Předkládaná zpráva o trhu s biopotravinami v České republice je jedním ze dvou výstupů tematického úkolu (č. 4212) s názvem „Statistická šetření ekologického zemědělství“, jehož zadavatelem je Ministerstvo zemědělství. Tato zpráva je výstupem tematického úkolu s názvem „Statistická šetření ekologického zemědělství (ekologické farmy - bioprodukce, zpracování, odbyt a trh s biopotravinami)“, zpracovávaného každoročně již od roku 2007.
Ministerstvo zemědělství zveřejnilo při zahajování kampaně září - měsíc biopotravin, aktuální statistiky ekologického zemědělství v ČR. Pokud vás například zajímá, kolik je u nás ekofarem, na jakých výměrách hospodaří, najdete tato čísla na webových stránkách Ministerstva zemědělství v uvedené tiskové zprávě.
Rozsáhlá data poskytovaná v této publikaci za více než dvě desetiletí slouží jako zásadní nástroj pro zúčastněné strany, tvůrce politik, úřady, průmysl, ale i pro výzkumníky a odborníky v oblasti poradenství. Ukázala se také jako neocenitelná pro rozvojové programy a podporu strategií pro ekologické zemědělství a trhy, takže je klíčová pro sledování dopadu těchto aktivit.
Vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství významně přispívá ke všem těmto cílům a strategiím, tato kniha nejenže uvádí data o rozloze půdy, počtu producentů a tržních číslech, ale také ukazuje význam ekologického zemědělství při řešení klimatických změn, zajišťování potravinové a nutriční bezpečnosti, zastavení úbytku biodiverzity a podpoře udržitelné spotřeby. Zdůrazňuje tak jeho přínos k transformaci potravinových systémů jako celku.
Ekologické zemědělství (EZ) v ČR se soustřeďuje hlavně v horských a podhorských oblastech, kde je 90 procent všech farem. Podle ní se v roce 2021 ekologicky hospodařilo na 558 124 hektarech, což odpovídá 15,7 zemědělské půdy. Ke konci roku 2021 hospodařilo ekologicky 4794 farem, meziročně o 2,8 procenta více. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula loni uvedl, že v roce 2022 jich bylo již přes 5000.
Čtěte také: Tipy pro udržitelnou domácnost
Podle zprávy je zastoupení EZ v jednotlivých krajích nerovnoměrné a největší obhospodařované plochy jsou jsou v pohraničních hornatých okresech Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje. Zpráva uvádí, že ČR patří k zemím s největší průměrnou velikostí zemědělských podniků jak v konvenčním, tak ekologickém zemědělství. Průměrná velikost ekofarem je 116 hektarů.
Stejně jako v předchozích letech se v roce 2021 na orné půdě v ekologickém zemědělství nejvíce pěstovaly obiloviny. Zemědělci je pěstovali na 43 procentech orné půdy, nejčastěji pšenici a oves. Na 43 procentech orné půdy se pěstovaly pícniny.
Na farmách v ekologickém režimu zemědělci chovali téměř 440 tisíc kusů zvířat. Nejvíce se chovalo skotu, přes 278 tisíc kusů. Farmáři měli přes 75 tisíc ovcí. Výrazně přibylo drůbeže, které se chovalo přes 32 tisíc kusů, meziročně to je o oproti roku 2020 nárůst o 31 procent. Nejvíce se na nárůstu podílel chov nosnic.
Dlouhodobě 90 procent produkce masa v bio kvalitě, které je produktem ekologického zemědělství, tvoří hovězí maso.
Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci v roce 2022 bezmála dosáhla 17 mil. hektarů. To podle údajů Eurostatu znamená, že více než desetina zemědělské půdy je obhospodařována ekologicky.
Čtěte také: Tipy pro bezodpadovou domácnost
Eurostat mimo jiné upozorňuje, že mezi lety 2012 a 2022 se ekologicky obhospodařovaná zemědělská půda rozšířila o 79 %. Nejnovější údaje z června letošního roku tak potvrzují pokračování rychlého a prudkého rozšiřování ekologických ploch v EU. Navzdory tomuto růstu ale EU není na dobré cestě ke splnění svého cíle pro rok 2030. Unijní strategie Farm to Fork si totiž klade za cíl, aby do roku 2030 bylo 25 % zemědělské půdy obhospodařováno tak, aby mohlo nést označení „ekologické“.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) však ve zprávě pro rok 2023 uvedla, že k dosažení tohoto cíle by EU musela téměř zdvojnásobit současné tempo pokroku. Pokud bude současné tempo růstu pokračovat, dosáhne EU do roku 2030 pouze 15% podílu ekologického zemědělství, uvedla agentura EEA.
Podle zprávy Eurostatu vede evropský žebříček ekologického zemědělství Francie s 2,9 mil. hektarů, což představuje 17% na celkové rozloze půdy, na níž je v EU provozováno ekologické zemědělství. Následuje Španělsko (2,7 mil. hektarů), Itálie (2,3 mil hektarů) a Německo (1,6 mil hektarů). V roce 2022 právě na tyto čtyři země připadalo 56 % celkové ekologické plochy EU.
Zeměmi s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařované plochy byly Rakousko (27 %), Estonsko (23 %) a Švédsko (20 %), následované Portugalskem, Itálií, Českem a Lotyšskem, přičemž v každé z nich se podíl ekologicky obhospodařované plochy pohyboval mezi 15 a 20 %. Naproti tomu Irsko, Bulharsko a Malta měly v roce 2022 méně než 5 % své půdy v ekologickém zemědělství. Polsko bylo jedinou zemí EU, která v uplynulém desetiletí zaznamenala pokles podílu ekologicky obhospodařované půdy.
Většina ekologické půdy v EU se využívá k pěstování plodin, jako jsou obiloviny, okopaniny, zelenina, trvalé travní porosty a trvalé kultury, jako jsou ovocné stromy, olivové háje a vinice. Růst zaznamenal také ekologický chov zvířat, a to i přes celkový pokles počtu hospodářských zvířat v EU.
Čtěte také: Důležitost místního šetření v ekologii
| Země | Podíl (%) |
|---|---|
| Rakousko | 27 |
| Estonsko | 23 |
| Švédsko | 20 |
| Portugalsko | 15-20 |
| Itálie | 15-20 |
| Česko | 15-20 |
| Lotyšsko | 15-20 |
| Irsko | < 5 |
| Bulharsko | < 5 |
| Malta | < 5 |
Od roku 2026 dochází ke změně financování povinných školení pro žadatele o dotace pro opatření EZ, nově tak žadatelé nebudou muset za povinná školení platit, ta budou plně hrazena z Technické pomoci Strategického plánu SZP.
tags: #statistické #šetření #trhu #ekologického #zemědělství