Budoucnost udržitelného bydlení v Dánsku
• Informace o sběru odpadu
• Rizika trolejového vedení
• Školy v přírodě - nápady
• Definice a monitoring vod