Tanec muže a ženy v přírodě: Význam a souvislosti

Tanec, jako forma vyjádření, má hluboké kořeny v lidské historii a kultuře. Spojuje v sobě pohyb, hudbu a emoce, a v kontextu přírody nabývá ještě hlubšího významu.

Tanec jako projev radosti a oslava přírody

Začátek léta je časem pro radost vyjádřenou tancem k uvítání Slunce, jehož paprsky se odráží v oblasti sluneční pleteně. Vše, co v nás rozkvete o slunovratu se stane podporou pro naději a víru a pomůže nám protančit se vědomou transformací s lehkostí a bez odporu. Posilovat životní energii rituálním, posvátným či magickým tancem můžete ať už budete vítat letní slunovrat o samotě nebo se skupinou spřízněných duší. Letní slunovrat - 20. června 2024 v 22 hodin a 51 minut vstoupí Slunce do znamení Raka a začne astronomické léto. První letní den pro nás může být svátkem tance, naplánujte si den, kdy budete tančit. Navíc v době, kdy bude doznívat energie letního slunovratu se můžeme těšit na úplněk ve znamení Kozoroha (22. 6.

Rituální tanec a spojení s přírodou

Rituální tanec vede ke zdokonalení vnitřní harmonie, k objevení a projevení vnitřní krásy. Tancem vyrovnáváme osobní životní sílu a vitalitu, upravujeme životní rytmus. V rituálním tanci objevíme tajemství rovnováhy a elegance pohybu bez úsilí, bez lpění, bez připoutanosti. Bez strachu z výšek, z překonání strmých srázů, z prudkého větru prohánějícího se vnějším prostorem a bez strachu z divokých vnitřních bouří. Během rituálního tance se nemusíme zabývat mistrnou koordinací pohybů, ta se projeví sama od sebe. Projeví se vlivem působivé energie, která není fyzické povahy.

Rytmus bubnování spojuje vědomí člověka s vědomím přírody, přírodních duchů, živlových energií, také s vědomím planety Země a vesmíru. Zvukové vibrace vnímáme celým tělem, zdaleka nejde jen o vnímání sluchem. Po určitém čase a správném uvolnění dochází poslechem rytmického bubnování k rozpoznání a následnému léčení fyzického i psychického napětí. Šamanské bubny mají magickou schopnost uvést člověka do změněného stavu vědomí, navodit radost z prožitku vědomého bytí. Rytmické bubnování je energetizující, vytváří silné pole energie, harmonizuje energetická centra lidského těla, propojuje mozkové hemisféry.

Šamanské rituály mají moc přivolat přírodní duchy a uvolněné vědomí spojit s jiným světem. Během zvukové meditace, spojené s přírodou, je důležité být dobře uzemněn. Uvolníte se a posléze vyprázdníte mysl, soustředíte se na zvuky a na jedinečnost přítomného okamžiku. Chřestidlo můžete použít v relaxační poloze, kdy sedíte s rovnými zády a máte zavřené oči. Nejlépe v přírodě, chodidla máte bosá a spojená se zemí.

Čtěte také: Význam propojení: Tanec, žena a příroda

Etnické hudební nástroje mívají energetizující účinky, soustředěným poslechem můžeme posílit a probudit životní energii, nejen tím, že se oddáme zvukové, vibrační masáži celého těla. U etnických nástrojů platí pravidlo, že hraní nebo poslech vede k poznání sebe sama, k hlubokým duševním zážitkům, které jsou spojené nejen s hudbou, kterou vnímáme sluchem, ale i s tóny, které vnímáme podprahově, které vědomě neslyšíme.

Keltské tance a mystická atmosféra

Keltské kruhové tance, kdy ženy tančí kolem jediného mužského tanečníka uprostřed, jsou oblíbené během pohanských svátků. Jde o kruhové tance doprovázené keltskou hudbou, která evokuje zasněné pocity a romantické nálady. Keltové milovali hudbu a tanec, věřili, že jim dodává sílu. Hudbou a poezií se zabývali zpěváci a hudebníci, keltští bardové. Poslech keltské hudby, kterou běžně řadíme mezi relaxační, vytvoří okolo vás mystickou atmosféru, a uvnitř vás prostor k přemýšlení nejen o tajemství života. A při troše fantazie vás magickou vnitřní cestou zavede do krajiny, kde se můžete naladit na dávné legendární příběhy, na živou a drsnou přírodu, hluboké lesy, dravé řeky a kamenné megalitické stavby.

Tanec v dílech Renoira

Pierre Auguste Renoir (1841 - 1919) byl jeden z největších francouzských impresionistů. Maloval skromně, s pokorou studoval díla jiných malířů. Jeho malby jsou přitom spontánní s volnými, jemnými tahy štětce. Courbet jej inspiroval k zobrazovaní každodenních výjevů běžných lidí, Corot Renoira ovlivnil svou láskou k přírodě a používáním jemných tónů. Nejvíce Renoira ovlivnil Manet, známý svou barvitostí, malou prostorovou hloubkou a širokými tahy štětce. Renoirovy obrazy jsou bezprostřední, zachycují optimistickou atmosféru pařížských ulic a kaváren. Akty jsou proslulé čistotou, jemností, hrou světla na lidském těle.

Renoir namaloval obraz Tanec na venkově v roce 1883. Převládající barvy tohoto obrazu jsou pestrobarevné a jeho formát je vysoký. Rozměr originálu je 180x90 cm. Umístěním originálu obrazu je olej na plátně. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce. Série tanečních obrazů vyniká spontánností, zážitkem hudby, která je na obraz téměř slyšet. V zápalu tance muži spadl klobouk. Muž vnímá vůni vlasů své taneční partnerky. Kompozice obrazu je svěží (viz šaty ženy, neuklizený stůl) a nenucená. V pozadí jsou nenápadné tváře dalších účastníků bálu. V době, kdy Renoir tento obraz maloval, začal číst knihy o malbě ze 14. století, které kladly důraz na detaily, prokreslení a kontury. Na tomto obraze je tento vliv již patrný. Renoirovo pojetí malby začal doprovázet i na dalších dílech (jeho tzv. ingresovské období). Další obrazy ze série: Tanec ve městě a Tanec v Bougivalu.

Mezi Renoirova neznámější díla je řazen obraz Houpačka (zachycující okamžik milého dvoření, sváteční chvíli plnou barev a světla). Moulin de la Galette (symbol impresionismu ukazující letní taneční slavnost pod širým nebem). Snídaně veslařů - idealizovaný portrét Renoirových přátel, včetně budoucí manželky. Obraz pět ukazuje bezstarostnost tehdejších vyšších vrstev a způsob trávení volného času.

Čtěte také: Bydlení od BAYAYA

Tanec jako cesta k vnitřní rovnováze

Tancem objevujeme dokonalost vědomého pohybu. Pohyb vyjádřený tancem je aktivní cestou k vnitřní rovnováze. Ve vědomém pohybu najdeme úlevu jak tělesnou, tak i psychickou. Osvojíme si rychlé reakce na vnější události. V běžném životě získáme lehký krok, nejen, že budeme mít pocit, že je naše tělo nadnášeno, pocit lehkosti se projeví i na úrovni duše.

Alice Chauchat a současný tanec

Francouzská tanečnice dlouhodobě žijící v Berlíně, Alice Chauchat, je výrazná umělecká osobnost, jež přispěla do dvou vlivných antologií o tanci, Post-dance a Movement Research. Detailní vhled do tanečních praxí Alice Chauchat nám dovolí podívat se hlouběji na vývoj současné západní taneční scény a následně zpětně zformulovat rámec její práce. Sama Chauchat však odkazuje k termínu post-dance jako k fenoménu spojenému s proběhnuvší konferencí a knihou, nikoli jako k termínu reprezentujícímu konkrétní hnutí skupiny umělců, kteří se osobně znají a sdílejí shodné estetické či ideové záměry, tak jako tomu bylo u některých uměleckých proudů v minulosti.

Post-dance je tak, více než co jiného, potřeba v určité době konstruovat nové tázání po tom, co je tanec a jaká je jeho úloha coby aktéra společenského a politického jednání. Lepší porozumění dílu Alice Chauchat vyžaduje alespoň částečný vhled do způsobu, jímž se v posledních desetiletích vyvíjelo myšlení o tanci a performance nejen v praxi, ale také na univerzitách a zejména pak, jak myšlenky o tanci prosakují do širších intelektuálních kruhů, v nichž se skrze otázky, jež se před tancem začínají vynořovat pojmenovává, co je dnes svět a člověk v něm.

Motiv, jenž se však line celou knihou jako vlákno, je odklon od tance jako reprezentace něčeho (jiného). Tanec zde není zástupným médiem toho, co se děje. Stává se ne-reprezentativním. Skrze různé procesy tvorby zahrnuje do tance etické, politické a sociální zapletení člověka do světa. Tanec se tak sám o sobě stává politickým a promlouvá sám v sobě a skrze sebe a akcentuje návrat tance a tancování. Díky tanci je tak možné prožívat svět mimo oblast možného stejně jako přiznat tanci schopnost rozvíjet možnosti jeho vlastního poznání (epistemologie). Chauchat argumentuje, že tanec je výraz (expression), avšak něčeho jiného než svého prostředníka, tanečníka. Tanec i tanečník tak jsou autonomní a „tancování“ je jejich pracovní vztah.

Masopustní tradice a tanec

Masopust vrcholil v posledních třech dnech - v neděli, pondělí a úterý před Popeleční středou. Původně bylo převlékání se za maškary a obcházení v průvodu vyhrazeno pouze mužské mládeži a mladým ženatým mužům. Maškary obcházely všechna stavení, tropily rozpustilé kousky a koledovaly. Na Valašsku byl hlavní maškarou medvěd, kterému se přisuzovaly magické plodností vlastnosti. Právě s ním tancovala hospodyně a tanec nesměla odmítnout. Obdobný význam měla maska pohřebenáře oblékaná na východní Moravě. V úterý veselí vyvrcholilo pochováváním basy, symbolického hříšníka z obce. Byla to společná zábava spojená s parodií na pohřeb zemřelého marnotratníka, kterému byly připisovány všechny známé nešvary.

Čtěte také: Inspirace pro první tanec

Závěr

Tanec muže a ženy v přírodě je mnohovrstevnatý fenomén, který v sobě spojuje radost, rituál, umění a hluboké spojení s přírodou. Ať už se jedná o spontánní projev radosti, rituální tanec, nebo umělecké dílo, tanec zůstává důležitou součástí lidské kultury a prostředkem k vyjádření emocí a prožitků.

tags: #tanec #muže #a #ženy #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Chladicí kapaliny při řezání v ČR
• Průvodce odpadovým hospodářstvím HK
• Udržitelné kompostování s JERY
• Tipy pro výběr odpadkového koše
• Více o Aplikované ekologii