Staré jahody do kompostu: Kompletní průvodce péčí o jahodníky

Jahody jsou jednou z nejoblíbenějších letních plodin. Jejich sladká chuť a šťavnatá textura dělají z jahod oblíbený doplněk ke slavnostním dezertům, salátům a mnoha dalším pokrmům. A právě v těchto týdnech vrcholí sezóna sklizně jahod, kdy jsou plody zralé a připravené ke sběru.

Péče o jahodníky po sklizni

Dnes se budeme věnovat jahodníkům. Pokud jste to ještě neudělali, měli byste je ostříhat na ježka, jak jsme radili v červenci. A to z hygienických důvodů, na listech se totiž objevuje skvrnitost (Mycosphaerella fragarie). „Je dobré jahodníky zbavit listů, trochu přihnojit a odstranit všechny šlahouny. Tak budou připravené na další sezonu.

Je otázka, jestli je nemáme příliš dlouho na stejném stanovišti. Přibližně po 4 letech bychom měli jahodiště zrušit, dát tam třeba brambory, a jahodníky přesunout na nové místo.

Výsadba nových sazenic

Teď je ideální doba pro výsadbu klasických sazenic. Připravíme půdu, pod jahodník můžeme dát hnůj, dostatek kompostu, jahodník potřebuje půdu mírně kyselou, můžeme tedy přidat i rašelinu a zarýt zelené hnojení. Půdu připravujeme na několik let dopředu, jahodníkům tedy ‚dopřejeme‘. Pak necháme půdu slehnout, pokud spěcháme, utužíme ji třeba prknem.

Výsadba jahodníků

Jahodníky vysazujeme přímo do půdy nebo do černé netkané textilie. Ta brání růstu plevelů, rychleji osychá, slimáci se po ní hůře pohybují. Na druhou stranu, textilie půdě příliš neprospívá, ta jakoby glejovatí (je nepropustná, s nedostatkem kyslíku). Ale ty 3, 4 roky to vydrží a pak ji zase dáme do pořádku.

Čtěte také: Aktivity sdružení pro přírodu

Já osobně textilii používám, natáhnu ji na připravený záhon, vyznačím si, kde budou jahodníky vysazené, nastřihnu v tom místě křížky a rostliny vysadím. Někdo sází do dvojřádků, sazenice 20 cm od sebe, a pak nechá třeba půl metru mezeru. Já sázím 40 na 40. Záleží na tom, jak je kdo zvyklý, jak velkou odrůdu sází. Po vysazení jahodiště zalijeme.

Doporučuju jahodníky kupovat u zkušených pěstitelů jahod, kteří mají kvalitní sadbu. Pokud použijete svoji sadbu, vytipujte si, které trsy dobře plodily a jsou zdravé, a použijte první, nejsilnější rostlinku na šlahounu.

A že teď jahodníky vysadit nestihnete? Nevadí. Připravte pozemek a počkejte na jaro. Pak si můžete koupit takzvanou frigo sadbu. To je sadba bez listů, kterou profesionálové připravili už na podzim a zchladili ji za přesně daných podmínek. Frigo sadbu bychom měli vysadit ideálně ten den, kdy ji koupíme.

Odstraňování šlahounů

Šlahouny vyrůstají z mateřské rostliny jahodníku. Na jejich koncích vznikají nové rostlinky, které mají snahu zakořenit. Pokud je nebudete kontrolovat, jahodníky se můžou velice rychle a nekontrolovaně šířit po okolí. Na první pohled by se mohlo zdát, že výhony jsou prospěšné, protože zvyšují produkci jahod. Nicméně, pokud je cílem získat kvalitní a bohatou sklizeň, je důležité odstraňovat šlahouny z mateřských rostlin.

Prvním důvodem je zaměření energie mateřské rostliny na produkci kvalitních plodů. Jahodníky mají omezené zásoby energie, které jsou potřebné pro růst a vývoj. Pokud necháme šlahouny nerušeně růst, budou spotřebovávat cenné živiny a energii, které by jinak mohly být použity k posílení mateřské rostliny a zrání plodů.

Čtěte také: Jak na ucpaný odpad ve staré budově

Jahodníky jsou rostliny, které mají tendenci se velmi rychle rozrůstat a šířit. Neodstraněné šlahouny mohou vést k přeplnění záhonů a překážet při pěstování a sklizni. Hustý porost nových rostlin brání proudění vzduchu. To může vést k zvýšené vlhkosti mezi listy a nedostatku slunečního světla, což zvyšuje riziko vzniku plísní a hniloby plodů.

Obnova jahodníků

Po třech letech pěstování se výnos jahodníků začíná snižovat. Rostliny ztrácejí svou vitalitu a nemají už schopnost plodit dostatečné množství kvalitních jahod. Staré jahodníky je třeba odstranit, obnovit kvalitu půdy a vysadit jahodníky nové. Nechcete-li sazenice kupovat, můžete nechat některé zdravé a silné šlahouny vyrůst. Jakmile začnou kořenit, opatrně je odstřihněte, jemně je zatlačte do květináčku s kvalitním substrátem a v polovině léta je vysázejte do připraveného záhonu.

Jarní péče o jahodníky

Aby se jahodníku dařilo i letos, nezapomínáme na péči po zimě, která dokonale nachystá rostliny na budoucí velkou úrodu. Vzpomínáte si na úrodu jahod, kterou jste byli velmi příjemně překvapeni minulé léto? Právě proto, aby tomu bylo tak i letos, věnujte čas jahodám a jejich péči po zimě, která je velice důležitá.

Začněte prvotní prohlídkou zdravotního stavu jahodníku, většinou každoročně naleznete několik rostlin, které zimu nepřežily, protože došlo k vymrznutí jejich srdéčka. Takové exempláře vykopejte a uložte do kompostu. Všechny jahodníky na zahrádce si zaslouží důkladné zbavení starých, zaschlých listů, a to nejlépe ostrými nůžkami.

Pokud jste provedli na podzim sežínání listů, tak vám možná jahody vymrzly úplně. Když totiž porost jahod zbavíte listů před zimou, oslabíte jej. Často se pak stává, že nepřežije zimní mrazy.

Čtěte také: Čištění staré betonové podlahy

Po ostříhání zaschlých listů a jejich uložení do kompostu přichází na řadu kypření prostoru mezi rostlinami. Provádějte jej opatrně, povrchově, zejména těsně u rostlin si počínejte opatrně, ať nepoškodíte kořenový systém. Kypření proveďte ruční plečkou. Pokud pěstujete jahody na poli, lze případně využít i rotační okopávačku se spalovacím motorem. Ta umí zvláště na větších plochách výrazně usnadnit práci.

Po nakypření jahody pravidelně zalévejte. Podpoříte tak rychlejší růst listů, a dokonce i kusy, které se doposud neměly příliš k životu, začnou rychle za teplejších dnů růst. Je možné i hnojit, ale s výživou nejlépe počkejte až do chvíle, než zahrádku zalije déšť. Hnojení před deštěm není příliš efektivní, protože se spousta užitečných látek vyplaví do spodních vod, a tak z nich rostliny využijí jen úplné minimum.

Posledním krokem v jarní péči o jahody je výsadba nových kusů na prázdná místa, zbylá po vymrzlých exemplářích. První možností je výsadba předpěstovaných sazenic, které jste si vypěstovali z odnoží. Je to výborná metoda, můžete si totiž vybrat ty nejsilnější sazenice z nabídky porostu. Druhou volbou je koupě chlazené sadby, která je nabízena v mnoha různých odrůdách. Kvalitní frigosazenice rychle rostou a již prvním rokem bohatě plodí.

Další tipy pro pěstování jahod

• Jakmile půda oschne, ostřiháme staré listy jahodníku. Odpad shrabeme a zkompostujeme.
• Jahodníky vysazené v minulém létě, které mráz povytáhl, znovu silně zatlačíme.
• S hnojením jsme však opatrní, na dobrých půdách a u bujných rostlin je zbytečné. Hlavně větší množství dusíku snižuje výnos i kvalitu plodů.
• Můžeme založit i nové záhony jahodníku z předpěstovaných rostlin, které rozsázíme s balem.
• Pro urychlení sklizně raných odrůd až o 3 týdny lze přikrýt záhon porofólií nebo fóliovým tunelem.
• V době květu jahod pamatujeme i na dobré opylení a kryt sejmeme.

Tříletý režim pěstování jahod

Jahody pěstuji léta v tříletém režimu. Takže mám vždycky alespoň 3 záhony jahod najednou. Takže každý rok jeden záhon zruším a jeden vysadím. Díky tomu máme každý rok jahod, kolik potřebujeme. No, vlastně většinou i dost navíc.

Jahody dávají největší sklizeň v druhém roce, ve třetím mají hodně plodů, ale už menších. S každým dalším rokem jsou plody menší a záhon zaplevelenější, proto delší než tříletý režim moc nedoporučuji.

Jednou jsem na podzim nestihla vyrýt staré jahody a tak jsem je nechala čtvrtý rok. Zaplodily dobře (menší plody, ale hodně), ale už bylo téměř nemožné záhon vyplet. Plevel není v tom spletenci šlahounů dobře dostupný a začíná v porostu docela neochvějně vládnout. Zvlášť pýr, který u nás jednoznačně převládá. Ten podzim bylo rytí jahod děsivou noční můrou.

Víc plevelu znamená taky menší vzdušnost porostu a tím pádem víc plísně šedé. A ten rok navíc hodně pršelo… No, už nikdy víc..

Výživa jahod

Jahody potřebují dobrou výživu. A tak je ideální před sázením jahod záhon doplnit o kvalitní kompost, nebo dobře uleželý hnůj. Já sázím jahody většinou na záhon, ze kterého jsem na konci července v tom roce sklidila česnek, nebo cibuli. Takový záhon byl ve fázi 3. trati (3 roky po dobrém vyhnojení kvalitním hnojem, nebo kompostem), takže bez přípravy pro jahody vhodný není.

Jahody jsou lačné po hromadě výživných (huminoidních) látek. Jelikož většinou své záhony neryju, tak záhon prokypřím ploskořezem nebo motykou s delší čepelí, odplevelím, je li potřeba a srovnám. Někdo prohnojí záhon celý, já dávám výživu přímo pod jednotlivé rostliny. Tím ze táhonu udělám v době výsadby záhon první trati.

Takže si na záhonu naznačím spon sázení rostlin - ideálně tak 40 x 40 cm, pokud máte hodně místa, klidně 50 x 50 cm. Pak vždycky rýčem udělám jámu hlubokou na rýč, do ní hodím lopatu kompostu, nebo půl lopaty vyzrálého hnoje, promíchám se zeminou v jámě a do takové směsi rostlinu zasadím. Tak, aby srdíčko rostliny zůstalo nad zemí. Kolem jahody nechávám zálivkovou misku.

Někdo zálivkové misky nedoporučuje v obavě o přemokření a následného vymrznutí, či uhnití rostliny. Ale takové mokré zimy u nás už léta nebyly, aby se to mohlo stát a zálivková miska naopak pomůže v době zakořeňování udržet vláhu u rostliny.

Takto zasadím všechny rostliny a zamulčuji. Ideálně nevyzrálým senem (bez travních semen), nebo slámou. Kdo má štěpku, je vítěz.

Kdy sázet jahody

Pokud je dostatek srážek, je možné zasadit nové sazenice už od začátku srpna. Ideálně nejpozději do konce srpna. Tudíž hned následující rok sklidíte hromadu voňavé dobroty. Každý jeden týden, o který výsadbu jahod opozdíte, snižuje množství plodů, které další rok sklidíte. Technicky je možné jahody zasadit až téměř do zámrazu, protože rostliny i přes zimu koření. Ale plodnost v dalším roce bude velmi malá. Do druhého roku to ale rostliny už doženou.

Kde získat sazenice

Protože jsme v tématu přírodních zahrad, ideální způsob, jak získat sazenice jahod, je od nějakých přátel, kteří jahody pěstují, nacházejí se v podobné lokalitě jako Vy a jejich jahody Vám chutnaly. Každá rostlina jich vytvoří několik, takže nemusíte mít obavy, že přátele nějak ochudíte. Takovou dobře zakořeněnou rostlinu vyryjte ze země i s balem, tedy se zeminou. Pro převoz na Vaši zahradu stačí rostliny i s balem po deseti kusech zabalit do novin. Sázejte je pak co nejdříve, nebo na noc navlhčete noviny a sázejte druhý den. Když mají rostliny v balu víc zeminy a navlhčíte je, vydrží v případě nouze i několik dní někde ve stínu.

Pokud takové jahodové přátele nemáte, nezbude Vám, než sazenice koupit. Pak vybírejte v zahradnictví, ne v hobby marketech, nebo supermarketech s potravinami, kde se sezóně prodává leccos. Zahradnictví alespoň trochu ručí za kvalitu rostlin a obsluha tématu rozumí. V supermarketu se kvalita bude podobat kvalitě většiny komerčně prodávaného zboží. Když se Vám rostliny nechytí, bude jim to fuk, stejně tam chodíte hlavně pro jídlo.

Taky se dá dobře nakoupit v e-shopech, ale ať jsou to e-shopy zahradníků. U překupníků bez zahradnického zázemí (jen s překladištěm) počítejte se skvělými fotkami neuvěřitelných barev často neodpovídajících odrůdě a se speciální cenou.

Odrůdy jahod

Odrůd je dnes kopec a každé zahradnictví má odrůdy dobře popsané. Já pěstuji dvě odrůdy Honaye a Elsanta. Chuťově jsou luxusní a zvládají naši vyšší polohu (550 m.n.m).

Společná výsadba s česnekem

První rok, když sazenice zasadíte, jsou na tom záhonu maličké a je mezi nimi ještě spousta místa. To můžete skvěle využít a těsně před zámrazem mezi jahodníky vysadit česnek. Vzájemně se skvěle podporují a česnek jahody chrání před chorobami.

Ochrana před mrazíky

Občas se stane, že v době, kdy jahody kvetou, přijdou jarní mrazíky a květy pomrznou. Poznáte to snadno. Střed květu, který je normálně žlutý, je po zmrznutí černý.

Stříhání listů jahodníku

Někteří zahradníci po odplození ostříhají listy jahodníku. Vrtalo mi hlavou proč. Když hledám přírodní postupy, často vycházím z toho, jak by to udělala sama příroda. A u této otázky má odpověď zněla jednozačně: „příroda by listy po sklizni neostříhala. Není to přirozený postup“.

Na podzim, ještě než jsme udělali kolem zahrady plot, jsem jednoho dne přijela na zahradu a jahodiště bylo spasené. Koukaly jen pěticentimetrové řapíky listů. Středy jahod poškozeny nebyly. Chvilku, jenom chvilinku jsem byla na srnky naštvaná.. ale pak mi to došlo.. Stříhání listů jahod má přirozený základ. Místo, aby pod sněhem pomalu tlelo velké množství starých listů jahodníku, které pak rozpadající se na jaře člověk pracně odstraňuje, přečkaly jahody zimu bez listí a na jaře brzy vyrazilo velké množství vitálních listů.

Jahodníky vyrostly až na 40 cm výšky.. Jahody v tom roce byly vynikající, plíseň šedá naprosto v minimálním množství. Od té doby to dělám. Ne hned po odplození jahod, ale až na podzim. Do podzimu tedy listy chrání srdíčka rostlin před úpalem a v říjnu, kdy ještě listy krásně trčí vzhůru je prostě vezmu srpem (pozor na srdíčka). Je to mnohem snazší, než pak na jaře vytahovat ze šlahounoví zaschlé staré listy.

Sice tím ostříháním přijdete o přirozené hnojení (zaschlé listy v přírodě plní úlohu mulče), ale pokud máte zamulčováno už od jara, nic zásadně neztrácíte a ještě bráníte v šíření houbovým chorobám.

Černá textilie pod jahody?

Ne. Černá textilie pod jahody (ani pod žádné jiné pěstované rostliny) nepatří. Půda pod textilií se přehřívá a s ní i kořeny rostlin. Ty pak špatně prospívají. Nenechte se zmást žížalami. Ty pod folií sice najdete, ale jen v chladnějších a vlhkých měsících a rozhodně nenahradí kompletní mikrobiom. Půda je víc spečená a bez všech těch prospěšných látek, které zdravý půdní mikrobiom vyrábí.

Mockrát jsem viděla záhony jahod na černé folii. Většinou jsou rostliny malé, a neduživé. Zdravý jahodový záhon naroste na výšku klidně 40 cm a rostliny jsou husté a do jednoho roku se porost v podstatě zapojí.

Pěstování ze semínek

TIP: Pokud se Vám i přes veškerou péči nedaří udržet jahody zdravé a příliš mnoho rostlin trápí choroby, ani tak nemusíte samomnožení vzdát. V takovém případě si můžete novou sadbu vypěstovat z jahodových semínek. Takhle (generativně) se houbové a virové nemoci do další generace nepředávají.

Péče o jahodníky v první sezóně

Záhony připravujeme již na podzim, respektive od konce srpna či začátku září. Velmi důležité je v tuto dobu zapravení organického hnojiva do půdy a nejraději mají jahody chlévský hnůj. Na jaře pak přidáváme na záhon kompost, mělce jej zapravíme, ale není to nezbytné, záhon vyrovnáme a můžeme vysazovat sazenice. Hnojit není v této fázi prakticky třeba.

Po rašení sazenic záhony přihnojíme. Jde o období, kdy začnou rašit listová srdéčka. Opět použijeme kravský hnůj, který zapravíme do půdy zároveň s první okopávkou. Jahodníky je třeba okopávat 3 až 4 krát do sklizně a samozřejmě hojně zavlažovat.

Nakonec jahodníky přihnojujeme ještě před sklizní. Po sklizni, která je postupná a může trvat cca 1 až 2 měsíce (v závislosti na lokalitě, půdních vlastnostech a odrůdě), nakypříme půdu kolem jahodníků a odstraníme šlahouny, ale i listy napadené chorobami.

Péče o jahodníky ve druhé sezóně

Další sezónu začínáme péči o jahodníky v dubnu, kdy odstraňujeme staré, odumřelé a suché listy. Mohly by být nositeli houbových chorob a škůdců. Jestliže se listy drolí, lze je vyhrabávat hráběmi. Jestliže jsou listy naopak za vlhka houževnaté, odstřiháváme je nůžkami. Listy ze zdravých porostů lze kompostovat, pokud je porost napaden, listy necháme vyschnout a spálíme. Pokud jsou rostliny vytažené mrazem, přitlačíme je a přihrneme zem. Obnoví se tak spojení kořenů s půdou.

Přihnojování jahodníků

Jakmile začnou na jahodnících rašit listová srdéčka, přihnojíme keříky kravským hnojem - viz výše. Musíme dát pozor, aby hnojivo nepopálilo mladé listy. První okopávku, při které zapravujeme v meziřádkách do půdy hnojivo, můžeme provést velmi hlubokou. Použít lze i granulovaný kravský hnůj.

Ke každé rostlině vystačíme v tomto případě s polévkovou lžící granulí (kravský hnůj je velmi vydatným hnojivem), které zahrneme půdou při okopávce v blízkosti rostliny. Granule mají tu výhodu, že při jejich použití nehrozí rostlinám popálení. Jahody je možné přihnojovat také kávovou sedlinou.

Jestliže přes zimu některé rostliny uhynuly, je třeba plochu dosázet sazenicemi, které přezimovaly na přípravném záhonu. Ideálně přesazujeme rostliny i s kořenovými baly. Ze staršího porostu odstraňujeme i nemocné rostliny a nahrazujeme je novými.

Druhou okopávku provádíme, když spatříme u klíčících plevelů děložní listy. Jde o nejúčinnější zásah proti plevelům. Všechny další okopávky již provádíme mělce a budou nejvýše 2. Naposledy lze jahody okopávat na začátku kvetení. Opět jen mělce, nesmíme poškodit kořenové vlásky.

Nakvétání jahod trvá 18 až 30 dnů a v této době odstraňujeme plevel pouze ručně.

Ochrana před květopasem

Pokud chceme mít šťavnatou a sladkou úrodu, je třeba zatočit s květopasem jahodníkovým. Pokud se přemnoží, přijdeme o úrodu. Napadení tímto škůdcem poznáme podle nakousnuté stopky květních poupat. Ta pak vadnou a opadávají.

tags: #staré #jahody #do #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Metody sběru kvasnic
• Důležitost Bonnské konference
• Finské univerzity a obnovitelné zdroje
• Tipy pro výběr zimní bundy do přírody
• Legislativa pro staveniště v ČR